| Popocatépetl |
 |
(5.10.2011 13:21:31)
Dobry den,
omlouvam se, obcas ctu nektere rubriky, ale neprispivam.
Ted bych ale moc potrebovala poradit, prosim.
Manzel pred casem odesel k jine zene  , rok zil s ni, aniz jsme byli rozvedeni (nechtela jsem se ukvapene rozvadet), pak se vratil, protoze jim to dlouhodobe neklapalo (a rekla bych, ze vystrizlivel  ).
Mam manzela porad rada  , navic mame spolu 2 deti, je to pracovity clovek, o deti i o me se pekne stara, nemame zadne vetsi problemy, jen jako vsude. V sexu si rozumime  , milujeme se casto a s chuti. Dokonce i manzelovu neveru jsem zvladla dobre, snazila jsem se tak nejak vecne fungovat, starat se dobre o sebe i o deti a nehrabat se moc v emocich. Trochu jsem doufala , ze ho milenka za cas omrzi, kdyz s ni bude denne (tak trochu jsem ji ho domu "vnutila" hned pote, co se nevera provalila), zaroven jsem se proste pripravila na variantu, ze zustane s ni (pracuji, mam nasetrene nejake penize...). S detmi se po celou dobu bez omezeni vidal, i platil na ne.
A ted v cem je problem: jednorazovy, byt deletrvajici ulet, ze ktereho se vratil KE MNE (= tudiz ja jsem aspon z pohledu "zname bezpecne rutiny" v pevnejsi pozici nez milenka), jsem byla ochotna a schopna "odpustit" a zvladnout i psychicky, protoze na to jsem byla pripravena. Nac jsem pripravena nebyla? Ze to NESKONCILO!!!!!  Zjistila jsem, ze zit s ni sice neumi, ale presto je k ni i nadale silne poutan  . Obcas (nebo mozna casteji) jsou v kontaktu, asi pres sms, maily i osobne (obcas asi zajdou na kafe), nevim, po detailech nepatram v ramci zachovani sveho dusevniho zdravi  . Ale sam mi to rekl, ze je to pro nej velmi dulezita zena  , se kterou sice jim to v partnerskem vztahu neklape a v sexu to pry byla vubec katastrofa , protoze ji na rozdil ode me skoro porad „bolela hlava“ , ale presto by rad, aby v jeho zivote zustala jako jeho blizka pritelkyne...byt ja pry jsem pro neho jeste dulezitejsi, proto se mnou zije, a proto se ke mne vratil.
No, manzel je jinak moc prima a rada bych s nim zustala , ale ja si proste nemuzu a ani nechci zvykat na permanentni pritomnost „treti blizke osoby“ v nasem dvojstrannem vztahu . Nejsem typ „manzelky svetice“, ktere dokazi programove zit s chronickymi neverniky a omlouvaji to „takovi jsou chlapi“ ...na druhe strane mu rozumim , v podstate i ja mam v zivote lidi opacneho pohlavi, kteri jsou mi velmi blizci, a prece je „nezahodim“ jen proto, ze jsem se vdala...rozdil je jen v tom, ze ja kdyz zajdu na kafe s kamaradem, tak proste zajdu pokecat s kamaradem, a v duchu nepremyslim, jake to s nim bylo ci mohlo byt. Proste mam doma muze a toho jsem si VYBRALA, takze z tohoto uhlu pohledu hodnotim ostatni chlapy.
Vyhodit chlapa z domu a zit sama by bylo snadne, to vim, ze se tu casto radi (taky tusim podle kamaradek, jak obtizne je najit chlapa LEPSIHO, ba dokonce i jen jineho!) – ale da se to udelat nejak lepe? Zustat s nim, a soucasne – to zni ale hloupe!!! – nejak dosahnout toho, aby DOBROVOLNE uznal, ze davat moji lasku v sazku uz by se mu po druhe nemuselo vyplatit...na nejake „chvili u milenky a chvili zase pokorne se svesenyma usima doma“ take nejsem zvedava ...navic, jak bych to vysvetlovala detem ? Nejsem zadna putka, takze mi prosim neradte „vic o sebe dbat“, „davat manzelovi drobne zaminky, aby si mnou taky nebyl uplne jisty“ apod. To vsechno delam – ale paradoxne mam pocit, ze cim vic mu unikam do „nezavislosti na nem a na nasem vztahu“ ja, tim vic on povazuje za „ospravedlnitelne“ taky si „drzet zadni vratka“. Udelala jsem i to, ze jsem mu natvrdo rekla, ze ho miluju, zit s nim chci, budu o nas vztah bojovat – ale ve 3 v nem zit nebudu. Nicmene „ultimata“ typu „okamzite s ni prerusis vsechny styky“ se mi davat nechce – co z toho? Bude se s ni schazet tajne? CIM manzela zaujmout tak, aby na paralelni vztahy proste ZAPOMNEL?
Diky moc a omlouvam se za roman...
|
| czechchic | 
|
(5.10.2011 13:27:26)
CIM manzela zaujmout tak, aby na paralelni vztahy proste ZAPOMNEL? tahle veta me tedy fakt dostala, neodsuzuju te, ze jsi cekala az si ten tvuj manzel uzije a pak se vrati, ale tohle ja bych proste nemohla delat...
I kdyz vim, mate deti, ale za tohle ten vztah nestoji- ja bych urcite od nej odesla, jelikoz nevim nevim, ale vse, co on ti treba nakecava, ze ona v sexu nebyla dobra atd.... to taky muze byt pekny blabol!!!!
|
| czechchic |
|
(5.10.2011 13:28:54)
tim chci rict, ze neverim, ze chlap odejde od svoji zeny za jinou zenou a nedostane dobry sex- a zustane tam 1 rok!!!
|
|
| Dalalmánek |
|
(5.10.2011 13:32:04)
Zakladatelka ale vysloveně píše, že odcházet nechce. To je tady taková univerzální rada na Rodině.
|
| czechchic |
|
(5.10.2011 13:33:58)
ja vim ze nechce, napsala jsem zakladatelce jen jak bych to videla ja- tzn. ne tak naivne!
|
|
|
|
| petra | •
|
(5.10.2011 13:28:25)
To je těžké a pořád v tobě bude červíček hlodat. Také jsme udělala to co ty. Jen s tím rozdílem, že manžel to ukončil úplně. Ale i přesto jsem se od toho nedokázala odprostit a dělala jsem žárlivé scény, vyčítala a dospělo to u nás po půl roce tak daleko, že mi manžel řekl, že mě má plné zuby a nechce se mnou být. Bolí to a vím, že si za to můžu sama, ale nemohla jsme si pomoct. Ten pocit zrady byl velký. Takže pozor na tohle.
|
|
| Dalalmánek |
|
(5.10.2011 13:29:10)
Já myslím, že to děláš, jak nejlíp to jde. Pokud se ten vztah k druhé přetransormoval spíš v blízké kamarádství, asi se s tím budeš muset smířit. Já myslím, že zpátky k ní už neodejde. Asi občas potřebuje s ní jen pokecat.
|
| Markéta, kluci 9 a 3 | •
|
(5.10.2011 14:44:00)
Maximálně se spolu vyspěj, když jí zrovna nebude bolet hlava.Takhle bych to asi viděla já a to by mi vadilo strašně.
|
| Mirek_ | 
|
(5.10.2011 15:10:26)
V čem je nezávazné pomilování (s oboustrannou ochranou proti otěhotnění) horší než nezávazné popovídání?
|
| withep | 
|
(5.10.2011 15:48:16)
Z nezávazného povídání mj. nehrozí chlamydie, HPV a podobné na zdraví a životě ohrožující "lahůdky".
|
| Mirek_ |
|
(5.10.2011 20:35:47)
To máš pravdu.
Nebereš ale asi do úvahy, že tady se nejedná o náhodný styk, ale o styk s (jednou) dobře známou osobou.
A dále, tou ochranou proti otěhotnění ze strany muže jsem chápal kondom (měl jsem to napsat explicitně - moje chyba), a ten tebou zmíněná rizika minimalizuje.
|
|
|
| MarianaN | 
|
(5.10.2011 18:20:52)
dobrá provokace, hochu 
|
| Mirek_ |
|
(5.10.2011 20:36:51)
Díky, děvče.
A odpověď na otázku?
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(5.10.2011 20:46:07)
cože? 
tak to se tvoje žena má, asi jsi extrémně tolerantní partner, když ti je jedno, jestli si zajde s kolegou z práce na jedno kafe nebo na jedno...ehm...číslo?
|
| Mirek_ |
|
(5.10.2011 20:54:10)
Já to neřeším. Je to v zásadě její volný čas a pokud nepřinese domů kukačku nebo pohlavní nemoc, nemám důvod a chuť to řešit.
|
| Kudla2 |
|
(5.10.2011 20:56:55)
aha... tak tebe bych teda za muže nechtěla.
Brala bych to tak, že jsem ti úplně u zadku.
|
| Mirek_ |
|
(5.10.2011 21:01:38)
I tak se dá můj přístup vyložit...
A nebo taky že nechávám druhému jeho zodpovědnost za jeho chování.
|
| Kudla2 |
|
(5.10.2011 21:04:13)
..no zodpovědnost OK, ale vocamcaď pocamcaď... beru to, že člověk nemá sledovat a slídit a představovat si, kde a s kým to partner(ka) asi zrovna dělá, když se opozdí z práce, ale aby mi bylo úplně fuk, jestli někde souloží s někým jiným, pokud mi domů nepřinese pohlavní chorobu nebo mimino, to už mi spíš připomíná tu lhostejnost.
|
|
| Líza | 
|
(5.10.2011 21:04:39)
Spíš to první...
|
|
|
|
|
|
| Markéta, kluci 9 a 3 | •
|
(6.10.2011 13:52:09)
Já mám milování spojené s láskou, tak by mi vadilo, že můj muž rozdává lásku na více frontách.
Nechtěla bych doma mít chlapa, který praktikuje "nezávazné pomilování".
Nechtěla bych ani, aby si s ex milenkou povídal.
|
|
|
|
|
| MishuI | 
|
(5.10.2011 13:31:31)
Líbí se mi,jak jsi byla nad věcí a tak nějak tušila,že se vrátí.Dál bych mu ale "tu paní" rozhodně netolerovala!!
|
| Kalamity YANKA | 
|
(5.10.2011 13:39:55)
tak
po takovehle zkusenosti bych byla asi razna, proste "ano, budeme spolu, ale ona nas na cas rozdelila, takze si logicky nepreju, aby ses s ni jakkoliv dal kontaktoval. je-li to pro nej problem, muze jit..."
|
|
|
| Sýkorka 47 | 
|
(5.10.2011 13:31:36)
Já to teda nezažila,ale zkusím radu-zaměstnat doma manžela natolik,aby neměl na milenku čas.A pak taky se ho zeptat,jak by se to líbilo jemu,kdybys tohle udělala ty?
A ještě k té žárlivosti-možná právě trochu ji projevit-by možná ocenil.....Ale zas to nepřehnat!!!Jinak držím palce,ať to zvládneš co nejlíp.
|
|
| Benin | 
|
(5.10.2011 13:35:31)
Nevím, čím bys měla manžela zaujmout tak, aby na milenku zapomněl. Taky se mi příčí dávat ultimáta, ale tady jiné východisko nevidím. Snad nebudete žít ve třech? Je jen na tobě, zda manželovi věříš, že by se s ní dále nestýkal (já osobně bych nevěřila, ale mám to v povaze). Nezlob se, ale takový způsob života mi přijde dost ponižující (pro tebe). Já bych prostě chtěla mít svého muže jen pro sebe. Ano, kamarádky ať má, ale nelíbilo by se mi, že by některá z nich byla jeho bývalou milenkou (a to i před naším vztahem, natož aby byla jeho milenkou za doby trvání našeho vztahu!).
|
| Popocatépetl |
|
(5.10.2011 13:40:49)
"Já bych prostě chtěla mít svého muže jen pro sebe."
No, to ja taky. Ale uprimne, nemyslim si, ze by to bylo tak jednoduche. Zivot neni jednoduchy. Nejsou jen cerna a bila reseni. Neverim, ze s jinym muzem bych byla "uchranena" neceho podobneho - at uz dalsi nevery, nebo jen toho, ze bych kazdeho dalsiho chlapa proste podezirala, ze se na nej taky nebudu moct spolehnout. Je takova doba (videly jste film Muzi v nadeji?), ktera proste moc nepreje zavazkum a zodpovednosti vubec. Ja bych rada udelala neco pro zachranu TOHOHLE manzelstvi, nez ho pripadne pridame k tem ostatnim rozpadlym...
|
| czechchic |
|
(5.10.2011 13:43:44)
hm, tak mi povez cim je ta milenka tak fantasticka a cim jej upoutala tak moc- a zrejme vice nez ty sama- ze s ni travi volny cas
|
|
| Benin |
|
(5.10.2011 13:52:17)
Tak s ním budeš muset zůstat a doufat, že se přátelství vytratí nebo se nezvrtne zase v něco víc. Bývalá milenka nemá známost?
Pokud se k tobě vrátil, stál mu váš vztah za to. Tak v něm pokračuj.
A zkoušela sis s ním promluvit, jak by bylo mu, kdyby ses chovala jako on?
|
| Popocatépetl |
|
(5.10.2011 13:59:51)
"A zkoušela sis s ním promluvit, jak by bylo mu, kdyby ses chovala jako on?"
Ano. Rika, ze on by s tim problem nemel, protoze neni zarlivy, kdyz o nic ve skutecnosti nejde. (Nechci to testovat v realu  , to by bylo zbytecne prilevani oleje do ohne.)
Kdyz se na to kouknete ocima toho "nevernika" - kdo nekdy nekoho mel rad a moc mu to nevyslo, dobre vi (i ja), jak je tezke se "na povel" od toho druheho odpoutat, i kdyz si to clovek ulozi sam.
A ja si navic myslim, ze "zakazy a prikazy" nic neresi - proste clovek bud verny zustat chce, nebo nechce, a ovlivnit to ten druhy moc nemuze. Rada bych, abychom celou situaci zvladli jako dospeli lide, kteri vedi, co chteji.
|
| Benin |
|
(5.10.2011 16:24:07)
Přeji hodně štěstí
|
| Popocatépetl |
|
(5.10.2011 16:25:02)
Diky.
Diky vsem za nazory.
|
|
|
|
|
|
|
| Hilly. |
|
(5.10.2011 13:39:50)
Tak mu zahni taky
|
| Popocatépetl |
|
(5.10.2011 13:41:44)
"Tak mu zahni taky"
Nevim, ze by se timhle neco vyresilo.
|
| Hilly. |
|
(5.10.2011 14:00:19)
Kdyby si naša milence, tak by jí jeho extenpore už byly jedno. I když..morální to není, o tom žádná
|
| Popocatépetl |
|
(5.10.2011 14:04:24)
"Kdyby si naša milence, tak by jí jeho extenpore už byly jedno."
Ja chci zit se svym muzem, nikoli s milencem vrazet dalsi klin do jiz naruseneho vztahu. Proto "odvetu" za neveru nepovazuji za reseni, navic, po tom ani nijak netouzim.
|
| Hilly. |
|
(5.10.2011 14:15:51)
Tak prostě máš za chlapa egoistického sobeckého blbce, co chceš slyšet? Pokud nerespektuje tvé negativní pocity z jeho chování, které může změnit, tak pryč od něho. Partner by měl být nejbližší milovanou osobou, které budu vycházet vstříc. Nevím co tu řešíš.
|
| Mirek_ |
|
(5.10.2011 14:34:49)
"Partner by měl být nejbližší milovanou osobou, které budu vycházet vstříc."
To je téma na další diskusi. Do jaké míry jí budu vycházet vstříc? A v jakém smyslu nejbližší?
Čímž nežádám o odpověď, jen píšu, že to nevidím tak jasné.
|
| MarianaN |
|
(5.10.2011 18:36:05)
hlavní je zásada: nedělat nic, co druhému ubližuje, přičemž to, co mu ubližuje nebo ne, musí vždy posoudit partner sám
|
| Mirek_ |
|
(5.10.2011 20:43:33)
A co když partner prohlásí, že mu ubližuje, kdykoli mu zmizím z očí?
Žárlivcům ubližuje už to, když jejich partner mluví s osobou opačného pohlaví (co kdyby si něco domlouvali...). Tak bych se toho měl vyvarovat?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Analpa | 
|
(5.10.2011 13:43:16)
A to jsi ho vzala zpátky jen tak? Nějak mi v tom chybí ta jeho strana. Neměl by se spíš on sakra snažit, aby sis ho chtěla nechat? A ne se ještě dál scházet s milenkou a dávat Ti najevo, jako by ona byla pomalu důležitější než Ty!!! Připadá mi to pro Tebe dost ponižující. Kdysi jsem něco podobného zažila chlap měl kamarádku na kafe, obědy, pak spolu něco měli - jednou. Rozhodla jsem se, že s ním budu, ale on si myslel, že bude vesele dál pokračovat aspoň v těch obědech a kávě. Musela jsem mu jednou dost rázně vysvětlit, že takhle ne, aby pochopil, jak mě tím ponižuje.
|
|
| Terinka4444 | 
|
(5.10.2011 13:45:51)
Ty jo, co ti na to napsat, nevím co, já bych vykopala a to tak rychle, že by nestačil mrknout, pro mne je to naprosto bezcharakterní sobec, nechtěla bych se na něj ani podívat. Já ti nemůžu dát radu, kterou bys potřebovala, protože ji nemám, jediné co bych poradila je, okamžitě vykopat a už nikdy nevzít zpět.
|
| czechchic |
|
(5.10.2011 13:47:48)
 aspon nekdo!! uz jsem se bala, ze tady tohoto nazoru jsem jen ja
|
| Líza |
|
(5.10.2011 13:52:25)
Diskusi nemám čas dočíst, ale myslím, že není v pořádku, že ta žena zůstává jeho blízkou přítelkyní. Když ukončit vztah, tak úplně. A chce-li se ke mně vrátit, trvala bych na tom. Nejde přece jen o to "se zalíbit". Měl by se trochu snažit, má to nějak moc jednoduchý. A ty trpíš - a oprávněně.
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(5.10.2011 14:23:56)
Jojo, přesně jako Líza.
On ujel, tak ať se snaží. Taky bych se cítila ohrožená (kdyby to byla ex, tak nejspíš ne, ale tohle je bývalá milenka, že). Dát druhou šanci, prosím. Ale dělat někomu blbečka, to fakt ne.
|
|
|
|
|
| Mirek_ |
|
(5.10.2011 13:47:16)
Moudrý je ten, kdo se netrápí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má.
Čili já bych doporučil klidně partnerovi říct, jak to vidíš, tj.
"nechci si zvykat na permanentni pritomnost „treti blizke osoby“ v nasem dvojstrannem vztahu".
Možná ti vyhoví , možná ne, a pak bych si zvyknul, i když nerad.
|
| czechchic |
|
(5.10.2011 13:48:33)
jak zvyknul??? proc by sis mel zvykat???
|
| Mirek_ |
|
(5.10.2011 20:50:59)
Jak zvyknul? Jako si zvykneš na zvýšení ceny jízdného v MHD. Není to nic, z čeho by člověk měl radost, ale MHD je pořád i za tu cenu přínosem a alternativy nejsou moc schůdné.
|
| Kudla2 |
|
(5.10.2011 20:53:58)
jenomže s dopravním podnikem se nemůžeš dost dobře domluvit, nejsi pro něj partner.
Cítíš se tak, respektive chceš se tak cítit, i ve vztahu ke své ženě? Že rozhoduje ona a ty pro ni nejsi partner?
Pokud mi dopravní podnik svévolně nadiktuje pro mě nepřijatelné podmínky, budu chodit raději pěšky nebo jezdit autem.
|
| Mirek_ |
|
(5.10.2011 21:06:47)
S některým partnerem se na některých věcech nedomluvíš.
Jde o to, nakolik jsou ty věci pro tebe podstatné.
A pokud přínosy vztahu převažují, je logické si na negativa zvyknout, když je nemohu změnit.
|
| Kudla2 |
|
(5.10.2011 21:12:53)
jaká pozitiva můžou převažovat, když se s partnerem nejsme schopni domluvit ani na dost zásadních věcech, které jsou pro jednoho či druhého podstatné?
|
| Mirek_ |
|
(5.10.2011 21:42:50)
Dobrým příkladem je třeba zakladatelka. Spousta věcí jim funguje, domluví se o penězech, dětech, sexu apod. a jediným, o čem se nedohodnou, je kontakt s exmilenkou. I podle ní pozitiva převažují.
|
| Líza |
|
(5.10.2011 21:44:00)
Zakladatelka je v koutě. Převažuje strach, ne pozitiva.
|
| Mirek_ |
|
(5.10.2011 21:58:34)
Zakladatelka píše:
Ke mne se muj muz chova zdvorile, vrele, ochotne dela jakekoliv prace, o nic se ho nemusim doprosovat, vydelava pravidelne penize, do niceho mi nemluvi, i po letech mi kazdy den vysekne kompliment nebo posle z cest milou sms, ma velmi rad nase deti a stara se o ne, pri milovani nikdy nemysli jen na sebe,
A ty tvrdíš, že:
Převažuje strach, ne pozitiva.
Inu, každý zakladatelčinu situaci hodnotíme jinak.
|
| Prostě Anna | 
|
(5.10.2011 22:49:08)
Mirku,
já vím, že dle témat tady na Rodině by si člověk (žena málem mohl myslet, že je to na mužským něco výjimečného, tudíž je třeba si ho považovat, ale já i můj muž se k sobě oba chováme zdvožile, píšeme si a voláme během dne, většina otců má ráda své děti a stará se o ně, chodí do práce.. V mé rodině i v rodině mého muže jsou tyto hodnoty také tak nastaveny, to platí i pro mé okolí. Nicméně pro vztah potřebuji něco víc nebo spíše bych napsala ještě "něco" jiného. Kromě toho, že ho budu mít ráda, od partnera očekávám.. stop to není to správné slovo! Já od mužskýho potřebuji cítit pocit jedinečnosti.
Z tohoto důvodu jsem psala, že bych spíše zkousla nevěry na jednu noc, než citovou angažovanost mého manžela.
Musím opakovat, co jsem psala. Jestliže Bílýnick někde v duši řeší, to co založením tohoto tématu na Rodině řeší, pak její manžel by se měl prostě víc snažit, ach jo, a tím nemyslím "chovat se zdvořile, chodit do práce, starat se o děti.
Toto téma tu už proběhlo vícekrát, je to pořád dokola, pro mě intimita ve vztahu není jen sex, jsou to určité rituály, společné vzpomínky, věty, které není potřeba doříct. Já rozhodně nepotřebuji mít manžela uvázeného doma, byl mi nevěrný, ale pro jeho kladné stránky jsem přivřela obě oči (parafrázuji volně můj oblíbený citát: "a zabít ho by bylo nelegální"), není malej kluk, žádné sliby jsem od něj neočekávala, ale to, co děla manžel Bíléhonicku mi přejde dost přes. ON! vyloučil sex (stejně nám to neklapalo, však jsem ti říkal a jedeme dál.
Přesto věřím, že jsme lidi různí, Bílýnick to zkousne a bude spokojená. To, že mně osobně přijde, že její manžel využívá jejího vděku, že s ním může být je irelevantní.
Přesto podruhé - brala bych, kdyby jejímu manželovi došlo, jak trpělivou a vstřícnou ženu doma má, proto se vrátil domů. Ale poté, co dělá, mně přijde, že její trpělivost a vstřícnost zneužívá.
|
| Mirek_ |
|
(6.10.2011 7:00:31)
Díky za rozsáhlé vysvětlení tvého postoje.
"...že je to na mužským něco výjimečného, tudíž je třeba si ho považovat..."
Obecně dobrých věcí je dobré si vážit, a ne si říkat že to jsou normální. "Count your blessings" říkají prý v Anglii.
"...potřebuji cítit pocit jedinečnosti."
Někdy se člověku nepodaří všechny své potřeby uspokojit. Kdyby ses narodila u muslimů a byla třetí ženou svého manžela, taky bys to nejspíš zvládla.
Diskuse na téma "pocit jedinečnosti" nebo podobné by mě zajímala. Máš nějaký odkaz?
Já mám podezření, že za potřebou "cítit pocit jedinečnosti" je spíš potřeba nějaké jistoty v tomhle nejistém světě. A že pokud si člověk dokáže svoji jistotu vytvořit jinak sám, nepotřebuje pak onen pocit, že jsem jedinečný pro svého partnera (to je jen bonus).
Na druhé straně v našich poměrech už vztah "manžel(ka)" (a nově taky registrovaný partner(ka)) jedinečný je - alespoň formálně, protože takového člověka můžeš mít jenom jednoho. Rovněž otec tvého dítěte je pouze jeden z podstaty věci (i když může být jeden bio otec a druhý otec de iure).
Já bych očekával, že otec se bude věnovat převážně svému dítěti a manžel své manželce. Ale někomu stačí věnování na 60%, někomu připadá 99% málo. To co prováděl rok onen záletník mi v pořádku nepřišlo, současný stav mi přijde přijatelný.
Podle mně je lepší být v životě spokojený s tím, co mám. A spíš se snažit víc produkovat než víc přijímat. A to i v mezilidských vztazích.
|
|
|
|
| Líza |
|
(6.10.2011 7:12:28)
Eeko
|
| Popocatépetl |
|
(6.10.2011 7:45:14)
Dobre rano,
docetla jsem vase zbyle komentare a dekuji vam za ne.
Pekny den vsem. 
|
| *Niki* | 
|
(6.10.2011 9:03:31)
PO přečtení téměř všech názorů občas přemýšlím, zda je nutné znovu a znovu zakládat podobná témata, protože odpovědi jsou taky stále stejné. A nekonzistentní:)
Zakladatelko, kdyby jsi napsala jen první část příběhu (a že ty tady taky bývají), jakože po muži štěkáš, sexem s ním manipuluješ, intimita se vytratila, žijete vedle sebe... atd... většina žen by ti napsala, ať něco uděláš, protože takto tě muž opustí, či si najde milenku a BUDE MÍT NA TO PRÁVO (tohle tu zaznělo několikrát v takových tématech).
A ejhle, když se to stane, už to s tím právem tak žhavé není...
Tvůj muž překročil hranici, o tom žádná. Nejen nevěrou, ta na tom není to nejpodstatnější, i po paralelním vztahu lze mít vztah dobrý a pevný.On tě ale i opustil, a to je dost i na mě, přiznám... nicméně JEN ty víš, co cítíš, co je pro tebe dobré a velmi se mi na tobě líbí, že to víš. Působíš vyrovnaněji a spokojeněji než spousta z těch, co mají "na rozdíl od tebe hrdost"... máš pravdu v tom, že pokud ti není dvacet a nejsi bezdětná, opuštěním muže, kterého miluješ, on tebe, a se kterým pracujete na dalším levelu vašeho vztahu, si pomůžeš k čemu...? Po x letech opájení se vlastní hrdostí vlezeš na seznamku a velmi hrdě budeš chodit na schůzky s týpky, o kterých si nakonec řekneš, že tvému manželovi nesahali ani po paty...
J8 úplně chápu, že jsi teď ubolená, protože tvůj muž se svou exmilenkou nepřerušil kontakt (a třeba to ani nejde, nepracují spolu?). Já bych byla naštvaná a do konfrontace a "ultimáta" bych šla (pro mě jasné a tvrdé vyjádření toho, že si nepřeju, aby se nadále stýkali, protože právě se snažím vzkřísit důvěru v něj a náš vztah a tohle mi skutečně nepomáhá, a že čekám jeho respekt a pomoc - ultimátum není. Takto bych to pojala já.).
Ale ve finále člověk může pracovat jen na sobě a svých postojích. A být čitelný - jsem ochotná udělat to a to, můj postoj je takový a makový, tohle akceptovat budu, ale tohle už ne.
Nemyslím, že se bičuješ pocity viny a že se cítíš být viníkem situace. To je takovej folklor, hledat viníka a "kdo za to víc může". Jak ve školce. Prostě víš, že na celé situaci máš i ty svůj díl odpovědnosti, že jsi se v minulých letech vztahu taky nechovala jako dobrá manželka, tvůj muž taky nebyl po ten rok dobrý manžel, takže teď byste se měli rozhodnout, zda pojedete v podobných kolejích a dovede vás to tam, kde jste byli, nebo to prostě změníte, a OBA si vzájemně projevíte lásku a respekt a snahu celou situaci změnit.
Pokud ti vadí, že je exmilenka stále nějak přítomna, tak to čitelně sděluj. Neboj se mít i požadavky. Ano, jsme lidé svobodní a je jen na nás, koho do svého života pustíme, koho budeme kontaktovat, s kým budeme chodit na pivo, ale když žijeme v páru, není možné ignorovat veškeré pocity druhého. Musíme najít hranici, co ano a co už ne.
Pokud by mi muž bránil se scházet s kamarády, pošlu ho do háje a udělám si, co chci. Pokud by projevil nevoli s tím, že se stýkám s exmilence (situace hypotetická, ne z mé reality), beru to jako legitimní požadavek.
Pravda ale je i taková, že ve finále máme odpovědnost jen sami k sobě a za sebe. On za své chování (případná jeho další nevěra je jeho problém), ty taky. Jednej tak, jak chceš, z lásky, ne ze strachu, neboj se jít do konfliktu, pokud je nutný, ale zas - to je na tobě.
Ty v tom životě žiješ, ty víš nejlépe, co máš dělat
|
| Daniella17 | 
|
(6.10.2011 9:55:13)
Bílýnicku, píšeš, že se na vše, jak jste to měli i teď máte s manželem ve svém vztahu, chceš dívat z různých úhlů. Jo, je to dobře. Nakonec uděláš, co ti v této chvíli bude nejvíc vyhovovat. Niki píše moc pěkně, Eeka a Kudla taky, já si myslím, že se teď až moc upínáš k tomu svému, co a jak ty můžeš u sebe změnit. Tvůj manžel velmi silně za tímhle pokulhává, je to mírně řečeno hodně nevyrovnané. Pokud usoudíš, že ti udržení manželství za to stojí, opravdu pevně bych vyžadovala, aby se začal na budování - jak píšeš, podílet taky. Protože doteď to na mě působí tak, že se angažuješ pouze ty. A to není dobrý výhled do budoucna - pro váš vztah. Myslím, že teď je řada především na něm. Ty samozřejmě můžeš pracovat na sobě, to jo, ale důležité je, aby ON taky něco dokázal obětovat a pracovat na sobě. A to zatím neudělal. Moc jednoduše mu to prošlo, z mého pohledu.
Pěkně to napsala Eeka, co ona by dělala pro záchranu vztahu, jak by si dala sakra pozor, aby pomohla budovat důvěru. Protože to, že se chlap stará o děti apod., to bychom měli i měly považovat za normu, ne nadstandart. Jinak to nabourává sebeúctu.
Držím ti palce
|
| *Niki* |
|
(6.10.2011 10:16:43)
Danielo17 a jiní... ale teď bez emocí a příklonu k jedné straně. JAK její manžel pokulhává?
Sama zakladatelka píše že: její manžel ji miluje, spí spolu, o děti se stará, je ve volném čase s nimi, a tvrdí, že s exmilenkou se s jako milenkou nestýká, že je jen kamarádka. To vše může být lež, ale klidně i pravda.
Jak jste přišly na to, že její manžel pokulhává? On třeba skutečně už riziko nevidí, milenka je pasé, ví, že svou ženu už nepodvádí...
Přečtěte si znovu zadání tématu. Problém je v nedůvěře a žárlivost zakladatelky
Ona přemýšlí, co dělat se sebou, aby nežárlila, což mi přijde jako naprosto normální postoj... žárlit v této situaci taky, ale rozumný člověk něco se svými negativními pocity dělá. Neživí je v sobě a neobviňuje z nich okolí.
On jí možná lže a milenka pasé není. To vše možné je, ale to už je JEHO problém, jak se srovná s tím, že je sráč a lhář.
Ale možná mluví pravdu, a proto nevidí důvod, proč exmilenku definitivně vyšoupnout ze života, a nechat si ji jako kamarádku.
Já chápu, že to je pro většinu silné sousto a padne něco o sebeúctě a tak, ale jediný, kdo to může zhodnotit, je zakladatelka.
Jakékoliv hodnotové soudy jsou mimo mísu, tohle je vždy jen o těch dvou konkrétních lidech, co chtějí a co je pro ně důležité.
Já mám taky raději tenisky než lodičky a ženy v lodičkách nemusím chápat, ale to je tak asi vše. Nemůžu tvrdit, že jsou divné, když si ničí nohy a nosí nepohodlné boty. Protože to není pravda. Je to jen můj postoj. Ony se v nich cítí třeba jinak a i kdyby ne, tak to vyhodnocují jinak. Je pro ně image důležitější než pohodlí a i tohle je stejně legitimní postoj jako volit opak.
Každý máme svou cestu.
Zakladatelka na to jde dle mě dobře. Což neznamená, že to nutně musí vyjít (vztah), protože na to jsou potřeba dva.
|
| adelaide k. | 
|
(6.10.2011 10:24:47)
Niki, asi máš taky kus pravdy ale já byhc to vnímala tak, že on ohrozil naši rodinu, mmálem se kvůli němu rozpadla a je na něm aby udělala maximum pro nápravu. A stýkat se dál s milenkou (byť bývalou a teď jen kamarádkou) je prostě pragmaticky viděno rizikové chování.
O tom, že je to netaktní a necitlivé k ženě, se kterou by rád měl dobré vztahy ani nemluvě.
|
| *Niki* |
|
(6.10.2011 10:28:33)
Adelaide, já to chápu. Já zakladatelku naprosto chápu, že žárlivost je po nějakou dobu silný pocit... a od jejího manžela to rizikové je.
On mi nějak sympatický není, z popisu zakladatelky, ale to podstatné není, ona ví, proč ho chce a proč chce tento vztah, a vše napsat nejde.
|
| adelaide k. |
|
(6.10.2011 10:41:03)
Niki, ono nejde ani tak o žárlivost jako o realismus.
|
|
|
|
| Líza |
|
(6.10.2011 10:30:00)
Niki, pokulhává v tom, že pokud manželka, od níž na rok odešel k téhle konkrétní milence, má problém s tím, že si tu milenku nechává jako blízkou kamarádku, pak je v rámci práci na udržení manželství a obnovení důvěry na místě sklapnout a kontakty s exmilenkou utnout. A to proto, že má utříděné priority a není mu jedno, jak se jeho žena cítí. Je to legitimní požadavek - to není jako nutit ho, aby přetrhal všechny kontakty s ženským pokolením obecně. Naopak pokud ten intenzivní přátelský kontakt pokračuje, považuju to já osobně za podivné.
Takže - pokulhává v tom, že tohle neřeší. Tohle nemůže nahrnout na manželku, a´t se s tím srovná jak umí.
|
| Daniella17 |
|
(6.10.2011 10:40:12)
Soulasím, pokulhává v tom, že neřeší pocity, které má jeho žena. Navíc k nim dal důvod, to není jako ve školce. Naopak jeho žena jeho pocity vnímá a snaží se je pochopit. Tady je nerovnováha.
|
|
| *Niki* |
|
(6.10.2011 10:40:36)
Lízo, ale to nejsme v rozporu. Já s tebou souhlasím a i jsem to psala, že já osobně bych požadavek na utnutí nějakých přátelských kontaktů v TÉTO SITUACI, vyslovila. A to dost jasně.
Zakladatelka ale z nějakého důvodu nechce, to už ale jen ona ví proč.
Jinak s ní souhlasím, stejně musíme začít vždy u sebe, co fakt chceme, co děláme z lásky, co ze strachu z opuštění... sebereflexe. Co odpustíme a půjdeme dál, nebo odpustíme, ale už dál neakceptujeme.
Někdo neodpustí, to ale myslím není téma zakladatelky.
|
| Popocatépetl |
|
(6.10.2011 10:49:22)
"já osobně bych požadavek na utnutí nějakých přátelských kontaktů v TÉTO SITUACI, vyslovila. A to dost jasně.
Zakladatelka ale z nějakého důvodu nechce, to už ale jen ona ví proč."
Jak uz jsem napsala, manzelovi jsem JASNE vysvetlila, proc me zneklidnuje, kdyz se chce i nadale obcas videt se zenou, s niz ho pojilo i milenecke, nejen pratelske pouto. Ale pokud bych ho nutila, aby se s ni rozesel, nejak "natvrdo", tak by mozna v teto chvili, kdy jeste od ni NENI zjevne dostatecne odtrzeny (a proto si ji chce v zivote "aspon ponechat jako kamaradku"), v nem zvitezila chlapska jesitnost "nepotrebuju aby mi nekdo neco prikazoval, ze jsem se vracel,...". Zni to podbizive, ale kdyz chcete vyrvat muze z naruce milenky, pomuze, kdyz mu budete doma delat sceny? Muzi obecne neradi "resi", a proto si myslim, ze oceni, a zustanou tam, kde "resit" (mineno pod tlakem a v casovem presu) NEMUSEJI (tolik). Ano, sazim na to, ze mozna bude tlacit exmilenka - a ja mezitim ziskam muze vlidnym, nehysterickym chovanim na svou stranu, a PAK bude mozna ochoten - v klidu - podivat se na nektera sve a ma rozhodnuti JINYMA OCIMA, vic vecnyma. Protoze ted se obavam, ze ani jeden nejsme dost OK na to, abychom "resili" v nas dlouhodoby prospech...
|
| *Niki* |
|
(6.10.2011 11:02:51)
Bilynick, vše je v pořádku, pokud to ty sama takto chceš, a tohle řešení a vyhodnocování situace ty sama bereš jako dobré, a pro sebe přínosné. To je celé a o ničem jiném to ani není.
POkud tím hnacím motorem není strach (z jeho ješitnosti, z jeho odchodu atd.), ale to, že si myslíš, že to takhle je správné, nedá se proti tomu nic namítnout.
|
| Popocatépetl |
|
(6.10.2011 11:10:41)
"POkud tím hnacím motorem není strach"
Ale jisteze JE za tim vsim STRACH z toho, ze by mohl definitivne odejit zrovna tenhle clovek, ktereho si za mnoho veci vazim a je mi s nim velice dobre a je to otec mych deti.
Ale pro me v soucasne chvili neni prijatelna varianta "hrde ho vykopni, pak na sobe zapracuj a pak si najdi nekoho lepsiho", protoze a) proste momentalne jineho nechci b) o tom lepsim mam realisticke pochybnosti.
Proste bych chtela na sobe zapracovat V RAMCI stavajiciho vztahu - to snad prece MUSI JIT, nebo ne?
Prece neni mozne, aby se lidi rozchazeli pokazde, kdyz si potrebuji neco "vyresit", zvlast kdyz maji doma dve deti?
|
| *Niki* |
|
(6.10.2011 11:16:22)
Bilynick, přesně tak. Odcházet ze vztahu, když něco nefunguje, není vždy zralé řešení.
Pak si tedy polož otázku, proč to tvůj muž dělá.
Já mezi ty, co radí odchod, nepatřím, takže mi to neadresuj (i když jsi to psala asi obecně, nebudu si to brát osobně)
Já ti v práci na sobě fandím, protože to je dle mě nejlepší cesta, jak prožít dobrý život. Práce na sobě ale neznamená vše skousnout, naopak. Je to o tom, naučit se, že jsem dobrá ženská, dávám to a to a požaduju to a to. Odpustím, respektuju chyby. Ale k sobě pustím jen to, co sama dovolím.
To není o kakání si na hlavu. Když na sobě zapracuješ, může nastat varianta, že pro svého muže budeš inspirací a udělá totéž, ale taky ta, že zjistíš, že strach mít NEMUSÍŠ. Že ať on se rozhodne akkoliv, na tobě to stopy nezanechá. Že jeho odchod není hrozbou.
|
| Popocatépetl |
|
(6.10.2011 11:24:46)
"Pak si tedy polož otázku, proč to tvůj muž dělá."
Ano, tu jsem si prave polozila. Proc odesel PRAVE k ni, proc kdyz se vratil, a ja logicky (tedy, z meho pohledu logicky) byla z toho rozbolavela, obcas samozrejme i hodne emocionalni, proc POTREBUJE mit nekoho, kdo ma asi pocit, ze mu "rozumi"? Proto se mu ted snazim porozumet JA, protoze JA jsem jeho zena a JA bych rada byla jeho "nejlepsi kamaradka", kdyz uz tedy musi mit kamaradky mezi zenami
|
| Ennywan | 
|
(6.10.2011 12:31:14)
bilynick, tato tvoje diskuze je pro mě jedna z nejpřínosnějších, kterou jsem kdy na rodině četla, byť sama takovou zkušenost bohudík nemám. A doufám, že ani mít nebudu. A jak tady někdo psal, četla jsem ji se zatajeným dechem. Zaznělo tady spoustu zajímavých názorů, postřehů, postojů.
Možná jsi to psala, ale v hlavě mi to neutkvělo, ale zajímalo by mě, jestli ti manžel řekl, proč se k vám tedy vrátil, co přesně bylo tím důvodem, proč po roce, kdy tě kontaktoval jen v nutných případech, cítil potřebu vrátit se zpátky? Co přesně je za tím, že si jako partneři nerozumí, kromě teda nekvalitního a nepravidelného sexu?
|
| Ennywan |
|
(6.10.2011 12:38:33)
bilynick a jinak k tvému dotazu, kdysi jsem četla knihu Láska a žárlivost a tehdy mi přišla dobrá, ale to jsem byla mládě. Nevím, jestli by mi tak dobrá přišla i dnes :o)
http://knihy.abz.cz/prodej/laska-a-zarlivost
|
|
| Popocatépetl |
|
(6.10.2011 13:32:01)
"zajímalo by mě, jestli ti manžel řekl, proč se k vám tedy vrátil, co přesně bylo tím důvodem, proč po roce, kdy tě kontaktoval jen v nutných případech, cítil potřebu vrátit se zpátky? Co přesně je za tím, že si jako partneři nerozumí, kromě teda nekvalitního a nepravidelného sexu?"
Jitu, diky za takovy dotaz. Odpovedi na vetsinu techto otazek znam, ventilovat je tu nemuzu, ale zamyslim se timto zpusobem na nimi. Diky.
|
| Popocatépetl |
|
(8.10.2011 11:27:04)
Dobry den jeste jednou,
vim ze byva zvykem tu nakonec napsat, "jak to dopadlo"... takze rozhodla jsem se nakonec nesmyslne nebojovat proti prizraku nejake "cizi zeny" (protoze kdyz se nic nezmeni v nasem manzelstvi, i kdyby tahle z neho zmizela, muze prijit jina...). "Zarlenim" jsem pochopila, ze taky nic nevyresim. Takze jsem si prosla duvody, proc tenkrat manzel pravdepodobne odesel ODE ME: ja jsem tehdy mela pocit, ze ON nerozumi MNE, ON nechce spolupracovat SE MNOU, ON nechce koukat na veci Z MEHO pohledu...ted teprve vidim, ze ON ve skutecnosti byl v uplne STEJNE situaci: JA jsem odmitala koukat na veci z JEHO pohledu, prave proto, abych si "hrde nezadala"... Stejne jako tady na diskusi, i v realu se ted pokousim byt chvili "jako on". Rikat si misto "Rozhodne NE!!!!!" u kazde veci "A PROC vlastne NE? OPRAVDU ti to takhle nevyhovuje z "objektivniho" duvodu, nebo proste jenom (zarlis, vadi ti ze s navrhem prisel on,...blabla cokoliv). Mas ve skutecnosti svuj popr. LEPSI navrh, nebo nemas a jen te zere, ze on nejaky MA?" "Delas neco proto, ze ti to tak vyhovuje, nebo "abys mu ukazala"?
Verte, ze to neni uplne snadne a prijemne (vzdycky je snazsi si rici "to on za vsechno muze, lump jeden ") a samozrejme neni zaruceno, ze to pomuze, ale neco mi rika, ze to zas tak uplne spatna cesta byt nemusi...
PS: Co dela mezitim muz? Sam prisel s navrhem, ze "s ni" prerusi vsechny styky. Na to jsem mu ja s usmevem rekla, ze nemusi, ze uz to nepotrebuju. Ze mu verim, a na cem nic neni, je kravina to rusit jen "aby se to zrusilo". Klidna, spokojena zena ho docela znejistela
Samozrejme, pokud by se situace mela opakovat, jeste mam v zaloze svoje kamarady ve smyslu "Kdyz ty chodis na kafe s exmilenkou, urcite ti nebude vadit, kdyz ja budu chodit na kafe s exmilenci (a fakt pekne a sexy se na to vzdycky oblecu )"...i to by mohlo byt ucinne, protoze neznam chlapa, kteremu by OPRAVDU BYLO JEDNO , kam a s kym chodi jeho zena, kdyz ji nema pod dohledem, a netusi, proc se odtamtud vzdy vraci dobre naladena  )ale doufam, ze na to nedojde
|
| Mirek_ |
|
(8.10.2011 11:43:13)
Podle mě ses k problému postavila vzorově.
Jen nerozumím tomu P.S. Sice jsi řekla, že nepotřebuješ, aby muž přerušil styky s exmilenkou, ale pokud by v nich pokračoval, budeš chodit na schůzky s exmilenci. Takže mám pocit, že bys ráda, aby styky přerušil, ale neřeklas mu to jasně, nebo jsi alespoň neocenila jeho návrh. Jaks to napsalo to vyznívá jako "dělej si co chceš, je to tvoje věc a mně to je v zásadě jedno" a ne "to je príma, že ses tak rozhodl, takhle se mi bude žít snáz".
|
|
| Líza |
|
(8.10.2011 11:49:27)
"jeste mam v zaloze svoje kamarady ve smyslu "Kdyz ty chodis na kafe s exmilenkou, urcite ti nebude vadit, kdyz ja budu chodit na kafe s exmilenci"
Jinými slovy vadí ti to nadále, ale svým zdánlivě spokojeným a tolerantním přístupem chceš zmanipulovat muže, aby toho nechal. A pokud to nepůjde takhle, tak sáhneš po tvrdších prostředcích.
Nevím, nějak by mi přišlo férovější pro obě strany, na jeho návrh, že to s ní ukončí, říct - díky, to budu mít radost.
Nevím, dělá mi starost, jak dlouho můžou takovéhle hry fungovat.
|
| Popocatépetl |
|
(8.10.2011 12:11:12)
Omlouvam se, jak jsem se vse pokusila napsat co nejstrucneji, vyznelo to jinak.
Ano, ja jsem na manzelovo "Ubezpecuju te, ze mezi nami opravdu nic jineho nez pratelstvi neni a nebude a ty jsi pro me nejdulezitejsi zena meho zivota" (v tomto duchu, nechci psat uplne detaily) opravdu odpovedela, ze mu za takovy postoj dekuju, protoze po vsem, co se stalo, proste POTREBUJU se aspon od neceho, na co se muzu "spolehnout", odpichnout. (Ty uvozovky pisu jen sem, protoze "spolehnout" se nelze nikdy na nic, ale proste rozhodla jsem se to brat jako vychodisko za tlustou carou.) Ale zaroven jsem u rekla, ze i ja jsem lecktere sve postoje prehodnotila a ze si nemyslim, ze by nad sebou potreboval (a ocenil) "dozor"...a tedy protoze mu plne duveruji, nemusi ji "zatracovat" a jako kamaradku (kamaradku!) necht si ji necha. Ze samozrejme to pro me neni uplne snadne, ale ze at to bere jako moji vstricnost a snahu prispet k zachovani naseho manzelstvi. Ocenil to a rekl, ze i on se bude vice snazit, abych mu mohla duverovat (coz i cini).
Nicmene samozrejme pocitam i s dalsimi variantami - a POKUD by manzel slibil neco, co by pote nesplnil, pochopitelne bych musela "sahnout po tvrdsich prostredcich". Samozrejme teprve v realite by se ukazalo, jakych, ale proste me uklidnuje, kdyz vim, ze nejsem jen v pozici "mopu", jak me tu nekdo nazval, ale cloveka, ktery ma take svou vlastni variantu.
Myslim, ze jen tak se strachem a ponizene cekat, zda manzel opravdu neodejde, by bylo mnohem nevhodnejsi, nez mit proste - ted uz - pripraveny "krizovy plan".
Uprimne, to neni MUJ cynismus - nez manzel odesel, tak jsem krizovy plan NEMELA (jako zenu, ktera se vdavala s nejlepsimi umysly navzdy, me to proste vubec nenapadlo ). Snad je to takhle jasnejsi?
|
| Mirek_ |
|
(8.10.2011 12:15:07)
Už to chápu.
Takže je to vzorové celé. Gratuluji.
|
| Popocatépetl |
|
(8.10.2011 12:27:31)
Ne, neni to vzorove - nemuze a ani NEMA byt.
Je to jen moje zkusenost, moje hledani a moje pokusy a omyly, ktere me napadlo, ze by nekomu nekdy pripadne mohly poslouzit jako inspirace (protoze i ja jsem se na Rodine mnohokrat inspirovala). Jsem jenom clověk - o to je všechno tezsi. Kdybych byla robot, tak by mi nektere veci nevadily.
Ale zase takhle mam mozna sanci s nimi neco udelat a zmenit nevyhovujici situaci k lepsimu.
Pekný vikend vsem. A jeste jednou diky za vase nazory.
|
| Mirek_ |
|
(8.10.2011 13:30:49)
No dobrá, "vzorové" je možná silné slovo, slovo "inspirující" je taky dobré a zní méně zavazujícně.
|
| *Niki* |
|
(8.10.2011 20:40:01)
Bilynick, vypadá to dobře ta vaše situace. Držím palce, ať to zvládnete oba, máte našlápnuto dobře... snad se i tvůj manžel vzpamatoval a bude se chovat tak, jak manžel má.
Jinak, rozumím ti, ale pokud by mi muž řekl, že se s exmilenkou stýkat nebude, řekla bych to, co cítím, což by bylo děkuju, přesně to bych po tobě chtěla. A tím to uzavřela.
Je mi jasné, jakým směrem se snažíš na celé situaci pracovat (na sobě i vztahu), a že tě exmilenka pocitově neohrožuje. Ale neulehčuj mu to až tak
|
| mmm | •
|
(12.10.2011 23:06:38)
mmm
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Popocatépetl |
|
(6.10.2011 11:26:34)
"ale taky ta, že zjistíš, že strach mít NEMUSÍŠ. Že ať on se rozhodne akkoliv, na tobě to stopy nezanechá. Že jeho odchod není hrozbou."
Ano, i to bych se rada naucila. I proto setrvavam. Rada bych pripadne potom po zrale uvaze odesla ja, pokud uznam, ze jsem udelala "vse", a nepomohlo to. Ale rada bych to udelala VECNE, po ZRALEM rozhodnuti, ale ne pod vlivem EMOCI, kde se nalezam TED.
|
| *Niki* |
|
(6.10.2011 11:34:38)
Bilynick, to je fajn, že tu možnost připouštíš, že by jsi i odešla, že víš, že i ty musíš mít hranice.
Držím ti palce, co píše Líza je pravda.
|
|
| leli |
|
(6.10.2011 11:52:11)
Jen poznámka, pokud se bude tvůj manžel chovat tak, že víš, že se stýkají, dokonce se "bojíš" zjistit jak intenzivně, budeš pod vlivem emocí dlouho, možná déle než čekáš.
Tohle je možná situace na řešení, ne až otupíš a bude ti vadit tak, že ho po "zralém" rozhodnutí pošleš pryč. Důvěra souvisí se sebedůvěrou, a obojí není tak snadné zase získat. Možná si věříš jako matka, v profesi, ženská, ale jako partnerka asi moc ne, nikdo neříká opusť svého muže, taky mi záleží na rodině, ale bojovat za sebe podle mě není nic špatného.
Určitá sobeckost znamená i lásku k sobě a pokud jsi v pohodě ty, tak často i ti ostatní kolem tebe.
K záladní otázce, pokud máš důvod žárlit (a ty ho podle mě máš) a nemáš srdce z kamene, žárlit těžko přestaneš, pokud tedy nakonec neotupíš. A tvůj muž ti nakládá, on i ona jsou sobci až moc ...
|
|
|
|
| Líza |
|
(6.10.2011 11:17:58)
Bilynicku, možná nebudeš chtít číst, co napíšu, ale ber to jen jako jeden z možných pohledů a jednu z možných variant, rozhodně netvrdím, že tohle musí být váš případ.
Jako že: je jasný, že člověk může měnit jenom sám sebe, svoje postoje a svoje chování. Je dobrý pohlídat si, kdy se z práce na sobě stává sebeznásilňování - dobře si uhlídat tu hranici. Protože existuje i jedna taková varianta - a řekněme, že ji znám dobře z vlastní zkušenosti - varianta, kdy uděláš všechno, co dokážeš, a ještě něco navíc, a přesto to nepomůže, protože ten druhej se nepodílí. Je dobrý vědět, že i když já udělám všechno "správně" a vydám ze sebe maximum, nemusí to dobře dopadnout - protože já můžu ovlivnit jen tu svoji půlku. A ne za každou cenu, jen za tu cenu, jakou si sama stanovím (to je určitě u každýho jiný, každej je ochotnej skousnout jiný věci nebo jinak hodně věcí).
Jen tohle jsem chtěla napsat, a jak říkám, to není o vás a možná to o vás nikdy nebude. Ale mně trvalo dost dlouho, než jsem pochopila, že sama mám jen omezený kompetence. Že nejsem všemocná.
|
| *Niki* |
|
(6.10.2011 11:26:31)
Jak teď napsala Líza.
Pracovat na sobě ano, odpouštět ano, respektovat chyby u sebe i jiných ano. Znásilňovat se ne.
Amen.
|
|
| Daniella17 |
|
(6.10.2011 12:10:51)
Líza
Takhle jsem to myslela.
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(6.10.2011 11:04:18)
víš co, mně na tom vadí, že neustále řešíš jakousi jeho chlapskou ješitnost, co na to on, jak se mu co nejvíc zalíbit, zatímco případnou vlastní ješitnost a vlastní pocity odsouváš zcela na vedlejší kolej.
Já si myslím, že je OK dát tomu druhému druhou šanci, ale ty si dle mého názoru něco nalháváš a omlouváš to, že si necháváš s prominutím kakat na hlavu.
Požadavek, aby se s exmilenkou přestal stýkat, je z Tvé strany naprosto legitimní a viděla bych ho jako naprosto minimální podmínku Tvé ochoty ve vztahu setrvat.
Z jeho strany zase považuju za legitimní očekávat, že když už jsi ho "vzala zpátky" tak on bude sekat latinu a Ty ho nebudeš stíhat neustálými výčitkami a zákazy. Zároveň ale musí počítat s tím, že semínko nedůvěry zasil a tu latinu opravdu sekat.
To, co děláš Ty, je v podstatě deklarace "dělej si co chceš, byť by to bylo vůči mně sebevíc bezohledné, já to vydržím a stejně s tebou zůstanu."
Na což máš samozřejmě právo, ale pak si nelži do kapsy - v zájmu udržení manželství jsi ochotná dlouhodobě zcela potlačit a upozadit vlastní pocity.
|
|
|
|
|
| Popocatépetl |
|
(6.10.2011 10:31:55)
Moc dekuji i za vase dalsi prispevky. Velmi mi to pomohlo ujasnit si, co opravdu chci.
Myslim, ze nastane-li v zivote problem, byt partnersky a tedy tykajici se OBOU, nelze cekat na to, AZ neco udela TEN DRUHY, byt mame pocit, ze "na to mame prece moralni pravo" (my snad zijeme ve svete, v nemz vladne "100%ni spravedlnost"?). Ano, je spravne dat najevo svoje stanovisko a doplnit ho SVOU predstavou reseni (a to jsem take udelala, vecne, tak, aby to pochopil i "chlap", bez urazky), ale - podivejme se na to realne - pak uz opravdu neni mozno ovlivnit, jak se na stejnou vec bude divat ten druhy... Proto rady typu "a ted by muz mel" nebo "a trvala bych na tom, aby muz", nejsou pouzitelne. On je prece jineho nazoru, muj nazor zna...pokud PRESTO neco neudela, ma k tomu asi duvod. Ten muze byt jak ten, ze si me vubec nevazi, tak ten, ze opravdu mluvi pravdu. To ja nevim, to vi jen on - ale ja jsem se rozhodla s tim clovekem zit, takze podezirat ho mi nepomuze, naopak musim ZNOVU v sobe sebrat silu mu duverovat, protoze jinak to budu JA, kdo tentokrat vztah zazdi. (Nebo teda minimalne TAKY ja, abychom byli objektivnejsi.)
A proto jedine, co JA muzu udelat, je najit silu a reseni V SOBE. Mam pocit.
|
| *Niki* |
|
(6.10.2011 10:44:12)
Bilynick, myslím, že ti rozumím, ale to do slov vše prostě dát nejde...
Ale i tak ti dám radu, buď sama pro sebe ta nejdůležitější.
|
| Popocatépetl |
|
(6.10.2011 10:51:54)
"Ale i tak ti dám radu, buď sama pro sebe ta nejdůležitější."
Dekuji, Niki, ano, to je dobra rada, a v zasade se nevylucuje s mym postojem. Na tom hodlam pracovat SOUBEZNE
|
|
|
|
| Daniella17 |
|
(6.10.2011 10:37:45)
Niki, já mám dost podobný pohled jako ty, nebo si to aspoň myslím, líbí se mi, jak se zakladatelka dívá do sebe, hledá, hledá i jiné úhly pohledu, šmahem nehází vinu na manžela, nesnaží se živit negativní pocity, naopak pátrá, jak z nich ven, rozumím jí až moc dobře z vlastní zkušenosti. Přesto se mi z mého pohledu nezúčastněné zdá, že její manžel zneužívá situace. Že je teď prostě řada na něm, protože tohle zrovna je případ, kdy se na jejích negativních pocitech velmi velmi podílí a je v jeho moci jí pomoci se jich zbavit, postupně. Jaká je pravda, ví jen její manžel. Neříkám, že má zakladatelka nízkou sebeúctu. Neodsuzuji jejich chování. Každý je zodpovědný sám za sebe, ano. Ale vztah musí budovat oba - pokud chtějí. A mě se v tomhle případě zdá, že její manžel za tím dost pokulhává. Ale třeba se na to dívám blbě.
Jo, důvěru si musíme budovat sami, věřit musíme my sami, ale v partnerství po takovéhle události musí se svou troškou do mlýna taky partner.
|
|
|
|
|
|
|
| leli |
|
(6.10.2011 9:00:18)
S tou tlustou čárou jsi to opravdu vystihla, ano platí pro OBA a milenka by měla za ní zůstat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)