Zdravím všechny,
mám 7letého chlapce s gastroschízou a vím,jak zoufale jsem hledala informace a hlavně jsem nevěděla, jak se rozhodnout, jestli si dítě nechat nebo ne. Protože jsem neznala nikoho, kdo by to zažil a článků na internetu moc v té době nebylo - v nemocnici měli pouze dva případy za minulé roky a jména nemohli zveřejnit,prostě jsem to riskla i když jsem nevěděla, co nás čeká. Samozřejmě operace střev a bříška, ale ta následná léčba, než si střeva zvykly přijímat mléko, to už bylo horší. Jelikož to bylo moje první těhotenství, po psychické stránce to bylo velice těžké. Když se syn narodil, udělali mu zrovna resekci střeva, takže jsme pak nemuseli na opakované operace. Asi 2 měsíce jsme byli v nemocnici, než malý začal přijímat potravu a trochu přibýrat. Doma pak přibýral rychleji a váhu dohnal.
I přes to všechno, teď zpětně můžu říct, že to stálo zato vydržet. Nyní hraje fotbal a hokej, na kontrolu na chirurgii chodíme jednou za 2 roky. V druhém těhotenství jsem od začátku brala kyselinu listovou a vše bylo ok. Přeji všem,které potká gastroschíza pevné nervy a hodně štěstí. Naštěstí jde věda dopředu a máme kvalitní odborníky na tyto vady,kteří mají čím dál více zkušeností.