Tyto představy virtuálních kamarádů mívají většinou jedináčci. Každý v sobě neseme touhu po skupině, partě, kamarádovi či partnerovi. Představy zmizí s dnem kdy skutečně najdeme ,,živé,, kamarády. Náš mozek se tak brání představě, že jsme sami. Tato fantazie nevadí, ale vždy je třeba hlídat chování dítěte. Pokud se dítě opičit po svém ,,kamarádovi,, hrozí nebezpečí, že dojde k neštěstí. Dále by se mělo dbát na fakt, že pokud se v rodině (kdekoliv v nejbližších 20 kolenech) vyskytla schizofrenie, musíme dítěti jeho představy jemně zakázat a nenechat rozvíjet, protože schizofrenie se dědí a takovéto představy ji krmí...