Marie-Ellena |
|
(12.8.2009 16:19:41) Chtěla bych od vás poradit. Máme 4letého chlapečka, byl plánovaný, vyšlo to na první pokus. Vrátila jsem se po mateřské vloni v září do práce, ale malý hodně marodil, moc jsem v práci nepobyla. Teď se jeho zdr. stav stabilizoval, začínám v práci normálně fungovat, chodit sem pravidelněji. S manželem začínáme mluvit o druhém dítěti. Po pravdě se mi do toh zatím moc nechce, chtěla bych si po tom všem v práci trošku "odpočinout", načerpat nové síly na další mateřství. Manžel by chtěl už teď, já bych to chtěla odsunout až za rok. Ráda bych druhé dítě (pomiňte, prosím, teorie, že se to třeba nepovede atd., to by bylo na jinou dlouhou debatu) porodila také v měsících květen, maximálně červen, ale to už bude našemu cvrčkovi 6 let. Není to velký rozdíl??? Nebudu litoavt, když se nechám teď přemluvit? Mám do toho jít, když se necítím odpočatá? První těhotenství jsem měla rizikové, byla jsem několikrát v nemocnici, a skoro celé jsem ho srávila doma. Možná by vám při radění pomohla informace, že s manželem máme oba práci, jsme zajištění, po mateřské se mám kam vrátit, máme velký byt, auto a náš syn je hodné dítě, není hyperaktivní, náročný na péči, chodí do školky. Ráda bych znala vaše názory. Předem moc děkuju.
|
Pihatka + Lukášek 12/09 |
|
(12.8.2009 16:30:06) Mezi mnou a setrou je 10 let a mezi jejími dětmi taky 10 let a jediné, co z toho plyne je, že každý je pak jedináček. Když jsou malí, tak k sobě nemají ten klasický sourozenecký vztah - já si se sestrou začala rozumnět až po mých 25... Já osobně bych chtěla děti blíže k sobě - snad to půjde...
|
Luciferekk s čertíky |
|
(12.8.2009 17:11:45) Souhlasím.
|
|
|
If & 3♥ |
|
(12.8.2009 16:33:08) Jsou věci mezi nebem a zemí... které naplánovat prostě NEJDOU....
Pokud se ty jako MATKA na těhotenství z jakéhokoliv důvodu necítíš, brala bych to jako závazné. Partner ať si myslí co chce ale je to tvoje tělo, ty budeš utahaná, tobě bude špatně, ty se budeš o mimino starat (předpokládám že taťka asi na mateřskou nepůjde)
Na druhé straně jsou tu jen pouhé spekulace o tom zda se povede počít dítě "napoprvé" nebo "posté", natož naplánovat který měsíc se narodí... Spekulace o tom zda těhotenství bude rizikové nebo pohodové, že jím propluješ ani nebudeš vědět jak... a v neposlední řadě zda se narodí spáč co se nechá kojit co pět šest hodin a zbytek dne klidně prospí nebo řvoun s kolikou, kterého budeš nosit ve dne v noci na rukách a nebudeš moct ani vydechnout...
Jsem těhotná potřetí, takže jakoustakous "statistiku" můžu dodat. Každé těhotenství bylo ve výše zmiňovaných aspektech diametrálně odlišné
Moje "rada" zní, napiš si na papír pro a proti a sedněte si k tomu s manželem při sklence dobrého vína a uvidíš, na které půlce papíru bude víc záznamů..
|
boží žena |
|
(12.8.2009 16:41:19) pokud se ti nechce, je to jasný otázka je jestli se ti za rok bude už chtít
a s tím měsícem mi to přijde úsměvné
|
|
|
ErikaB |
|
(12.8.2009 16:50:11) Tak tohle vůbec není vtipné, nechápu ani reakce, kterým se tohle líbí. Je to humor vhodný tak na 2.stupeň ZŠ.
|
ErikaB |
|
(12.8.2009 16:51:03) Omlouvám se , příspěvek je k jiné diskuzi.
|
|
|
severanka |
|
(12.8.2009 16:56:21) Mého o 6 let staršího bratra si vůbec z dětství nepamatuju, což je škoda protože rozumnět jsme si začli přibližně když mi bylo 15 a dodnes máme pěkný vztah. Bratr starší o 4 roky byl tyran a dětství s ním bylo příšerné. Takže není ani tak důležitý vekový rozdíl, ale spíš jak jsou děti schopné snést svou mladší konkurenci. Často se stává že když se děti odkládají příliš, tak pak už se nechce do těhotenství vůbec. Zvlášť když je člověk v práci spokojený, starší dítě ve školce nebo ve škole nemá potíže.
|
|
Katka,kluci 7 a 10 | •
|
(12.8.2009 16:58:21) No, ono to taky může být tak, že se ti do druhého bude chtít za rok dva míň než teď...Ono člověk si začne "hovět" jak to dítě roste a je samostatnější a nechce se mu znovu do toho kalupu kolem mrňouska. To je taky jeden ze scénářů. A někdo zase 6 let doporučuje, kvůli tomu, že starší jde do školy a můžeš se mu přece jen trochu věnovat, když jsi s druhým doma. Všechno má svá + i -, pokud chceš, na všem najdeš výhody i nevýhody. Ale já mám také názor, že pokud mají být sourozenci "parťáci", 4 roky je nejvyšší čas... Pokud budou od sebe 6 let, už moc spolu nepohrajou...Tím ale neříkám, že se nebudou mít rádi a že je to špatně (pro rýpaly).
|
If & 3♥ |
|
(12.8.2009 17:03:59) Katko, přesně tak.. to je mimochodem jeden z důvodů proč máme děti dva roky po sobě.... mě už by se pak nechtělo znova "spadnout do plín"
Mám dlouholetou kamarádku která má o deset let starší sestru a o deset let mladší neteř... z dětství si pamatuju že pro nás Jana (ta starší sestra) nebyla nikdy "parťačkou" ale takovou ňákou náhradní mámou... a vztah sesterský v tomm pravém smyslu slova k sobě našly až v dospělém věku, kdy už se ty rozdíly kapku "stíraj".. vyrůstaly prostě jako dva míjející se jedináčci...
Nemusí to tak být vždy.. ale velmi často to tak bývá, že čím větší věkový rozdíl mezi sourozenci tím víc toho "jedináčkovství" a "opatrovnictví" než "parťáctví sourozenců"
|
Jedůfka / 99,00 |
|
(12.8.2009 17:35:56) Souhlas. Mám kluky 9 a 10 let a jediný důvod, proč nechci třetí, je ten, že už jsou oba relativně samostatní a spadnout do toho kolotoče znova se mi nechce už ani trochu. I když teď už docela pomůžou, ale přesto - to vstávání v noci a věčné nevyspání, omezené možnosti výletů a dovolených, oba do škol dojíždějí, mají spoustu aktivit mimoškolních a taxikařit s miminem - prostě už se nechce.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(12.8.2009 17:57:04) tak tak. pamatuju si, že i když jsem chtěla tři děti, tak u druhého se mi, dkyž na to došlo, tak nějak "nechtělo"... už jsem si zvykla na relativní "svobodu". totéž pak u třetího. V obou případech jsem se prostě musela rozhodnout, že pocity nepocity, jdu do toho, protože vím, že ty děti v zásadě chci a že když to budu furt líně oddalovat, tak bych do toho třeba už enpráskla vůbec a zpětně by mi to bylo líto. ale netvrdím, že to takhle má každej
|
|
|
|
|
ErikaB |
|
(12.8.2009 17:03:25) Ahoj, já mám 13 měsíčního syna a jsem v 7.týdnu těhotenství. Taky jsem si to plánovala na později ( asi za 6 měsíců ), ale dopadlo to takhle. Nadšená z toho moc nejsem, protože jsem se sotva otřepala z toho prvního a teď zas 9 měsíců před sebou. Ale je to hlavně tím, že mi je dost špatně. Tvůj syn už je dost velký, myslím, že by si už sourozence užil. Taky ty už bys měla být odpočatá ( nekojíš, syn má svůj režim, už se s ním domluvíš, můžou ho hlídat babičky atd. ) Můj muž má z předchozího vztahu 2 dcery ( 16 a 9 let ) a už i kvůli tomu jsem chtěla mít děti blízko sebe. Jeho dcery si spolu nehrají, veškerý program se řídí podle té malé ( včetně TV ) a tak se ta velká nudí. Velká ji pořád okřikuje, jak je malá nemožná a blbá. Abych to zkrátila, není mezi nimi sourozenecký vztah, spíš takový zvláštní matka-dcera. Ale pokud se na druhé dítě necítíš, je možné, že se na něj už nebudeš cítit nikdy.
|
If & 3♥ |
|
(12.8.2009 17:07:29) Tak koukám že to Erika popsala pode mnou... Přesně to jsem měla na mysli... enormě starší sourozenci bývají tlačeni do rolí hlídačů, opatrovníků a "jsi starší a rozumný"... a mladší jsou odsouzeni k roli ocásků
|
Ráchel, 3 děti |
|
(12.8.2009 17:58:20) jojo, mám bráchu o 5 let mladšího a dělala jsem chůvu celé dětství. teď už se pro to dávno nezlobím, ale tehdá jsem měla pocit křivdy
|
|
|
Lenka | •
|
(12.8.2009 18:11:12) Toto je rozhodnutí hlavně na tobě,bud se na to cítíš nebo ještě ne.
Holky,potřebovala bych poradit budu mít rozdíl mezi dětmi 2 roky a 3/4,malá spí vedle mne v postýlce a odmítá usínat jinde as někým jiným,mám ji nuceně odsunout do pokojíčku nebo to nechat být a až bude mimi ( za 6 m) bude spávat vedle mě a mimi v postýlce? Nechci aby žárlila nebo se cítila odstrčená. Máte nějaké rady jak připravit starší dítko na příchod miminka,aby nežárlilo ( mám tvrdohlavou holčičku )? Vím,že na to asi není nějaký přesný návod,ale třeba víte čeho se vyvarovat nebo naopak co udělat? Díky L
|
Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(12.8.2009 18:30:28) Co zkusit dcerku zaangažovat do úpravy jejího pokojíčku, ať si vybere třeba postel, dekorace, povlečení, když se pro něco sama rozhodne, tak to možná přijme lépe. Až na druhé mimčo bych to nenechávala, protože si myslím, že pak bude žárlit. Ale klidně se může stát, že i pak, i když ji to naučíš už teď, se ti zase do postele přistěhuje, aby si dokázala, že ji máš stále ráda.
|
|
|
|
Verísek+VELAMATO |
|
(12.8.2009 17:12:49) Tak já bych 6 letý rozdíl brala hned 10 už je asi fakt moc... Mám holky od sebe 4 roky- původně jsem chtěla ještě rok počkat a asi jsem i měla a chceme ještě třetí a opět bych volila nejraději těch 5 let od sebe, ale jednak věk už je pokročilejší( ikdyž to by ještě šlo), ale nějak nechci už mezi posledními dvěma dětmi do práce na tu "chvilku", protože v tom jen vidím trošku tu nevýhodu větší rozestup, že jsi doma 3 roky s dítětem, pak si na chvíli odskočíš do práce, kde Tě tak nějak nikdo moc nebere, když ví, že ještě chceš dítě, takže ač nerada, budu muset zase já u sebe jít do rozdílu 2-3 roky- pravda, docela se obávám- ty 4 roky mi přišly super a holky na sebe ani nežárlí- teda zatím, ta starší vše krásně prožívala se mnou už v těhu a malou miluje, myslím, že o rok dřív by spoustu věcí ještě nechápala a žárlení by proběhlo fest, ale jak říkám, klidně jsem ještě rok dva mohla počkat
|
wer |
|
(12.8.2009 20:05:21) mě přišly čtyři roky taky super,nakonec byl rozdíl mezi prvním a druhým dítětem 4 a půl roku,dokud byla mladší mimčo bylo to skvělé,starší brácha už měl ze všeho rozum a miminka si dost užíval po dvou letech přišla na svět další holka a já jsem zjistila,(že lítačka kolem mimina,dvouleťačky a prvňáka se dá zvládnout) a hlavně že ten dvouletý rozdíl je daleko LEPŠÍ, holky se v pohodě zabavily,pohrály si spolu,ale co bavilo ty malé,třeba tříletou a pětiletou, to už 9letého bráchu nebavilo, chci tím říct že už se nedaly moc zkloubit aktivity dětí s 4letým rozdílem,ale u dvouletého jo,a tak nakonec za sebe můžu menší věkový rozdíl jenom doporučit
|
|
|
Blanka | •
|
(12.8.2009 17:52:09) Mymáme děti po necelých šesti letech a v pohodě, byla jsme odpočatá a na mimčo se vyloženě těšila.I teď, když je synovi třináct a dceři sedm, tak je to prima, sice se občas rafnou, ale kteří sourozenci ne, že ?
|
|
Leny+3 |
|
(12.8.2009 18:11:27) Elizie, udělej tak, jak chceš ty, já mám první 2 děti 5a1/4 roku od sebe a nemůžu si stěžovat, starší dcera byla ve školce, všechno zvládla sama, s lecčíms už mi pomohla, na miminko se hrozně těšila, stejně jako já Dřív jsem nechtěla, prostě tak mi to vyhovovalo nejvíc Teď se těší i na to 3., už jí bude 8 až se narodí, už ho bude moct sama třeba pohlídat, pochovat, zatímco se já budu věnovat prostřednímu, takže to je taky velká výhoda, už se nemůže dočkat Ono všechno má své pro i proti, dej na svůj vnitřní pocit, buď se budou mít rádi i přes větší věkový rozdíl, nebo třeba ne a to i kdyby byli hned za sebou, já jsem se ségrou o 16 měsíců, ale spíš mi vždycky lezla na nervy a praly jsme se, záleží jen na těch 2, jakej budou mít spolu vztah
|
|
Aghi+Fík1/08+Ája6/09 |
|
(12.8.2009 18:14:44) Myslím, že celý tvůj příspěvěk vyznívá celkem jednoznačně, do druhého se ti teď nechce... A těhotnět jen proto, že by to bylo dobré??? Nevím nevím.
Ale osobně bych 6 let rozdíl nechtěla. Takhle jsme se sestrou a nikdy žádný vztah mezi námi nebyl, v dětství vůbec ne. Máme proto děti po roce a půl, což asi ideální taky není, teď je to honička, ale těším se, že za čas budeme podnikat spoustu věcí a věkově to budou stejné zájmy.
|
Ivuljenka |
|
(12.8.2009 20:32:08) jenže já zase mám s bráchou rozdíl 3 roky a taky nemůžu říct,že to bylo bomba. Sice jsme si spolu hráli,ale také mě dost terorizoval a od takových 10 let to nemělo žádnou výhodu,jeli jsme každý na své triko a dnes v dospělosti spolu také nemáme nijak super vztah.
Ono záleží také na pohlaví a to se ovlivnit nedá, a také na rodině a rodičích jak děti vychovají. Proto se to snažím neřešit. Teď cítím,že bych se z druhého mimča zbláznila,chci pracovat,a chci mít na to první čas,takže zatím to také odkládám a ta správná doba jistě přijde a až přijde tak to určitě poznám
|
|
|
Ivuljenka |
|
(12.8.2009 18:24:18) řeším úplně to stejné, a myslím,že se to vyřešit nedá. Nesnaž se to rozumově vyřešit, běž do druhého tehdy kdy budeš na to mít chuť
|
|
Zajdulka |
|
(12.8.2009 18:42:03) Já mám 5,5 roku k staršímu bráchovi a 5,5 k mladšímu. Byli jsme také jako 3 jedináčci, takže můj názor je, že jestli 5 nebo 6 let už je jedno. Spíš bych se asi rozmýšlela, aby mi mimi "nevyšlo" na dobu, kdy půjde starší do školy.
|
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(12.8.2009 19:33:22) ještě, abych reagovala na ten věkový rozdíl, já po svých zkušenostech s dětmi bych šest let uvítala, užila bych si aspoň obě děti, takhle jsme ten rok po narození druhorozené přežívali a neužívám si doteď. Mám bratra, rozdíl více, než šest let ... hráli jsme si spolu vždycky (taky se mlátili, ale to i moje holky) a dodnes jsme nejlepší kamarádi, on byl to nejlepší, co pro mě mohli naši udělat
|
|
Daniela+dvě slečny(6/02,5/08) |
|
(12.8.2009 20:37:04) Renco, pokud se na to necitis, tak pockej...
My mame holcicky po 6ti letech. Chteli jsme driv, ale osud to nechtel...takze to proste vyslo takhle. A je to super. Nevadilo mi znova spadnout do plin, nase mala je vytouzena...naopak si to vic uzivam prave proto, ze mam cas, ze Klarka je samostatna, sama a rada pomaha...a neni v roli opatrovnice a ze je starsi a musi mit rozum. toho jsme se chteli vyvarovat. Ano, nekdy musi mit rozum - jakoze nema sislat, jecet, ze nema Andulce brat hracky atd., ale to je snad normalni Muj muz se svym bratrem jsou od sebe taky 6 let a rozumi si bajecne... Muj tata s brachou jsou od sebe 3 roky a odmala musel byt muj tata ten starsi a rozumnejsi...takze spis bych rekla, ze zalezi na rodicich nez na vekovem rozdilu... Jo a taky je super, ze Klarka sla vloni do prvni tridy a ja byla doma...to bylo dalsi plus
|
|
Daniela+dvě slečny(6/02,5/08) |
|
(12.8.2009 21:36:06) Jeste bych doplnila, ze Klarka se na sestricku hrozne moc tesila a krasne si spolu hraji uz ted...radi jako cerna ruka
|
|
|