věčný smolař |
|
(13.4.2010 10:40:20) Napadlo mě při čtení zdejších diskuzí,že některé děti se nedají vychovávat,i když rodiče dělají všechno co můžou a děti se stejně chovají tak že jsou neposlušné a dělají si co chtějí.Jak zacházet s takovými dětmi?
|
Federika |
|
(13.4.2010 10:42:08) vščný smolaři, jedno takový dítě doma mám a snažím se to přežít, počkat si, až dospěje a pak ho předat nějakej jinej
|
Limai |
|
(13.4.2010 10:46:02) že když člověk přežije takové dítě,přežije už všechno.Některé životně důležité a zásadní věci jsou proti výchově takových dětí zcela nepodstatnými maličkostmi.
|
Federika |
|
(13.4.2010 10:47:22) jo a jednu zásadní výhodu to má....Výchova dalšího, běžnýho dítěte je vpodstatě zábava....
|
susu | •
|
(13.4.2010 10:48:22) Na další sjem nesebrala odvahu.(mimo jiné)
|
Federika |
|
(13.4.2010 10:52:41) já jsem odvahu sebrala a paradoxně mi to pomohlo...Uvědomila jsem si totiž, že opravdu existujou děti,který se vychovávají strašně obtížně a naopak, jsou děti, při jejichž výchově stačí pohnout malíčkem...Tedy že ti ostatní,kteří mi neustále udíleli rady, byť i dobře míněné, o tom věděli prd, pokud měli tu druhou skupinu...
|
susu | •
|
(13.4.2010 10:55:13) trpím depresemi z dobře míněných rad rodičů snadno vychovatelných dětí.
|
Federika |
|
(13.4.2010 10:57:46) Susu-to chápu, já tenkrát vyčerpáním a pocitem nemohoucnosti,neschopnosti často řvala...A fakt to s dalším dítětem,dětma,přestalo... S těma jsem naopak já ta, co se přezíravě a nechápavě může v obchoďáku, na úřadech atd koukat na ty matky těch modrajících,uječených, rozeřvaných spratků...-kdyby oni věděly....
|
susu | •
|
(13.4.2010 11:04:45) Taky jsem to kolikrát obrečela. Knedlík v krku, slzy v očích a pocit, že jsme ta nejneschopnější matka pod sluncem. Teď bude dceři sedm a je to o dost lepší. Uřvané spratky v obchoďácích miluju, nutí mě to se usmívat.
|
|
|
anemon |
|
(13.4.2010 11:00:40) Tak u rad jsem se upřímně bavila, víš mi to děláme tak a tak... musíš být důsledná... to není možné, žádnému dítěti nestačí spát 4 hod v noci... Naštěstí je u nás už klid, dcera uzavřela příměří, jsou i dny kdy je v poho od rána do večera. A my máme už srovnání se sourozenci a víme, že to bylo v ní a ne v nás.
|
|
|
Anni&Annika |
|
(13.4.2010 11:04:19) prosim te, maji deti nejake obdobi vzdoru? Nase male je uzasny palicak a jeste k tomu naladova....kdyz spatne vstane a rozhodne ze nepozdravi tak nepozdravi....to muses vysvetlovat neco o slusnem chovani a cokoliv, muzes po dobrem, vyhrozovat, delat co chces a nic...dite se tvari jak kdyz te chce zabit a nic.....pomuze jen, kdyz reknes, ze ho nevezmes ze skolky poo a to pak udea co chces, ale vypada to, ze by radsi umrela nez to udelat...rev neskutecny /to neni plac/ a ty vztekle a trpici ksichty nechtej ani videt....a to slovo co ma rict, nebo to co ma udelat, to ze sebe paci horko tezko.......no a je to porad horsi..je ji 3,5...myslis, ze bude jeste hur nebo se to zacne zlepsovat? Jako ja uz toho plazeni po zemi jako meresjev a rvani, ze ji ty zimni boty ocarovaly a zasahly tak, ze nemuze chodit, a to jen proto, ze chce jit v sandalich, kdyz je venku 2 metry snehu, mam uz fakt nekdy dost /ted naopak chce ty zinmi/...a u te starsi tohle vubec neznam
|
|
|
renča | •
|
(13.4.2010 11:06:21) to je přesně ono, u prvního jsem si pořád vyčítala, že dělám něco špatně. pak jsem pochopila že to je dítětem.
|
Zd a tři |
|
(13.4.2010 11:14:45) ..já už pochopila, že mám dost nestandartní dítě... Ale výčitky z toho, že jeho výchovu nezvládám ani já, mám pořád...
|
|
Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 |
|
(13.4.2010 11:25:04) ano, taky tak
Dvě děti, jedno poslechne po párkráté, druhé starší nikdy, ikdyž ví co má dělat a slyšel to stopadesáttisíckrát.
|
remus |
|
(13.4.2010 11:39:22) Starší poslouchá, maldší na mě doslova a dopísmene s.re!
|
|
|
|
|
|
renča | •
|
(13.4.2010 11:04:21) souhlasím, první 8 leté do dnes děs, vzteká se,neudělá nic co se mu řekne,navádí děti na písku na hlouposti, uráží se a připadá mi nevychovatelný. Odvahu mít druhé jsem měla po 5 letech. Je to vlastně legrace.Už dnes mi ten 3 letý přijde mnohem chytřejší a mnohem vychovanější než první.A nebyla to žádná práce. Takže zrovna my jsme důkaz , že s někým výchova nic nezmůže. Jedině přečkat
|
|
|
|
|