Děkuji Všem za podporu.
V pátek nás pustili.
Nakonec jsem další den do nemocnice nastoupila. Bylo to hlavně proto, že malej tam s nikým nechtěl komunikovat.Uzavřel se do sebe. Nedonutili ho vzít nic do pusy. Stále dělal, že spí, jen aby ho nechali na pokoji.
Ode mne jediné co přijal bylo kojení.
Když mu klesly horečky a přestal srajdit, poprosila jsem, zda bych si ho mohla vzít do kočáru a jít s ním na procházku s tím, že třeba tam začne konečně jíst.
No a světe div se, opravdu. Sám si vzal flašku s čajíkem a začal pít. Dala jsem mu rohlík a začal jíst!
Jen šel zpátky na JIP, opět přestal pít a jíst. Jediný s kým mluvil jsem byla já. také jsem se od něho nemohla hnout, to začal vyvádět!
Bál se unout abych mu u neutekla. Nesměla jsem ho dát do postýlky, to začal teprv vyvádět! Na co dosáhl to lítalo vzduchem: lahve, léky, polštář, vše ze sebe ztrhal, rumcloval postýlkou, šplhal po tyči. hrůza!!!
Takže jsem večer odcházela něco kolem 23.hod, s tím, že dítko ještě nespí, jelikož se bojí v postýlce usnout a tudíž ho musim nechat vykřičet.
Bohužel ho teď doma nenarvu do postýlky. Spí s nami dokud se úplně nesrovná. Už nespí tak tvrdě jako spával. Budí se a řve: Nana (jako máma)cca 8x za noc