| vrabečci |
 |
(4.5.2010 9:30:16)
Jak se projevuje ADHD u těch vašich dětí?Já jsem nedávno hlídla několik dní synovce s ADHD a večer jsem usínala dřív než on,vyčerpaná až do morku kostí.Tak bych chtěla vědět,jestli jsou ty projevy u většiny dětí stejné.A na základě čeho jste měli podezření,že má dítě ADHD?Protože bylo živé víc než hodně?
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(4.5.2010 9:43:04)
ahoj,
dcerka tři roky, máme čerstvě diagnostikovanou ADHD.
Co jsem četla, děvčata mívají mírnější průběh.
podezření na ADHD jsem pojala proto, že ani rok po odstavení kojení nespala víc jak dvě hodiny v kuse. Vstávala neustále s brekem, nedokázala se na nic pořádně soustředit, neovládala svoje emoce, panicky se bála cizích a když se přetáhla, tak ne že by usla, ale dvě hodiny hystericky vyváděla, protože nemohla usnout.
V posledním půlroce se nám k tomu navíc přidali noční děsy.
Jen jsem se na to zeptala dětské dr - jen na to spaní, nikam jsem to nevedla a ona nás hned právě s podezřením na ADHD poslala k dětské psycholožce a dětské neuroložce, kde nám ADHD potvrdili.
Poslední tři týdny je to ale lepší, dcerka dostává homeopatika a začala docela rozumně spát, ustoupily i noční děsy. Vstává tak max už jen 2x za noc.
Jinak od narození hodně špatně spala, buzení i po 15minutách nebylo výjimkou, hodně brzy seděla, lezla - cca ve 4,5 měsících v 5,5 se postavila a byla hooodně temperamentní.
Vyšťavená totálně jsem padala den co den tři roky..
|
| Beruška+J02A07T10 |
|
(4.5.2010 9:44:28)
jinak miluje všechno rychlé, co rychle jezdí, kolo, odrážedlo, běhání, bohyb všeho druhu.
Jo a ještě jí teď dávám tři týdny 2x denně 3omega MK pro podporu soustředění a vývoj mozku.
|
| Tragika | 
|
(4.5.2010 9:51:27)
Čím větší fyzická aktivita, tím více energie. Takto to měl můj starší syn.
Pokud nějaká činnost vyžadovala soustředění, byl za pár minut unaven víc, než kdyby vylezl na dvoutisícovku.
|
|
|
| Pawlla |
|
(4.5.2010 9:54:00)
Beruško,taky jsem nedávno přemýšlele nad tím proč je větší výskyt ADHD a lehčí formy autismu u chlapců.A myslím si,že děvčata se umí lépe přizpůsobit a zařadit,takže to pak na nich není tolik poznat.
|
| kotyk | 
|
(4.5.2010 10:01:23)
Pawlla, proč jsou poruchy pozornosti u chlapců častější a horší je celkem jasné. Prostě kluci mají krapet jiný mozek, který se s poruchami zrání a vedení informací prostě hůř potýká  Je dost pravděpodobné, že u dívek je četnost téhle poruchy naprosto stejná, ale prostě se na to vůbec nepřijde, protože se, jak si psala, dokáži lépe přizpůsobit.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(5.5.2010 0:21:54)
Nevím. Syna jsem přestala vodit k doktorům cca ve dvou letech, skončili jsme tudíž u hyperkinetického syndromu. Co by mu "přišili" navíc můžu jen odhadovat. Nicméně musím souhlasit s Tragikou. Syn ujde někde na výletě x kilometrů a ještě v 11 večer skáče po posteli, ale když má dělat domácí úkol, je unavenej po pěti minutách a chce pauzu. 
|
|
|
|
| ..maya.. | 
|
(4.5.2010 9:55:01)
každé dítko s adhd se projevuje jinak...na mém synovi by jsi adhd ani nepoznala, protože je klidný, dokonce včera mě samotnou při cvičení grafomotoriky překvapil jak se půl hodiny soustředil, ale mluvit to on dokáže hodiny...jakmile se člověk zeptá na dinosaury nebo na něco co ho zajímá je ztracený, jinak bych řekla že takové ty adhd projevy měl tak ve 3-4letech, ted mu bude šest a je vyzrálejší, taky mi neuroložka říkala at nic nehrotíme že časem vyzraje sám a tyhle negativní projevy se vytratí a měla pravdu..a když ho chytne nějaký den blbec tak se nic neděje, každý jsme nějaký..
|
| Limai | 
|
(4.5.2010 10:03:34)
Mě také říkaly psycho a neuro,že to chce jedině čas a nemáme nic hrotit,že dcera dozraje.Akorát mi teda psycho říkala,že jí mám nechat co nejvíc vyběhat a vysportovat,aby vybila energii,že se pak bude více soustředit,což mě docela překvapilo,protože jsem vždycky měla za to,že hyperaktivní děti mají naopak co nejvíce odpočívat.Tak zřejmě to vybití energie a odpočinek musí být vyvážený.
|
| kotyk |
|
(4.5.2010 10:06:35)
Limai, že z toho vyroste, není úplně přesná informace. Máte šanci tak 50%, že je to pouze vývojový problém. Polovina případů přetrvává bohužel až do dospělosti.
|
| Limai |
|
(4.5.2010 10:16:22)
uvidíme,to všechno ukáže čas.Třeba hyperaktivita úplně vymizí,třeba se zmírní její projevy,nebo také ne.Je pravda že mám trochu strach z nástupu do školy,protože dcera umí kromě psacích písmen vše co se učí v první třídě,čte,počítá...psycholožka nejdříve přišla s tím že by dcera mohla nastoupit rovnou do druhé třídy,že by první vynechala,pak ale říkala že to vlastně nelze,protže dcera měla odklad a tím pádem že musí první třídu absolvovat.Nevím,o tomto nemám žádné informace.Prý by ale měla mít individuální plán,mám se domluvit na něm ve škole.Tak jen doufám že nám škola vyjde vstříc.Jinak mě docela potěšila,říkala že s takovu povahou jako má dcera se rozhodně neztratí a že takové děti bývají hodně úspěšné v životě,prý mám být ráda že mám takové dítě jaké mám.Tak uvidíme co přinesou další roky.
|
| sch2r |
|
(4.5.2010 10:40:15)
Pro všechny v rámci této diskuse - odkaz :
LEHKÉ MOZKOVÉ DYSFUNKCE: Nové metody nápravy. Komplexní příručka pro pedagogy, lékaře, psychology ... i rodiče dětí s LMD - 2003 (www.biofeedback.cz)
|
|
| Tragika |
|
(4.5.2010 12:09:28)
Limai, syn byl též nadprůměrně inteligentní. Bohužel mu to bylo na dvě věci. U ničeho nevydržel, v životě nic nepřečetl, nedokázal se soustředit. Vše kolem ho rozptylovalo. U psaní domácích úkolů nesmělo v jeho dosahu nic ležet, u jídla rovněž.
Absolutně si ze školy nic nepamatoval, ve třídě s 28 žáky měl stále něco jiného na práci, než učivo.
I na vyšším stupni byl schopen odejít do školy bez aktovky, nebo jen v bačkorech.
Pamatuju si, jak jsem ho asi v deseti poslala nakoupit čtyři věci. Napsala jsem mu to na lísteček a on odešel. Nejdřív se vrátil, že nechal doma peněženku. Pak se opět vrátil pro zapomenutý lístek.
Do třetice se dostavil i s nákupem. Mléko, máslo, chleba a marmeláda, to bylo původní zadání.
Přinesl džus, rohlíky a žvýkačky. Papír prý opět ztratil cestou a myslel si, že si pamatuje, co má koupit. No, nepamatoval.
Večer jsem pak zjistila, že ztratil i tu peněženku.
Takových příhod mám stovky. Za měsíc dokázal ztratit 3x klíče od bytu, čtyři kružítka, dva svetry, bundu i mobil.
Bohužel mu to, zůstalo dodnes. Je mu 20 let.
|
| Limai |
|
(4.5.2010 22:25:42)
tak to je hustý,ale zřejmě nezbyde nic jiného než si prostě zvyknout,že je dítě"jiné".Já mám s dcerou něco podobného,i když asi ne až v takové míře,ale když chce uvařit čaj,já jí ho dám a vypije ho,tak se mě za pár minut ptá,kdy jí dám konečně ten čaj.Když jí řeknu tři metry před koupelnou aby si došla pro čistý ručník,zaručeně jí ho později ponesu já,protože o metr dál to dcera zapomene.
|
| martasek7 | 
|
(15.9.2010 15:46:24)
ahojky, teda to sedí uplně přesně.Syn chodí do čtvrté třídy a nikdy se nestalo,že by něco udělal sám od sebe.Teď mám na mysli takové ty běžné úkony,které se dělají každý den:oblékání,obouvání,splachování,mytí rukou a td. Např.řeknu ať se vyzuje a on si začne sundavat kalhoty,nebo ať mi něco přinese a on odejde a už nepřijde. když se ho zeptám co mi měl přinést,kouká na mě překvapeně a neví. Dříve jsem si myslela,že to dělá schválně ale ted už vím, že je to LMD. Je to můj syn a už ho beru a miluju takového jaký je i s jeho divným chováním,padáním a zakopáváním. Je prostě úžasný.
|
| slepenina | 
|
(15.9.2010 16:46:59)
Určitě ať je dítě jaké je, je to naše zlatíčko a bereme ho jaké je a učíme se žít i s takovým problémem. V rodině tedy přímo doma je vše v pořádku, ale ta okolní rodina to nedokáže pochopit a hodně někdy i když neúmyslně zraňuje.
|
| Tragika |
|
(16.9.2010 9:59:34)
Já jsem jen 15 let žila v naději, že se to časem zlepší. Neurologové a ostatní odborníci mne v tom utvrzovali. Nezlepší! Synovi je dvacet a tak vím o čem mluvím.
|
| slepenina |
|
(16.9.2010 10:21:37)
Mě také říkali, že snad kolem toho 12 roku se to zlepší, jo je to lepší, ale mám na ní čas se ji věnovat. Já četla, že u asi poloviny se to může i přenést do dospělosti. Moje nejstarší dcera a to se tehdy neřešilo bych řekla to měla taky a je pořád taková jiná, ale má rodinu a stará se a tak to vše snad bude dobré. Naděje umírá poslední a vše nějak dopadne a snad jen dobře.
|
|
|
| martasek7 |
|
(16.9.2010 21:53:03)
Já musím přiznat,že synova LMD nás vlastně rozvedla.Asi je to špatně řečeno ale vůbec toho nelituji a syn je od té doby o mnoho zlepšen,teda co se týče chování ale ostatní přetrvává. Moji rodiče mi neustále dávali za vinu jeho chování a abych ohýbala stromek dokud je mladý,že až vyroste tak mi bude skákat po hlavě. I když už pár let máme Dg.přesto názor ani chování nezměnili. Takže jsem na to vlastně sama a někdy je to hodně na palici ale bojujem a nepřestanem.
|
| slepenina |
|
(17.9.2010 6:23:43)
Bohužel, někdy to partneři neunesou, já mám to štěstí, že manžel veškerou výchovu u všech dětí nechával na mě a tak ani neví co to je. Právě to jsem myslela, že někdy prarodiče to nedokážou pochopit a to je moje máma bývalá učitelka a vidí pořád jen sebe a podle toho se i chová a nezajímá ji, že musí mít dcera pravidelný režim a každá návštěva ji vyhodí z konceptu a dlouho to trvá než se vše dá na zpátek. Sestra mi zasa řekla, že si neumí moje dítě hrát a zkoušela to jednou, je to velmi těžké něco takovým lidem vysvětlit a musím říct, že díky tomu, že neměli pochopené tak se zas rozpadl vtah mezi matkou a sestrou.
|
|
| Miskule+Luky | 
|
(17.9.2010 7:09:02)
Martásku a slepenino mám to naprosto stejně. S manželem jsme se rozvedli, protože nechtěl pochopit, že syn potřebuje jiný přístup. A taky toho nelituju. Jsem s ním sice sama, ale jsem schopná aspoň ukočírovat stejný přístup od všech. S rodiči jsem na tom také stejně. Nechtí pochopit, že je prostě jiný, taky jsem pro ně neschopná máma, která si neumí dítě "srovnat". Dlouho mě to mrzelo, ale nakonec jsem to přestala řešit. U nás je to ještě o tom, že Luky je osvojený, takže se k tomu ještě přidávají řeči typu " měla jsi to zapotřebí, cizí dítě a teď vídíš, jak se ti odvděčuje....". No stejně ty naše dětičky milujeme se všemi těmi jejich "vadami a poruchami" a to je nejdůležitější.
|
| Pawlla |
|
(17.9.2010 7:55:17)
Miskule,to je síla,takový přístup od vlastní rodiny Obdivuju Tě,že to zvládáš.Mám to jak Slepenina,největší oporou je mi manžel,ale musím říct,že ani od širší rodiny jsem se nějakých negativních reakcí naštěstí nedočkala.Od cizích samozřejmě běžně.
|
| Miskule+Luky |
|
(17.9.2010 8:21:53)
No zlé pohledy a chytré poznámky cizích lidí typu "ten by zasloužil na pr..l, a já bych mu dala.." jsem přestala pro jistotu vnímat brzo. Jinak bych se musela zbláznit. Ani jeden nákup totiž neproběhl "normálně". Běžné bylo ječící dítě, nebo dítě vydávájící "podivné" zvuky, klátící se ve vozíku nebo okusující rukojeť nebo řetízek od vozíku. Jen já chápala, že je to proto, že se nudí a nákup ho nebaví nebo byl nákup nutný mimo "běžný" režim. A že jakmile vyjdeme z krámu, bude zase "normální". A akce s mými rodiči, hlavně maminkou, jsem vzdala úplně. Jsou jen v naprosté nutnosti. Nevysvětlím jim totiž, že když Luky uprostřed rozdávání dárků a gratulací (například) prostě odejde do svého pokoje a zavře se tam, není to proto, že je nemá rád, nebo na ně kašle, ale prostě proto, že "právě teď" potřebuje být sám nebo "nutně" dostavět s lega auto.
|
| slepenina |
|
(17.9.2010 11:45:29)
Miskule, já jen říkám ať si každý trhne nohou a tím to nějak končí, ale trovalo to asi tak do té první třídy než jsem to pochopila, že takové lidi nemám řešit, Jinak ohledně toho osvojení, řeknu asi tak není to v žádném případě jednoduché a já nejstarší dceru vyvdala, manžel byl vdovec. Nejhorší to spíš bylo pak jak od rodičů její vlastní mamïnky, pořád si mysleli, že ji ubližuji a pak dcera v době puberty mi občas vmetla, co ji jako mám co radit atd. že nejsem její máma. Nyní je prostě snad v pořádku a to sjem psala, má rodinu.Jen tě chci povzbudit, že to určitě vše jde a záleží na každém jak to zvládne. Takové ty obchodní zcény znám, lezla mi dcera třeba po čtyřech z obchodu, v košíku nezůstala sedět a vylezala a akce typu, že jsem měla jen v ruce peněženku a ji, peněženka najednou nikde nebyla, prostě jsem ji jen odložila, musela jsem se věnovat dceři a měla jsem štěstí na hodné lidi a vždy se našla. To nyní píšu o té nejmladší co má to ADHD, já si ještě zas říkala, jsem taková ta postarší máma a tak možná lidi mají pravdu, že je rozmazlená.
|
| Miskule+Luky |
|
(17.9.2010 13:03:26)
Slepenino já už jsem se s tím, že syn je prostě jiný, smířila a problém mi to nedělá. Už dávno neřeším "co tomu řeknou lidi" . Já svému synovi rozumím a to je pro mě nejdůležitější. Když se ke mě přitulí a řekne "maminko já tě tak miluju " je mi nádherně a cítím se jako nejskvělejší matka pod sluncem . Ale jsou chvilky, kdy je mi ouvej, to je pravda. Vždycky si pak řeknu, jsou maminky, které mají děti opravdu nemocné, postižené a taky to zvládají, tak já přeci takovou "prkotinu" zvládnu taky . A k vyvdaným dětem...vyvdala jsem syna jen o 12 let mladšího než já. On byl zas diametrálně odlišný od Lukyho - těžký dislektik,disgrafik, ve třetí třídě slabikoval, psát skoro neuměl. Přistěhovala jsem se k manželovi, takže okolí mě sledovalo bedlivým okem jako "tu novou". Nejvíc mi vadily řeči typu -" v jídelně si chodí pořád přidávat, chudák kluk, ta nová mu nedá pořádně najíst!!" Syn měl 30 kilo i s postelí a já jsem pořádně živené české děvče . To že kluk doma spořádal týdenní nákup během jednoho odpoledne, to už nikdo neviděl . V pubertě byl naprosto skvělý klučina a parťák, ale v 18-ti jakoby se mu tam "hlo" a já ho nepoznávala, řeči, jakože, co je mi do něj, ať mu dám pokoj, co se mu pletu do života, když nejsem jeho nic...to bolelo. Ale v té době už jsme se z jeho tatínkem rozváděli, takže toho na něj bylo moc. Odstěhoval se ke své matce a přestal se mnou i svým otcem komunikovat. Dneska je z něj 22 letý chlap a v lednu prý bude tatínkem.
|
| slepenina |
|
(17.9.2010 14:48:03)
Ta moje je mladší o 16 let než já, ona nikomu nikdy neřekla, že nejsem její máma a když se mi měla narodit ta nejmladší a byla jsem sice 37 letá tak nechtěla, aby to někdo věděl a přidávala mi věk. Jak to tady popisiješ tak to přesně také říkala, ale už je to tak dlouho, že si to tak nepamatuji, přeci jen jí je už 35 let a 20 let je dlouhá doba. Já se také přivdala k manželovi, ale tím, že ji matka umřela tedy lépe řečeno si sáhla na život tak to bylo horší, lidi na mě koukali tedy hrozně. Nyní si dcera byla vyzvednout svou lékařskou dokumentaci a tak jsme do ní nahlédly a jen mě překvapovalo jak tam je vše popsané, z jakého důvodu si matka sáhla na život a také, že prarodiče si stěžovali u lékaře na mě a on to zas předal samozřejmě dál dětské a ta to měla nahlásit na ONV. To bylo v její první třídě, tehdy byly opravdu velké neshody mezi námi, ale nikdo u nás na kontrole nebyl. Oni mě vzali na milost až dcera dokončila vzdělání a pak jsme si hodně rozumněli a teprve tehdy uznali, že jsem ji vychovala dobře.
|
| Miskule+Luky |
|
(19.9.2010 10:14:07)
Slepenino, taky docela síla to s těma stížnostma. Ale co já vím, možná si na mě taky stěžovali ještě jinak a já o tom ani nevím. Je mi to už celkem jedno. Mám čisté svědomí, jako ty, že jsem mu ze sebe dala do nelepší, co jsem mohla.Teď už je dospělý a je jen na něm, co z toho využije.
|
| slepenina |
|
(19.9.2010 11:21:31)
Vidíš a nyní jsem si vzpomněla, mě to paní učitelka ve škole řekla u té nejmladší až v páté třídě, že za ní v první třídě chodili rodiče, že jejich děti přeci nemůžou chodit s dcerou do školy a chtěli je přeřadit na jinou školu, paní učitelce to dalo hodně vysvětlování jak to s moji dcerou je. Jo je pravda, že má přidruženou poruchu chování a neuměla se jinak bránit při ublížení ze strany dětí a tak prostě kousla do ruky, vše je už dávno a je to v pořádku, ale vysvětlujte to rodičům, že to byla reakce na nějaký útok na dceru a tak se jen bránila. Nekolikrát i utelka ze třídy a zamkla se na záchodu. Musela jsem pak podepsat prohlášení, že v případě opuštění třidy ručím za ni. Paradox jak hrom, když jsme chtěla ji dělat ped. asistenta tak to nešlo a ve škole jsem nemohla být a pak ručit za ní v případě úrazu po dobu pobytu ve škole. Čím se tvůj synek vyučil, nyní to mám hodně v hlavě co bude dál.
|
| Miskule+Luky |
|
(19.9.2010 19:18:03)
tomu s ADHD je teprve 6 let. Máme odloženou školní docházku,takže až příští rok nás čeká nástup do ZŠ. A mám obavy, aby se nestávalo, to co tvojí dceři. Máme sice maličkou školu, kde je ve třídě max. tak 10-12 dětí, všichni ho budou znát už ze školky, ale přeci jen režim ve škole je jiný. Asistenta jsme také zvažovali, ale protože je škola malá, nemůže si ho dovolit a já mu asistenta dělat nemůžu, protože jsem s ním sama a musím pracovat, abych nás uživila. Po lécích je opravdu lepší, probémy s chováním, ale bohužel žádný "prášeček" nevyléčí. Z učitelek ani tak obavy nemám, jsme opravdu malá obec, takže Lukyho znají a mají zkušenosti s "jinýmiů dětmi. Obávám se spíš reakcí rodičů. Měli jsme tady totiž před rokem případ autistického chlapečka. V MŠ to prošlo v pohodě, ale ve chvíli, kdy nastoupil do školy, začali se najednou rodiče bouřit, že přece s "tak nebezpečným tvorem" jejich děti nemůžou být v jedné třídě. Bylo to hrozné, maminku znám a vím, jak těžce to nesla. Nakonec se vše uklidnilo, ale pár dětí rodiče začali vozit do jiné školy.
Pokud jde o toho staršího syna, ten se nakonec nějak proplácal a udělal si rybářské učiliště. Měl i tam problémy, ale to se nám podařilo s učitely vyřešit. Udělal zkoušky na jednotky. Měl chuť jít dál, udělal tedy přijímačky na střední zemedělskou školu, ale krátce na to jsme se začli rozvádět, bylo mu čerstvých 18 a prostě... začal školu flákat, já mu šlapala na paty a už tu byl problém. Cítil se hrozně dospělý a tak na mě vůbec nedal. Školu zkončil hned v prvním ročníku. Teď pracuje v jedné z těch velkých fabrik jako dělník a vypadá to, že je spokojený.
|
| slepenina |
|
(20.9.2010 6:53:03)
Ona dcera také od té první třídy chodila do malého kolektivu a až v šesté tam přišlo hodně dětí z vedlejší obce a to už tam nebyla. Snad se vše vyřeší a bude to v pořádku, jenže máš pravdu ve škole je jiný réžim a moje dcera tam nedokázala sedět a tak proto jsem ji první dva roky učila doma, měla jsem to snažší pobírám na ní příspěvek na péči a tak mám na ni prostě větší čas. Všem s ketrými si píšu to jen doporučuji, ale je pravda pokud jsi vysloveně sama tak by se to utáhnout nedalo.
|
|
| Pawlla |
|
(20.9.2010 7:10:49)
Miskule,ale asistenta platí krajský úřad,ne škola,velikost školy by na to neměla mít vliv.Jednání rodičů,jaké popisuješ,není bohužel vyjímkou .Já přesto domácí vzdělání moc nepreferuju,i když má nesporné výhody,můj syn třeba kolektiv potřebuje a myslím,že všechny děti,aby se tam naučili soc.dovednostem.I ty negativní zkušenosti je něčemu naučí.
|
| Miskule+Luky |
|
(20.9.2010 8:19:19)
Pawlo taky si myslím, že by "všechny" děti měli chodit společně do školy, aby se nejen ty, které "mají problémy", ale hlavně i ty "bez problémové" naučily žít a pracovat společně. Také nejsem zrovna zastáncem učení doma, přesto všechny mamky, které to dělají tak trochu obdivuju, já bych na to rozhodně neměla nervy. S tím asistentem teda nevím, ale všude mi říkali, že náklady na něj nese škola, je pravda ale, že finance na mzdy dostávají od kraje. Tak teď nevím. Každopádně u nás na okrese jsou asistenti pouze ve velkých školách, v malých nikde.
|
| Pawlla |
|
(20.9.2010 8:22:27)
Miskule,já být Tebou tak se zeptám přímo na kraji,ono třeba se škole nechtělo to zařizovat,stojí to za to.Běžná ZŠ s asistentem je myslím pro tyhle naše dítka nejlepší řešení.
|
| slepenina |
|
(20.9.2010 9:49:12)
Určitě je lepší, když takové dítko chodí do školy, jenže já nějak neměla na výběr a hodně to dceři dalo a tím, že chodila pak ještě na ty další dvě hodiny do školy tak byla i v tom kolektivu, ale hodně záleželo na té učitelce. Do družiny aspoň jednou týdně mi ji odmítli vzít a to jsem právě chtěla aby byla mezi vrstevníky. Ohledně toho asistenta, to jsou dva rozdílní, jeden je osobní a toho si platí rodiče a toho potřebují hlavně děti co nezvládají sebeobsluhu a pak ten pedagogický, škola o něj žádala 5 let a dcery ho nedostala, ale liší se to krak od kraje, psala jsem i na krajský úřad a napsali mi, že prostě už na dceru nezbylo. Musí být doporučení od PPP nebo SPC a pak škola žádá kraj a ten ho také i platí. Vím, že třeba v Praze takový problém s asistentama není, prostě bych to zkusila.
|
| Pawlla |
|
(20.9.2010 13:30:18)
Jasně,pokaždé ho dítě nedostane,ale je lepší jednat přímo s krajem,za prvé jdeš přímo ke zdroji,za druhé ve škole vidí,že se orientuješ a už si tolik nedovolí.Někdy opravdu je to o tom,že vedení školy se nechce o asistenta žádat,tak řeknou,že to nejde.
|
| slepenina |
|
(20.9.2010 13:38:48)
Někde to tak je, ale vím, že tady škola žádala i jeden rok mi přišlo na vyplnění nějaký tiskopis z kraje kolik jsme ochotna přispívat na něj, jenže tehdy ten příspěvek byl malý a tak sjem napsala 500 a oni to o prázdninách vrátili, že jim to je málo a tak paní učitelka to zvedla na 1000 a bylo tam rozmezí asi do 1500. No co nadělám, nedostala nedostala a ještě můžu případně přidat odkaz co mi napsali z ministerstva školství na můj dotaz.
jen jsem se chtěla ujistit, že dobře rozumím situaci. Vaše dcera byla na 1. stupni vzdělávána podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v běžné základní škole.
Následně přestoupila do základní školy praktické nebo základní školy speciální?
Pokud přestoupila do základní školy praktické, pak získala základní vzdělání (vzdělávací obsah je samozřejmě redukován, ale má dosažené základní vzdělání). Pokud byl vzdělávána v základní škole speciální, dosáhla pouze základů vzdělání.
Existují kurzy na doplnění základního vzdělání. Bohužel nevím, kdo je ve Vašem kraji organizuje. Doporučila bych Vám obrátit se na školský odbor Vašeho krajského úřadu.
Podmínkou přijetí na střední školu je však splnění povinné školní docházky a v tom zřejmě problém nebude.
Vaše dcera se tak může přihlásit na jakoukoliv střední školu, pokud splní podmínky přijímacího řízení (§ 59 odst. 1 školského zákona).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Králíček4 | 
|
(17.9.2010 21:17:47)
Miskule,to co jsi popsala o chování syna a okolí je přesně jako u nás.Také jsem se s tím smířila a hlavně jsem pochopila,že za to nemůže anedělá to schválně.Nějaké nákupu jsou zážitek sám o sobě,někdo jeho ADHD pochopil a někdo má připomínky stylu-jsi normální na některé jeho chování.Na to jsem se naučila už reagovat slovy-prostě ho berte tak,že není normální.A většinou to pomůže a je klid.Už ho dostat do nákupního vozíku je zázrak a stejně tam neposedí.Bohužel manžel pracuje od nevidím do nevidím a tak je vše na mě.Někdy je to docela nápor na psychiku,ale zvládáme to a hlavně je to náš miláček.
|
| Miskule+Luky |
|
(19.9.2010 10:10:50)
Králíčku a to je to nejdůležitější - my svým dětem rozumíme a ostatní ať si, s prominutím, trhnou nohou . Jsou to naše zlatíčka, budou to mít sice v životě těžké, protože málokdo jim porozumí a pochopí je. Já ale věřím, že se sami naučí postupem času se svým okolím vypořádat. Vím jaké to je, když jsi vlastně na to vše převážně sama, proto ti přeju hodně sil, je to opravdu dost vyčerpávající. Ale jak už jsem psala níž, jsou v životě mnohem horší věci.
|
| Králíček4 |
|
(19.9.2010 13:57:18)
Miskule,to máš úplnou pravdu,že jsou horší věci.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| lipoo | 
|
(5.5.2010 19:47:44)
Jo,jo..my máme teda hypoaktivce,ale též mi klidně dojel ze školy v papučích nebo "zapomněl" vystoupit na zastávce v obci,kde bydlí-i když vystupovalo asi patnáct dětí a klidně zajel do další vesnice...trošku bych řekla,že se něco časem zlepšuje-teĎ mu bude 16,a už v papučích nejezdí
|
|
|
|
|
|
|
| Limai |
|
(4.5.2010 9:57:19)
Dcera má ADHD diagnostikovanou týden.Podezření jsem pojala až nyní v posledním roce,protože jsem si začala uvědomovat,že některé dceřino chování vykazuje určité zvláštnosti.Dcera neustále mluví,mluví,mluví a mluví.Když nemluví,tak zpívá nebo vydává jiné zvuky.A ne aby mluvila normálně,ona mluví,ale řve u toho jak pavián,vždycky je slyšet na kilometry daleko,a celkově je velmi hlučná.Hluchá není,sluch má v pořádku.Pořád někde leze,nechodí ale běhá,pokud zrovna nejezdí na kole nebo na bruslích.Celkově je hodně neklidná,pořád sebou šije i když sedí...Je hodně nepozorná,nesoustředěná,šíleně zbrklá.Ale není agresivní a zlá,nikomu neubližuje,jak se o některých dětech s ADHD píše,není sprostá.U ničeho nevydrží,pořád někam odbíhá.....no našlo by se toho hodně,čím se projevuje.Hlavně tedy ale to její nepřetržité mluvení je neskutečně psychicky únavné.Myslím pro mě.
|
| Pawlla |
|
(4.5.2010 10:01:32)
Limai,to se sice píše často,ale není to pravda!Jen málo dětí s ADHD je agresivních.
|
| kotyk |
|
(4.5.2010 10:04:06)
Přesněji, agresivita k téhle poruše vůbec nepatří. Pokud jsou děti s ADHD agresivní, pak protože obvykle mívají ještě nějakou jinou přidruženou poruchu. Bohužel další přidružené poruchy jsou celkem časté, i když jde většinou "jenom" o dyslexie, dysgrafie a spol.
|
| Pawlla |
|
(4.5.2010 10:07:51)
Jenomže hodně lidí má zakodované ADHD=nebezpečný jedinec,před,kterým je třeba chránit vše živé.A co teprve autista
|
| kotyk |
|
(4.5.2010 10:13:16)
V mém okolí si většinou všichni myslí, že jim takové dítko do tří vteřin zdrhne a budou ho nahánět po městě nebo proskáče celý den za šíleného jekotu na gauči. Co se týče autismu, pohybuji se ve společnosti, kde je asperg celkem častá diagnöza, takže předpokládám, že i o těžší verzi je tu nějaké to povědomí.
|
| Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 | 
|
(4.5.2010 16:29:01)
U nás to tak je, syn mi neustále všude utíká, když mám kluky oba, utíkají oba a najednou je neuhlídám. Vždycky jen doufám, že se sám vrátí a nic se mu nestane.
|
|
|
| kotyk |
|
(4.5.2010 10:14:45)
Hehe, ale když to tak vemu, brácha sice jako dítko nebyl nebezpečný jedinec, ale chránit vše živé bylo nanejvýš rozumné, protože byl zvědavej jak opice. A já coby teda ten úplně normální exemplář nebyla o nic lepší
|
|
|
|
|
|
| Stará Misule | 
|
(5.5.2010 14:18:43)
Souhlasim s Limai,mam pocit,ze popsala moji dceru,uplne presne.Neklid,zapominani,roztrzitost.....proste vse
|
|
|
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)