Jé, to jsem ráda, že nejsem nešťastná sama. Počty sešitů jsou neustále různé, propisky, pravítka, podložky pořád dokupujeme. Občas náhodou v tašce najdeme papírek, že má něco přinést nebo vyplnit. Ve škole jedna stížnost za druhou. Kluk je drzý, všechny znáímky mu připadají nespravedlivé, vzteká se. Doma se mu snažím vytvořit klidné prostředí, protože mi to neuroložka kladla na srdce. Příští týden si jdu nechat vyndat do školy. Už vím, že je kluk na zabití a já neschopná matka. Dělám na plný úvazek, přijdu domů střídavě mezi 16,00 až 18,00 hodinou. Mám problém i nakoupit. Tak se hezky doma zeptám, co bylo ve škole, řekne, že nic. Nechám si přinést tašku, vezmu rozvrh, zkontroluju sešity a knížky (tedy aby odpovídaly tomu rozvrhu), doplním obaly, podložky a nechám ho ořezat tužky. Pak mám snahu cosi probrat, ale kluk už je po sedmé unavený víc než já.