sylvaina |
|
(18.10.2010 22:44:05) Jak už tady všichni psali, je hlavně potřeba odvést tu vhkost. Až pak můžeš vyměnit okna popřípadě zateplit, ale myslím, že to už nebude potřeba. Jak tu holky psaly o kachlácích, tak ty jsou úplně ideální, ale hodně pomůže jakékoli lokální topidlo, protože výměna vzduchu v místnosti je pak velká. Takhle sráží vlhkost sousedi, mají 80 cm pískovcové zdi. Bez natopených kamínek mají až 90 % vlhkost. S topením to srazí na 60% a to mají úplně malá kamínka, tzv. malého Vaška. Teplo zabezpečují kotlem a topením do podlah. Největší únik tepla je přes okna, já už si ta přesná čísla nepamatuji, ale stěnami to bylo proti oknům zanedbatelné. Navíc tak tlusté kamenné zdi jako u vás určitěizolují dostatečně.
|
Lassie66 |
|
(18.10.2010 22:50:20) Tak chlap říkal, že kámen má velké akumulační schopnosti, ale teplo nevydrží. Ohání se fyzikálními tabulkami . Prý nejlepší kombinace je zateplený kámen - teplo se naakumuluje a neutíká. Ale zeptala bych se prostě nějakého odborníka. My rekonstruujeme starý dům, nevlhne, zateplení máme a je to sakra znát. Dál už nemůžu diskutovat, jelikož chlap šel spát a nemá mi kdo diktovat.
|
Lassie66 |
|
(18.10.2010 22:56:03) "Než budeme řešit problém vytápění, musíme si především položit otázku – budeme dům zateplovat? Staré stavby většinou nemívají valnou tepelnou izolaci, například tlusté kamenné zdi sice mají výborné akumulační vlastnosti, ovšem s termoizolačními už je to horší. Ale zateplování starého domu má mnoho záludností, spojených především s vlhkostí. Zdi bez hydroizolace se po zateplení často „potí“, vlhkost může mít na svědomí plísně, odpadávání omítek atd. Proto je nutné postupovat komplexně. Problémy s vlhkostí se někdy dají řešit „podřezáním“ domu, možné je částečné odkopání a odvětrání základů, vložení distanční izolace, doplnění drenáží, použití větracích kanálků apod. Promyšlená musí být i samotná tepelná izolace, a to z hlediska materiálu, tloušťky, parozábran, příp. použití odvětrané fasády apod. U historických objektů k tomu přistupuje nutnost nebo dobrovolné rozhodnutí zachovat v co největší míře původní vzhled. Když to shrneme, jde o obrovské množství problémů a samozřejmě také o velké peníze. I proto mnoho lidí na zateplení starých objektů rezignuje a raději se soustředí na nalezení nejlevnějšího způsobu vytápění. Ceny energií ovšem stále stoupají, takže je otázkou, co je výhodnější… "
Celý článek zde: http://www.nm-bydleni.cz/clanek.php?id_clanky=1316
|
Bouřka |
|
(18.10.2010 23:09:10) K šutru to chce prostě ty dobrý kachláky, který se roztopí a pak drží teplo.
|
Lassie66 |
|
(18.10.2010 23:16:09) Pořád ti to teplo bude utíkat. Ale ta opatření popsaná níže taky něco stojí, takže je na zakladatelce, aby se rozhodla.
|
|
magrata1 |
|
(18.10.2010 23:26:02) Kámen to teplo sice akumuluje, ale pak ho "vyzařuje" ven z domu. Ještě jsou na trhu nějaké zateplovací vnitřní nátěry, zapomněla jsem název, natírá se ve vrstvě 3 mm, propouští páru, takže ta vlhkost nezůstává ve zdivu.
|
Bouřka |
|
(18.10.2010 23:41:42) Všechny stavební materiály pouští teplo ven, proto se zatepluje. Nejlíp izoluje asi dřevo, ale to zas neakumuluje - stačí topit málo, ale musí se pořád (jinak to uteče jinudy). Prostě je to jedno nebo druhý. Kamenný stěny bývají tlustý proto, aby dost izolovaly (pomineme-li, že u drobnějšího kamene by to ano jinak nestálo). Nejsou-li, pak je asi dobrý zateplení zvážit. Ale sráží-li se někde voda, pátrala bych po tom, kde se bere.
|
|
|
|
|
Bouřka |
|
(18.10.2010 23:05:41) Když má něco akumulační schopnosti, tak to teplo drží ne ? Kámen akumuluje dobře, ale trvá než se vyhřeje, protože dobře neizoluje. Problém tam, kde se trvale nebydlí. Pokud se nenechá úplně vychladnout, tak je teplíčko brzo.
|
Lassie66 |
|
(18.10.2010 23:10:11) Přečti si ten článek. Teplo se tam naakumuluje, ten kámen to pohltí rychle, ale neudrží.
|
Bouřka |
|
(18.10.2010 23:25:31) Já to četla, akumulace je právě o tom, že to má velkou tepelnou kapacitu a teplo to udrží. Problém kamene je tam to teplo dostat. Roztopit studený kamenný barák, to dost trvá. Udržovat pak provozní teplotu, už není problém. Nesmí vychladnout, ale on vychládá poměrně pomalu - znám srovnání mezi naší chalupou a našich cihlovým statkem. Tam je horko hned, ale když se netopí, je to mnohem rychleji pryč. Nejlepší na vyhřátí kamene je sálavý teplo. Šamotový cihly v kamnech taky skvěle amulují, takže zpomalují ochlazování. Ve výsledku není nutné buhví jak topit.
|
Lassie66 |
|
(18.10.2010 23:32:17) Co je potom izolace? Kamen to pohltí, ale neudrží. Viz. slovník cizích slov: akumulace >> hromadění, nahromadění
|
magrata1 |
|
(18.10.2010 23:36:03) A otázka je, jestli víc akumuluje teplo ze vnitř nebo z venku. Když je venku -20° tak ta akumulace je fakt parádní.
|
|
Bouřka |
|
(18.10.2010 23:44:42) Isolace - schopnost nepustit teplo z teplejší strany na studenější, akumulace - schopnost nastřádat teplo. Isolace špatně teplo vede (proto ho nepustí), proto není schopná ho naakumulovat.
|
Lassie66 |
|
(19.10.2010 9:32:59) Ano, teplo se nastřádá. To taky píšu. Kámen má dobrou tepelnou vodivost. Jako železo. To ale stejně tak rychle vychladne, jako ten kámen.
|
hroch32 |
|
(19.10.2010 14:21:26) Kdyby měl tepelnou vodivost jako železo, tak se tady upečem, jak by nás zemský jádro zahřívalo Má samozřejmě mnohem lepší tepelnou vodivost než dřevo nebo jakýkoliv tepelně-izolační materiál, k železu mu ale hoooodně chybí. Ono nejde o tepelnou vodivost ale o měrnou tepelnou kapacitu – kolik tepla je potřeba k ohřátí jednoho kila dané látky o jeden stupeň (a naopak – kolik tepla musí kilogram látky vydat, aby se zchladil o jeden stupeň). Obecně pak platí, že dobré izolanty nemívají velkou tepelnou kapacitu, neb je v nich spousta vzduchu, který v tomto ohledu moc nevyniká (cca 1 kJ/kg/K). Naopak "klasické" zdící materiály ji mají velkou – proto se do nohou postele dávala horká láhev s vodou (4 kJ/kg/K) nebo cihla nebo kus kamene. Ty posledně zmiňované mají menší tepelnou kapacitu než vzduch (kolem 0.8-1.0), jenže jich je na daný objem kapku víc kilo, tak asi 1800 krát
|
Lassie66 |
|
(19.10.2010 15:10:53) Dobře, špatně napsáno. Už jsem nevěděla, jak podat tu akumulaci. Prostě to vodí teplo.
|
hroch32 |
|
(19.10.2010 17:38:42) Vodí to určitě víc, jak dřevo, ale nevychládá to rychle! Nechci unavovat fyzikou, ale ten výpočet je poměrně jednoduchý – 0.5m tlustá zeď má na dvou metrech čtverečních objem jeden kubík (ne ten, co se pije ), tedy minimálně 1500 kg. Při měrné tepelné kapacitě 0.8 kJ/kg/K (ať nežeru) je potřeba na ohřátí zdi o jeden stupeň 1200 kJ, což není zrovna málo – proto trvá tak dlouho, než se kámen vytopí. A ve chvíli, kdy je nasáklý vodou, je to ještě horší, neb ta má mtk přes 4 a je v pórech, čili hmotnost jen a jen přidává. Naproti tomu obdobná dřevěná stěna (0.3 m tloušťky) má ve stejné ploše jen 300 kg, čili na jeden stupeň je potřeba jen cca 450 kJ. A s ohledem na to, že dřevo mnohem méňe vede teplo, je jasné, co se dřív vytopí
Na druhou stranu to znamená, že než kámen o ten jeden stupeň ochladne, vydá při tom těch 1200 kJ. A protože vydávání tepla je především o rozdílu teplot, mnohem méně o vodivosti (ono je to teda složitější a ty rovnice už jsem vesele pustil z hlavy, každopádně je důležitější vodivost toho studenějšího materiálu), tak to prostě znamená, že šutr dlouho zahříváš a on pak dlouho chladne. Jenže chladne na obě strany, proto je dobré ho zvnějšku zateplit – bude vydávat mnohem víc teplíčka dovnitř než ven Jenže zateplit je možné jen suché, proti vzlínající vodě izolované zdi.
Tak doufám, že jsem nikoho tou fyzikou neumlátil k smrti, to bych fakt nechtěl
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|