Naše dcera je ještě na takové vymýšlení malá, ale pokud si vzpomínám, já jsem si kamarády vymýšlela ještě ve školním věku. Například Dankéda nikdy nebyla doma, pořád jsem jí zkoušela volat na vymyšlené číslo (naštěstí opravdu neexistovalo) a nikdy to nevzala :-(
Pak tu byla spousta dalších, jejichž jména si už ani nepamatuju. Taky jsem si hrávala se svým bratrancem a sestřenicí, kteří sice existovali, ale v tu chvíli zrovna nebyli přítomni. To mi zřejmě zas tak moc nevadilo. Mívala jsem doma své oblíbené pohádkové hrdiny, rybí vílu v koupelně apod. Jsem zvědavá, jestli naše děti budou mít taky takovou bujnou fantazii.