magrata1 |
|
(31.10.2009 20:26:59) Máš podobný systém, jako je popsaný v knížce Chytrá výchova. Udělá se tabulka a do ní se dělají čárky při porušení dohodnutých pravidel. Pět políček je bez trestu, pak následují sankce. Čárky se v žádném případě nemažou. Funguje to, mám to vyzkoušeno. Knihu doporučuju, je tam víc dobrých typů.
|
magrata1 |
|
(31.10.2009 20:45:12) Chci vidět předpubertální či pubertální dítě, které se potento z toho, že nedostane smajlíka. Navíc si myslím, že i trest je ve výchově důležitý. A moje dcera je pyšná na prázdnou tabulku. Myslím, že odměňovat za to, že dítě plní povinnosti, vede do budoucna maximálně k tomu, že se ti dítě vysměje, že si odměnu můžeš nechat. V reálném světě taky nedostáváš odměny za normální chování. To musíš udělat něco výjimečného. A za porušení pravidel přichází automaticky trest- pokuta, stržené prémie, vězení... A v té knize se popisuje POZITIVNÍ
|
magrata1 |
|
(31.10.2009 20:47:24) Omlouvám se, dcera mi to odeslala a hned 2x (půlroční)
|
|
magrata1 |
|
(31.10.2009 21:00:07) No, když myslíš. Na každé dítě ostatně funguje něco jiného. Ty jsi dětská psycholožka nebo máš pedagogické vzdělání, že jsi si tak jistá tím, že tvá metoda je ta obecně lepší? Kdo tuto metodu doporučuje jako ověřenou? Nemyslím Tebe a Tvé devítileté dítě.
|
|
Róza |
|
(31.10.2009 21:00:54) I já si to myslím a v knížce Jak mluvit, aby děti poslouchali ... (něco jako RaR) od trestání také varovali.
|
magrata1 |
|
(31.10.2009 21:07:19) Takže když dítě poslechne hned, dostane odměnu a když neposlechne podesáté tak co? Jenom ji nedostane? Tak to sorry, já si na hlavu s..t nenechám. A řvát a mlátit dítě taky nechci, tak si radši domluvím, co bude, když se poruší pravidla. A navíc má 5 volných políček, u kterých si může uvědomit, že má brzdit. A dobré chování se, samozřejmě taky ocení.
|
Ivča | •
|
(31.10.2009 22:11:50) Souhlasím - pozitivní motivace je skvělá, ale rozhodně nenahradí kompletní výchovu. Také si myslím,že dítě musí poznat i trest - ve škole to bude 5,poznámka, nebo zákaz jet na výlet .... A u mladších dětí to musí být něco co je přiměřené jejich věku.
Já se snažím dceři třeba říct,že když si neuklidí hračky, tak je po ní budu muset uklízet já, a budu to dělat až ona si půjde lehnout do postýlky - což bude znamenat,že si s ní nebudu moci lehnout já a přečíst ji pohádku - kupodivu to ta tříleťačka chápe, a vrhne se na úklid hraček. A když neposlouchá, také zakážu co je jí příjemné, případně když zlobí děti,tak jdeme bez milosti domů, pryč z kolektivu a podobně.
|
|
|
|
kaMyš |
|
(31.10.2009 21:17:33) Rózo, tuhle knížku jsem nečetla, znám jen RR. Tam sice před tresty důrazně varují, ale doporučují přirozené důsledky. To, co dělá z trestu přirozený důsledek, je domluva s dítětem, že taková jsou pravidla, tak to bude. Na trestu je nejhorší jeho nepředvídatelnost (ve smyslu co to bude; u přirozeného důsledku všichni ví, co nastane), to, že trestajícím je rodič (u přirozeného důsledku se může rodič odvolat na pravidlo - "přece jsme si řekli, že když... tak...") a to, že nesouvisí s proviněním. Přirozený důsledek je vhodné použít tam, kde se sám nabízí (když budeš házet CDčka na zem, poškrábou se a nebudou hrát - v případě, že to teda pak nebude mrzet ještě další sourozence), tam, kde ho použít nelze, může právě nastoupit nějaká dohoda, ve které dítě předem ví, co nastane (když si budeš bez dovolení hrát s mým telefonem, nebudu ti ho pak 3 dny půjčovat). Fakt si nedovedu představit, že bych svoje prostřední dítě vychovávala pouze pozitivní motivací. Ono to s ním prostě nejde, neustále zkouší hranice a to, co se stane, když je překročí Kdybych mu řekla jen "miláčku, to se nedělá, nedostaneš smajlíka", tak bych byla k smíchu. Sbohem, respekte.
|
kaMyš |
|
(31.10.2009 21:20:13) Koukám, že to trochu pletu. Jedno je přirozený důsledek, který prostě na dítě dopadne sám od sebe a rodiče ho nemají zmírňovat, a tomu druhému jsem zapomněla, jak říkají, ale figurují v tom ty dohody - my oba víme, že když to bude tak, tak potom tak. Pozitivní motivace je samozřejmě potřeba taky, a mraky.
|
|
magrata1 |
|
(31.10.2009 21:24:00) kaMyško to je přesné. Teď byli krotitelé dluhů, kde maminka jenom synka chválila, netrestala a ještě tajně žehlila jeho průsery. Hoch má 26 let, za 4 roky nadělal asi 2 miliony dluhů a říkal, že ho rodiče měli dřív nechat nabít si hubu. Dobrý výsledek pozitivní blbosti rodičů. tohle totiž není výchova.
|
*Aida* |
|
(31.10.2009 21:31:10) Magrato, ja si myslim, ze to Daniela nemyslela tak, ze by dite nemelo pocitit dusledky svych cinu. Spis ze ma radsi pozitivni tabulku a prohresky resi jinak. Treba muj syn potrebuje velkou motivaci ve skole, takze mame domluvene, co dostane jako odmenu, az dosahne urcite urovne v matematice ci anglictine. Tenhle tyden maji deti prazdniny a minuly patek prinesl ze skoly diplom, jak moc maka v anglictine (vidime i doma, najednou umi cist, konecne se nasel program, ktery ho oslovil a jde mu to). Takze jsem mu rekla, za kolik penez si muze neco vybrat jako specialni odmenu a mozna se i dockam toho, ze mi rekne, co vlastne chce.
|
kaMyš |
|
(31.10.2009 21:32:17) Já to vnímám tak,že pozitivní motivace je prostě skvělá, ráda bych jí svým dětem poskytovala co nejvíc. Ale jsou chvíle a případy, kdy si s ní člověk nevystačí
|
|
magrata1 |
|
(31.10.2009 21:36:21) Aido, Daniela mi přijde, že důsledky zatím neřeší. Pozitivní motivace a přístup je samozřejmostí, sankce ovšem taky. Připadá mi, že si někteří lidi nemyslí, že mohou být uplatňovány oba dva aspekty.
|
|
|
|
|
Cha-Cha |
|
(1.11.2009 12:22:25) ne, to určitě není vhodná výchova. Ale tady se vede diskuze o tom, co je ve výchově vhodnější - zda plánované a vědomě užívané odměny a/nebo tresty. Ne o tom, že nějaké již dospělé dítě bylo možná v minulosti chaoticky odměňováno a nemělo stanovené pevné hranice. Osobně souhlasím s Danielou. Myslím si, že odměny jsou ve výchově mnohem efektnější než tresty. Odměna s sebou vždycky přináší zpevnění určitého chování - dítě okamžitě chápe - "ano, tak jsem to udělalo dobře, tak se mám i v budoucnosti chovat". Když přijde trest, dítě chápe akorát "udělalo jsem to špatně, takhle se to nesmí dělat" ale už neví, jak to udělat správně. Oproti trestům potom preferuji jasné vymezení hranic, pravidel vzájemného chování. Dítě tak ví, jak se má chovat a jak se mají chovat ostatní. Porušení hranic potom s sebou nese jasné důsledky. Daniela to pěkně popsala na příkladu - neuklidíš si včas - nemůžeme jít ven.
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(1.11.2009 14:58:52) odměna s sebou vždycky přináší zpevnění určitého chování - dítě okamžitě chápe - "ano, tak jsem to udělalo dobře, tak se mám i v budoucnosti chovat"
Taky to znamená - "když chci odměnu, musím udělat to a to bez ohledu na důsledky jednání a moje vlastní pocity"
|
|
|
|
|