Lilila |
|
(4.2.2011 14:25:40) Bohužel ta naše katastroficky .... musela jsem syna přeprat, abych ho svlékla, pak přepřat a pokusit zvážit, totéž s měřením, opět přeprat a obléknout, protože další prohlídku doktorka v podstatě vzdala. A asi oprávněně, nejdřív se vztekal, pak srceryvně plakal a posléze už přešel do hysterického vzteklého amoku. Nějaká spolupráce s kýmkoli v ordinaci absolutně nulová, takže test na zrak, sluch a motoriku ani omylem .... A to chodí ke všem doktorům ( když už se jim nevyhnu ) se mnou a hlavně s mladší sestrou, mmch ta byla dnes s ním na roční prohlídce, celé to viděl, vysvětlovala jsem, že jeho taky jen zvážíme a změříme, paní doktorka ho jen prohlédne, jestli je zdravý .... nepomáhá vysvětlování ( připravovala jsem ho předem, tvářil se mírně negativně, ale že to chápe ), nepomáhá uplácení ( takovéto, když budeš hodný, koupíme bonbony, balónky, hračky ). Když došlo po malé na něj, několikrát důrazně všem sdělil, že to nechce, nechce se svléknout a nechce tam být. No a pak, ze zoufálství, že nic nefunguje, se pokusil v amoku zbít mně, sestru i doktorku. Já ho trochu chápu, taky nesnáším, když na mně cizí šahají a doktorům se taky vyhýbám, jak můžu ( dokonce teď vím, že mám problém a stejně se odhodlávám už dva měsíce ), dobrovolně chodím jen k zubaři, protože tam na mně nešahá . Příští pátek to máme zkusit znovu, stejně tam jdeme s dcerkou na očkování, ale mám obavu, že to dopadne stejně. Kdybyste měli nějakej tip jak na něj, sem s ním ........ kdyby mně nečekala ještě dlouhá cesta autem, už tu mám obrovskýho panáka před sebou
|
10.3zlatoVLKáska12 |
|
(4.2.2011 14:29:53) Nevím jestli ti to pomůže, ale můj syn je úúplně to samý.Ještě jsem nevymyslela jak ho toho strachu zbavit.a to k dr. zas tak často nechodíme.tříletá nás čeká za 2 měsíce..už ted se děsím co bude.
|
|
Zuuuza |
|
(4.2.2011 14:30:00) Lenko, to musíš být ještě teď celá zpocená, ne To muselo být psychicky vyčerpávající. Náš syn tříletou zvládl. I pak s doktorem klábosil.. Ale stydí se, mluvit nechce. Ale po nějaké chvilce už je s doktorem kámoš.. Držím palce, ať to v pátek vyjde.
|
|
Balbína |
|
(4.2.2011 14:30:41) má nějaký špatný zážitek od doktora? Píchání uší, vrtání zubů...? Dcera měla trochu trauma z braní krve. Nemá vidět žíly, je to opravdu náročné. Doma jsme si na to hrály a to jí pomohlo. Takže bych zkusila si na to hrát doma, on bude vyšetřovat tebe - měření, vážení, čtení..., ty jeho, zapojte i tátu.
|
10.3zlatoVLKáska12 |
|
(4.2.2011 14:33:16) u nás jsou problém asi injekce.Hrajem si na doktora, na operace a podobný, ale nefunguje nic., čekám, že snad s věkem.
|
Balbína |
|
(4.2.2011 14:38:52) dceři jsem řekla, že může plakat, ale ať se nepere předem. Je jí ale šest, je s ní jiná domluva. Pokud má ale horečku, spolupráce je horší, to je jasný. Úplně chápu děti, které mají špatný zážitek. Můžou si to doma zkoušet, povídat si, ale stejně v té ordinaci se sesypou. Ten zážitek je v nich. Jednou o tom mluvila dětská zubařka v TV. Sama jsem to jednou zažila u sebe a to je mi třicet.
|
|
Balbína |
|
(4.2.2011 14:40:15) jinak dcera do tří let odmítla u zubaře otevřít pusu. Nenutila jsem jí. Syn jí otevřel hned, nebyl mu ani rok. Ten se nebojí.
|
|
|
|
terezie + tadeáš 05 + berta 08 |
|
(4.2.2011 14:35:36) u nás většinou musí ten starší chodit dřív, jelikož když kouká a čeká až na něj přijde řada tak se v tý hlavince asi rozvíjejí šílený příběhy a pak ten strach je daleko větší než když se jde hned na věc
|
Lilila |
|
(4.2.2011 14:46:49) jo, taky jsem si říkala, že to zkusíme příště otočit. Ale on chtěl, aby šla malá první, připadalo mi, že chce vidět, co ho čeká, tak jsem mu vyhověla. Na druhou stranu, nevím, jak bych pak zvládla prohlídku s malou, když by mi tam takhle vyváděl a visel na mně jak klíště. Trvalo úak docela dlouho, než se zklidnil.
|
|
|
Klarisanek |
|
(4.2.2011 14:41:33) No booooze, myslim, ze je to docela normalni chovani triletaka u doktora. To nas chodi k doktorovi rad a nevyvadi tam. Jedna prihoda za vsechny: jedeme pres pul hod k doktorovi, celou cestu rve, ze chce pit, rve tak, ze podavam dalsi a dalsi piti, neb ho potrebuju zklidnit abych se mohla soustredit na rizeni. Pul km pred cilem se mi z te vody poblije jak sakal. Zastavuji, cistim, jeho (nahr. obleceni nemame, autosedacku, auto, pak i sebe. Tim padem prijizdime pozde, nemuzu zaparkovat, tahnu ho na rukach, rve, ze chce curat, tak mu reknu at cura, ze ma plinu, citim jak je plina obrovska z toho mnozstvi co vypil a zacina prosakovat. Tajne doufam, ze u dr. bude fronta a prebalim tu plinu, snad si dr. nevsimne tech mokrych kalhot. Ve dverich sestra: "uz na vas cekame", na me namitky "neprebalujte ho, to az potom, pani dr. potrebuje odejit". Pani doktorka chce zkontrolovat pindika a rozbali tu megabombu. Je v ni i nadelano ale jak !! To se malokomu podari predlozit k prohlidce poblite, prochcane a pokadene decko. (no, hlavne ze maminka mela perfektni make-up, naondulovane vlasy a svatecni saty, ze?)
|
Zuuuza |
|
(4.2.2011 14:42:56)
|
|
Balbína |
|
(4.2.2011 14:45:01)
při další už můžete jedině překvapit
|
|
Lilila |
|
(4.2.2011 14:48:13) dík, chápu, že tě to nevytrhne, ale fakt jsi mě zvedla nálahu ... to víš, nic nepotěší tak, jak cizí trapas
|
|
withep |
|
(4.2.2011 14:54:34) .
Zažili jsme něco trochu podobného při příjmu do nemocnice. Poblil se, když mu doktor strkal dřívko do krku, no poblil se - mě poblil. Takhle poblitá jsem s ním šla do vedlejšího pavilonu na ORL, kde se pokadil. Což bylo nakonec dobře, protože v čekárně bylo 30 lidí a jinak by nás tam nechali čekat, až budem na řadě.
|
|
Ikara |
|
(4.2.2011 14:55:43) Deniso tečou mi slzy, jak se tu řehtám. Ale muselo to teda být na budku...
|
|
Jiříčci |
|
(4.2.2011 19:04:14) Tak to mě rozsekalo
|
|
|
Lilila |
|
(4.2.2011 14:56:19) nemá žádný traumatický zážitek, nikdy mu nic vážného nebylo. Absolvoval jen pravidelná očkování a jednou v osmi měsicích odběr na crp, to si nemůže pamatovat. Až do dvou let byl naprosto v pohodě, i u očkování brečel jen jednou a to si myslím, že bylo spíčš vinou zastupující doktorky a bolelo ho to. Slyšela jsem pak stížnosti na její píchání i odjinud. Scéna byla u před třemi měsíci, to bylo ale jen očkování do ruky, takže vyhrnout rukáv jsem zvládla a byli jsme do pěti minut venku. Kdybyste viděli ten doktorčin šok, když se jí pokusil zbít . Ale evidentně to prostě bylo zoufalstvím, že nereagujeme na to, co nám říká a to dost důrazně. Ale jak říkám, nějak extra naštvaná na něj být nemůžu ... on je moje přesná kopie, úplně vidím, že má naprosto stejný reakce na situace jako já, ale já už se přece jen umím trochu ovládnout a rozumem se přesvedčit . Nejenom s tou doktorkou, týká se to všeho. Tady bylo zřejmé, že mu vadí ta manipulace s jeho osobou a navíc ta cizí ženská v ordinaci
|
Lilila |
|
(4.2.2011 15:00:19) a tatínek to asi nevytrhne, mladej je extrémně fixovaný na mně. Do 20 měsíců zlaté dítko na hlídání, pak se to zlomilo a je to čím dál horší. Má obrovskou fantazii, bohužel taky asi dost děsné noční můry a děsy a kdykoli začne brečet, jsem jediná, kdo má šanci ho uklidnit.
|
|
withep |
|
(4.2.2011 15:00:26) Trošku si mě vyděsila, na 3letou prohlídku se chystáme. Taky to bylo doteď v pohodě, jen jednou ve špitále byl problém mu nabrat krev.... No budu doufat, že to bude ok, a vám držím palce, ať to příště vyjde
|
Lilila |
|
(4.2.2011 15:08:40) no, furt jste úspěšnější než my, ani ta váha ani to měření podle mně nebylo moc relevantní. A to setřička použila i váhu na mimina, že by měla stačit a můžu ho na ní posadit. to byl en okamžik, kdy ze vzteku přešel do zoufalého pláče - posadila jsem ho na váhu a pokusila se ho pustit
|
Rapiti |
|
(4.2.2011 15:28:59) My jsme postupovali tak, že jsem syna změřila a zvážila já, sestra odešla do sousední místnosti a předstírala, že nás vůbec nevidí, pak teprve byl ochotný jakž takž spolupracovat. Ale nenechala jsem ho, aby se vyděsil, rovnou jsem sestru požádala o tenhle postup, protože moc dobře vím, co by se jinak dělo. Zrak a sluch se vyšetřit nepodařilo. Když jsem zkusila ten zrak sama, tak syn spokojeně četl jiný obrázky podle vlastního výběru, protože nechápal, proč by měl koukat zrovna na to, co jsem si vybrala já. Ve 4,5 si zrak už vyšetřit nechal, ale z nervózněl a přestal číst, takže to vypadalo, že špatně vidí a museli jsme k oční. Tam zvládl nehnutě sedět a přístroj oko zkontroloval, hlavně, když se ho nikdo na nic neptal. Sluch v těch čtyřech a půl zkontrolovala psycholožka, kterou znal a tudíž to bral jako hru. Pětiletou prohlídku jsme už zvládli. Dcera se zas přestala bát doktorky poté, co se s ní někde setkala v civilu a příjemně si popovídaly. Když jí pak v ordinaci poznala, všechen strach rázem zmizel.
|
|
|
|
|
|