Ahoj listopadky a listopaďátka! Doufám, že jste všichni hezky oslavili... Já vám lupnu dvě fotečky z Lenčiných 4. a Nelinčiných 2. narozenin, jó, letí to.





U nás je poslední dobou všechno vzhůru nohama. Začalo to mým ekzémem. Už je to lepší, ale pokoj pořád nemám, v lednu jdu na kožní testy, kožařka si narozdíl od alergoložky nemyslí, že je to alergie na potravinu, ale něco zvenčí - kontaktní ekzém. Jsem docela zvědavá, ale mám podezření na protiplísňový sprej. Pak jsme nabourali auto - teda zezadu nám bylo nabouráno, celý kufr v čoudu, tak jezdíme provizorním půjčeným. Taťka nemocný s očima, Péťa s krční páteří a následně infekční mononukleóza, už je měsíc doma. No hrne se to na nás šíleně, nedělám nic jiného, než lítám s někým po doktorech, už jsem z toho příšerně unavená. Lenka po 2,5 měsících mohla zase od prosince do školky, tak jsem ráda, že už to tam všechno funguje. Včera měli besídku - paráda. Jenom kdyby mě tak nezlobila, zřejmě ten přechod zpátky do školky a 2x denně máme scénu s oblíkáním - ráno do školky, a pak ze školky domů, to je děs, z ničeho nic začne řvát jak pominutá, musím říct, že si vůbec nevím rady. A hlavně nevím ten spouštěcí důvod. Takže jednu chvíli - 2 týdny, jsme byli doma všichni a já teda totálně na palici.

No, tak jsem to na vás hezky nahrnula :o). Doufám, že do vánoc už se probůh nic nesemele a užijeme si to v klidu a pohodě, hlavně já jsem vyšťavená, váha letí dolů, rozhodně je to na velké přemýšlení, co se to v životě zrovna teď děje, že mám tolik kopanců. Takže teď máme to předvánoční těšení - dětičky jsou vyjevené a o ničem jiném se doma nemluví. Pečeme cukroví, vyzdobeno máme. Jo, letos bylo extra hektické vyrobit adventní kalendáře - balila jsem 72 prťavých balíčků, práce na víc než 4 hodiny, skoro do tří do rána :oDD.

Nelinka je naprosté zlatíčko, to je úžasné dítě, vůbec se nevzteká, je s ní ale veliká sranda, ta bude komediantka veliká. Naprosto mě fascinuje, jak je každé z dítek naprosto jiné. Vychovávat ji nijak extra nemusím, ani nestíhám, ona se učí všechno za pochodu a tak nějak přirozeně. Teprve začíná spojovat dvě slova, takže mluvení nic moc, ale je neskutečně všímavá a bystrá. No a je to typický benjamínek, všichni ji rozmazlují, ale rozmazlená přitom vůbec není. Fakt zlatíčko :o).

Bubíškovi gratulace veliká, psala jsem krátce na MSN, snad došlo. Akorát do alba na fotečky se nemůžu dostat.

Alí, asianofil?? Chystám se na kurs tarotu, tak teď spíš čarodějnice??? :oDDD

Jinak Janám teda chci říct, že pochybnosti s předškolákama jsou asi normální. Usuzuju podle sebe a mamin v okolí. Prostě o těch svých dětech pochybujeme, a ony jsou přitom úžasné. Taky jsem přemýšlela, jestli je Péťa na školu zralý a vida, premiant už v první třídě. Dodnes se stydím za to, že jsem mu nevěřila, a on to tak přirozeně a lehce zvládá.