| stormer | 
 |
(2.10.2010 9:01:43) Jde to vůbec jinak? Jde to v poklidu a bez boje, ať už otevřeného, či skrytého? Proč na sebe ty dvě žárlí a nemůžou si přijít na jméno? Proč ani ta nejlepší snacha nedokáže uspokojit požadavky matky svého manžela na svůj charakter a kvality? A proč ani ta nejlepší tchýně nedokáže nikdy doopravdy přijmout manželku svého syna za "dceru"? Máte tyto, nebo úplně opačné zkušenosti? Chystám knihu a ráda bych slyšela co nejvíc názorů na toto téma od všech, kteří se nebojí říct otevřeně (pod přezdívkou )svůj názor.
|
| Insula | 
 |
(2.10.2010 9:08:37) Nechápu, o čem píšeš. Nejsem se svojí tchýní na válečném poli a nikdy jsem nebyla. Jsou věci, které jí můžu vytknout, ale to i ona mě, to je normální. Jinak vycházíme super.
|
|
| boží žena | 
 |
(2.10.2010 9:10:32) já s ní nemám problém, vídáme se tak jednou za 14 dní u ní na návštěvě, zdá se normální , za určitou věc sem ji dokonce vděčná (nechci rozepisovat)
dcerou se ji stát nechci a ani takový typ vztahu budovat, prostě je to matka méhu muže
|
|
| binaryy szuká ovci | 
 |
(2.10.2010 9:12:58) já ti nevím, je to asi o toleranci z obou stran, my se s tchýni máme rády , je to pro mě druhá maminka, já pro ni skoro dcera..ALE..prostě její syn je její syn, má potřebu jako jeho matka ho neustále omlouvat a chránit..ale snaží se :) nastavily jsem si hranice už na tačátku, ona zkusila v čem všem mi může poradit, já zkusila co všechno zkousne, a je to.
|
| boží žena | 
 |
(2.10.2010 9:14:18) binaryy to je zajímavé, ta moje tu potřebu ho chránit a omlouvat nemá, mam pocit, že spíš já
|
| binaryy szuká ovci | 
 |
(2.10.2010 9:26:07) no můj muž je ze tří dětí, neujmaldší, a byl to pokus o holčičku.. a bohužel se podlo toho celý život k němu chovali. takže je trochu mamánek..a všichni nad ním drží tak trochu ochrannou ruku... což je na škodu hlavně v případech kdy je třeba se starat o rodinu a něco někde nevyjde, tak maminka nebo bráchové to vyřeší..potřeboval by spadnout na hubu no.. jinak je hodný.. maminka ho však za vše omlouvá- příjde pozdě, je většinu týdne na fotbale...a když mu před maminkou něco vytknu, tak jen slyším, že to určitě nemyslel zle a podobně..
|
| binaryy szuká ovci | 
 |
(2.10.2010 9:28:25) dodám, že s tchýní se vídám každý den, bydlí kousek a chodí si každý den hrát s malým..takže je to možná trochu ponorková nemoc, hledání chyb tam, kde nejsou..věřím, že kdybychom se vídaly méně, problémy by nebyly žádné
|
|
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
 |
(2.10.2010 9:13:35) Náhodou třeba má tchýně když se dozvěděla, že jsem těhotná, tak mi nabídla tykání a říkala, že se svou tchýní nevycházela a že by to nechtěla opakovat... já teda to tykání nepřijala, protože tou dobou už jsem jí 8 let vykala a byla jsem tak zvyklá, navíc od zbytku rodiny (tchána a pratchýně) to přijetí nebylo, tak mi přišlo, že při formálnějších vztazích spíš zachováme slušnou komunikaci, ale každopádně na tchýni je vidět, že se fakt snaží, tak mám důvod se snažit taky (rozhodně bych neřešila kraviny, jak jestli děti dostanou k jídlu párek). Párkrát se mě zastala i před tchánem... Děti hlídá dvakrát, třikrát do roka (bydlí celkem daleko) a způsob, jak s nima tráví čas mi vyhovuje víc, než jak ho s dětma tráví moje mamka (mamka je umí posadit k pohádce, nebo s nima jet na vejlet autem, ale neumí takový to běžný trávení času, zatimco tchýně s klukama zajde na houby, k rybníku, nechá je stavět na dvoře stavby z polínek apod.)
|
|
| Jana Nová |
 |
(2.10.2010 9:20:18) stormer, u nás přišly první spory až s narozením dítěte. Chtěla nám do toho mluvit, rozhodovat co, kdy a jak. Protože bydlíme v jednom domě, na konflikt bylo zaděláno. Jádro pudla u nás ale bylo spíš to, že já NEJSEM její DCERA a opravdu poslouchat nebudu. Pár konfliktů proběhlo, vysvětlily (ona a já ) jsme si to, a teď je náš vztah sice maličko odtažitý, ale navzájem si pomůžeme, pokecáme a nesnažíme se jedna druhé ubližovat
|
|
| Janoow | 
 |
(2.10.2010 9:23:04) můj vztah s tchýní prošel několika fázemi.... 1/ je to fajn ženská s kterou se bezva popovídá 2/ v době prvního těhu mě neskutečně sr... ,ano až tak hodně. Měla tendence do všeho mluvit, ale prosadili jsme si s partnerem svou a ona to nakonec nějak zkousla. To bylo období kdy jsem ji fakt nemusela. Možná zapůsobili i hormony. 3/ momentálně máme takový fajn vztah, ale rozhodně to není moje kamarádka ani maminka. Tykám ji, ale jsou věci, do kterých jí prostě nic není. Vyslechnu ji, řeknu svůj názor, víc to neřeším. Naše soukromé záležitosti řešíme jen s partnerem.
Za ty roky mám ale poznatek v tom, že ne za všechno špatné může tchýně. U nás hodně zlého nadělalo třeba i to, že partner=její syn prostě některé záležitosti neřešil, nevyřizoval.... takže já si myslela že je to její blbý nápad, ona si nejspíš myslela opak a ve finále se zjistilo, že obě máme jen doměnky, protože L. nevyřídil jedné nebo druhé straně dost podstatné info.....
Jezdím k ní jen několikrát do roka. L jezdí s klukama sám. Je to ale hlavně proto, že ona si alespon užije děti, já si užiju chvilku volna . Ona jezdí i k nám, v jednom období nám hodně pomohla tím že nám hlídala občas staršího syna. Prostě takový normální vztah, řekla bych.
|
|
| Ivuljenka | 
 |
(2.10.2010 9:26:09) S tchýní mám věčné spory,ale nemyslím si,že by to bylo dáno jen tím,že ona je tchýně a já snacha.
Základ problému je v tom,že zatímco partnera si vybíráme tchýni ne a naopak.
Tím se stalo,třeba u nás,že tchýně je přesný opak mě, což dráždí ji a mě taky. V běžném životě by z nás nebyly ani kamarádky ani známé, jedna druhé bychom se vyhýbaly obloukem - zatímco jí záleží na tom jak vypadá a jestli ji lidé pochválí,že je oblečená in, mě je to jedno,nosím to co je mi pohodlné, zatímco pro mě je důležíté vštípit dceři zásady dobrého stravování, má tchýně věří,že v kinder čokoládě je sklenice mléka, zatímco já umývám okna proto,že je to potřeba, jsou špinavá,moje tchýně umývá okna, leští celý byt proto,že jsou vánoce i kdyby okna byla čistá stejně je umyje - jsou vánoce a to je důvod, zatímco ona trvá na tom,že z pozice staršího ji musíme bez odmlouvání poslouchat, my se cítíme dospělí a tudíž sami zodpovědní za své chování a nemáme potřebu se ve 30 podřizovat někomu jinému a tak bychom mohli pokračovat dál ...
Dalším důležitým milníkem je to,že tchýně sama není vyzrálý člověk a místo toho aby si v důchodovém věku našla nějaké hobby - pletení,kafíčka s kamarádkami,cvičení, cokoliv, jejím hobby je řešení ostatních členů rodiny,jejich vztahy,hádky,uklízení, musí se tedy aktivně podílet na životě ostatních čímž je neuvěřitelně se...e   
Moje tchýně je sebevědomý a hrdý člověk, nikdy nepřiznala vinu a má tendence chovat se manipulativně, takovému člověku já se snažím vyhnout obloukem i v běžném nebo pracovním životě, takže pokud je někdo takový součástí rodiny pak je tragédie na světě
|
|
| Hipíg | 
 |
(2.10.2010 9:48:29) Ono je to asi taky hlavně o tom, že ze vztahu snacha tchýně se tak snadno neutíká. Když mi nesedne její osobnost, tak prostě nemůžu říct fajn, příště se s ní už neuvidim. No a je to v ženskym podání boj dvou kohoutů na jednom smetišti. Prostě matka je přesvědčená, že nad ní není, manželka má, snad oprávněněji, pocit, že pro manžela by měla být na prvním místě ona. No a v neposlední řadě hraje jistě roli i to, že nám na tchýni můžou vadit věci, které děláme taky, jen si je neuvědomujeme, jistě si v nás hoši hledají i něco ze své matky. Z mého osobního hlediska můžu říct, že své tchýni jsem vděčná jen za dvě věci. Že mi porodila muže a že mi jasně ukázala, jaký vztah nechci mít se svýma snachama já. Doufám, že to v sobě fakt nemam a že moje snachy budou alespoň mé kamarádky, ne-li něco jako dcery. Samozřejmě záleží hodně i na nich, ale věřím, že začít má každý u sebe. A sebekriticky musím říct, že na zlepšení vztahů se svojí tchýní nepracuju, nemam na to už žaludek .
|
| a co jako | 
 |
(2.10.2010 10:01:53) Tyhle témata...tchyně je pro mě kapitola sama o sobě...my jsme po 11ti letech vztahu s mým mužem dospěli k tomu,že jsme skončili i s tchyní v poradně do všeho kecala,do jídla,co mám dětem dávat jíst,jak je oblíkat,jak uklízet,co mám a namám řešit s mužem!!!,byly dané témata o kterých se mohlo bavit a jinak ne...no děs...pokud muž něco udělal co se mi nelíbilo,byla jsem špatná já.Když přišel ožralý,mohla jsem za to já,protože je raději v hospodě,než doma se mnou...když jsem od něj dostala facku,zeptala se mě,co jsem mu řekla...
No a od poradny je klid,máme vztahy na ,,klasické,,úrovni tchyně snacha.Vykám jí i tchánovi 12 let,tykání nebylo nabídnuto.M.našim tyká od doby,co jsme spolu začali codit.Tak asi tak.
|
|
|
|