| Ananta | 
 |
(14.2.2011 13:16:11)
Pokud jsi nebyla rebel a neangažovala se v protirežimních akcích, tak se žilo celkem dobře. Byl celkem klídek, lidi se nehonili jako magoři z práce do práce, ne že by se nepracovalo. Práci měl každý, odpadal existenční stres. Lidi šili, pletli, háčkovali, zahradničili, pěstovali, chovali zvířata, kutili. Občas nějaká dovolená do povolených zemí nebo tuzemské od ROH. Potraviny nebyly plné chemikálií, bylo jich méně druhů. Víc se komunikovalo, lidi se v paneláku znali, chodli sice s remcama, ale uklízet společně kolem baráku (sociálná kontakt), přidělovaly se byty - ne hned, taky si člověk počkal, ale byly. Lidi neměli šílené hypotéky na 30 let, byla nižší kriminalita, méně narkomanů a to výrazně, teměř nebyli bezdomovci, Romové pracovali nebo aspoň museli do práce dojít, vězni pracovali a měli po výkonu trestu kam jít (ubytovny)... našlo by se toho hodně, v TV nešly samé krváky, střílečky, přiblblé manipulativní reklamy. Nebyly takové sociální rozdíly mezi lidmi a tím i míň napětí.
Negativa - omezená svoboda slova, zavřené hranice, cenzura hudby - ilegální koncerty, knihy - samizdaty, potlační náboženských aktivit, filozofických spolků, mohli tě zavřít a zavírali nebo trestali za protirežimní aktivity, STB (já se s ní nikdy nesetkala, řekla bych, že to bylo víc ve větších městěch a v centrech dění, okolo intelektuálů, disidentů - Havel, Zajíček...). Záleželo asi taky jak kde, my jsme za komunistů na moravě chodili běžně do kostela, byli u svatého přijímání, byla tichá tolerance katolické církve, obecně se však náboženství zesměšňovalo.
Píšu o době normalizace ve které jsem žila. Každý to vnímá trochu jinak, takže tady v těch diskuzích bývá řež 
|
| Martina, studentka |
|
(14.2.2011 13:22:15)
Díky moc za Váš názor :)
|
| Ananta |
|
(14.2.2011 13:37:42)
|
|
|
| 7kraska | •
|
(14.2.2011 13:33:08)
jo, ja jsem to vnimala stejne jako Ananta
ovsem pro mne to byly idylicke doby detstvi - opravdovou dospelost jsem za komunistu nezazila, s dospelymi problemy, jsem rocnik 1967
kdyz jsem pak byla dospela a v zari 1989 nastoupila po VS do prvni prace, tak mne premohla desna depka, protoze jsem si neumela a nechtela predstavit, ze to bude uz porad jen takhle! kazdy den do prace, ktera sice byla pro VS, ale nekonecne jednotvarna, dovolena par tydnu, kdy nemuzes jet nikam na Zapad, zakazani autori, ktere clovek nemohl sehnat, proste hruza! a ze se nikdy nepodivam do milovane Anglie....
pak byl Listopad, ja jela na rok studovat do Anglie, na 2 mesice do Ameriky, nasla si praci u americke firmy v Praze atd.
sice se mi obecne kapitalismus nelibi z principu, ale na druhou stranu kdybych doted sedela na sve zidli v prvnim zamestnani (jako ze bych sedela, nebyl Listopadu), tak bych byla pekne otravena zenska stredniho veku - zatimco ted si pripadam mlada a kvalifikovana a zcestovala a zkusena a svetacka - vsude se domluvim, vsechno pochopim, vsechno si vyridim, po celym svete! neni to skvely?
|
| Ananta |
|
(14.2.2011 13:37:25)
Sedmikrásko, já taky píšu jak jsem prožívala dětství se svou rodinou  ale mamka mi to potvrzuje ačkoliv ona byla zarytý antikomunista, asi deset let po revoluci ji však začala padat čelist nad tím kam se to celé začalo sunout
|
|
|
| Zufi. | 
|
(14.2.2011 13:46:29)
Milado, teď nemyslím konkrétně Anantu, ale já mám na Rodině občas silný pocit, že jsem žila i žiji v paralerním vesmíru...
|
| Persepolis | 
|
(14.2.2011 13:56:54)
Zufi, to je věkem. Ty jsi už zažila normalizaci jako dospělá, je to tak?
Mě bylo v roce 1989 17 let a spoustě holek ještě míň. Oni si tu dobu pamatují z optiky dítěte nebo teenagera. Pro mě byl konec 80let doba prvních lásek, mejdanů, zábav,diskoték, čundrů. Prostě bezstarostné mládí.
|
| Zufi. |
|
(14.2.2011 13:58:03)
Já už měla dvě děti .
Je mi 48.
|
|
| Persepolis |
|
(14.2.2011 14:01:33)
Milado, já si to taky pamatuju. Ale mám na tu dobu příjemné nostaligcké vzpomínky, které ale nemají absolutně žádnou souvislost s politikou nebo krámama v obchodech, ale vyloženě s tím konkrétním životním obdobím. Prostě bylo mi sladkejch 17 let. A moje jediná starost byla škola.
|
| Persepolis |
|
(14.2.2011 14:09:04)
Jinak, i já si pamatuju, že většinu oblečení mně máma ušila, nebo přešila, nebo na to koupené alespoň něco našila Nebo mi to poslal strejda ze Západního Německa.Pamatuju si, že mi prodavačka v obchodě nechtěla prodat banán ke svačině, protože jsem nebyla stálý zákazník. Vím, že máma strávila hodiny ve frontách, aby pak domů dotáhla nějaké potraviny a dalo by se pokračovat. Ale mě, poblázněný puberťačky, se to až tak nedotýkalo. Mě dělalo mnohem větší strosti, jestli dostanu dobrou známku z písemky, jestli mě máma pustí na diskošku a jestli tam bude ten pěknej kluk, kterej na mě minule dělal oči. Ty věci s těma banánama se dotýkaly spíš moji mámy a ta je ráda, že je tahle doba už pryč.
|
|
|
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(14.2.2011 14:52:15)
pro Zufi a možná ii zakladatelku
Zufi, jsem Tvoje vrstevnice (o rok starší) a Amantě rozumím. 80. léta (to pamatuju jako dospělá) popíšu jak je vnímám, je to můj soukromý dojem, který nikomu nevnucuji. Každodenní osobní život měl opravdu svá + i -, a pokud člověk na veřejnosti "držel ústa a krok" - což dělala většina lidí- nějak zvlášť nestrádal, přesněji člověk ani nevnímal že nežije, že vegetuje. Ona totiž chyběla bezprostřední osobní zkušenost, jak se žije jinde a jinak.
Ke všemu v 80. letech režim skomíral a útlak už pravděpodobně nebyl tak hrozný jako dřív.
Bylo by zajímavé, jak by lidé vnímali totalitu dnes. Spoustu věcí bereme jako samozřejmost a na to špatné z minulosti zapomínáme, kdežto dnešní problémy vnímáme citlivě. Já osobně jsem se vlastně za totality necítila špatně, ale dnes bych v takovývh podmínkách opravdu žít nebo spíš přežívat nechtěla ani náhodou a ani za nic. Omezená nabídka zboží s pověstnými frontami na banány by mi vadila ještě nejmíň.
|
| Zufi. |
|
(14.2.2011 14:57:07)
Asi to bylo i tím, že pradědeček a jeho rodina byli velmi bohatí, všechno jim za..... komouši ukradli a dost se o tom mluvilo a vzpomínalo (prateta) na dobu před II.sv.válkou, žilo se v domě z první republiky, sváteční ubrus a sváteční nádobí, v neděli dědeček v kvádru přišel na oběd....
|
| Zufi. |
|
(14.2.2011 14:58:22)
Já už s rodinou bydlela na sídlišti, ale jezdila jsem ,,domů,, často a na nedělní obědy všichni.
Dům mi vrátili .
|
| Persepolis |
|
(14.2.2011 15:06:34)
Moje babička naopak vždy tvrdila, že život za první republiky byl docela tvrdej. Že neměl naprosto nic společného z tím jak se prezentoval ve filmech s Oldřichem Novým. Moje babička byla někdy chudá a někdy bohatá. Její tatínek byl bohém s bohémským vztahem k penězům. Uměl je vydělat ale taky velice rychle utratit. Nezanechal po sobě naprosto žádný majetek.
Ten bohémský vztah k penězům se u nás dědí. Ještě štěstí, že můj manžel je z typicky sedlácké rodiny, která to měla naprosto opačně a on to zase zdědil po nich.
|
| Zasjaj. | 
|
(14.2.2011 19:22:33)
Persepolis,
ano, zivot za prvni repy ...nekolik vetvi mych predku je z velkostatku, velke majetky i velka drina, pravicove konzervativni orientace, nikdo nikdy v me nejsirsi rodine ve strane nebyl, ma milovana prababicka ovsem z te velkostatkarske vetve nebyla, jeste pred prvni valkou ovdovela, manzel zemrel na nasledky PRACOVNIHO URAZU a ona prozila cela dvacata leta bez manzela a bez prostredku, vetsinou bez prace a s trema detma. Mnohokrat mi vypravela, jak ve vchvili nejhorsi napsala na presidentskou kancelar neco ve smyslu, ze se ji nikdy nedostalo odskodneni za manzelovo umrti pri praci, ze ma ted deti a krizi sama na krku, a za ctrnact dni pry prisel oficir v uniforme, zasalutoval u dveri a predal ji dvacet korun.
|
|
|
| Dáša 2 kluci+ holčička | 
|
(14.2.2011 15:08:01)
V době plyšáku mi bylo 21, byla jsem v pátém měsíci a pamatuju jak jsem s břichem stála šílenou frontu na jeden balíček pomerančů a pak v rybárně na jednu kostku filé. Tomu co byl v břichu je dnes 21 a když mu o frontách vyprávím, vůbec nechápe jak je možné, že se na něco tak obyčejného, jako je pomeranč nějaká fronta stála.
Je mi líto rodičů, že zásadní část čiovota prožili v té blbé době, pro naši generaci ta změna přišla v ideální čas.
|
| Persepolis |
|
(14.2.2011 15:12:28)
Moje máma si vždycky vzpomene před vánocemi. Jaká to je pohoda, když jí vezmu jedno odpoledne na nákup a ona koupí všechno co potřebuje k jídlu a dárky koupí přes net. Vánoce za totáče pro ní znamenaly neskutečný stres, když chtěla koupit dětem dárky a ne, že by nebylo za co, ale ono nebylo co. Když čekala nekonečné fronty na nějakou lahůdku.
|
| Dáša 2 kluci+ holčička |
|
(14.2.2011 15:16:30)
Jojo Vánoce, každý měl přidělen po jednom balíčku kokosu, oříšků atd.
My už jsme pamětníci, to je příšerné zjištění
|
| susu | •
|
(14.2.2011 16:06:53)
Jojo, mama mi vzdy dala nejake penize, stala jsem za ni a delala samostanou jednotku, abychom to mohly vzit jeste jednou. To bylo dilo!
|
| Zufi. |
|
(14.2.2011 16:13:15)
Miluju benzínky. Nejsem blázen, ale mám spojenou moji první cestu na západ na jeden den do Halstadu (rakouské jezero, nevím jak se to píše)právě s první návštěvou zápa´dácké sámošky a to byla benzinka za Budějicemi na rakouské straně pochopitelně, bylo to v noci, byla osvětlená a taková jásavá a plná věci, které měli jen v Tuzexu (něco málo v Jugošce).
Od té doby , kdykoli jedem nocí a vidím benzínku, tak mám radost, že si to užívám i když mi bude padesát (za dva roky), cestování miluju.
|
| susu | •
|
(14.2.2011 16:22:20)
Moje prvni cesta na zapad vedla stopem pres Rakousko do Francie, zpatky pres Nemecko. Ano, benzinky si me ziskaly. No, ale vzpominka na normalizaci je, i pokud jde o benzinky, nekde jinde.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| štěpánkaa | 
|
(14.2.2011 16:47:47)
dášo, já jsem o fous mladší než ty, ale rozhodně jsem nevegetovala, žila jsem naplno, i když je fakt, že to bylo mládím, v r. 1989 jsem šla do první práce a do té doby jsem vedla volný studentský život. Cestovla jsem sice jen po ČR a NDR, to je pravda, vrcholem byl výlet do Moskvy. Dnes bych možná rozšířila akční rádius o další státyx Evropy....
Ale ani moji rodiče nevegetovali, žili tak jak si myslím, že by žili i dneska, věnovali se dětem, rodičům, zahrádce a to v podstatě dělají i teď. Takže to "vegetování" je též osobní věc a také věc názoru....
|
| Gladya, bývalá dasa, |
|
(14.2.2011 17:19:43)
Asi jsem se nevyjádřila přesně. Já tenkrát taky neměla pocit že vegetuju, kam se dalo jsem cestovala, byla jsem mladá takže jsem se bavila. Chtěla jsem říct, že kdybych se dnešními zkušenostmi a možnostmi vrátila do té doby, asi bych se cítila hodně omezovaná a nejspíš bych pocit že vegetuju měla.
|
|
|
|
|
Prostě, všechno ve velkejch seriích
Paradoxně byl syn dobře situovaných rodičů a já dcera dělníků - záleželo na původu.
, nyslím že to neděláš špatně, mMožná někdo neví, že seminárnípráce nejsou opsaqné učebnice
zy překlepy zase chvátám a příspěvek jsem odklikla moc brzy.
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)