Dobrý den,
měla bych dotaz na paní doktorku Paulovou. Mám 8 měsíčního syna a dosud je plně kojený. Prospívá dobře, mléka mám dost (uživím ho, hlad nemá), oba jsme zdraví, já kojím ráda a on je rád kojen. Naše paní doktorka nás však nutí do zavádění příkrmů a postupného odstavení dítěte s tím, že pokud příkrm v nejbližší době nezavedu, tak syna ohrožuji na zdraví, protože po 6. měsíci kojení klesá obsah železa v mateřském mléce a dlouho kojené děti bývají chudokrevné. Já však s odstavením nechci spěchat, zkoušela jsem malému dát masozeleninový příkrm i přesnídávky ale jíst to nechce, vždy to jen vezme do pusy a pak vyplivne, dokonce u něj někdy podávání jídla vyvolává zvracecí reflex, jakoby vůbec nechápal, že je to k jídlu (ocucává to jako např. hračky). Mám z tohoto zavádění příkrmu pocit, že jednáme proti přírodě když do synka nutím za každou cenu příkrm, prsa mi přetékají a marně se snažím zastavit laktaci. Říkala jsem paní doktorce, že se kvůli tomu necítím dobře ale bylo mi řečeno že si mám říct, že pokud do něj ty přesnídávky nedostanu tak bude hodně nemocný a to přece nechci... Chtěla bych kojit až do doby, kdy mu moje mlíčko přestane stačit - zdá se mi škoda laktaci zastavovat, jsem přesvědčena že mateřské mléko je pro dítě to nejlepší. Taky jsem chtěla počkat až začne být zvídavý a dívat se co jíme my a snažit se nás napodobit a postupně nenásilnou formou na jídlo přejde sám. Když ho vidím, jak mu mnou podávané, doma připravované příkrmy z těch nejlepších surovin nedělají dobře, je mi z toho smutno a chtěla bych vědět, jestli je takovýto násilný přechod na jídlo nutný.
Nejsem lékař, složení mléka vs. měsíce po porodu nerozumím, ale pořád mi vrtají hlavou tyto argumenty/náměty k zamyšlení:
1.Příroda přece není hloupá, proč by měl člověk po 6. měsíci kojení produkovat mléko, kterým bude svým potomkům škodit? Jakpak jsou na tom asi děti v rozvojových zemích, které jsou kojeny třeba do 6 let? To jsou taky všechny chudokrevné?
2. Proč musíme zavádět příkrm protože někomu bylo X měsíců? Každé dítě je přece jiné, některé dřív leze, jiné dřív mluví a nějaké jiné může zase zvládnout později přechod na jídlo.
3. Když se podíváme na zvířata - např. na psa tak fena taky nebude nosit maso štěňatům, které ještě nemají zuby a tudíž ho nemůžou pořádně rozkousat. Nejsme už mi lidé tak trochu v tomto zdegenerovaní že se snažíme dětem po půl roce věku za každou cenu dávat jídlo, které musíme složitě upravovat abychom dostali do dítěte základní živiny (železo), které nejsme schopni sami vyrobit?
4. Jak tomu bylo několik set let zpátky když příkrmy nebyly? Pochybuji, že středověká žena vařila dítěti maso se zeleninou, které pak složitě rozmělňovala aby mohla ukončit kojení. Není tedy tento trend příkrm po 6. měsíci věku výdobytkem moderní společnosti s cílem splnit doporučených 6 měsíců plného kojení a pak dítě co nejrychleji odstavit?
Prosím tedy o radu, zda musím příkrm zavést a jak je to vlastně s tím železem v mateřském mléce.
Děkuji moc za odpověď.