| TeriRez+3 | 
 |
(27.9.2011 10:10:12)
Náš skoro 2,5 letý kluk mi připadá čím dál tím agresivnější. Ani ne tak na lidi, ale hlavně na zvířata. Už nevím, jak ho přesvědčit, aby to nedělal.
Naší fenu s oblibou "štípe a tahá" za chlupy, šlape jí na packy, několikrát už i vzal klacek a přetáhnul jí přes hřbet...
Vysvětlování nezabírá. Předevčírem jsem se už neovládla a tím klackem jsem "přetáhla" já jeho. Vím, že to bylo špatně 
Asi jsem to nepodchytila včas hned na začátku. Asi jsem to dost pokazila někdy před rokem, kdy na radu "zkušenějších" jsem častěji použila plácnutí přes zadek nebo přes ruce.
Jenže teď si prostě nevím rady.
Když přijde ke mně nebo mladšímu bráškovi a praští, tak ho okamžitě odnáším do vedlejšího pokoje s tím, že má přijít, až se bude chtít omluvit.
Po nějaké době přijde, omluví se, ale nemyslí to upřímně. A za chvíli jde a znova uhodí.
Takže to je asi taky špatně.
Já už fakt nevím, jsem z toho nešťastná a zoufalá. Klidně mě ukamenujte za špatnou výchovu, ale hlavně mi prosím poraďte, jak z toho ven.
Díky.
|
| Čekatel na smazání | 
|
(27.9.2011 10:14:47)
S tím praštěním je to v pořádku, jen to chce dovysvětlit, že jestli se mu to nelíbilo. Odpoví ti že ne, tak mu řekneš ať jí to taky nedělá, že ji to bolí úplně stejně. U nás tenhle přístup vždy fungoval. AKCE–REAKCE.
|
| TeriRez+3 |
|
(27.9.2011 10:16:09)
Ano, takhle jsem to udělala. Bez výsledku. Šel a chystal se to zopakovat, to už jsem mu stihla klacek včas sebrat.
|
| Dáňula | 
|
(27.9.2011 10:18:08)
Njn, zkouší, co si může dovolit a kdy vyměkneš. V tomhle věku to dělávají a bohužel je to nepouští až do dospělosti. 
|
|
| Alay | 
|
(27.9.2011 10:19:00)
Nevím proč se omlouváš, žes ho taky praštila přes zadek, když domluva nepomáhala. Dneska je to skoro trestnej čin dítě plácnout a pak sou děti zlý, sprostý, agresivní 
|
| Z+2 | 
|
(27.9.2011 10:31:22)
Blbost, děti jsou zlý, sprostý a agresivní, pokud jsou zlí, sprostí a agresivní jejich rodiče. Proč by dítě nemělo mlátit psa, když ho mlátí rodiče?
|
| x x |
|
(27.9.2011 10:36:48)
Nene, řeknu to naopak, proč by dítě nemělo mlátit psa, když neví, že to bolí? Já děti občas taky plácnu a agresivní nejsou, ani jeden. Spíš bych řekla, že hajzlíci vyrůstají z těch, co si můžou všechno dovolit.
|
|
| Čekatel na smazání |
|
(27.9.2011 10:37:53)
Pochybuju že rodiče své dítě mlátí běžně klackem.
Jedna výchovná za uši je někdy to nejúčinější, zvlášť když selže domluva, opakující se několikrát.
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 10:47:01)
Když selže vše ostatní jako reakce zoufalého rodiče neschopného zvládat výchovu vlastních dětí normálními prostředky možná. Ve chvíli kdy řeším agresivní chování agresivním, chováním tak snad v žádném případě. Primárně dítěti předávám nějaký vzor a i pokud se mi ho teda povede zastrašit, tak to bude platit jen v situaci kdy budu v dosahu. Z mého pohledu je to naprosto špatně a svému dítěti, tím rodič předává něco naprosto jiného než je jeho cílem. Samozřejmě pokud jeho cílem není, aby měl dítě co se ho bojí? Případně dítě, které konflikty řeší silou. Těžko čekat jiný důsledek. Rozhodně nebude důsledkem dítě které má rádo psa.
|
| Sova a dvě sůvata | •
|
(27.9.2011 16:29:41)
Já to ale (A PODSTATNÉ JE, že s příslušným vysvětlením) považuji nikoli za trest a zprostředkování zkušenosti, že to bouchnutí klackem bolí. To okecáváním nevysvětlíš.
|
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(27.9.2011 10:39:48)
Protože dvouapůl letý dítě baví mlátit čímkoliv do čehokoliv.
|
|
|
|
| Čekatel na smazání |
|
(27.9.2011 10:19:21)
hmm je fakt že má 2,5 roku, tak mu to ještě tak nedocvakává :( Nezbývá než být důsledný a pořád ho sledovat. Pevné nervy přeji. Jinou radu bohužel nemám.
|
|
| Dáňula |
|
(27.9.2011 10:21:20)
Jinak to, že jsi ho švihla taky, v tom nevidím nic špatnýho v tomhle případu. Když nezabírá ústní vysvětlení, tak se holt občas sáhne k ručnímu. Jít znova na psa s klackem, tak mu ho vezmu a švihnu mu znova. Ono ten pes si to nechá líbít do určitý míry a pak jednou až přeteče míra trpělivosti, tak "z ničeho nic" kousne.
|
|
| Elí + 2 | •
|
(27.9.2011 10:24:11)
Měla si mu ten klacek nechat a kdyby bouchnul znovu, tak ty také znovu do něj a třeba několikrát, když on nedá pokoj. Ale nesmíš ho klackem jen pošimrat, ale musí to cítit fest. Souhlasím s Honzou a stále vysvětlovat. To nepřestane hned bude to zkoušet ještě několik dní - nebo tak to bylo u starší dcery, nesmíš polevit ty a být důsledná. Týden to trvalo u nás a byl klid.
|
| Pawlla |
|
(27.9.2011 10:26:22)
Fest klackem 2,5 leté dítě???Nejsi na hlavu?
|
| x x |
|
(27.9.2011 10:35:17)
No chudáček malej, asi z toho umře, co? Nejde přece o to čím, ale jak. Toho psa Ti líto není? Myslím, že dětičky by si měly od malička uvědomovat, co se smí a co ne. Myslím, že zakladatelka nepochybila, když děcko tím klackem taky plácla. Někdy mám spíš pocit, že čím liberálnější výchova, tím agresvnější dětičky. Budu ubližovat druhým, nic se mi za to nestane, tak proč bych v tom nepokračoval, že jo. 
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 10:41:26)
Blbost. Naše děti nikdo, nikdy nebil a ony rozhodně naše psy milují a dle toho se k ním chovají. Aby byli nastavené nějaké mantinely, rozumný a inteligentní rodič, zvládne i bez používání fyzických trestů. Nakonec to platí obecně. Máme poslušného velkého psa a taky jsme k tomu nepotřebovali využívat fyzické převahy.
|
| Čekatel na smazání |
|
(27.9.2011 10:43:42)
Buď rád, přeji a závidím. Pochybuju že se rodiče vyžívají v tom aby si mohli "mlátit" vlastní dítě. U nás je to vždy až poslední věc, předtím přichází ještě zvýšení hlasu. Každé dítě je jiné a na každé platí jiný přístup, buď rád že u vás fungovala mírná cesta.
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 11:29:22)
Namyslím si, že se vyžívají, jen neví jak to udělat jinak. Myslím si, že výchově k rodičovství se u nás věnuje strašně málo prostoru. Jak ve školství, tak ve společnosti. Přitom by se to společnosti strašně moc vyplatilo.
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:32:04)
Myslím, že není třeba na to jít věděcky, možná je lepší vychovávat živelně, mít certifikát na výchovu dítětě je snad už trošku moc, ne? Aby se pak ještě před početím nedělaly psychotesty s eliminací těch, kteří mají sklony k tomu, že dítě občas plácnou. Myslím, že valná většina dětí, které byly občas plácnuty, jsou vychovány dobře, jsou normální a neagresivní. Příkládat tomu nějakou zvláštní váhu, mi přijde jako blbost.
|
| *Niki* | 
|
(27.9.2011 11:33:52)
Myslím, že valná většina těch, co byli plácnuti, takto reaguje i ve výchově svých dětí.
Naštěstí ne všichni.
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:45:53)
Naštěstí nemám pocit, že bych byla špatně vychovaná. Naopak myslím, že jsem vychovaná velice dobře. Ono se tomu plácání přikládá větší význam, než asi má.
|
|
|
| Schauma |
|
(27.9.2011 11:34:10)
Tebe to nejak nadzvedlo.
|
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 11:45:19)
Nikdo nemluvil o certifikátech, to je jen tvá hloupá myšlenka. Jde o to, že z mého pohledu by bylo vhodné do osnov školství, zařadit něco málo o výchově. Tak, aby většina nebyla nucena experimentovat na vlastních dětech. Nedokážu si představit, jak by to mohlo škodit.
|
| Kahlan+5 | 
|
(27.9.2011 11:47:12)
Z+2, musim souhlasit, ale rekla bych, ze vychova je porad neco, do ceho si nikdo nechce nechat kecat, vzdyt to vidis tady na diskusi....
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:50:11)
A proč by mi do toho někdo jako měl jako kecat? Až moje děti budou mlátit psy, druhé děti, budou sprostě mluvit, odmlouvat a nadávat, třeba o radu požádám. Nemám ale sebemenší potřebu aby mi do toho zasahoval kdokoliv jiný kromě mě a otce dětí.
|
|
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:48:44)
Certifikát byl obrazně myšlen. Řeknu Ti, že bych se Ti na nějaké kurzy vychovávání vlastních dětí zvysoka vykašlala. Myslím, že jak to dělám, dělám to moc dobře a to, jaké jsou moje děti, mě v tom jen utvrzuje. Neříkám, že občas nepochybím, doopravdy nejsem vystudovaný pedagog, jako třeba Tvoje paní, či Ty. To ale neznamená, že výchovu svých dětí nezvládám. Děcka jsou slušná, zdraví, děkují, poslouchají a nepřipadá mi, že by nějak citově strádala, mazlíme se s nimi, hrajeme si s nimi atd. atd. Takže nějaké plácnutí fakt nehraje roli.
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 12:02:56)
Tak plácnutí je samozřejmě podružná věc. Těžko výchova bez fyzických trestů vynahradí nedostatek lásky. Přesto jsou situace kdy je fyzický trest obzvlášť kontraproduktivní. Z mého pohledu je to například ta o které se zde diskutuje.
Z mého pohledu by výchova k výchově měla být součástí učiva ZŠ. Samozřejmě by to komplikovalo situaci rodičům puberťáku, případně SŠ. Nic moc hlubokého, jen těch pár základních informací.
Kurzy pro ty co chtějí jsou k dispozici. Osobně bych viděl jako velmi přínosné je hradit sociálně slabým a dětem z dětských domovů. Těžko je vnucovat těm co je nechtějí. Z mého pohledu si inteligentní člověk nechá v tak důležité věci poradit, ale to je na rozhodnutí každého jednotlivce. Nakonec i z toho kursu si jde přinést informaci, že všechno dělám lépe než oni radí. 
|
| x x |
|
(27.9.2011 12:08:27)
Jako je fakt, že podobné chování, kdy dítě mlátí psa klackem, nedokážu posoudit, protože jsem se s něčím takovým nikdy u svých dětí nesetkala, a to jsem se ani zvlášť nesnažila. Od vždycky jsem je učila lásce ke zvířatům a úctě k lidem, takže se mi to možná vrací. Co se fyzických trestů u nás týče, přistupuji k nim až když nic jiného nezabere. Třeba něco 5x zopakuju a nic, tak pak to plácnutí přijde. Nebývá to moc často, ale zabere to vždycky. Nikdy nevolím fyzický trest jako trest první volby. No možná pokud by dítě klackem ohrožovalo psa opakovaně, přistoupila bych k němu. Pokud by se to stalo poprvé, tak určitě ne. Nejsem za mlácení za každou cenu bez rozmyslu, ale rozhodně možnsot fyzických trestů nevylučuji a nevidím na nich nic tak otřesného.
Jinak výchova o výchově - nevím, zda by to něco řešilo. Ten, kdo to má v hlavě v pořádku, tak výchovu zvládne a ignorat či blbec si z toho stejně nic neodnese.
|
|
|
|
|
|
| ronniev | 
|
(27.9.2011 13:19:55)
Z+2, na tyhle řeči, jak je ke všemu potřeba vychovávat, jsem zas alergická já. Jak často se mění názory na výchovu? Jen za můj život se to obrátilo na hlavu asi pětkrát. Když byla malá moje tchyně, radili "odborníci" moc se s dětmi nemazlit, nepusinkovat apod. Dodnes je jí fyzický kontakt nepříjemný, uvědomuje si to a i jí to samotné vadí, protože by se ráda pošišmala s vnoučaty, ale prostě to nedokáže.
On stačí zdravý selský rozum, a pokud rodič není psychopat nebo nějak narušený, tak ho dokáže používat, když mu do toho nikdo nekecá.
Já občas přes zadek dostala, moje děti ode mě taky, a vidíš, nikdo z nás není narušený, a co víc, nikdo nevletěl pod auto, nespadnul do vody a neutopil se, nebyl pokousán psem, ale taky nikoho neřeže holí a nešikanuje druhé. Znám ve svém blízkém okolí spratky, které bych nejradši pohlavkovala od rána do večera, když vidím, jak se chovají k rodičům, k jiným dospělým i k druhým dětem. A světe div se, jsou to oboje děti z rodin, kde je dítě pánbůh a plácnutí přes zadek zločin. Ty děti nebo jejich okolí na to časem dojedou. Děkuju pěkně, nechci.
|
| x x |
|
(27.9.2011 13:21:39)
Konečně někdo normální.  
|
|
| *Niki* |
|
(27.9.2011 13:23:51)
Já pozoruju nejspíš něco jiného. Což neznamená, že nemáme všichni pravdu:)
Dítě postavené na piedestal nemá s neplácající výchovou nic společného. To jede po úplně jiné koleji.
|
|
|
|
|
| Lili | •
|
(27.9.2011 10:45:07)
Z+2, souhlas. Ja mam silene vzteklou dceru (27M), bohuzel jsme s manzelem oba povahou cholerici, takze rozumim velice dobre, kde se to v ni bere. Placani k nicemu nevede, na to jsem uz prisla. Spis vysvetlovat, i kdyz porad dokola, pripadne prislib trestu - pokud neprestanes, nepujdeme ven apod. To celkem zabira a mala chape velice dobre, o co jde.
|
|
| x x |
|
(27.9.2011 10:52:27)
No jo, ale nemůžeš to použít univerzálně. Podívej, moje děti jsou něco podobného, jsou dost tvárné, přemýšlivé a agresivita jim není vlastní, ani ke zvířatům, ani k lidem. A to jsem je občas plácla, když přestřelily. Takže bych nevyvozovala závěry, že agresivní dítě "vznikne" tím, že ho rodiče plácnou. Myslím, že tam spíš velkou roli hraje genetika. Neumím si představit, že by některé z mých dětí ve 2(!) letech dělalo to, co zde bylo popisováno. Něco Ti řeknu, měli jsme kdysi malého pejska, mně bylo asi 13 let a uviděla jsem z okna, jak se k němu řítí asi 5 leté děcko s obr klackem, že ho tím třískne. Vylítla jsem z baráku, děcku sebrala klacek a takovou jsem mu flákla, že na to asi hned tak nezapomnělo. A myslím, že ho přešla chuť mlátit cicí psy bez příčiny. Kdybych mu něco vysvětlovala, asi jsme psa už neměli.
|
|
| Blanka | •
|
(27.9.2011 11:11:36)
S tím nesouhlasím, myslím, že i rozumný a inteligentní rodič může občas svoje dítě plácnout přes zadek a nic se neděje. Já jsem od rodičů taky určitě občas dostala, i když si to nijak nevzpomínám, takže to určitě nebylo nijak drastické a nemyslím si, že jsem tím nějak poznamenaná.
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 11:23:52)
No já jsem nepsal, že to musí dělat, já napsal, že to zvládne pokud chce.
|
|
|
| NL |
|
(27.9.2011 21:18:01)
Jo jenže jsou děti a děti. Jedni to pochopí, další by nikdy zvířeti neublížili a pak jsou i tací, kteří prostě budou ubližovat a to i přesto, že rodič je milující, vysvětlující, neplácne apod. Naše dítě třeba psa nebije, nikdy jí to nenapadlo, zvířata miluje. Pak máme okolo sebe bratrance, který zvířata nemá rád, ale aspoň se jim vyhne a neubližuje. No a kamárádky synátor (teď jsou mu 4 roky) psa terorizuje, přitom je to taková hodná psina. Její domluvy, vysvětlování nejsou nic platné. Osobně to nerada vidím, nemám ráda, když někdo ubližuje zvířatům.
|
|
|
| Pawlla |
|
(27.9.2011 10:49:24)
Žabátko a orientuješ se ve vlákně?Já nereaguju na zakladatelku,ale na tenhle příspěvek:
Re: Agresivní dítě - jak řešit?
(27.9.2011 10:24:11)
Měla si mu ten klacek nechat a kdyby bouchnul znovu, tak ty také znovu do něj a třeba několikrát, když on nedá pokoj. Ale nesmíš ho klackem jen pošimrat, ale musí to cítit fest. "
To už je pro mě na hranici týrání.
|
| x x |
|
(27.9.2011 10:53:35)
Otázkou je, co je to "cítit", že jo. 
|
| Pawlla |
|
(27.9.2011 11:00:30)
No tak ona píše,klacek nechat ,už to je kravina,neumíš si s klackem hrát pěkně-nemůžeš ho mít" je lepší a výchovnější prostředek,než mu jej nechat a na střídačku dostanou klackem pes i dítěA teda nevím nakolik jsem benevolentní matka,děti mám bez výchovných problémů a to už je dcera v pubertě,skoro i za ní,přesto klackem bych děti nebila.
|
| Markéta s párkem | •
|
(27.9.2011 12:06:19)
Pokud jsi schopná zabezpečit to, že dítě již nikdy více klacek mít v ruce nebude, tak platí, cos psala. Jinak je. Ano, můžu mu ho vzít pro tu danou chvíli. Ale už druhý den se ta situace bude opakovat. Vezme klacek a majzne s ním psa dřív než matka stihne zakročit.
Já to vidím tak, že tady je tomu třeba zabránit dopředu a to nejde metodou - nechám a pak potrestám. Pes nebude mít půl roku trpělivost čekat, až se tato výchovná metoda projeví.
|
| x x |
|
(27.9.2011 12:10:58)
Jestli by nebylo lepší vůbec děcku klacek do ruky dávat a držet ho od psa dál.
|
| Hudba Ainur | 
|
(27.9.2011 13:41:12)
No, ale ono se dost špatně drží dítě stranou od klacků a psů, když jde o vesnické dítě, které spolu s tím psem lítá po zahradě a koňské pastvině plné stromů, keřů a zákonitě tím klacků...
Teri, radu nemám, chybí mi správný nadhled a odstup 
|
|
|
|
|
|
|
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 10:36:11)
No v každém případě není sama. Tohle vlákno je, alespoň z mého pohledu něco naprosto brutálního a hodně to vypovídá o způsobu jednání s dětmi v naší prapodivné společnosti.
|
| x x |
|
(27.9.2011 10:38:40)
Asi by se Ti líbilo víc v Americe, kde miláčci můžou všechno, nemůžeš se na ně ani zle podívat, manipulují s rodiči, učiteli, vychovateli, protože ví, že na ně nikdo nemůže. Mám to z první ruky, fakt to tam tak funguje. Brrrrrr. Myslím, že tady se nikdo nebaví o tom, že by se mělo dítě zbít do bezvědomí, ale občasné plácnutí nikomu charakter nepokřiví.
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 10:52:47)
Já jsem přesvědčený, že pokřiví. Zvlášť pokud je použit v podobné situaci.
|
| x x |
|
(27.9.2011 10:54:39)
Myslím, že ta situace si přímo vynutí fyzický trest.
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 11:05:33)
Situace si vynucuje zabránění v jejím pokračování a vysvětlení dítěti čeho se dopouští a co to bude znamenat. Fyzický trest povede jen k navýšení případů, kdy se dítě bude chovat agresivně.
Vždyť je to návodné. Se slovy psi se nebijí, ho bude rodič bít? Nepříjde vám to divné?
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:07:30)
Psi se nebijí, děti jo.
Ne, vážně, myslím, že to generalizuješ. Ono nejlepší asi bude zlatá střední cesta, ne každý rodič je tak dokonalý jako Ty, aby měl nervy na neustálé házení hrachu na zeď. V tomto případě, než to nechat být, je to plácnutí asi lepší. Pořád říkám, že tady nikdo nemlátí děti jak žito, to už je pak něco jiného,
|
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:09:17)
A když už jsme u těch psů, ona i ta zvířata ví, že tělesný trest je občas žádoucí, dělají to psi, koně i další, u koní třeba nějaké to štípnutí zuby, u psů vlastně taky. Jinak by se ty matky zbláznily. Jen my lidi si myslíme, že ta naše mláďátka jsou nedotknutelná. Myslím, že to plácání dětí je pudové a naprosto normální a rozhodně ne opovrženíhodné.
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:11:04)
Jo, ještě u psů matky občas svoje výrostky vytahají za kůži na krku, fakt ta mateřská agresivita je normální.
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(27.9.2011 12:08:36)
Ale tady přeci nejde o trest, nýbrž o názorné předvedení, jak to bolí.
|
|
|
|
|
| zvídavá | 
|
(27.9.2011 16:00:18)
A oni existují jen tyto dva extrémy? Buď dítě mlátím (=vychovávám), nebo mi skáče po hlavě? Žádná jiná možnost není?
Fascinuje mě, kolik lidí nezná jinou možnost výchovy, než neúčinné vysvětlování nebo mlácení.
Ještě k tvé otázce, jestli jí není líto psa - to mě dostává. Jak můžeš srovnávat soucit se psem a s dítětem? Ono je to to samé, zbít psa a dítě?
Jak moc asi může dvouleté dítě psa bouchnout? Co mu asi tak hrozného udělá?
Tady jde o výchovný efekt, kdy je třeba dítěti dát jasně najevo, že nemá být bezdůvodně agresivní na žádné živé tvory. Ale zmlátit dítě protože bouchlo psa... To už vážně bydlíme ve světě vlastněném "psími miláčky"?
|
| Margot+1 | 
|
(27.9.2011 17:08:58)
Přemyslovno,
stačí, aby to dítě přetáhlo psa jednou a už nikdy mu ten pes nebude věřit, vždycky může tu jednu starou křivdu "zúročit" při následujícím konfliktu.
Měli jsme stejný problém jako zakladatelka, dokonce ve stejném věku. Ono se to těžko popisuje, ale to zuřivé tahání nebo plácání psa vyvěrá z jakési příliš silné něhy, náklonnosti (znám to u sebe - hladím,poplácávám, pak se začnou zatínat zuby a už bych bila  Jenže já se samozřejmě už umím ovládat.)
Byla jsem naprosto zoufalá, žádné vysvětlování nepomáhalo. Bití ale taky ne. Jediné, co se dalo akutně udělat, bylo okamžitě oddělit psa a dítě - prakticky to znamenalo zavřít psa do jiné místnosti a pak ventilovat svůj hněv, včetně hrozby sankce (půjdeš sama do pokoje, nedostaneš bonbony, nepůjdeme ven). Teď už se dítě většinou ovládne, ale pes už stejně nevěří.
|
|
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(27.9.2011 10:38:03)
Tak ono když má to dítě plínku a je to normální matka, tak ho klackem přirozeně nebouchne tak, aby ho to bolelo. Musí se překonat, aby mu způsobila bolest. A když má plínu, tak se musí trochu přitlačit, protože ta plína to tlumí hodně.
Může to znít divně, že ho má praštit klackem. Ale tady nejde podle mne o běžný trest, ale o to, ukázat mu, jak to tím klackem bolí. Když ho plácne rukou, bude to trest. Když tím klackem, bude to názorná ukázka.
Můj kluk měl tendence nás bouchat oblečením. Když několikeré vysvětlování nepomohlo a nepomohlo varování, že mu ukážu, jak to bolí, tak holt nastoupila názorná ukázka. Když mi to udělal, vzala jsem ty kalhotky a praštila jsem ho s nimi přes nohy. Pochopil a od té doby stačí varování.
|
|
|
| Schauma |
|
(27.9.2011 11:18:12)
To jako myslis vazne??? Bit 2,5 lete dite klackem?
To snad ne.
Predstav si, kdyby tebe nekdo zmlatil klackem.
Jsem proti biti deti.
Ja sama jsem jako dite nikdy od rodicu nedostala, fakt vubec nikdy, ani muj bratr. A myslim, ze jsme oba slusni a dobre vychovani. I puberta v pohode a to jsme meli fakt spis volnou vychovu, zadne zakazy a prikazy.
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:19:33)
No vidíš, já jsem občas plácnuto dostala a jsem taky slušně vychovaná, včetně puberty atd. A zákazy a příkazy jsem taky moc nemívala. Fakt myslím, že dobrý rodič nemusí být nutně ten, kdo svoje dítě v životě neplácnul.
|
| Lili | •
|
(27.9.2011 11:22:39)
Ja jsem byla bita jak zito, segra vubec a vychovany jsme, bych rekla, obe stejne.
|
|
| Schauma |
|
(27.9.2011 11:22:45)
To netvrdim, jen nechapu to biti klackem. Chudak dite.
Myslim, ze vychovavat lze i bez fyzickych trestu.
|
|
|
|
|
|
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 10:28:26)
Jak se z toho dostat je individuální. 2,5 roku je věk kdy dítě potřebuje zkoušet co si může dovolit. Pokud je dítě bito, tak fyzické násilí považuje za součást života. Těžko od něj čekat, že ho nebude používat. Maximálně pokud bude natolik zastrašené, že se bude bát reakce. Z mého pohledu strašně krátkozraké řešení.
Co dělat? Vysvětlovat. Dávat najevo svůj nesouhlas hned od zárodku. Nečekat až to provede, ale být připravený reagovat preventivně. Jasně mu říci, že tě takové chování zlobí. Agresi rozhodně neoplácet agresí. Akci se snažit převést k opačným emocím. Např. :"Bouchl jsi pejska, podívaej jak ho to bolí, musíme mu to pofoukat. Musíme se mu omluvit." Promyšlení si toho co udělal špatně není špatná věc, ale v 2,5 letech je otázka, jestli už na to má kapacity. Navíc hrozí, že omluva bude formální, jen, aby jsi se na něj nezlobila.
Pokud máte problém hlavně se psem, tak bych se snažil podchytit správné chování k němu a za ně ho chválit a povzbuzovat ho k tomu. A vysvětlovat důsledky jeho jednání.
V každým případě je to o tvé trpělivosti, ve výchově toho jen málo funguje okamžitě, takže na důsledek změn v tvém chování je třeba počkat.
|
| Čekatel na smazání |
|
(27.9.2011 10:42:00)
Hele nechci ti brát iluze ale ve 2,5 letech tu domluvu nebere tak vážně. Když mu řekneš že to psa bolí, určitě si nezaraří jak ho to bolí, je to jen slovo. Je fakt že na každé děti platí něco jinýho, ale u nás se to minule účinkem a to si pamatuju (odbočka) že jsme zkoušeli i metodu objímání¨při vztekání a to bylo ještě horší.
U nás nejvíc funguje názorná ukázka. Něco takového jsem zopakoval ještě když se děti odmítali zapínat pásy, ale to už jsem tu psal.
|
| Gora | 
|
(27.9.2011 10:57:33)
Michale souhlasím.
Chtěla bych vidět domlouváni našemu synovi, že udělal něco špatně. Ve dvou a půl letech na něj platilo nejvíce ve zkratce říct, že se to nedělá a proč, případně opravdu plácnout. Nějaké dlouhé vysvětlování, nikdy neposlouchal.
a chtěla bych vidět Z+2, jak vysvětluje něco mému staršímu ADHD synovi v necelých třech letech. Syn má hlavně poruchu soustředěnosti, dle psychologa jeho soustředěnost vydrží 1 sekundu. Kolik by mu toho během vteřiny asi vysvětlila? Tím nechci říct, že automaticky vždy dostal, ale muselo se mu vše říct rychle bez dlouhých průtahů, protože hned měl myšlenky jinde.
Opravdu mi nad některými radami zůstává rozum stát.
Ano, neplácejme děti. Nevracejme jim to, co udělají ostatním (plácnou někoho), aby náhodou jednou výchovou na zadek neutrpěly trauma. Mějme rozmazlené hazjzlíky, kteří si mohou dovolit cokoliv ke komukoliv.
Přijde mi, že někteří kritici výchovných plácnutí buď kecají, že opravdu nikdy dítě neplácli, a nebo opravdu mají děti, které to opravdu nepotřebují. Ale jim se to za to moralizování vrátí. A pořádně.
|
| Lili | •
|
(27.9.2011 11:03:45)
Marci,
to neni moralizovani, ale zkusenost. Moje dite je vztekle hrozne, obdobi vzdoru ma asi od narozeni  , prvni slovo bylo NE.
Ale placani proste nepomaha, je z toho akorat zachvat place nebo spis revu.
Ano, vyzkousela jsem, placala jsem, ale nikam to nevede.
|
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:04:26)
Myslím, že děti by měl mít jen Z+2, my ostatní jsme tyrani.
|
|
| Kahlan+5 |
|
(27.9.2011 11:14:29)
Mne zase zustava rozum stat nad nazorem, ze kdyz nebudu deti bit, budou z nich rozmazleni hajzlici...
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:17:55)
No bohužel často to tak bývá. Nevím, jak Tvoje děti.
|
| Kahlan+5 |
|
(27.9.2011 11:41:58)
Ti dva starsi jsou temperamentni dost, zvlast ten prvni nam dal zabrat, nic na nej nezabiralo, ani odmeny, ani tresty, ani to placnuti pres zadek (od te doby vim, ze tudy cesta opravdu nevede), skoro nespal, porad v pohybu, oteviral supliky, mackal knofliky, kdyz si vzal neco do hlavy, tak to delal dokolecka porad a porad, i kdyz pokazde dostal vynadano, naplacano, apod. U nej skutecne pomohlo vysvetlovani, argumentace, a kdyz pochopil dusledky (ne, ze my se budeme zlobit nebo dostane na zadek), ale ze jsou tam urcite objektivni duvody, tak to prestal delat. S dcerou to pak byla naprsto pohoda, jen je strasne tvrdohlava a kdyz se zatne, nic na ni nezabere. Nastesti vetsinou spolupracuje sama od sebe. Nejmladsimu jsou dva a z nej jsme skutecne uplne paf, protoze muzeme mit knihy i ve spodnich polickach, otevreny ohen v krbu a hned vedle velke kovove nastroje, kytky v dosahu, proste vsechno, co u prvniho nebylo mozne. Je pohodovy, nema potrebu se nejak vymezovat, spolupracuje a nevzteka se. Nastesti jsme ani s jednim nemeli jediny problem s agresivitou vuci nam, detem, zviratum...ano, nase deti nejsou poslusne a jsou zvykle neustale argumentovat. Bohuzel i mne obcas placnuti ujede, ale nikdy to neni vychovne, ale jen momentalni selhani. Ja to tak opravdu v tu chvili citim, ze jsem proste vytocena a ruka mi ujede. ALe jsem daleka toho, abych si myslela, ze je to tak spravne a ze jedine tak z nich vychovam slusne lidi. To opravdu ne...
|
|
|
|
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 11:02:03)
Mám malé děti, naprosto chápu jak 2,5 leté dítě dokáže naložit s informacemi. Dítě pochopí, když mu dvěmi třemi větami rodič vysvětlí, že pokud bude psa bít, ten s ním nebude kamarádit, pokud se bude chovat k němu hezky i pes ho bude mít rád. Funguje to na všechny děti i na děti rodičů, co by je nejradši preventivně praštili.
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:05:44)
Ty jo, Ty jsi idealista. Některým dětem některé souvislosti prostě nevysvětlíš. Než nechat zabít psa, případně riskovat, že pes to vezme do vlastních ehm zubů, to raději plácnout.
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 11:21:38)
Nesmysl. Dítě psa těžko zabije. Nikdo ani nenaznačil, že by se mělo dítě nechat pokračovat v útoku. Tomu je naprosto nutné zabránit. Jen pak se to nesmí zvrhnout v útok rodiče na dítě. Zabavit zbraň je nepochybně správně. Vysvětlit, oddělit je správně. Prostě najít vhodný důsledek. To pro tu danou chvíli. Ale výchovné působení nekončí v tu danou chvíli a je třeba využít situace, kdy bude dítě ochotné poslouchat a pak vysvětlovat. Vyprávět o tom třeba pohádku před spaním.
A v dlouhodobém kontextu to funguje. Ale je to o tom jaké má kdo cíle ve výchově.
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:24:06)
Ale jo, myslím, že dítě psa může tak zranit, že by zranění podlehlo. Je zřejmé, že krom Tebe a pár vyvolených nikdo další nemá mandát na to, aby vychovával děti. Myslím, že by nebylo od věci si to zkusit s nějakými temperamennějšími dětmi, než jsou ty Tvoje. Ono se to dobře radí, co?
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 11:41:14)
Představ si, že si to občas vyzkouším. Segra má daleko živější děti než já a občas jsou u nás a v pohodě to jde bez trestů. Mám za sebou pár let trenérství s mládeží a i v sám jsem si mohl dovolit odjet s 20 dětma na turnaj na víkend a zvládal jsem a děcka mě poslouchala. Loni jsem si vyzkoušel hlídání ve školce kterou vede manželka při MC ve chvíli, kdy paní učitelka měla pocit, že nezvládá a moje metody fungovaly a nikoho jsem nemusel bít. Naprosto stačilo je motivovat. Děti měli těsně pod 3 roky. Nakonec spousta těch agresivních dětí laskavý přístup ocení víc než ta ostatní. Nejsou na něj zvyklé a o to víc na ně funguje.
Věřit tomu nemusíš. Ale když se chce, tak to jde.
|
| Markéta s párkem | •
|
(27.9.2011 12:15:08)
Jenže vlastní děti je něco zcela jiného než cizí - ať už příbuzní nebo ve školce. Když na moje dítě houkne někdo jiný - byť je to někdo, koho vídá často a má s ním přátelský vztah, dá pokoj. Pokud to samé udělám já, byť zcela stejným způsobem, není to nic platné. A opačně, když zahartusím na dítě, které vlastní matku neposlechne, mám úspěch.
A když dětem ve školce najednou přijde někdo novej a navíc je to chlap, tak není divu, že má autoritu větší než stará známá učitelka.
|
| x x |
|
(27.9.2011 13:20:38)
To je fakt, taky to pozoruju.
|
|
|
|
| KoproFka | 
|
(27.9.2011 12:07:28)
Úplně s tebou souhlasím!
V tomhle případě to opravdu asi jinak nejde, než nechat synkovi pocítit, že to taky bolí.
Nejsem na to tedy pyšná, ale takhle jsem jednou taky plácla přes zadek synka mé kamarádky (která ho nikdy do té doby nebila), když mydlil mého synka, který ovšem ví, že bít se nesmí za žádných okolností a tudíž se nebránil...
Mého synka já občas,když byl malý, plácla, ale fakt opravdu výjimečně - třeba když mi zdrhnul k hlavní silnici (to mi fakt ruply nervy), nebo při opakovaném dělání činnosti, kterou měl zakázanou, dostal přes ruku - on byl takové celkem těžko ovladatelné batole...vždycky jsem se snažila řešit problémy verbálně, ale ono to někdy nejde - ještě dnes u něj vidím, že kolikrát touha je silnější, než rozum (zrovna včera - na procházce "na skalách" uviděl kus rozbité flašky, chtěl ji hodit na kameny- samozřejmě že jsem ho včas zarazila, ale ta touha vidět a slyšet to tříštění, ta byla přímo hmatatelná...)
Ono totiž jde o to, že pokud to dítě bude beztrestně mydlit psa, tak se taky nakrásně velice pravděpodobně stane, že ten pes toho bude mít plné zuby a pak ty zuby (v nestřeženém okamžiku) použije proti tomuhle malému agresorovi...
U nás pomáhala hodně názornost - takže nechat mu pocítit, jak to bolí, event. aby viděl, jaké to může mít následky.
Např. chodí se po chodníku, když bude chodit po silnici, dopadne jako... tohle přejeté zvíře (ukázat!)
S některými dětmi to je prostě náročnější...njn...
|
| x x |
|
(27.9.2011 12:11:43)
Myslím, že takto postupuje většina normálních rodičů. Bez extrémů na obě strany.
|
|
| Margot+1 |
|
(27.9.2011 16:56:39)
Náš soused má fobii z ptáků. Je mu z nich zle, nesmějí se k němu přiblížit, říkal např., že holubi na zastávce už jsou problém. A důvod? Babička mu jako dítěti ukazovala přejeté ptáky se slovy "když nebudeš poslouchat a chodit po chodníku, dopadneš takhle".
Myslím si, že až takhle konkrétní rodiče být nemusí
|
|
|
|
| Abigail* | 
|
(27.9.2011 11:30:19)
Z+2 Bohužel se někdy neovládnu a taky plácnu, ale snažím se to minimalizovat a je fakt, že se mi to celkem daří.
Žabátko, blbost - máme temperametní dceru a bití na ni fakt nefunguje.
|
| Lili | •
|
(27.9.2011 11:38:47)
Abigail, presne tak. Taky mi obcas ujela ruka, ale snazim se s tim pracovat a dari se.
Jsem sama cholerik, ucim se resit vychovu s klidem, nevytacet se.
Kdyz jsem placla, tak jsem stejne byla nastvana jen na sebe.
|
|
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(27.9.2011 12:07:27)
A co když o to to dítě nestojí? co když netouží se kamarádit se psem.
|
| x x |
|
(27.9.2011 12:12:36)
Asi netouží, touží zcela instinktivně psa zlikvidovat.
|
|
|
| Gora |
|
(27.9.2011 12:17:02)
Jak dokážeš v jedné sekundě vysvětlit dítěti třemi větami, že se to nedělá? To by mě fakt zajímalo. Já tak rychle mluvit tedy neumím. A pochybuju, že by dítě v rychle odemletých větách pochopilo, co se po něm chce.
|
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(27.9.2011 10:43:44)
Z+2 Prevence, podpora pozitivního chování, trpělivost, asi jediná použitelná, i když pomalá cesta.
Teri, nebude tam i žárlivost, dokazování si místa ve smečce, kde přibyl další člen? Naše nejstarší reagovala pokusnými útoky na narození sestry ve dvu letech, potřebovala se ujišťovat, kde přesně je její pozicev rodinné hierarchii.
|
|
| *Niki* |
|
(27.9.2011 11:22:26)
Souhlasím se Z+2.
Souhlasím i s tím, jak je tristní, že je v naší společnosti stále tak tolerované násilí. A to na komkoliv slabším. I pan Kalousek nám to pěkně vysvětlil, jak to bylo chlapské drzého spratka zfackovat. Jistě to byla skvělá výchovná lekce a po tomto zásahu se z něj stal slušný mladý muž.
Já moc nepobírám, jak si někdo může myslet, že agresi zastaví další agrese. Dovedu ji pochopit v sebeobraně, když mě někdo silnější napadne, nejspíš mu nebudu domlouvat. Ne že by mě nikdy ruka neulítla, ale rozhodně se tím nic nevyřešilo a agrese nezmenšila. Naopak, vyvolala další (asi jsem nemlátila dostatečně).
A jak v tom zápalu obhajoby fyzického trestání za účelem nevychování spratka moc nedochází, že rodiče, co nebijí, obvykle nejsou ti, kdo zakládají podobná témata a řeší podobné chování
|
| Schauma |
|
(27.9.2011 11:25:56)
Take souhlasim s Z+2.
Biti deti mi prijde strasne ponizujici.
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:29:53)
Tady ale snad nikdo nemluví o bití, nebo jo?
|
|
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:29:00)
Jasně, rodiče, co fyzicky netrestají, mají všechno na háku a jejich děti jsou ty nejsladší a nejvychovanější na světě. Myslím, že fyzické trestání je zcela v kompetenci rodičů, nevím, co by mi měl kdo nařizovat, jestli svoje dítě plácnu, nebo ne, pokud se nejedná o skutečné týrání. Já jsem naopak ráda, že to u nás ještě není tak špatné jako v USA, kde se fakt na dítě člověk nemůže ani zamračit, plácnout mu na ulici, tak jdeš pěkně do chládku. Taky to tam podle toho vypadá.
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 11:31:37)
No a jak to tam vypadá? Třeba doprava? Taky plno násilných šílenců jako u nás?
|
|
| *Niki* |
|
(27.9.2011 11:31:59)
Žabátko, jdeš ode zdi ke zdi. Bít nebo mít na háku. Jsou i jiné možnosti, víš?
Mám velmi temperamentní děti, z toho 2 kluky, co u jednoho fungovalo lehce, s druhým nešlo. Taky jsme se dostali na nějaký čas do spirály jisté agrese, ale ten, kdo kruh rozetne, musí být RODIČ. Ne dítě. Říct, když dítě nebouchne psa, já nebouchnu jeho, je chybné. Začít musí rodič u sebe, nebouchnout, jeho agresi zabránit, a hledat prostě jinou cestu.
Já jsem vychovatel, já musím jít příkladem.
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:33:14)
Jenže já nejsem vychovatel, já jsem rodič, víš? Na rodičovství nikdo patent nemá, často to jde metodou pokus omyl a většinou to dopadne dobře.
|
| *Niki* |
|
(27.9.2011 11:34:33)
To je slovíčkaření. Jsem rodič, který chce vychovat dobře děti, tudíž jsem se nazvala i vychovatelem
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:55:11)
Myslím, že chceme obě to samé. Zajímalo by mě, jestli moje výchova v konečném efektu je lepší, či horší, než ta Tvoje. To by chtělo asi přímou konfrontaci i s dětmi.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(27.9.2011 10:30:57)
Měla jsem to samé.
Objevilo se to u kluka před 2. rokem. Metodou pokus - omyl jsem došla k tomu, že u nás je nejúčinnější chytit za ruku a držet dokud neslíbí, že už neuhodí(nebo nebude házet hračkou). On se kroutí, vzteká, řve, ale dokud neodpoví "ne" na mojí otázku "Budeš mě ještě bouchat.", nepustím. Když pak pustím, je vzteklej, ale nebouchne. Pošlu ho pryč nebo posadím do kouta ať přijde, až se uklidní. Někdy přijde do minuty, někdy za 10 minut. Sice má ještě pusu do podkovy, ale vidím, že se snaží se nevztekat, tak se tvářím jakože nic a mluvím normálně, nejlepší je, když můžu říct něco, co ho rozesměje.
Později, když je klid, se k tomu vrátím a pořád dokola opakuju, že se nemůže bouchat a házet věci, že nás to bolí a nehráli bychom si s ním. Že když něco chce nebo mu něco nejde, má to říct normálně a uděláme s tím něco.
Teď je klukovi 3 a 3/4. Špatná zpráva - vztekloun je pořád.  Dobrá zpráva - je to MNOHEM lepší než to bývalo. Není to tak často, netrvá to tak dlouho a je s ním lepší domluva.  Další dobrá zpráva - ve školce s tím problém není (měla jsem velké obavy), tam si to tolik nedovolí. Občas je poslaán ke stolečku, aby se uklidnil, ale je to v rámci "normy".
Chce to "jen" vydržet. Nejtěžší je jít vzorem - nevztekat se. 
|
|
| Luciga | 
|
(27.9.2011 10:33:01)
Teri důslednost a pevné nervy ne nutně jsi musela udělat chybu při výchově, v některých dětech to prostě je a ty hranice zkoušejí, klidně i několikrát po sobě, náš mladší ve 2,5 letech byl "něco" podobného, prostě zkoušel kam až může zajít, co mu projde (klidně i 5x po sobě opakoval to samé), vysvětlování moc nepomáhalo, tak nějak z toho "musel" vyrůst, šílené to bylo tak cca půl roku a od té doby už to s ním jde většinou i na první dobrou
|
|
| TeriRez+3 |
|
(27.9.2011 10:45:05)
Zapomněla jsem napsat, že poté, co někomu ublíží, tak se tomu ještě strašně směje a na moje vážné upozornění, že to opravdu není legrace, tak se ještě hádá, že to je legrace a směje se dál.
Párkrát už mi ruply nervy, že jsem na něj zařvala, že to muselo být slyšet až na druhym konci vesnice...v tu chvíli pochopil, že fakt asi přestřelil.
Vysvětluju dokola a dokolečka, už někdy od 1 roku, kdy se to u něj začalo objevovat.
Teď pro jistotu, když něco dělá a já na něj houknu "nech toho", tak on hnedka taky začne povídat "nech toho" (jako že na mě).
Asi mi dochází trpělivost, potřebovala bych někde načerpat nové síly :(
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(27.9.2011 10:48:15)
Ty docházející síly, nedostatek energie, jsou teď asi největší problém
|
| TeriRez+3 |
|
(27.9.2011 10:55:54)
Markéto, asi máš pravdu, kolikrát už fakt vyletím i v nedůležitých situacích. Naposledy jsem tzakhle nevědomky vyletěla na manžela a vyčítám si to dodnes 
|
| withep | 
|
(27.9.2011 11:24:57)
. Souhlasím se Z+2 a Markétou, vidím to jako jediné účinné řešení, byť efekt se projeví třeba až za dlouho... 
Ten smích po útoku, to dělá náš mladý pán občas taky, pochopitelně mě to vytočí.
Potřebovala by sis odpočinout, myslím, že ti chybí pomoc/častější přítomnost širší rodiny a větší smečky dětí, kde by se péče o děti rozptýlila a ony by se mj. tak trochu vychovávaly na vzájem.
|
|
|
|
|
| Evka | •
|
(27.9.2011 10:59:53)
Syn, když dělal (a dělá i nyní 8 let) a neposlechne na poněkolikáté, tak mu to vrátím, tím samým způseobem. Bohužel až pak pochopí. Jinak to nejde:-(
Šťoucháš do mě, vrátím mu to.
Házíš mi za krk sníh, dostane ho tam také atd.
|
| Pawlla |
|
(27.9.2011 11:03:53)
Evko,je mu 8 a ještě to nepochopil?Tak to asi není dobrá metoda.
|
| Evka | •
|
(27.9.2011 11:08:01)
... ne, má další nápady...
|
|
|
|
| Palac + 1 | 
|
(27.9.2011 11:45:53)
kliiiiiiiiiiiiiiiiid, vyroste z toho.
je mu 2,5 roku! v tomhle věku je dítě snad víc zvíře než ten pes - co se volní sebekontroly týče.
|
|
| Suza007 | 
|
(27.9.2011 11:50:27)
Že zakladatelce ujely jednou nervy a dítko uhodilo se přece dá pochopit - nemusíte ji za to kamenovat, ačkoliv bitím se situace nespraví. U nás zabíralo dítě poslat za dveře s tím, že si má rozmyslet, co udělalo špatně a pak se může vrátit. A zdůraznit, že mi nevadí dítě jako takové, ale to co udělalo. Ve 2,5letech to musí pochopit, když bude chtít.
Zakladatelka zmínila mladšího sourozence - možná dítě žárlí a snaží se tímhle způsobem upoutat pozornost. Doporučuju "Sourozenci bez rivality" - možná by to mohlo pomoci.
|
|
| Meta | 
|
(27.9.2011 11:55:48)
Nemyslím, že máš výchovný problém. Dítě je ve fázi, kdy zkoumá možnosti akce-reakce. Naše malá tě taky bude hezky hladit a nejednou zničehož nic tě bací. Lidé ani nemusí mít psa a potýkají se s ubližováním dítěte mladšímu sourozenci. Děti jsou kruťáci, hlavně z důvodu absence zkušeností. Mám feny dvě a mám to o to těžší, že psí holky jsou ještě dospívající a tedy to musím vychovávat všechno najednou. Takže "mučení" psů zamezuji, správné chování odměňuji na všechny strany a když hra začíná přesahovat mé schopnosti rozlišovat, kdo si začal, rozeženu to dočista. Nevím, kde pořád lidi berou, že se děti musí chránit před psy. Já většinu času chráním psy před dítětem .
Musíš prostě vytrvat. Všecna mláďata mají ve zvyku neustále testovat hranice a zkoušet, zda by nešly posunout. Vždycky je dobrým řešením nežádoucí činnost okamžitě (až šokově) přerušit. Sebrat klacek, fyzicky zamezit kontaktu, zahrát si na rozzlobeného tygra, aby narušitel věděl, jak moc hranice překročil. Plácání je vcelku pro kočku, notabene, ani pro tu kočku. Demonstrace bolesti je blbost, i velmi malé děti mají s bolestí zkušenost, netřeba jim ji připomínat tím, že jim ji uděláme. Když miluji - neubližuji.
|
| x x |
|
(27.9.2011 11:59:46)
Ty jo zajímalo by mě, proč moje děti nikdy agresivní k mladším sourozencům nebyly. Nějaké bití miminka, nebo dloubání do očí, tahání vlasů, nebo podobné známky agrese ke komukoliv jsem fakt nezaznamenala. Jako jo 4-letý se 7-letou se občas bací, ale tak nějak normálně, sourozenecky. Ale že by mě některé z dětí hladilo a najednou mi jednu fláklo, to jsem fakt v životě nepozorovala.
|
| Markéta s párkem | •
|
(27.9.2011 12:19:46)
Tahání za vlasy a dloubání do očí považuješ za agresi? No potěš koště.
Děti to přeci nedělají proto, aby ublížili, ale proto, že to je hezké. Vlásky jsou přeci tak jemné, je příjemné na ně sahat a tahat za ně. A co teprve oči - jsou lesklé, mírně vlhké, kulaté a pořád se hýbou. Mně přijde zcela přirozené, že dítě má potřebu si na ně šáhnout (pokud mu není 8). 
|
| x x |
|
(27.9.2011 13:19:52)
No však u ročního, rok a půl starého dítěte je to OK, to je v pohodě. Malá mě dloubá pořád, ale tak 2,5 leté dítě už nemusí. 
|
| Markéta s párkem | •
|
(27.9.2011 13:48:36)
Tak mýmu je tři a třičtvrtě a dloube sebe do oka pořád. Zjistil totiž, že když si na něj zatlačí, vidí některé věci dvakrát, ba i čtyřikrát. Říká tomu, že dělá kouzlo. Mně to děsně ničí, protože ten prst má fakt dost hluboko a oko potom zarudlý. Vysvětluju furt dokola, ale neúspěšně.
|
|
|
|
| Meta |
|
(27.9.2011 12:24:06)
Žabátko, už dlouho pozoruji, že tvé děti jsou něco jako mimozemšťané . Tak hlavně, aby jim to vydrželo .
|
| x x |
|
(27.9.2011 13:18:38)
No doufám, ale fakt nekecám, co píšu je pravda. Jsou hold hodní po mě a chytří po tatínkovi. 
|
| Meta |
|
(27.9.2011 16:21:14)
Hm. Jenže hodní lidé děti nebijí.
|
|
|
|
|
| x x |
|
(27.9.2011 12:01:25)
Rozzlobený tygr svoje mládě čapne do tlamy a zatřese s ním.
|
| Z+2 |
|
(27.9.2011 12:06:47)
Tak zrovna rozlobený tygr své mládě sežere. Co by jsme si z toho měli vzít za ponaučení?
|
| x x |
|
(27.9.2011 12:10:00)
No možná by to bylo lepší, zbavili bychom se malých agresorů a nemuseli řešit tato témata.
|
|
| Meta |
|
(27.9.2011 12:47:08)
Ale blbost, tygr mláďata sežere třeba v případě, že rodí ve stresu a podvědomě usoudí, že v podmínkách ZOO mláďata vychovávat nemá cenu, nebo cítí, že jsou defektní, zabíjení mláďat ze vzteku je vlastní spíš lidem. Naštvaná tygřice se nejspíš odklidí z dosahu trapiče a zrelaxuje do příštího kojení .
|
|
|
| Hilly. |
|
(27.9.2011 12:46:46)
Rozzlobená medvědice dá zase medvíděti packou ťafku přes čumák
|
|
|
|
| Lucka007 | 
|
(27.9.2011 13:10:11)
řešila jsem a řeším něco podobného, syn je mladší (necelé dva roky), takže furt dokola trpělivě ukazuju, vysvětluju, že klackem mlátit může, ale do hlíny, do dřeva, do plechu co máme na prknech (obzvláště oblíbené).
Jinak případný útok na psa nebo na ségru je u něj spíš pokus o přitáhnutí mé pozornosti, obvykle tomu předchází záškodničení lehčího kalibru a když to nezabíra a nereaguju, jde do toho tvrdějc. Já to beru že je to povahou, starší to nikdy nedělali a vychovávám víceméně stejně. ""Taky je to obvykle signál, že potřebuje jít ven.
Taky jsme nakoupili nějaké bouchací hračky - dřevěný kladívko s destičkou, zatloukací mozaiku, doma má dřevo, do kterého může bouchat. A na signál, že chce pozornost se snažím reagovat, tím se to hodně hodně zlepšilo.
Nemyslím, že je vše ztracené, jen je potřeba prostě hledat, co na něj bude fungovat lépe, pokud vidíš, že u jiných osvědčené nefunguje.
|
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(27.9.2011 13:21:45)
Teď se tady zas všichni budou hádat... Zbytečně.
Zakladatelko, neboj! To bude dobrý.
Tvůj hoch ještě pořád zkouší hranice a nedozrál do věku, kdy by mu mělo být jasné, že takové bouchnutí, štípání pejska bolí. Prostě i k empatii se musí dozrát!!
Moje holka to dělala taky, dokonce i zabila malou rybu ( návnadu) a žabku ( hodila na ni židli).Takové dítě však ani nechápe význam slova "umřel"..
Podle mě je lepší pozitivní přístup: Je, vy jste si s pejskem krásně pohráli a mazlili se, viď.. Podívej, ten tě má rád! Běž mu dát pusinku na dobrou noc..( my chodíme i čoklíka přikrývat dekou, má na chodbě pelíšek). Teď už malé budou 4 a už by mu neublížila
|
| *Niki* |
|
(27.9.2011 13:27:55)
Souhlasím. Empatie není něco, s čím se narodíme, k tomu musíme dozrát a být vychováváni. Není to o tom, praštíš mě a já tě taky praštím. Spíš o tom, praštil jsi mě, ale už ti nedovolím to znovu udělat a naučím tě agresi ventilovat lépe. Stručně řečeno.
Já k dětem proslovy nemám, k ročním už vůbec ne. Tak to bylo buď dovolím, nebo nedovolím a prostě NE a odnesu, tečka.
Dvou a tříleté dítě jen zkouší svět kolem sebe, používá ho dle vlastní logiky a potřebuje ukázat, jak to dělat akceptovatelně. Což mu tím, že ho taky bouchnu klackem, neukážu. Já ho chci odnaučit bouchat klackem, což znamená, že ho nikdy nesmím použít.
|
| x x |
|
(27.9.2011 13:41:42)
Zajímavé, že moje mimozemské děti jsem nikdy empatii učit nemusela. Ale jak jsem říkala, asi je to dědičné, tady ty věci, někdo je hold agresivnější, někdo ne. My jsme zrovna fakt mírumilovná a klidná rodina.
|
|
|
|
| TeriRez+3 |
|
(27.9.2011 13:27:18)
Panejo, to než člověk všechno dočte, uff.
Moc dobře vím, že on není ten typ dítěte, na kterého tělesný trest platí. Taky ho běžně vůbec nepoužívám, přesto mi ale občas uletí nervy a ujede ruka :(
Jenže neplatí na něj ani domlouvání, vysvětlování, separace, zákaz oblíbené činnosti... zavedla jsem počítání do tří - efekt je ten, že počítá se mnou s poťouchlým výrazem...
Děkuji všem, našla jsem si v tom to, co se mi zdá dobré, zatnu zuby a "začnu nanovo", zkusím najít novou trpělivost na láskyplnou výchovu.
Mimojiné budu muset našemu dědovi už asi po desáté vysvětlit, že takhle fakt ne... před chvílí venku opět střet :( Kluk začal tahat fenu za uši, já na něj volám z dálky "pusť jí" a děda, který stál vedle, mu hned střihnul jednu po ruce. Ano, mělo to efekt, že malej psa pustil (protože on sám od sebe nikdy nepustí, vždycky mu musím rozevřít ruce nebo ho nějak odtáhnout), ale podle té reakce bylo poznat, že vůbec nepochopil, proč přes ruku dostal. Bylo mi ho líto, i když jsem nic neřekla, jen ho vzala domů a když se mi v náručí vyplakal, tak jsem se mu pokusila to aspoň vysvětlit, proč ho děda plácnul. Efekt to nemělo vůbec žádnej, malý prostě nechápal.
Nemyslím si, že by neměl psa rád. Je vždycky nadšený, když jí vidí, fenka bydlí celoročně na zahradě. Nemyslím si, že by neměl brášku rád - často se k němu přitulí se slovy "mám tě rád" (bohužel to dělá stylem, který se malýmu zrovna moc nelíbí). Stejně tak kolikrát přijde k nám, chytí se kolem krku a řekne "mám tě rád".
Přesto pak najednou zničeho nic přijde a zkusí zaútočit. Někdy to vypadá, že se snaží naprosto záměrně mě vytočit a má z toho hroznou bžundu. Nejsem superžena, takže nedokážu donekonečna jeho snahám o rozčílení mě odolat.
|
| *Niki* |
|
(27.9.2011 13:30:09)
Terirez, taky mám děti, které jsou pro mě výchovný oříšek, je to denodení učení, obousměrné, a... nikdy není pozdě
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(27.9.2011 13:51:29)
Jestli ho děda jen tak plácnul, tak to samozřejmě výchovnej efekt nemá. Ale jestli řekl ať jí pustí a když neposlechl, potom plácl, tak nevím, proč by to kluk neměl pochopit.
|
| TeriRez+3 |
|
(27.9.2011 13:53:58)
Děda neřekl nic. Rovnou ho plesknul asi vteřinu potom, co jsem řekla já, ať jí pustí.
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(27.9.2011 13:52:24)
A co se děje, když spolu napočítáte do těch tří? Musí následovat to něco, co jsi "slíbila", jinak to samozřejmě žádnej efekt nemá.
|
| TeriRez+3 |
|
(27.9.2011 14:03:03)
Samozřejmě, že pak následuje "trest" (většinou zabavení věci, odnesení dítěte apod.).
|
|
|
|
| Babsi+2 | 
|
(27.9.2011 13:30:13)
Hele a co na to manžel? Ten u žádného projevu agrese nebyl? Jak to řešil on? Nebude to nejednotností ve výchově?
|
| TeriRez+3 |
|
(27.9.2011 13:37:32)
S manželem se shodujeme na tom, že oplácet agresi agresí nemá význam. Většinou nechá řešení těchto situací na mě a nebo se snaží odloudit malému pozornost jinam.
|
| x x |
|
(27.9.2011 13:44:13)
To máš těžké, budeš 100x vysvětlovat a pak zjistíš, že mu stejně jednu zase liskneš. Já se dědovi nedivím, malý je prostě nenechavá příšerka, já bych se zbláznila, mít ho doma.
|
| TeriRez+3 |
|
(27.9.2011 13:52:07)
Nenechavá příšerka před chvílí usnula na pohovce přikrytá polštářkem  To je úplnej zázrak!! V poledne už nespí víc jak půl roku.... Ale teda ta chvilku klidu je jak balzám na duši...ještě kdyby tak chtělo spát i to menší, od rána naspal teprv 15 minut 
|
| x x |
|
(27.9.2011 14:32:33)
Tak jestli Tě to uklidní, mně děti nespí starší od 18 měsíců a mladší od 16. Malá zatím spává, má 15 měsíců. Tak uvidíme. Pevné nervy.
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(27.9.2011 17:15:45)
já si myslím,že to hlavně chce důslednost.
ublíží pejskovi jednou,vysvetlím mu,že se to nedelá,že to pejska bolí apod.
pokud to udelá znovu,tak bych mu teda klackem nandala na zadek a on si to příste rozmyslí.k tomu zákaz televize,pamlsků apod.
|
|
|
|
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(27.9.2011 17:14:42)
Nečetla jsem reakce, ale první, co mě napadlo, je, že se potřebuje někde vybít, takže bych mu nabídla něco, kde to lze dělat "beztrestně". Ideálně třeba boxovací pytel a když máš vztek, jdi si zabušit... my poměrně úspěšně praktikujem "když máš moc energie, jdi si 5x vyběhnout schody (ale to už je pro starší). Slyšela jsem od jedné maminky, že se jí podařilo vyřešit kousání dítěte tak, že s sebou začla nosil očištěnou mrkev a když dítě někoho kouslo, nebo chtělo kousnout, říkala mu, že jestli chce kousat, tak tady do té mrkve může".
Prostě pokud má nutně potřebu to dělat a člověk mu to zakáže, tak to většinou nefunguje, kdežto u svolení "ano můžeš, ale tady a takhle" nějaká šance na úspěch je.
|
| Margot+1 |
|
(27.9.2011 17:16:39)
Jo, Jeno, na tuhle metodu jsem zapomněla, ta byla velmi účinná - tady máš plyšáka, toho si muchluj a muč jak chceš, ale živého pejska nech na pokoji.
|
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(27.9.2011 17:17:48)
jé to je dobrý s tou mrkví,mám taky takového exota zlobivého,mrkev mě ještě nenapadla.
ten boxovací pytl,také není špatný nápad,kde jsi ho koupila?
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(27.9.2011 19:35:38)
Tohle u nás bohužel nezabralo. Když jsem nabízela ať při vzteku místo do někoho bije do postele, tak nechtěl.
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)