Jano,můj přítel a jeho ex spolu žádné dítě nemají.Nicméně jedno spolu čekali,ona tenkrát potratila a protože to tehdy nějak ani jeden z nich neustál,tak se rozešli.Dítě mám já,ale otec mé dcery je mi naprosto lhostejný,nic k němu necítím a rozhodně,kdyby zavolal,že potřebuje to či ono,mám na to takový názor,že se má postarat sám.Nevidím důvod,když spolu nejsme,proč bych mu měla prokazovat různé služby.Ale komunikuji s ním pouze na úrovni toho,že mu dávám občas dceru a věci které se jí týkají.Někteří lidé nejsou schopni pochopit to,že je něco úplně jiného,když spolu dva mají dítě,a jiná situace je když ho nemají.Dítě přece nemůže odnášet to,že si s jejím otcem nerozumím.Dcera má svého biologického otce ráda a já nepatřím mezi matky,které by z jakéhokoli důvody bránili dítěti ve styku s otcem.Naopak bych byla ráda,kdyby se stýkali častěji.Ale něco jiného je,když spolu ex dítě nemají.Omlouvám se všem holkám které na to mají jiný názor,ale opravdu nedokážu pochopit,proč by jí měl zrovna můj přítel prokazovat různé služby.Nevím,jak by se mu líbilo,kdybych já prokazovala různé služby svým bývalým.Nebo v lednu mě zval kamarád na narozeniny,protože je máme přibližně ve stejnou dobu a chtěl abychom je společně oslavili.Nevím,jak bych doma vysvětlovala,že jdu s kamarádem slavit narozky,že se vrátím druhý den,protože kámoš nebydlí v Praze,ale kus za ní a musela bych tam spát.Já tedy nemohu,ale můj přítel může,protože je to jiná situace,či co?A já nevěřím na čisté,nezištné kamarádství mezi mužem a ženou.Podle mne je to lež a neupřímnost.