Dobrý den, já jsem "dospělák", která do školy nikdy nechodil. Maminka se mnou byla totiž doma. Moje děti (je jim 5 a 6) do školky chodí a já dnes vidím ten rozdíl - je úplně něco jiného být "zvyklý na děti" a "obstát mezi dětmi, vydobýt si tam své místo". I když jsem také byla zvyklá na děti, bylo to pro mě ve škole pak mnohem složitější - učit se a zároveň si vybudovat svou pozici ve třídě. Navíc jsem byla skoro pořád nemocná, protože jsem nechodila do školky, takže jsem všechny nemoci dostala až na základní škole. I když já jsem byla jedináček, což samozřejmě mění situaci, vidím rozdíl školky i na svých dětech. Předtím si musely hrát hlavně spolu. Dnes jim školka přinesla nové kamarády a zcela nové "sociální" postavení - ve školce si nehrají spolu, každý je tam za sebe a má vlastní partu. Oba se hrozně osamostatnili a začali žít svým vlastním společenským životem. A to pořád nemluvím o těch nemocech - je lepší zameškat školku než školu. Když své děti do školky nedáte, upřete jim právo na vlastní společenský život v době, kdy se ještě nemusejí nic učit. Je pravda, že školka přináší i "školkové manýry" (všechny děti používají nějaký výraz, mají nějakou "módu" atd.), ale také přinese i radost, zábavu (budou Vám vyprávět, co se tam dělo, budou chtít pomoci při nějakém úkolu - vytvořit masku,...). Bez školky si nevyzkoušejí žití "bez toho druhého", protože dvojčata (a vzhledem k věkovému rozdílu 1 rok třeba i moje děti) jsou zvyklá hlavně na sebe. A nevyzkoušejí si "být bez maminky" jen sami za sebe, mezi cizími lidmi. A vzhledem k tomu bych ani nedoporučovala jedno dopoledne v týdnu - to nebudou mít šanci mezi děti vůbec zapadnout, budou pořád jako na návštěvě. Když vidím dnes svoje děti, jak jsou zrovna nemocné a hrozně se jim po školce stýská, je mi líto, že jsem to sama v dětství vůbec nezkusila.