| Jana Nová |
 |
(12.7.2010 10:16:09)
Máte nějakou teorii?
U nás je hlavní výbušný materiál tohle:
- jde ryze o mocenský boj o uznání jejich převahy, tj. za všech okolností ví všechno líp. Amen 
- jsou specialisté na výchovu NAŠEHO dítěte, potažmo všech dětí v blízkém a vzdáleném okolí. Jak jinak...
- jsou specialisté na výchovu NÁS - viz. první bod
- jsou mistři NEJASNÉHO POSTOJE. Ve skutečnosti je hlídání obtěžuje, ale když si zařídíme paní na hlídání, jsou uražení. Když jednou za sto let vyrazíme večer na dvě hodiny na kafe, po návratu na nás řvou, že si jdeme do hospody a děcko (spící a nebudící se) jim hodíme na krk (něco mi uniklo, když jsme se domlouvali na hlídání? ). Nic u sebe doma nechtějí dělat, protože jsou krátce po šedesátce tak strhaní, že nemůžou - např. mýt okna, ale když to uděláme sami, jsou rádi.
Rozklíčoval jste někdo, co vlastně tcháni chtějí, aby byli spokojení? Lze jim to vůbec bez odložení sebeúcty dopřát?
|
| Jana Nová |
|
(12.7.2010 10:20:30)
Ještě důležitá informace - u nás byly vztahy s tchány před narozením našeho syna velice přátelské. Jakmile se narodil, jako když utne... Zdá se mi, že podobný vývoj zaznamenavají vztahy s tchány často, soudě podle příspěvků v této diskusi.
|
|
| Samarlu |
|
(12.7.2010 10:20:52)
Tak mocenský boj je podle mě trefa do černýho a pak se k tomu přidává potřeba vynutit si vděk (asi se některým lidem nechce čekat, než jim za společný večer poděkujeme celou větou nebo ráno a nebudíme je s tím v noci, a tak je hádka hned co otevřou oči, že ty mladý ani nepoděkujou).
Taky se k tomu přidává častější kontakt - prostě bez dítěte jsem tchýni viděla jednou nebo dvakrát do roka (a mámu taky), s vnoučaty se setkávají častěji - člověk ten konflikt víc cítí.
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(12.7.2010 10:31:41)
Tak v první řadě je to naprosto jednoznačný důkaz toho, že naše děti už jsou dospělé a nejsou po naším vlivem - bez potřeby jakéhokoli našeho souhlasu si pořídili dítě a hodlají tím už nadále zůstat mimo sféru našeho vlivu. Zatímco zralý člověk, který nevidí v dětech jedinou náplň svého života, a který dovede mít radost ze samostatnosti svých dětí, to ustojí; ten, kterému sloužily po léta děti jako důvod a ospravedlnění vlastních akcí, který se těšil ze svého vlivu na ně, který neumé žít sám za sebe, s tím bude mít problém, který bude řešit různým způsobem - odříznutím, manipulací, citovým vydíráním, agresí ...
Včera jsem měla možnost pozorovat kamarádky matku na oslavě narozenin vnučky. Zatímco všichni (včetně tchánovců) napjatě sledovali, jak vnučka odpočítává měsíce a vypráví o tom, jak se narodila a rostla (rodinný rituál), babička neunesla, že pozornost není věnována jí, a snažila se okolá zatáhnou do hovorů o sobě, o svých oslavách, ukazovala fotky na mobilu, zpívala ... byl to fakt smutný obrázek.
|
|
| Honza_T_II | 
|
(12.7.2010 10:39:06)
Ahoj, řešíme to samé - dnes jsem založil diskuzi o téma vedle ;-)
Matka / tchýně - manipulátorka.
http://www.rodina.cz/nazor13856142.htm
Osobně si myslím, že je to část žárlivost, část stáří, část nepřijmutí role v životě (od uznávané a obletované ženy/muže odborníka, vědce, umělce - do "babičky" a zatrpklost z toho všeho.
Nejhorší je, že to pravděpodobně nedělají naschvál - mají nás rady / rádi, ale chovají se přesně opačně a tím, jak se chovají a co dělají, od sebe naopad děti odhánějí a jsou tak ještě zatrpklejší.
Ale první krok je myslím u nich - přijmou vnitřně roli prarodiče a užívat si ho a hodit za hlavu své kariéry a to co dosáhly a nedosáhli.
|
|
| 7kraska + jedna |
|
(12.7.2010 10:46:13)
Uz jsem to napsala vedle. Generace 65+ je uboha. Sve zivoty vesmes promarnili v socialismu, meli jen tu rodinu a sve deti. Tak neni divu, ze jsou ted strasne urazeni, kdyz je jejich deti uz neposlouchaji a dokonce deti maji sve deti, o jejichz vychove chteji rozhodovat samy.
|
| chikamichi | 
|
(12.7.2010 10:56:14)
Sedmikrásko to hodnocení generace 65 plus je šílené, to se přeci takto vůbec nedá říci ani napsat, znám několik velmi báječných lidí okolo 70 ky života, kterým mladší nasahají ani po paty...samozřejmě znám také manipulátory, kteří ztrpčují život lidem okolo a to všech věkových kategorií
|
| Xantipa. | 
|
(12.7.2010 11:43:41)
Sice nejsem ještě ani tchýně, ani babička, ale kvůli čemu bych 100% nemlčela a byla bych schopná se rozhádat s kýmkoli, je, když by někdo fyz. trestal dítě nebo ho týral psychicky. V takovém případě bych nezvládala se dívat jinam, obzvlášť, pokud by to mělo být snad moje vnouče. Někdo to asi bere jako vměšování do výchovy, ale pro mě je to zásadní.
Jinak jestli používá papírové pleny nebo látkové, jestli kojí nebo ne, jestli šátkuje, jestli vylévá nočník hned, kdy, co a jak uklízí a já nevím, co ještě, to je mi šumafuk.
Ale trestání dětí bych přihlížet nemohla i za cenu hádky.
|
|
|
| Jaana2 | 
|
(12.7.2010 12:38:30)
Sedmikrásko tak to ale není. Znám spousty starších lidí, mým rodičům je např. oběma přes 70, jejich sourozenci, kamarádi, známí .... jsou to fajn lidi a někteří mají i o dost lepší postoj k životu než právě mladí.
To je o lidech ne o věku
|
|
|
| Binturongg | 
|
(12.7.2010 10:49:46)
Tak to u nás tomu bylo zcela naopak. S tchánama se vztahy zlepšily o 80% - bohužel to poněkud ochladlo s našima
|
|
| silenka | 
|
(12.7.2010 10:52:32)
Narození další generace těma už nějak ustavenýma vztahama vždycky zamíchá - u nás to bylo všemi přijato velmi kladně, ale přesto jsem cítila, že je to pro všechny nezvyk - najednou já jsem matka a to, že jsem sama potomek, ustoupilo do pozadí. Také každý normální prarodič cítí, že by se měl do péče o vnoučátko zapojit, ale teď jakou zvolit formu - zatímco bezdětné dospělé děti se mohou aspoň při občasných návštěvách u rodičů tvářit, že pravidla rodičů jsou ta nejlepší,čímž zůstává zachován aspoň dojem jejich nadvlády, příchod vnoučete je odsouvá silně do pozadí. Všichni naši prarodičové se s tou změnou vypořádali velmi dobře, ale když se do toho vžiju, tak určitě ne bezpracně - doufám, že až nadejde můj čas, že to zbabičkovatění zvládnu k prospěchu všech...
Ti vaši jsou nějaký manipulativní. Striktně bych po nich hlídání nechtěla, pokud teda máte aspoň trochu, aspoň občas jinou možnost, ať si pindají, co chtějí, to není vaše povinnost řešit jejich stavy. Když pochopí, že jste zcela nezávislí a vydírat se nedáte, uvidíš, že domluva se podstatně zlepší - pokud tedy je v nich nějaká touha vnoučátko občas vidět. Vydržať!
|
|
| Barča, M 07 a E 10 | 
|
(12.7.2010 11:11:52)
u nás s tchánama před narozením super- naprosto ideaální- do ničeho se nepletli, ve všem nás podporovali. Po narození malého se nepletu stale, ale ani se oněj, nebo nás nezajímají, zavolají jen, když něco potřebují, malého neměli venku ani jednou, chodí akorát blahopřát.
Naši jsou super, sice ztrhaní a unavení životem, ale malého nadevše milují, vidáme se děnně. Moc nehlídají, ale já to ani nějak nepotřebuju. Strašně mi pomohli na začátku, kdy jsem u nic měla možnost se v klidu najíst, vysprchovat,( Maty byl snad to neujřvanější miminko) u nich jsem věděla, že je v dobrých rukách a já na chvilku vypla.
|
|
| ...S... | •
|
(12.7.2010 11:52:19)
U nás se vztahy také zhoršily. Zvláště tchýně měla výrazně vyšší potřebu sebeuplatnění, než jsme my vyžadovali a jí to vadilo. Doteď se to nezlepšilo a občas mi dělá naschvály podle mého soudu.
|
|
| Ivuljenka | 
|
(12.7.2010 11:58:24)
Vztahy s tchánama se po narození dcery zhoršily - důsledkem
- neakceptování nás jako dospělých - pořád jsme pro ně byli děti,co mají děti, i když 18 nám bylo už hodně dávno ...
- oni jako rodiče mají ve všem pravdu,na všechno nárok a my je máme naprosto a bez protestů poslouchat
- máme neustále vyjadřovat svoji vděčnost za to,že nám pomáhají
- my jim nemáme co říkat,jak mají s naším dítětem zacházat,nedojbože jim říct,že si dnes nemůžou vzít dceru do kočárku,protože máme jiný program, vnučku si nárokují asi tak jako chleba
- A POSLEDNÍ BYCH UVEDLA BOJ O PŘÍZEŇ DÍTĚTE - BOJ MATKA x BABIČKA - já měla neustále pocit,že dítě není moje,ale tchýnino, a neustále jsem měla potřebu soupeřit
A JAK UŽ TU NĚKDO PSAL,POKUD PRARODIČE TRPÍ NĚJAKÝM SYNDROMEM PRÁZDNÉHO HNÍZDA,ČI NEMAJÍ ŽÁDNÉ VLASTNÍ HOBBY,ŽÁDNÝ JINÝ CÍL A SMĚR PAK DOCHÁZÍ KE KONFLIKTŮM,PROTOŽE SI Z VNOUČETE UDĚLAJÍ NOVÉ HOBBY - nic proti tomu,pokud je to ve zdravé míře
|
| Ivuljenka |
|
(12.7.2010 12:07:04)
a musím ještě říct,že naopak vztahy s vlastní rodinou se narozením vnučky zlepšily - jak s mým bratrem,tak s mým otcem ...
|
|
|
| Šešule | 
|
(12.7.2010 12:04:54)
Mě se vztahy s tchány po narození dítěte zlepšily. Ne, že by byly předtím špatné, ale teď tak nějak víc patřím do rodiny. Na druhou stranu s tchány nebydlíme a tchyně je v pohodě a do našich záležitostí nám nemluví, občas pohlídá atd.
|
|
| vlad. | 
|
(12.7.2010 12:28:35)
Markéto, Samarlu AMEN. Velmi výstižně popsáno.¨
Také souhlas se 7kráskou - co se týče matky mého manžela tedy.
A k dotazu Boleslavky "Lze jim to vůbec bez odložení sebeúcty dopřát?" Má odpověď je - v mém případě ne.
|
|
| Kudla2 | 
|
(12.7.2010 12:30:26)
Boleslavko, když to čtu, jsem strašně vděčná za své pěstouny, kteří se k nám chovají mnohem lépe než mnozí rodiče ke svým "pokrevním" dětem.
Co s tím? Pokud jde o řeči, co kdy oni dělali/by dělali líp, pouštět jedním uchem tam, druhým ven.
Nejste odpovědní za jejich spokojenost. Je ale dobré dát jim najevo, že o ni stojíte (aniž byste se kvůli tomu museli ponižovat - pokud udělají něco jako s tou hospodou, nedá se s tím dělat nic).
Mohlo by trochu pomoct dát jim občas najevo, jak vám i dětem na nich záleží (ale ne nechat se kvůli tomu do něčeho vmanipulovat). Trochu by to mohlo kompenzovat ten jejich pocit "nedůležitosti".
|
|
| Lisel | 
|
(12.7.2010 12:45:43)
Boleslavko, já sice žádnou teorii nemám, ale mám takovou zkušenost taky, bohužel se to týká mých rodičů - bohužel. Nikdy bych to bývala nečekala a taky to tak dopadlo. A to ještě žijem v jednom domě. Sice každý svoji domácnost, ale ostatní jako chodby , zahrada....jsou společné.
|
|
| Liška s banem :) | 
|
(12.7.2010 12:46:44)
Tak mocenské boje s tchánovci neznám a doufám, že to tak zůstane. Co se týče výchovy dětí, žádný komentář jsem nezaznamenala, takže na to mají asi stejný názor či moudře mlčí. 
|
|
| Zeyfera |
|
(12.7.2010 13:45:25)
Tak schválně zkusím být ďáblův advokát - to samé se dá v mnoha případech napsat o maminkách - myslí si, že to co je zrovna nyní módní a trendy a co vyčetly na internetu je pro jejich dětátko jediné možné a správné a prudí ty babičky mnohem víc než by bylo třeba viz jaká hrůza, když dá babička dítěti Pribiňák místo jogurtu, když je ta babička benevolentnější než jsme my, a nedej bože když si s ním více hraje a zdá se, že dítě jí ma raději než nás. Z toho mě úplně běhá mráz po zádech, když čtu jak má dítě tu babičku nebo dědu rádo a máma se rozhodne omezit kontatky, aby snad to dítě nemělo raději prarodiče než ji.
|
| Jana Nová |
|
(12.7.2010 13:48:12)
Tizi, dobrý pokus . Ale o takových maličkostech tady myslím řeč není.
|
|
| susu | •
|
(13.7.2010 10:03:01)
Mně vadí, že babička dceří říká, že maminka nemusí o všem vědět a že toto mamince nemusíme říkat a že když si jdu dceru vyzvednot po hlídání u babičky, tak mi schválně přijde s dcerou z venku o 15 minut později, nebo mi jako žertem tvrdí, že tam dcera není.
|
|
|
| Petra Neomi | •
|
(13.7.2010 1:02:24)
U nás se vztahy spíš zlepšily.
|
| Aneli | •
|
(8.1.2011 17:29:25)
Źádný lék neexistuje,odezní to až děti vyrostou,to vás zase sblíží
|
|
|
|
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)