Haha, převtělování - to mi připomnělo období naší berušky, kdy měla něco málo přes 2 roky - několikrát denně ji postihovala mánie převtělování - ale nepřevtělovala se jen ona, převtělovala i mne, takže se stávalo zcela běžně, že mne mezi lidma oslovovala "Houmí" a já jí nesměla říci jinak, nežli Bárt a běda tomu, kdo mne oslovil jinak!!! Jindy byla ona Pepek námořník a já Olivie.... to by ještě šlo, horší to bylo se zvířátky - když oznamovala prodavačce sladce - maminka je kláááva a já telátko, bylo to na infarkt - ale ne na můj, já tu hru brala tak bezelstně, jak ji dcerka myslela (tedy, doufám ... :o) ), ale prodavačku málem kleplo. A nikdy nezapomenu na převtělování se za krtka, kdy jsem musela nosit čepici s kšiltem, jako krteček v knížce a nebo když převtělila i tatínka a běhali spolu po bytě s obracečkou na palačinky a hasili lesní požár na wc - inspirovala se v Kačerech - tatínek byl Rampa mc Kvak, ona Ňouma a já paní Čvachtová.... Bylo by toho na napsání MOC. Dnes je jí čerstvých 5 a fantazii má stále divokou. Má období králů, rytířů a podobně, takže celá rodina, včetně babiček, má vyrobené papírové kotunky, přilby a podobně, malované a stříhané dětskou rukou a čas od času se takto oděni vyskytujem doma. Jo - a zrovna na ni přišla doba pravěku, tak jen čekám, co si zase vymyslí - doufám, že nebudu muset být trilobit :o))).
Dobrou noc.