žirafa2011 |
|
(23.7.2011 20:48:10) Dobrý večer, jsem tady nová. Zajímá mne názor na vztahy na dálku a vše, co k nim patří. Případně, zda se některá z Vás odstěhovala z ČR do jiné země a co bylo nejtěžší.
|
mil007 |
|
(23.7.2011 21:03:52) Já s tím osobní zkušenost nemám,ale myslím si,že dlouhodobě udržovat vztah na dálku nemá moc smysl.je třeba si ujasnit co dál a bu´dto se odstěhovat,nebo vztah ukončit.Ještě mě napadá,že je celkem podstatné o kterou zemi se jedná,jaké jsou v té zemi zvyky,životní úroveń a podobně.Něco jiného je přestěhovat se do Německa a něco jiného je nap.Egypt.
|
|
petadurka |
|
(23.7.2011 21:15:04) Je to těžké-těžké-těžké. Aspoň pro mě. Nejhorší jsou okamžiky, kdy sedím někde (tramvaj, kavárna) a musím se dívat na dva zamilované, kdy do divadla musím jít s kamarádem, všechno prožívat sama, resp. složitě plánovat na dobu, kdy on bude tady... Šla jsem do toho vědomě a dobrovolně, smutné ale je, že druhá strana nějak nemá zájem to vyřešit....
|
|
ali 1 |
|
(23.7.2011 21:15:40) Na dálku asi moc fungovat nemůže.Člověk se musí rozhodnout co všechno je ochotný riskovat pro vztah.Souhlasím s mil,že záleží i na tom jestli jsou to cizinci ze stejnými kulturními zvyky,nebo bude třeba zkoumat i jinakosti kultur a zvažovat osobní ochotu k přizpůsobení se.
|
anna | •
|
(23.7.2011 21:25:06) sla jsem za muzem po deseti letech manzelstvi na dalku,dalo se to vydrzet,jezdil domu co 3 az 4 mesice
|
|
|
žirafa2011 |
|
(23.7.2011 21:27:56) Hm, určitě ano, v EU to bude spíš potíž s jazykem v první dobu, ovšem mimo EU už nastává kulturní rozdílnost.
|
mil007 |
|
(23.7.2011 21:30:14) Přesně tak,život s Arabem bude asi úplně jiný než život s Evropanem i když z jiné země.
|
|
|
Racek |
|
(23.7.2011 21:32:11) Jasne ze vztah muze fungovat i na dalku, ale ne kazdy je na to staveny. Je to i o duvere a sebejistote - ze ten cas, kdy jste kazdy jinde, nevzdychate a netrapite se tim, co asi dela ten druhy, ale normalne zijete. Nekdo to vydrzi par tydnu, jini lide cely zivot. Muzes si o tom teoreticky myslet co chces, ptat se ostatnich, ale je to dost neprenosna zkusenost - dokud to nezkusis sama, tak nevis. A navic, jako v kazdem vztahu - co je s jednim clovekem problem, muze byt s druhym uplna pohoda a naopak. Zaludne muze byt, kdyz se po vztahu na dalku, kdy se na sebe lide pokazde tesi a pak si ten cas opravdu vychutnaji, najednou sestehuji. Protoze teprve tehdy maji sanci opravdu videt, jaky je jejich partner v beznem dennim ivote. Chybi tam ta faze, kdyz spolu chodi lidi ze stejneho mesta, ze se proste vidaji cim dal tim casteji, spontanne. A dalsi vec je, ze nasledne sestehovani se jednoho opravdu vytrhne z jeho dosavadniho okoli - ten, kdo zustal doma, ma dal kolem sebe rodinu, kamarady, "sve" konicky a mista; ten druhy se vetsinou aspon na chvili ocitne v spcialnim prazdnu, ktere si musi nejak zaplnit. Takze celkem napor pro oba. Last but not least - kazdy mame ruzne silne koreny, ktere nas poutaji s (puvodnim) domovem. A jak silne zrovna ty tvoje skutecne jsou, na to neprijdes pri vylete nebo ani treba behem nekolika let studii ci prace, kdyz jsi nekde s vedomim, ze je to jen na cas, ale teprv kdyz se musis opravdu srovnavat s myslenkou: Je tohle prostredi, kde chci zit, hledat praci, byt na materske, vychovavat deti, resit duchod?
|
|
žirafa2011 |
|
(23.7.2011 21:47:42) Asi bych si neuměla představit, že bych kdekoliv zůstala bez "zadních vrátek", tedy bez možnosti se v případě neúspěchu vztahu vrátit zpátky do Čech.
|
Ecim |
|
(23.7.2011 22:07:36) A proč by ses měla případně ocitnout bez možnosti vrátit se zpátky do Čech?
|
žirafa2011 |
|
(23.7.2011 22:13:13) Ecim, žila jsem v Tunisku a viděla jsem mnoho situací, kdy už se ženy nemohly vrátit i kdyby chtěly - zůstaly většinou bez jakýchkoliv prostředků.
|
Ecim |
|
(23.7.2011 22:17:06) Žirafo, tak to chápu. Já jsem v těchto věcech hodně konzervativní, vždycky jsem věděla, že budu chtít za partnera Čecha (ideálně ze stejného města) a žít blízko své původní rodiny a nejsem ochotná se stěhovat ani dál po republice, natož do ciziny. V mém rozhodnutí mě utvrdila i kniha Bez dcerky neodejdu. Tím samozřejmě neříkám, že vztahy na dálku a s cizinci odsuzuji, jen se na to prostě nehodím, a tak by to mně osobně nevyhovovalo.
|
|
|
|
|
MrakovaK |
|
(23.7.2011 21:49:32) znám bohužel dlouhodobě. Jde to, ale musí se to třeba po třech čtyřech letech utnout, protože to více nemá význam čekat. Už se to musí nějak vyřešit, jestli se sestěhovat nebo se rozejít. Je zajímavé, že se ti dva i poznají a ta zamilovanost tam trvá, i roky. Ale po pár letech, kdy se nic nemění začíná ženská podle mě ztrácet čas.
|
mil007 |
|
(23.7.2011 21:52:56) A chlap ten čas neztrácí?Co se jako děje v té době odloučení,žijete představama?Nějak si nedovedu představit,že se zamiluju a třeba 4 roky si píšeme maily a sníme a říkáme tomu vztah.
|
MrakovaK |
|
(23.7.2011 21:57:57) No, píšu ze své pozice, tak píšu, že ženská, zvlášť pokud nemá dítě, tak relativně ty roky ztrácí čas.. Chlap taky, ale to se neodvažuji hodnotit. Jinak, měla jsem dlouho vztah s jihoevropanem, viděli jsme se v létě, skoro celé léto, potom a týden na podzim, někdy na dva týdny na jaře, v zimě samozřejmě o Vánocích dva týdny. Nelituji toho, bylo to velmi zajímavé a na jednu stranu krásné, jiné. A dalo se to vydržet.Potom si to člověk vynahradil hlavně na té dovolené, když jsem studovala, měla jsem vlastně dva měsíce volno.. To bylo krásné.
|
žirafa2011 |
|
(23.7.2011 22:02:10) A uměla sis představit, že bys tam mohla žít?
|
mil007 |
|
(23.7.2011 22:05:41) Žirafo a ty zvažuješ přestěhování?Případně kde,jestli se můžu zeptat.
|
žirafa2011 |
|
(23.7.2011 22:10:19) Mil007, nezvažuji vystěhování. Naopak jsem se po dvou letech vrátila - musím ale dodat, že jsem neodcházela mimo ČR bláznivě zamilovaná, spíše jsem chtěla zkusit, zda je možné žít v jiné kultuře, případně se tam i usadit. Bohužel vnější podmínky byly silnější nežli moje rozhodnutí.
|
|
anna | •
|
(23.7.2011 22:11:14) ja nevim jak komu,ale mi to vyhovovalo,nemusela jsem pracovat,starala jsem se o deti,jezdila jsem si po vyletech,na kaficko s kamaradkama,nakupy atd.,nikdo mi doma nedelal bordel a do niceho nekecal a jak prijel jednou za tri mesice na dva tydny tak jsem byla strasne natesena a mneli jsme libanky,jasne byli i vecery ,kdy bylo hodne smutno, ale dalo se to vydrzet
|
|
|
MrakovaK |
|
(23.7.2011 22:13:14) Úplně na jihu ne, to už byla moc exotika a nebyla tam práce pořádně ani pro místní, natož pro Češku. Ale na severu země, to už by šlo, to bych si představit dokázala. Ale nedopadlo to. Já už nechtěla čekat dýl, přítel ano, tak jsme to rozpustili. Ale jsme pořád kamarádi.
|
|
|
Monika | •
|
(11.2.2012 19:10:35) Já mám přítele v Holandsku a studuji v Česku vysokokou školu a stále máme krásný vztah, navštěvujeme se jednou za 3 měsíce, někdy i dřív a o prázdninách trávíme čas společne. Když jsme spolu, tak si sebe vážíme a jsme vdeční, že spolu můžeme být aspon nějakou chvíli .. Akorát mě nebaví denně poslouchat takové ty řeči a prosim tě stejně ti to nevydrží , vztah na dálku, jak to může fungovat, tě stejně podvádí a bla bla.. Ať si říkají, co chtějí .. Nechci plánovat, nevím, co bude zítra natož za 3 roky, až dostuduju, ale jedno vím, že vztah na dálku může fungovat, pokud ti dva chtějí , přece jenom vztah je o dvou lidech :) a ikdyby to nevyšlo, tak nikdo vám ty zážitky, zkušenosti a vzpomínky nikdy nevezme .. Přeji pěkný večer a hodně štěstí! ;)
|
|
|
|
|
George | •
|
(24.7.2011 12:37:30) Láska na dálku je láskou do značné míry nenaplněnou. Kulturní rozdíly nejsou pouze u rozdílných kontinentů, ale i mezi jednotlivými státy. I v rámci EU jsou velké kulturní rozdíly. Třeba lidé žijící ve vyspělejších ekonomikách se mnohdy na nás divájí prizmatem lenochů, špindírů, bordelářů...
|
blue | •
|
(15.1.2012 21:50:02) a přitom v té skvělé západní Evropě je mnohem více špindírů a bordelářů než v ČR. A to nemám na mysli tzv. "nepřizpůsobivá" etnika...
|
|
|
Brevillier |
|
(24.7.2011 13:04:54) Mně osobně vztah na dálku s cizincem nevyhovoval. Půl roku jsme to vydrželi, ale potom jsem začali mít pocit, že se musí něco změnit. Sestěhovali jsme se a žijeme spolu už deset let v cizině. Na začátku bylo nejtěžší si zvyknout na jazyk a najít si nový okruh kamarádů, ale dalo se to.
|
|
Dandax |
|
(10.8.2011 8:48:46) Všechno podstatné už tady bylo napsáno, já bych ještě dodala jedno významné mínus - láska na dálku stojí neuvěřitelně hodně peněz
|
|
sally |
|
(11.8.2011 3:43:31) no já na ty vztahy na dálku moc nejsem.... s manželem jsme se poznali přes internet v květnu 2000, v červnu přijel na týden on do ČR, v červenci já na tři týdny do Kalifornie, 23. září 2000 jsme se vzali (tj. po čtyřech měsících známosti, z kterých jsme tři měsíce trávili každej na jiném kontinentě). Od října 2000 žijeme spolu v Kalifornii. ALE - on je Čech, takže jsem si nebrala cizince, ve spoustě věcí je to jednodušší. Kulturní, historické pozadí máme stejné, máme stejné zvyky (vánoce atd.).
Co je nejtěžší? To, že děti nemají prarodiče (naše mají jednu babičku, která obětavě dojíždí a je jim opravdu babičkou, ale většina rodina nemá to štěstí a děti vidí prarodiče jednou za rok) a to, že tito prarodiče (naši rodiče) stárnou, nemohoucní a umírají a my jsme pryč....
|
|
Michaela-0deti | •
|
(12.5.2012 11:50:39) Ahoj,pro me bylo nejhorsi obehat formality;) nicmene zacatek bez pratel,rodiny,atd na co jsi zvykla,to me delalo problem asi nejvic ale srovna se to ;)
|
|
Vibia Merulla |
|
(21.8.2014 10:55:55) Ahoj, vím že je to strašně stará diskuze,ale třeba se oživí. Na dálku vztah nejde udržovat. Můžete takhle existovat rok, dva,ale pak vztah pomalu uvadá až vyhoří. Buď se vezmete nebo rozejdete. I když znám páry co takhle žijí 5 let,ale poslední roky jsou strašně psychicky unavení a už se na sebe ani netěší.
|
Vibia Merulla |
|
(21.8.2014 10:57:01) Promiňte, psala jsem do jiné diskuze a nevím jak mi to přeskočilo k vám
|
|
jasmineLilia |
|
(21.8.2014 22:24:38) 5 let vztahu na dálku. Drsný,pro nekoho příliš. No ale je to za námi,ted žijeme spokojeně společně s dvěma dětmi.Stalo to za to
|
Vibia Merulla |
|
(22.8.2014 7:12:15) 5 let bych to nevydržela. My se brali po dvou letech
|
|
|
|
|