Já jsem měla se svou dcerkou stejný problém.Důležité je ,ale neustoupit a trvat si nasvém.Jednou jsem ustoupila a bylo to ještě horší.Vždycky mi hystericky vyváděla při odvodu do třídy,bylo to neunosné ,sama jsem z toho byla moc špatná a měla pocit viny.P.uč mě vždy uklidnovala,že do půl hodiny je malá v pohodě a hraje si.Myslím,že nám nejvíce pomohla hadrová panenka.KDYŽ UŽ JSEM NEVĚDĚLA JAK DÁL,KOUPILA JSEM DCEŘI HADROVOU PANENKU,KTEROU SI POJMENOVALA PO SVÉ NEJLEPŠÍ KAMARÁDCE,KTERÁ ČASTO CHYBĚLA VE ŠKOLCE.NA PANENKU JSEM UŠILA ZÁSTĚRKU,ABY SI JI MOHLA PŘEVLÉCT DO ŠKOLKY A POMOHLO TO,PLÁČ SICE NEUSTOUPIL HNED ALE POMALU ALE NYNÍ UŽ ŽÁDNÝ PROBLÉM NEMÁME.BEZ PANENKY SICE NEUDĚLÁ ANI RÁNU ALE MÁ POŘÁD KAMARÁDKU U SEBE A TAK JI NENÍ TAK MOC SMUTNO.Nyní to na mě opět občas zkusí,ale už vím jak na ní.Jen vytrvejte a neustupujte,jsou fikaní a ví jak na nás abychom změkli.Zkuste taky nějakou hračku třeba barbinku s vaším jménem a uvidíte.Přejí pevné nervy.