Ralka |
|
(24.1.2011 12:54:51) Chtěla bych poprosit o Váš názor, popř. zkušenosti. Máme 4 děti a současně pečujeme o tatínka, který zůstal sám. Je na invalidním vozíku, pomoc nutná. Chce zůstat v 2-pokojovém bytě, kde žil celé manželství,a tak jej chodíme opatrovat k němu domů. Finance nám zatím taktak stačí, ale od příštího roku přejde naše první dcera na střední školu, ti další po roce hned za ní. Bojím se, jak to finančně zvládneme. Volili byste nástup do zaměstnání či péči o rodiče? Také jsem se chtěla zeptat, pokud někdo pečujete o svého blízkého, bydlíte společně? Je od nás špatné snažit se taťku přesvědčit, abychom našli společné bydlení, aby nebyly dny tak uběhané?
|
Pawlla |
|
(24.1.2011 12:57:47) Ralko a bere tatínek příspěvek na péči?Jestli by se z toho nemohla zaplatit aspoň pár hodin pečovatelka,to by byla pomoc a možná bys pak mohla jít i do práce.
|
Rotem |
|
(24.1.2011 13:00:07) Moje mamka ted pecuje o mamku sveho pritele a dostala nejaky prispervek na to pecovani ale cekala na to 6.mesicu nez se to schvalilo a to pece je narocna.
Vzpominam jak deda bydlel u nas nez zemrel asi rok s nama bydlel, a to bylo silene,premlouvani ke koupani,nechtel se prebalit,proste narocn na psychiku,mamku neposlechl ale tatu ano,jenze tatka hodne jezdil.
|
Rotem |
|
(24.1.2011 13:01:18) Deda i hodne zapominal,rval na moje rodice,proste neni to jednoduche Jak se rika pece o stare lidi je jako pece o miminka a je to pravda.
|
Xantipa. |
|
(24.1.2011 13:03:29) Corall - to bohužel není pravda. Péče o staré je mnohem horší a náročnější než o miminka. A co se týká těch příspěvků - hodně je osekali, takže žít se z toho skutečně nedá. A s tím, jak někdo psal, že bude děda v domově a vy si ho budete brát na víkendy domů - pozor na takové sliby. Vy nemáte žádné víkendové akce s dětmi? Jak tohle pořešit?
|
remus |
|
(24.1.2011 13:12:34) ANO, JE TO MNOHEM NÁROČNĚJŠÍ, JAK FYZICKY, TAK PSYCHICKY, dítě dělá pokroky a plno radosti, strý člověk ale odchází před očima, když mu neslouží paměť, tak je to pak ještě horší.
S příspěvky také moc neporadím, ale určitě by byl nárok, kdyby bydlel tatínek ve společné domácnosti.
|
Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(24.1.2011 13:41:09) Navíc miminko váží pár kilo, kdežto starší člověk... Na příspěvek na péči má snad nárok osoba, které se péče poskytuje a ta si pak určuje komu co zaplatí. Ale je to na dlouhé lokte. Teď to vyřizovala tchýně na svoji matku, bydlí spolu, protože by to jinak sama nezvládla, musel jí to potvrdit doktor, kvůli její zmatenosti a zapomínání navíc i psycholog a psychiatr a pak se to teprve neslo na úřad. Bůhví, kdy něco dostanou. Jinak bych teda povzbuzovala otce ke stěhování k vám, protože to je opravdu náročný, jezdit se o něj starat kus cesty. Na druhou stranu, on na to nemusí přistoupit.
|
|
|
|
|
|
|
Xantipa. |
|
(24.1.2011 12:59:00) Jsem zvědavá na zkušenosti ostatních. Sama nevím, co a jak bych dělala a bohužel při věku tchýně se to dá očekávat brzy. Ale běhat denně do jiné domácnosti a tam pečovat o dotyčného se mi jako dobrý nápad z dlouhodobého hlediska nejeví. Já sama si to neumím představit. Pro nás je zatím únosné docházet 1x týdně. Ale na druhou stranu bych nejspíš měla problém s další generací v jednom bytě. Nejlepší se mi zdá - dvougenerační bydlení, tzn. jeden byt, 2 oddělené domácnosti.
|
Ralka |
|
(24.1.2011 13:19:06) Taky bychom upřednostnili společné bydlení v jednom domě, ale oddělené domácnosti. Ale musíme prý pochopit, že tam taťka prožil většinu života a také, že si to představujeme moc jednoduše, protože nerespektujeme, že by musel opustit bezbariérový byt. Nedá se přesvědčitm, ani když se s ním bavíme, jak bychom ten nový dům zařídili, aby byl uzpůsoben pro jeho potřeby.
|
Xantipa. |
|
(24.1.2011 13:26:46) Ralko - aha, takže řešení se našlo, ovšem tatínkovi nevyhovuje. To je stejně blbý, jako když takto vhodné řešení není. To je typický - tatínek zas nechce pochopit, že vy skákat nemůžete a rozdvojit se taky nemůžete. Říká se to lehko, když se mě to netýká, ale myslím, že podobnou radu byste dostali i od odborníků - je třeba tatínka nechat, nechť si tu péči zajišťuje sám s tím, že vaše návštěvy budou skutečně dle vašich možností. Uhoníte se a sobě a svým dětem připravíte peklo - vaše síly taky nejsou nevyčerpatelné. Tak to vám držím palce
|
|
Tante Ema |
|
(24.1.2011 14:46:59) Ralko, to, aby otec bydlel svámi, pokud se o něj máš na plný úvazek starat, je naprosto legitimní a rozumné a on, pokud není senilní nebo jinak nesvéprávný, by to měl akceptovat. Jsi hodná obětavá dcera, když o něj takhle pečuješ, ale nezapomeň, že máš ještě manžela a děti a jen jedno zdraví. Pode mě nezbývá, než tatínkovi jasně popsat, jaká je situace a jaké jsou tvoje možnosti. Nabízíš mu nadstandartní komfort, o kterém by si hodně jinch seniorů mohlo jen nechat zdát. Pokud je mu to ale málo, nebo nevyhovuje, musí se zařídit po svém, nechto rozhodnutí na něm, ale nenech se vydírat. Je možné, že ze začátku si nějakou dobu bude stavět hlavu, ale pak se to srovná. Mě takhle nějakou dobu terorizovala babička, až jsem přišla na to, že jí prostě musím stanovit hranice, za které nepůjde. Pochopila velmi rychle. Tyran nemá nikdy dost a jediná možnost jak s ním vyjít, je dát mu jasně najevo, kdo je na kom závislý. Ne nějak zle, jen se o nebát.
|
tinas |
|
(24.1.2011 14:50:22) Tante, mám pocit,že někteří staří lidé si to neuvědomují a nebo už si to ani nemůžou uvědomit. Moje zkušenost je,že starý člověk je někdy trochu soubecký a nesoudný,ale je otázkou nakolik za to může třeba v případě Alzheimra je to prostě neřešitelné.
|
Tante Ema |
|
(24.1.2011 15:14:05) Ona ta příčina je vpodstatě jedno. Jde o to, jak se o toho člověka postarat, aby tomu nepadl za oběť život celé rodiny. U pokročilejšího Alzheimera je potřeba buďto pečovatelka a nebo bohužel už musí do instituce. Ve chvíli, kdy už nepoznává lidi a ani si neuvědomuje, kde je, to nevidím jako krutost, pokud jiná možnost není. Znám paní, která dochovala do smrti svoji matku s Alz. doma, trvalo to velmi dlouho, za tu dobu ji opustil manžel, narodila se jí vnoučata, na která neměla čas atd., když matka konečně zemřela, našli jí rakovinu, žila pak ještě tři roky. Snad jí to teď v nebi vynahrazují, ale vnoučata si už hodnou babičku neužijí ani ona je. Stará paní jí přitom poslední tři roky ani nepoznávala, jen na ni pořád sprostě křičela a bránila se péči. Je to extrém, jasně, ale chci tím říct, že člověk musí myslet a celou rodinu i na svoje zdraví.
|
|
|
Gabriella, 2 děti |
|
(24.1.2011 15:12:14) Je klidně možný, že onen tatínek na vozíku vůbec není tyran, akorát se úplně obyčejně bojí. Bojí se změn, bojí se vlastní závislosti - že teď aspoň bydlí někde kde to zná a kde to má uzpůsobený vozíku, ale jinde to může být klidně horší, horší dostupnost čehokoli, horší samostatnost dostat se kam potřebuje. Život na vozíku musí být strašně těžkej a my zdraví víme houby. Být starej, nemocnej člověk závislej velkou měrou na vstřícnosti ostatních, ty bych se taky děsně bála jít do nějaký změny, do prostředí který neznám, daleko od posledních jistot a režimu v podobě přátel a vazeb který jsem měla celej život. Radikální změna bydlení a životního stylu je pro starýho člověka strašně těžká, navíc pro člověka nemocnýho a na vozíku.
|
Tante Ema |
|
(24.1.2011 15:17:31) Jasně, určitě je a nemusí být nutně tyran. Ale pokud není senilní, měl by být schopný zvážit situací vcelku a s ohledem na ostatní. Může samozřejmě dát přednost tomu zůstat ve svém bytě a přimout placenou pomoc od ošetřovatelky např. Ale měl by mít na mysli, že i jeho dcera je člověk, ani robot, ani otrok.
|
|
tinas |
|
(24.1.2011 15:28:31) Gabriello, máš samozrejmě pravdu. Může to také být tak,že tatínek správně předvídá co by mohlo nastat a nechce tomu vystavit svou dceru . To je úplně možné. Ať tak nebo tak není to situace lehká pro nikoho z nich. Já jsem byla v podstatě ze dne na den postavena před fakt,že se musím postarat a na výběr jsem moc neměla. Nicméně byla to pro mě dost hrozná zkušenost a tak bych hrozně nerada tohle jednou připravila svým dětem.
|
|
|
Pawlla |
|
(24.1.2011 15:24:25) Tyran,je dle mého názoru silné slovo,takhle to nevidím.
|
|
|
|
|
anexa |
|
(24.1.2011 12:59:10) pokud by to nezáleželo na penězích, tak bych volila péči o rodiče, ale pokud bychom peníze neměli, tak bych to zkusila tatínkovi vysvětlit i kdyby měl jít do domova, a brala bych si o víkendech domů. BOhužel peněz je málo a poplatky se platit musí. Dostává tatínek peníze na bezmocnost?
|
Ralka |
|
(24.1.2011 13:06:16) Peníze na bezmocnost dostává, je v III. stupni závislosti.
|
Xantipa. |
|
(24.1.2011 13:12:47) Ralko - já bych se podívala na www.mpsv.cz - projděte, na co byste asi tak měli nárok a po zhodnocení všeho uděláte jistě nějaký kompromis a řešení se najde.
|
Xantipa. |
|
(24.1.2011 13:14:00) Chtěla jsem říct, že tatínek je tělesně postižený a že pokud by bylo možné bydlení s vámi nebo úplně blízko vás, tak by se jistě hodily peníze na úpravu bytu či domu.
|
|
|
|
|
Ralka |
|
(24.1.2011 13:47:46) Margit, z příspěvku dostáváme 5000. A můžu Ti říct, že mám stále problém ty peníze přijmout. Když maminka umřela, byla jsem ještě na mateřské a v té době jsme nikdy od tatínka nic nebrali, ani na jídlo, protože jsem vždycky navařila oběd a rodina měla pak teplou večeři, tak jsem neviděla problém oddělit porci i pro taťku. Pak mateřská skončila, já se začala shánět po práci,která by se dala časově skloubit s péčí o taťku, bylo mi hloupé říkat taťkovi o peníze. Pak jsem se (povzbuzena hovorem s kamarádkou) rozhodla taťkovi říct, že pokud o něj budeme pečovat, musím mít nějaký příjem, protože by nám peníze chyběly.Taťka nabídl, že mi bude dávat peníze z příspěvku, ale hned poznamenal, že mě ale bude muset využívat víc než dosud. Tak si někdy připadám, když přebírám peníze, že beru zadarmo. Mimo péči o celou domácnost, vaření,2xdenně celkové umytí kvůli již plně nefungující hygieně, rozvážení k doktorům a ještě můžu poděkovat dětem, že se u dědy na noc hodně střídají,mám někdy úkoly typu- nákupy věcí do zásoby. Někdy mi to přijde zbytečné a zvažuju, jak to nějak zjednodušit, třeba společným bydlením.Nebo z toho utéct :-(. Díky manžela mám trošku práce na doma ( firemní faktury a vytváření internetového obchodu ), takže i to pomůže, že to finančně zatím jde. Snad to tak bude i příští rok.
|
Xantipa. |
|
(24.1.2011 13:57:10) Ralko - uvažovala jsi, jak tohle dlouho vydržíš? Jsem asi hnusná a někomu přijdu krutá - ale tak jak to píšeš, to zní jako oběť. A já bych se tedy obětovat nikomu nechtěla. Ano, péči poskytnout, ale podle mých možností. Já sama bych v současné době peníze nechtěla, ale tatínkovi bych řekla, že si musím hledat svou práci, protože tohle je pro mne neúnosné - promiň, ale 5 tis. čistýho seženeš za míň práce. Ale že ráda pomůžeš, ale za těch a těch podmínek - pak bych ale peníze chtěla, protože bohužel lidé si neváží toho, co mají zadarmo, protože snad mají pocit, že když to je zadarmo, tak to nejspíš není žádná práce.
|
Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(24.1.2011 14:35:39) Tohle, co popisuješ je práce na plný úvazek, rozhodně to děláš skoro zadarmo. Tatínkovi bych řekla, za spolupráce manžela, že to takhle dlouhodobě dělat nejde, že nemáš na starosti jen jeho, ať si to zkusí zařídit sám, třeba přes pečovatelskou službu nebo se přestěhuje k vám. Velice rychle uvidí, že mu nejenže neposkytnou celý rozsah, ale že se finančně dost prohne. Je to od něj dost sobecké očekávat, že tam u něj vypustíš duši a on se nehne ze svého pohodlíčka.
|
|
|
|
|