Petule,

Tvůj gynekolog je tedy dost netaktní, řekla bych, že je to od něj minimálně neprofesionální. Já jsem u gynekologa poprvé byla ve třiadvaceti, věcně se zeptal, já mu věcně odpověděla a tím to skončilo (jo, a ptal se vlastně kvůli ultrazvuku dělohy - jestli to může zkusit "spodem" :-)). A od té doby k němu jednou ročně zajdu, a o panenství jsem přišla dva týdny před šestadvacátými narozeninami, což se můj gynekolog podobně věcným způsobem dozvěděl dotazem před preventivní prohlídkou. To mé "staropanenství" nebylo způsobeno tím, že bych onen otvor nějak urputně hájila - spíš tím, že se do té doby nevyskytl nikdo, komu bych to panenství chtěla dát (také jsem nikdy s nikým nechodila). Svému milému jsem to řekla předem - trochu jsem se bála, že mě bude považovat za divnou, ale hrozně si toho považoval (a považuje doteď :-)). Je fakt, že to není moc standardní, uchovat si panenství tak dlouho (zvláště když je člověk nevěřící a není vázán žádnou povinností čistoty), ale snad bychom neměly přicházet o panenství s náhodnými osobami mužského pohlaví jen proto, abychom to už měly za sebou...? Myslím, že každý má svůj čas, a ve Tvém věku bych nesmutnila...