Ahojky, Veru,
teda s tou šikovnou maminou jsi mě fakt rozesmála :-D Je fakt, že teda chodím do práce a vařím, peru, žehlím, ale je u nás permanentně bordel jak v tanku:-( Pepa je navíc děsnej křeček, schovává i obálky třeba od výpisů z účtu, všude má hromádky a navíc je šílenej zastánce třídění odpadů, takže mám neustále na kuchyni stát vypláchnutý a schnoucí pet flašky, konzervy a tetrapaky, na chodbě máme krabici s papírem a teď už i další krabice, co jsou do kontejneru a ještě krabici s papírem tchánům na spálení. Už si teda nějak nevzpomínám, kdy jsem naposledy vysávala v ložnici a neustále si připomínám, že v sobotu musím převlíct peřiny. Jak bydlíme v té řadovce, tak vzadu je malililinkatej dvoreček asi 2,5x2,5 metru, chodí se tam přes kuchyň, takže si tam pořád taháme trávu. No a o těch kapkách už jsem se ti rozepisovala. Koupelnu mi Pepa zakázal uklízet, abych nedýchala ty chemikálie :-D :-D, jenže on na to taky moc času nemá. Používá do koupele takový oleje a ty se chytnou na stěnu vany a ničím jiným než domestosem nejdou dolů :-(
No a já byla odjakživa líňouš línej tlustej odpornej. Teda tlustá a odporná jsem furt :-D No ale pak jsme začali spravovat to bydlení a já vstávala o půl páté, šla do práce, pak mě Pepa vyzvedl a tak do devíti jsme dělali na stavbě. No a že jsem dělala i se sbíječkou a tahala osmnáctikilový cihly, to už je jenom třešinka na dortu, ale za to jsem měla jeden rok fakt super svaly :-D. Jenže loni už mě tam manžel nechtěl ani na podávání polystyrenu, tak jsem spokojeně doma kynula, my jsme totiž bydleli u tchánů a měli jsme tam jenom jeden pokoj v podkroví, pro dva lidi prťavej, nebylo kam sednout, jenom přímo lehnout do postele a čučet na telku. Tak jsem aspoň, dokud mi to břicho dovolovalo, lítala po pokoji s dálkáčem místo mikrofonu v ruce a zpívala s Freďoušem :-D. Pak jsme se přestěhovali a já najednou neměla stání, furt jsem musela něco dělat. Tak jsem třeba do půlnoci šila, no šila, to je silný slovo, sešila dva pruhy látky, rozpárala, sešila, rozpárala :-D Na Pepu jsem čekala třeba do půl jedné v noci, než přijel z práce a pak jsem zase sama šla klidně ráno taky. No a když se narodila malá, no o tom se radši ani rozepisovat nebudu, to už jsem ti psala.
Jo a ještě jak jsi psala, že už jsem si taky v životě něco zkusila, no... ono to zase až tak krušný nebylo. Ale prostě to bylo období, kdy jsem měla pocit, že se toho miminka snad nedočkám. Taky doma nějaký problémy, my už jsme s Pepou spolu 10,5 roku a já nikoho před ním neměla, tak jsem možná cítila, jako bych o něco přišla, ale naštěstí mi došlo, že ti chlapi, se kterejma jsem se po netu seznámila, chtějí akorát dostat ženskou na záda a já tohle prostě nemohla. Takže jsem naštěstí neudělala největší chybu, které bych celej život litovala a došlo mi, že to, co hledám, mám vlastně doma, stačí se jenom podívat pořádně, protože ten chlap tam doma na mě pořád myslí, stará se o mě, pomáhá mi a chce mi dělat radost. Někdy je teda na kopanec, ale kdo není, co? :-D
Tak jsem se rozepsala a měla bych taky skončit. Dneska jsem v práci bez šéfa, tak si uklidím stůl, ať neřekne. Pak jdu zase do města kvůli tomu slunečníku a kouknout se ještě Elišce po nějaké té čepičce, docela jsi mě navnadila s tou háčkovanou, zkusím se po ní podívat. Jo a ten slunečník na m i m i b a z a r u je novej nebo použitej? To je hodně nízká cena, tady mají nejlevnější za 350.
Jo, ještě ti musím říct, teda já jsem ukecaná baba, to je konec se mnou, že jsem včera mluvila s tou kamarádkou, co od ní máme kočárek, oni by chtěli druhý, tak jsme se bavily o kočárech a já jí říkala, že jsem slyšela, že do cortiny hodně fouká, tak z toho byla docela vybitá, že ji chtěla kupovat, tak jsem si dělala srandu, ať vybírá dobře, že vybírá kočár i nám :D :D
Tak už fakt končím, jsem děsná, ošoupu si písmenka na klávesnici :-D