| Hilly. |
 |
(30.8.2011 9:53:20)
Taky si tak někdy připadáte? Snažím se být opravdu trpělivá máma, dávat hodně lásky, protože sama jsem jí neměla v dětství dost, i když objektivně to vypadalo že ano. S ročním batoletem spím v posteli, asi dvacetkrát za noc mi visí na prsu, když odpadne a já se ho náhodou dotknu, tak mě kopne, nebo plácne. Přes den chce pořád chovat, starší se chce taky pořád mazlit, tulit. Pořád potřebuje mou asistenci když si hraje..tu mám něco přidržet, podat, odstřihnout atd. Tělesný kontakt s dětmi tedy neustálý a když večer usnou a já jsem šťastná, že už mám klid, nikdo po mně neleze, necucá mi prsa, neskáče po břiše, vynoří se odkudsi z hlubin bytu manžel a chce se taky "tulit"(pardon za tento přiblblý výraz, ale celkem se to do tété stati hodí )
Připadám si, jako kdyby moje tělo nebylo už moje, pořád si ho někdo nárokuje. Samozřejmě mi jednou za čas ujíždí nervy, děti i manžela ze sebe sklepávám, utíkám před nimi, jsem na ně protivná. V tu chvíli, když už je toho na mě moc, si přeji "ať už se mě proboha nikdo nedotýká".
Nestěžuji si, vím, že na toto období, v době, kdy už po mně manžel bude zřejmě chtít jen guláš a děti kapesné, a vyprat, budu jednou ráda vzpomínat, ale někdy je toho na mě už moc. Jak to máte vy? Taky si někdy připadáte jako nějaké zábavní centrum?(když píši toto téma, batole mi sedí na břiše a starší dcerka mi leze po nohách zapřených o konferenční stolek-báječná prolízka, přitom se zvládnou ještě pošťuchovat)
|
| Dalalmánek |
|
(30.8.2011 9:55:23)
Už si to ani nepamatuju, přitom je to tak nedávno, kdy děti byly na mě závislejší. Teď už si to mazlení spíš vynucuju já. 
|
|
| Kudla2 | 
|
(30.8.2011 9:56:27)
Hilly, naprosto rozumím.
Večer už mívám momenty, kdy na pokus o fyzický kontakt od kohokoli reaguju jen temným vrčením
|
| Hilly. |
|
(30.8.2011 10:04:26)
Kudlo,, tak nějak
|
|
| x x |
|
(30.8.2011 10:38:05)
Taky tak
|
|
|
| *Niki* | 
|
(30.8.2011 9:56:36)
Taky jsem to tak nějaku dobu měla. Chtěla jsem dětem domazlit to, co jsem sama nedostala.
Taže to kompenzovala samotou.
Dnes už vím, že to nebyla nejlepší cesta, takže jsem se naučila kontakt odmítnou i jinak, než útěkem, přestala kojit, do postele vezmu děti jen jednou týdně  ty starší...
S manželem se sblížila, logicky na něj mám větší kapacitu.
Vypadame spokojení všichni
Ale možná je to jen zdání... 
|
| adelaide k. | 
|
(30.8.2011 10:05:21)
Niki souhlas, je potřeba to držet v mezích. Já mám poměrně velkou osobní bublinu a ani děti v ní nesnesu přes míru. "Nelezte po mě!" je jeden z nejčastějších pokynů (bezkonkurenně vede "zavřete pusy aspoň na dvě minuty")
|
| hokkaid |
|
(30.8.2011 10:08:52)
To je skoro na samostatné téma- nejčastější věty v mateřství, jojo...Sklapni! a neječte, jděte do pokojíku a zavřete dveře - na druhém místě: proč neuklízíte?;-)
|
|
| *Niki* |
|
(30.8.2011 10:10:03)
Adel, ano "nešahej na měééééééé!!!! " byla jednou z mých nejčastějších vět. Teď už naštěstí vše zapadá do fungujícího normálu.
Ale poslední dítko jsem kojila skoro 3 roky, už bylo načase 
|
|
|
|
| Runo | 
|
(30.8.2011 9:58:21)
LUNAPARK!!!!
Naprosto výstižný, naprosto. Teda dneska si mi zvedla náladu a zrovna to hodně potřebuju, díky.
|
|
| Apačka Lapačka | 
|
(30.8.2011 9:59:48)
Lunapark
Já už teda nekojím, mám děti 2 a 3r, stejně pořád spávám s jednou nožkou v oku. Taky po mě furt lezou a když se přidá po celodenním olézání ještě manžel nebo je toho prostě moc, tak řvu a prchám!
|
| Apačka Lapačka |
|
(30.8.2011 10:01:42)
a taky si někdy připadám jak mluvící automat. Království za bezdotykovou chvilku mlčení.
|
| Greea & ♥♥ | 
|
(30.8.2011 10:08:03)
"Království za bezdotykovou chvilku mlčení."
Tak pod tohle bych se podepsala  Mám 15m dvojčata, neustále po mě lezou, něco mi povídaj, miluju to ale zároveň jsem z toho na mrtvici. Takže se mi občas stane, že jak vidim, že se na mě řítěj, tak prostě a jednoduše uhnu a to pak třeba na hřišti na mě ostatní fakt blbě koukaj 
Jsem zvědavá jaké to bude až povyrostou a už se nebudou chtít mazlit, to je pak asi budu nutit já a ony předemnou utíkat. Prostě koloběh života 
|
|
|
|
| dadlenka |
|
(30.8.2011 10:00:24)
ano takhle přesně se někdy taky cítím, i s tím manželem mám děti tři a taky mají neustálou potřebu mi něco sdělovat, takže mnohdy už vypínám a nevnímám... miluju je všechny, ale někdy bych byla nejradši sama na pustém ostrově
|
| Berda-Berda | 
|
(30.8.2011 10:12:38)
vystizny mam taky takove stavy a to uz davno nekojim. A s tim manzelem, myslela jsem si, ze je to jen unavou, ale ted vidim, ze to bude i tou "vymazlenosti" pres den s detma.
Obcas nemam silu uz ani podrbat psa za usima
|
|
|
| I + 2 | 
|
(30.8.2011 10:05:21)
tak u nás je to podobné
ať se hnu kam se hnu, děti hned za mnou
když vařím oni si vysypou hračky doprostřed kuchyně a já pak přeskakuji kostičky s talíři a příbory
když se koupu a začínám dětem chybět tak přijdou do koupelny a ptají se mě jestli jsem si umyla i prsa a že v pupíku mám špínu
když jsem na záchodě dýl jak půl minuty tak už na mě řvou mááááááááámo děláš bobáka ? pak přijdou a radí, např. musíš tlačit
jinak když si někam sednu nebo lehnu, hned si připadám jako chlebíček, pěkně obložený
|
| Hilly. |
|
(30.8.2011 10:08:07)
Iveto, taky to máš dobrý. Asi nebudu jediná trpitelka, koukám
|
|
|
| Ori_on |
|
(30.8.2011 10:06:29)
Necítím se tak. Jsem "obtěžkána" pouze jedním malým dítětem, vidíme se teď už míň (práce, jesle, hlídání u rodičů), užijeme se komplet rodina nejvíce o víkendech, jinak v běžném practýdnu odpo a večer, takže já to "mazlení, tulení a to vše okolo" spíš už vyhledávám a chybí mi to, protože už je toho míň než když jsem byla na mateřský. Navíc o dceru se tak trochu taháme s mužem ve chvílích společna, takže je to někdy boj .
|
| hokkaid |
|
(30.8.2011 10:09:52)
Hwezdi, taky jsme se tahali - tak jsme si pořídili druhé....a když je doma tatínek, stejně lezou oba po něm
|
| Ori_on |
|
(30.8.2011 10:20:14)
No my už to právě druhým dítětem nespravíme - už to nejde, takže musíme počkat, až dcera povyroste, do té doby se budeme tahat.
|
|
|
|
| hokkaid |
|
(30.8.2011 10:07:19)
Taky dětem cosi kompenzuju, jsem víceúčelová matka na opakované použití (včera mě syn dokonce dohnal k ručním pracím - ušila jsem kabátek na Kena!)
Mažela připouštím až po pauze;-) taky nejsem schopná přejít z náruče dětské do jeho, obvykle zcela nepoeticky prskám, ať na mě "NEŠAHÁ", že mám kontaktu dost - ale kolem půlnoci se vzpamatju;-)
|
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(30.8.2011 10:07:38)
Úplně stejně jako Ty, s tím rozdílem že už nekojím. ( ale dceru jsem kojila 2 roky!)
Holka na mně visí každý den od rána do večera, když už od ní mám chvíli klid a jsem znavená jak pes, tak přijde kluk, že si chce zaházet s ogo disky nebo luštit křížovku. On už té pozornosti tolik nepotřebuje, je mu 12 , ale zase je mi blbé říct ne.
Takže jsem večer vymačkaná jako citrón. Naštěstí je to tak jen o prázdinách, malá už chodí do školky. Během školního roku je zas víc práce se synem ( učení, zařizování doktorů, atd.)
Taky toho mám už plné zuby, chlap je od nevidím do nevidím v práci. Minule už to ve mně bouchlo, měli jsme jet grilovat ke známým a byla u nás tchýně. Takže jsem předpokládala, že si holku večer nechá. A malá na mně visela jak klíště, že chce jet taky. Tak jsem řekla rezolutní ne nebo nikam nejedu! Aspoň občas potřebuju být sama
|
|
| Ananta | 
|
(30.8.2011 10:08:31)
A je to nutné? Myslím jako jestli by ty děti byly špatně vychovávané nebo něšťastné kdybys tohle nedělala, nebo ne v takové míře. Já to nevím, jen se ptám. Mě je z toho blbě jen když to čtu, nemám ráda fyzický kontakt, nebo hodně omezeně Myslím že někdy dřív neměli rodiče tolik času se s dětmi tolik "mazat" a mazlit.
|
| Hilly. |
|
(30.8.2011 10:12:55)
Ananto, já nevím. Tak nějak cítím, že je dobré v určitém věku dát dětem to co potřebují. Já jsem klasické "jeslové", nedomazlené dítě, tak mám pocit, že to děti potřebují, když mně to tak chybělo.
|
| Dom+Nikolka | 
|
(30.8.2011 10:19:18)
Já jsem taky jeslové dítě. Jsem třetí ze 4 dětí, takže jsem byla do jeslí dána téměr hned co to šlo aby mamka mohla do práce. A necítím, že by mi nějak chyběl fyzický kontakt s mamkou, že bych byla nedomazlená.
|
|
| Ananta |
|
(30.8.2011 11:05:53)
Za mě byly třeba ty ohrádky, kde si děti chvílemi samy hrály, my jsme z toho myslím žádnou újmu neměly a já jsem tam pak ještě vždycky lezla za mladší segrou. Já jsem četla na nějaké diskuzi víckrát, že je to hrůza a týrání dětí... tak nevím, mě to tak nepřijde, teda je jasné, že tam to dítě nejde frknout na celý den.
|
| Hilly. |
|
(30.8.2011 11:09:53)
Ohrádku jsem koupila u prvního dítěte taky, byla fakt obří, přes půl obýváku, abych dítě nějak neomezovala v pohybu...No a dopadlo to tak, že stálo na vratkých nožičkách, lomcovalo se šprušlema a řvalo jak tur, že tam nechce být. Ty mříže mezi mnou a zbytkem"tlupy" celkem těžko snášelo.
|
| jak | 
|
(30.8.2011 11:11:10)
ohradka je dobra jako skladiste hracek:))
pro me byl nejtezsi ten prechod od bezdetne k prvnimu decku.
|
|
|
| adelaide k. |
|
(30.8.2011 11:11:06)
Anato, co na to říct... nj ohrádky byly a jsou ale zase jsme u toho jestli tam to dítě vůbec chce být (pokud se teda nebavíme na úrovni "frkni ho tam však on si zvykne")
|
| Ananta |
|
(30.8.2011 11:25:57)
No, já moc asi nejsem zastáncem toho dělat to co dítě chce nebo co si "ubrečí", my jsme tam prostě někdy být musely, když musela máma dělat jiné věci a myslím, že ze začátku tam řve každé dítě. A le já mám sparťanskou výchovu, tak to ber s rezervou
|
| adelaide k. |
|
(30.8.2011 11:29:54)
Anato, tak to fakt ne. Možná až si to zkusíš tak změníš názor
|
|
|
|
| dadlenka |
|
(30.8.2011 11:24:04)
Ohrádku jsem měla u všech dětí hlavně jako bezpečné odkladiště dítěte, když jsem ho nemohla mít na očích, (pošťák, vytahování věcí z trouby, ráno, než se umyju atd.) ale není to řešení na bezdotykovost a bezhlučnost ono to není tak, že najednou ti dítě visí na krku, ony pracují instinkty- mimino nenecháš plakat a chováš ho, atd. potřeba dotyků postupem času klesá, ale u nás zase nastupuje slovní kontakt a když máš rozestupy mezi dětmi 3 roky jako já, tak je z tebe lunapark a není to tak, že se děti neumí zabavit samy, pohrát si samy, ale kontakt s rodiči potřebují- můj 9 ti letý syn se ještě chodí pomazlit, ale taky potřebuje se mnou sdílet své myšlenky a názory a že jich je
|
| adelaide k. |
|
(30.8.2011 11:26:32)
"potřeba dotyků postupem času klesá, ale u nás zase nastupuje slovní kontakt"
Dadli, anoooooooooooo, u nás taky, už i to mimino brouká většinu bdělého času 
|
|
| Ananta |
|
(30.8.2011 11:27:14)
Tak ze tří dětí by mi hráblo po jednom dnu, na to nemám kapacitu
|
| Pole levandulové | 
|
(30.8.2011 11:34:42)
Ananto, ono malokdy si je poridis tri najednou, takze jak postupne prichazi, tak si zvykas. Ja mam sice jenom dve, ale casto je u nas jeste syn kamaradky, ktery je vekove mezi tema nasima a prekvapive to s nimi jde. Vcera jsem dokonce byla venku jeste s jeho 18 letym brachou, protoze jsem je vezla z chaty a kdyz jsme se stavovali v Mekaci na svacu, tak jsem si pripadala jak matka hrdinka - tri kluci ve veku 18, 6, 4 a k tomu holcicka 2 roky, vypadalo to, jako kdyz jsme s manzelem zkouseli tak dlouho, dokud se nam ta holka nezadarila, musela jsem se tomu smat.
|
| Hilly. |
|
(30.8.2011 11:52:25)
Skramuško, my "staré" matky, si musíme děti pořizovat skoro "najednou". Moc času už nemáme, tak je chrlíme jedno za druhým
|
|
|
|
|
|
|
| adelaide k. |
|
(30.8.2011 10:13:40)
Anato, nutné... nutné to asi není, ale moc těžko se tomu vymezujou hranice. Zvlášť když se sejde dítě s velkou potřebou kontaktu, s maminkou které to nedělá úplně dobře
|
|
| neznámá |
|
(30.8.2011 10:31:16)
Přesně si vystihla můj pocit. Já myslím, že ve většině případů to nutné není. Kojit roční dítě 20krát ze noc je mazec, pokud je dítě zdravé není to nutné, není nutné brát si dítě do postele, není nutné ho pořád muckat a hrát si s ním...... Ale pokud to ta dotyčná tak cítí a považuje to za nutné, tak to neuškodí, ale pak zas není důvod ke stěžování.
Ve většině případů platí staré a pravdivé "jaké si to uděláš, takové to máš".
Ono dětem neuškodí trochu samostatnosti a pravidel.
|
| adelaide k. |
|
(30.8.2011 10:37:26)
neznámá, s náma aktuálně spí jen mimino a to cca jen od 4,00 do rána, po kojení. Starší mají svů pokoj... To ale nemá vliv na to, že se děti chtějí pomazlit, přitulit, sednout si mi na klín a společně číst atd. a že mimino chce samozřejmě kojit a nosit
|
| neznámá |
|
(30.8.2011 10:44:52)
Roční dítě není mimino.
Jasně, že si děti chtějí číst, hrát si, mazlit se a muchlovat, ale není nutné to dělat 24/7. Ano neuškodí je občas z citem odpálkovat, to přece nemůže nikdo vydržet věčně.
|
| Hilly. |
|
(30.8.2011 10:51:05)
Neznámá, však nemůže a o tom je tohle téma
|
|
| adelaide k. |
|
(30.8.2011 11:08:07)
Neznámá, když pominu Hillyno kojení 20x za noc (i to dokážu pochopit že může být těžký řešit), tak prostě v určitém věku mají ty děti velikou potřebu kontaktu
Já přesně rozumím tomu dilematu pomazlit a trošku u toho trpět nebo netrpět ale zase nepomazlit
|
| Hilly. |
|
(30.8.2011 11:15:01)
Kojení 20x za noc vychází z toho, žze spoilu spíme, porstě se přikulí a napije se, ale i tak mě to vždycky vzbudí
|
| Pole levandulové |
|
(30.8.2011 11:18:42)
Hilly, to si jeste dobre pamatuju, dcera si ze mne taky delala samosku a prave kdyz to dostoupilo podobneho poctu, tak jsem kojeni utla, zacalo mi to neskutecne vadit, ze to nema na jidlo, ale zkousi, co ji projde. Vydrzela jsem skoro do dvou let a ted, po 9 mesicich od odstaveni si konecne pripadam normalne, protoze dcera s odstavenim akceptovala i svou postel. Paradoxne ji ted tulim casteji a s vetsi ochotou.
|
| adelaide k. |
|
(30.8.2011 11:19:56)
Skramuško, jo, u nás to přišlo kolem roku a půl a taky pak následoval konec kojení.
|
| Pole levandulové |
|
(30.8.2011 11:28:41)
Adel, zavidela jsem matkam, ktere tvrdily, ze od roka koji jen rano a vecer, ja jsem tohohle nikdy nedosahla, proste plynule zvysovala pocet a snizovala dobu, prakticky jsem mela pocit, ze mi na prsu visi neustale, bylo to hodne obtezujici. Navic nedala moc ani jidlu a mela nedostatek zeleza, s odstavenim se to zlepsilo. V Motole na imunologii na mne dost tlacili at ji odstavim uz v roce a ctvrt, ale to mi prislo brzo a nedala by to ona ani ja, neslo ji to moc vysvetlit. V tech skoro dvou to vzala celkem slusne, ale je pravda, ze uz tak pul roku jsem to prubezne zkousela, jestli uz bychom se spolu nedomluvily.
|
|
|
| Hilly. |
|
(30.8.2011 11:50:08)
Skramuško, u mé první to bylo právě zrovnatak a ještě horší. V roce to dospělo do takového extrému, že jsem musela pořád ležet na boku a jak jí vypadlo prso z pusy, hned se začala vztekat. Já byla dolámaná, nevyspalá. Prostě jsem v roce utla noční kojení, dala jí do postýlky, spal vedle ní manžel a podával v noci už jen vodu. Asi měsíc řvala jak zjednaná. Sousedi na nás bušili, že jí snad vraždíme nebo co, no děs. Po měsíci si zvykla a já si jí do postele zase nastěhovala za půl roku, kdy si už "dudat" jen tak pro zábavu odvykla..Nicméně pořád nevím, jestli jsem jí nějak tehdy neublížila. S druhou se mi toto už moc opakovat nechce, tak doufám, že to nějak přejde samo.
|
|
|
|
|
|
|
| Hilly. |
|
(30.8.2011 10:38:00)
Neznámá, píšu ze si nestěžuji. Chtěla jsem si o tom jen popovídat a kdyžtak se tomu společně, s někým podobně postiženým, zasmát.
Ale s tím, že sem někdo přijde a bude poučovat jsem vlastně taky mohla počítat, bylo by divné, kdyby tomu tak nebylo.
|
|
| x x |
|
(30.8.2011 10:39:38)
No tak jak si představuješ pravidla u ročního dítěte? Ráda se nechám poučit.
|
| neznámá |
|
(30.8.2011 10:54:38)
Tak všichni mají pravidla. U nás platilo a platí, pokud si zdravý máš vlastní postýlku, brzká večerka a po obědě se spí- to už neplatí. To jsou pravidla co udržela mě při zdravém rozumu.
Navíc i roční dítě, se umí zabavit samo, nepotřebuje k hraní neustále dospěláka.
Ale to je na posouzení rodiče, co a jak.
|
| Hilly. |
|
(30.8.2011 11:07:29)
No jo ty mudrlante.
|
| x x |
|
(30.8.2011 11:35:30)
Každý dítě je ale jiný, některý tu postýlku akceptuje snadno (jako moje), jiné zase je kontaktnější, to je těžké.
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(30.8.2011 10:42:59)
nojo, ale tady taky jde o to, že je člověku blbé to dítě odstrčit, když se přijde pomazlit, i když by to někdy nejradši udělal - já taky nejsem moc "šahací", tak mi dělá dobře slyšet, že i někdo jiný to má podobně.
A rady "užívej si to, za chvíli to přestanou dělat" - to si člověk racionálně samozřejmě uvědomuje, ale v tom, aby nebyl z těch dotyků momentálně utahanej, mu to vůbec nepomůže.
|
|
| dadlenka |
|
(30.8.2011 10:59:03)
Tak tohle asi není téma ve stylu poraďte, co s tím tohle je prostě téma stěžovací-sdílecí
A lunaparků je nás tu dost a taky si myslím, že většina z nás ví, že toto období bude krátké a v podstatě si ho užíváme
|
|
|
| a+b+c+d |
|
(30.8.2011 12:15:42)
Ananto, děti se neptají, jestli chceš nebo ne. A ročnímu batoleti fakt nevysvětlíš, že teď chceš být sama. A odstrčit ho a dát do ohrádky, protože já nemám chuť se mazlit? To nejde.
Večer jsem taky zničená, ale malej teď začal spát celou noc, je svém pokojíčku a kojím už jenom symbolicky před spaním. Hned se našly kapacity na manžela!
|
|
|
| Dom+Nikolka |
|
(30.8.2011 10:09:03)
Mám jen jedno dítě 2roky a kousek. Ráda a často se příjde pomazlit dát mi pusinku a jde si hrát dál. Hrajeme si spolu, ale hraje si sama. V posteli s náma nespí jen ráno, když se vzbudí tak se příjde mazlit k nám do postele. Když po mě skáče, poprosím ji at to neděla, protože Jsem moc ráda, když se mazlíme máme častý tělesný kontakt, ale představa, že na mě neustále visí a já nemám ani vteřinu sama ve svém osobním prostoru je hrozná. Nedivím se, že utíkáte.
|
| dadlenka |
|
(30.8.2011 10:22:51)
U jednoho dítka se to dá lépe ukočírovat, tři se už musí střídat a matka je jen jedna
|
| Dom+Nikolka |
|
(30.8.2011 10:26:48)
Je mi to jasné. Chceme mít více dětí tak pokud se zadaří určitě to poznám a budu taky utíkat
|
| jak |
|
(30.8.2011 10:31:52)
Mam pocit, ze uz nejsem ja, ale ze jen plnim potreby deti. Nemam chvili klid.
Obcas uz detem reknu, at me nechaji chvili zit a dychat.
Je to narocne a obcas bych chtela utect, pripocti muze, co je porad pryc.
Takze posledni dobou mam pocit, ze on se detem nevenuje a je to na me, on ma pocit, ze jen prudim a jako reseni ma to, ze ja necham prace a budu uz jen doma. Z toho vidim rude.
|
|
|
|
|
| Meta | 
|
(30.8.2011 10:37:14)
Užívej si to, protože toto období se ti zpětně bude jevit jako kraťoučké.
|
|
| Pole levandulové |
|
(30.8.2011 10:55:58)
Ne, nejsem matka Lunapark, i pres dvojite materstvi mam stale silnou potrebu byt hlavne zena a mit svuj prostor. S detmi se tulim a mazlim, v posteli s nami spavaly ci nekdy spi, ale vse ma sve meze. Odmitam byst prolizacka i zdroj zabavy, pestuji v detech samostatnost a vadilo by mi, kdyby mne ke sve hre potrebovaly neustale.
|
|
| Modřinka | 
|
(30.8.2011 11:24:26)
Mám to naprosto stejně. Jako malá jsem si dotyky neužila, u nás doma se to nenosilo. Dodnes je mi nepříjemné, když na mě někdo cizí sahá. Svým dětem chci do života dát něhy a doteků dost, takže oba kluci spali a kojili se do tří let s námi v jedné posteli, teď tam máme mimino a kluky ráno. Já si příjdu jak matka štěněte Dášenky- byla taky okousaná, ocucaná, otahaná a utahaná ... A můj drahý se taky divý, proč se někdy odtahuju, když mě chce objímat. Snažím se to tedy nedělat, ale někdy jich mám všech plný zuby.
|
|
| Lili | •
|
(30.8.2011 11:29:26)
Ja tohle neznam. Dcera jako uplny miminko byla nejradsi v lehatku, radsi nez v naruci.
Pak se to zmenilo, je vic mazlici, ale rozhodne mi teda nevisi neustale u nohou a nikdy nevisela. (ted je ji 26 M).
Ohradku jsem nidky nemela, proste si hrala s priborama v kuchyni, kdyz jsem varila apod. Zabavi se sama. Momentalne vede plastelina, vodovy fixy a samolepky. Prijde se pomazlit, obcas si na me lehne a divame se na pohadku. Spolecne spani pouze kdyz je manzel sluzebne pryc, ve trech se nevyspime ani jeden.
Takze tak. Ale to je o povaze decka. Takze kazdemu, jak to vyhovuje. Ja jsem rada za to, jak to je.
|
|
| Zd a tři |
|
(30.8.2011 12:01:02)
Jo. A mám teď dost krizi. Tak jim to dávám všem patřičně sežrat a pak mě to mrzí.
|
|
| Ikara | 
|
(30.8.2011 12:13:14)
Chichi, mám to úplně stejně, akorát že už teda nekojím a prcci spí pěkně každý ve svém pelechu. Ale jinak se po mně taky furt někdo věší, leze, skáče, nejlépe oba najednou, případně se ještě odstrkují a mlátěj, protože "TEĎ JÁ". Když už to nemůžu vydržet, setřesu je a prchám.
|
|
| Marťa11 |
|
(30.8.2011 12:25:20)
Cele prázdniny jsem na děti sama, jo, jsou super, ale zrovna včera jsem vyhlásila 15 minut, at na me nemluvi, nesahaji a nechtějí po me nic...
No nevydržely ani minuty 3
Oba hodně mluvi, fakt hodně, jsou vcelku samostatne, ale hodně kontaktní... A menší mám nasadlenou v posteli... Ale z vetsiny času je to fajn, jen teď ty 2 mesice v kuse uz byly dost... Začne na dopoledne školka, staršímu škola, tak bude čas i pro me a bude to lepší...
|
| Marťa11 |
|
(30.8.2011 12:30:08)
Jo a kdyz si uvádím Caro, tak se mi mrnavka nasadli na klín a rekne, ze to máme spolu  proste miláček, tváři se u toho jak anděl, i kdyz je čert... Tak ho proste máme spolu... Jak bude chvíli ve školce, budu ho mít zase pro sebe...
A bude mi to chybět nakonec
Cvok, co?
|
| Marťa11 |
|
(30.8.2011 12:31:09)
Uvárim Caro... Pisu jen z iPhone a furt mi to blbec prepisuje
|
|
| Marťa11 |
|
(30.8.2011 12:31:10)
Uvárim Caro... Pisu jen z iPhone a furt mi to blbec prepisuje
|
|
|
|
| daba+holčička | 
|
(30.8.2011 13:02:37)
jj a já mám ještě kocoura a ten se chce mazlit, což si představuje tak, že po mě šlape a zatíná drápy a z huby mu odkapávaj sliny, tak ten má už teda smůlu
|
|
| pearl | 
|
(30.8.2011 13:46:54)
Teda holky, dík za tohle téma, mě to neskutečně pomohlo.
Už jsem totiž o sebe začínala mít strach, jestli jsem normální. Mám teda syna 6 let, vždycky byl fakt tuleň, trochu se umírnil až poslední rok, ale stejně si často chodí ke mě, v noci spí s námi v ložnici, teda na vlastní posteli, ale k ránu si vleze ke mě a to já už se pak nevyspím. Potřebuju vlastní prostor, takhle spím mezi manželem a synem a někdy toho mám dost.
Právě že jsem si všimla, že poslední tak rok, občas mívám nepříjemný pocit, když se mě manžel snaží hladit nebo jinak se mě dotýkat (ale se sexem to nesouvisí, třeba jen tak, před spaním), někdy mám taky už chuť mu říct, ať mě nechá. Takže ono to bude spíš tímhle.
Teď jsem 17tt a syn se začal opět více mazlit, zajímá se o bříško a tak, já začínám bříško a děťátko v něm víc cítit, takže zřejmě začínám podvědomě bojovat o své tělo No, to jsem zvědavá, jaké to bude, až se maličké narodí.
|
|
| amanvireja | 
|
(30.8.2011 13:53:58)
Lunapark to je super přirovnání. Také tak ,každý den jiný kolotoč ,občas doslova -většinou klouzačka a houpačka
|
|
| Hilly. |
|
(30.8.2011 14:06:51)
Danielo, já to píšu samozřejmě s nadsázkou, teda většinou. Asi jsem tam měla hodit víc smajlíků, protože takto mi tu bude každý radit, co dělám špatně. Já jsem taky dost kontaktní, takže mi to do určité míry nevadí, líbí se mi to, ale někdy se to prostě tak sejde, že mi z toho už hrabe...Ale nestěžuju si, fakt neee. Jsem celkem spokojená, i když trochu masochisticky
|
| Gábina | •
|
(30.8.2011 14:24:25)
no někdo má černé svědomí vůbec dítěti říct NE
přitom je to naprosto normální, i batole si už musí zvykat, že když třeba máma vaří, není záhodno jí viset na noze
to jsou tady ty zdejší diskuse, typ - která z nás víc padá na ústa?
dnešní výchova mi přijde ve stylu: co bych tak ještě mohl udělat, abych své dítě víc uspokojil, aby se mnou bylo proboha spokojeno? je to stejný extrém jako studený odchov před třiceti lety. Ono jestli si taky částečně neřeší takhle svoji mazlicí deprivaci přes dítě matka, sama nedomazlené dítě.
Všeho s mírou.
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)