Mám syna 3,5 let a Budiair bere - bral od 1 roku kvůli tomu, že se při nachlazeních zahlenil a při dýchání mu pískalo v hrudníku. Je hodně živý a tak jsem jeho záchvaty vzteku kvůli všemu nepřipisovala tomuto léku. Až nedávno mi kamarádka řekla, že její 8 leté dceři Budiair taky předepsali a že se začala chovat hystericky a úplně ji to rozhodilo. Já to neměla s čím srovnat, protože synovi byl rok a jeho vztekání jsem brala jako období vzdoru, i když rok a půl období vzdoru už mě vysilovalo. No nicméně jsem se o tom zmínila doktorce a ta byla celkem překvapená, že to ještě neslyšela, ale domluvili jsme se, že na prázdniny lék vysadíme, protože neměl moc velké problémy. Asi za týden po vysazení jsem si opravdu všimla změn v chování, už nebyl tak agresivní a vzteklý. A v září jsem mu měla Budiair znova nasadit a bála jsem se, protože nastoupil do školky. První dva dny celkem ušly, tak jsem mu třetí den šplíchla 1.dávku a paní učitelka ve školce mi hned hlásila, že pokousal většinu dětí a jí dal facku a mě ten samý den ztropil takovou scénu, pokousal mě, bil mě, jak jsem ho odnášela ze školky, že jsem se hned rozhodla, že léčbu ukončím a až bude mít potíže, budu to řešit jinými léky a ne takto. Toto je má zkušenost a není dobrá, jen mě udivuje, že lékaři o tom neví a v příbalovém letáku je to uvedeno jako VZÁCNĚ se objevující nežádoucí účinek: změny v chování.