| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Mám důvod žárlit, ale žárlit nechci - jak z toho ven?

 Celkem 192 názorů.
 Popocatépetl 


Téma: Mám důvod žárlit, ale žárlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:21:31)
Dobry den,
omlouvam se, obcas ctu nektere rubriky, ale neprispivam.
Ted bych ale moc potrebovala poradit, prosim.
Manzel pred casem odesel k jine zene ~o~, rok zil s ni, aniz jsme byli rozvedeni (nechtela jsem se ukvapene rozvadet), pak se vratil, protoze jim to dlouhodobe neklapalo (a rekla bych, ze vystrizlivel ~d~).

Mam manzela porad rada ~m~, navic mame spolu 2 deti, je to pracovity clovek, o deti i o me se pekne stara, nemame zadne vetsi problemy, jen jako vsude. V sexu si rozumime ~s~, milujeme se casto a s chuti. Dokonce i manzelovu neveru jsem zvladla dobre, snazila jsem se tak nejak vecne fungovat, starat se dobre o sebe i o deti a nehrabat se moc v emocich. Trochu jsem doufala ~d~, ze ho milenka za cas omrzi, kdyz s ni bude denne (tak trochu jsem ji ho domu "vnutila" hned pote, co se nevera provalila), zaroven jsem se proste pripravila na variantu, ze zustane s ni (pracuji, mam nasetrene nejake penize...). S detmi se po celou dobu bez omezeni vidal, i platil na ne.

A ted v cem je problem: jednorazovy, byt deletrvajici ulet, ze ktereho se vratil KE MNE (= tudiz ja jsem aspon z pohledu "zname bezpecne rutiny" v pevnejsi pozici nez milenka), jsem byla ochotna a schopna "odpustit" a zvladnout i psychicky, protoze na to jsem byla pripravena. Nac jsem pripravena nebyla? Ze to NESKONCILO!!!!! ~o~~q~ Zjistila jsem, ze zit s ni sice neumi, ale presto je k ni i nadale silne poutan ~8~. Obcas (nebo mozna casteji) jsou v kontaktu, asi pres sms, maily i osobne (obcas asi zajdou na kafe), nevim, po detailech nepatram v ramci zachovani sveho dusevniho zdravi ~a~. Ale sam mi to rekl, ze je to pro nej velmi dulezita zena ~R^, se kterou sice jim to v partnerskem vztahu neklape a v sexu to pry byla vubec katastrofa ~8~, protoze ji na rozdil ode me skoro porad „bolela hlava“ ~q~, ale presto by rad, aby v jeho zivote zustala jako jeho blizka pritelkyne...byt ja pry jsem pro neho jeste dulezitejsi, proto se mnou zije, a proto se ke mne vratil.
No, manzel je jinak moc prima a rada bych s nim zustala ~m~, ale ja si proste nemuzu a ani nechci zvykat na permanentni pritomnost „treti blizke osoby“ v nasem dvojstrannem vztahu ~a~~a~~a~. Nejsem typ „manzelky svetice“, ktere dokazi programove zit s chronickymi neverniky a omlouvaji to „takovi jsou chlapi“ ~o~...na druhe strane mu rozumim ~d~, v podstate i ja mam v zivote lidi opacneho pohlavi, kteri jsou mi velmi blizci, a prece je „nezahodim“ jen proto, ze jsem se vdala...rozdil je jen v tom, ze ja kdyz zajdu na kafe s kamaradem, tak proste zajdu pokecat s kamaradem, a v duchu nepremyslim, jake to s nim bylo ci mohlo byt. Proste mam doma muze a toho jsem si VYBRALA, takze z tohoto uhlu pohledu hodnotim ostatni chlapy.

Vyhodit chlapa z domu a zit sama by bylo snadne, to vim, ze se tu casto radi (taky tusim podle kamaradek, jak obtizne je najit chlapa LEPSIHO, ba dokonce i jen jineho!) – ale da se to udelat nejak lepe? ~d~ Zustat s nim, a soucasne – to zni ale hloupe!!! – nejak dosahnout toho, aby DOBROVOLNE uznal, ze davat moji lasku v sazku uz by se mu po druhe nemuselo vyplatit...na nejake „chvili u milenky a chvili zase pokorne se svesenyma usima doma“ take nejsem zvedava ~o~~q~...navic, jak bych to vysvetlovala detem ~d~? Nejsem zadna putka, takze mi prosim neradte „vic o sebe dbat“, „davat manzelovi drobne zaminky, aby si mnou taky nebyl uplne jisty“ apod. To vsechno delam – ale paradoxne mam pocit, ze cim vic mu unikam do „nezavislosti na nem a na nasem vztahu“ ja, tim vic on povazuje za „ospravedlnitelne“ taky si „drzet zadni vratka“. Udelala jsem i to, ze jsem mu natvrdo rekla, ze ho miluju, zit s nim chci, budu o nas vztah bojovat – ale ve 3 v nem zit nebudu. Nicmene „ultimata“ typu „okamzite s ni prerusis vsechny styky“ se mi davat nechce – co z toho? Bude se s ni schazet tajne? CIM manzela zaujmout tak, aby na paralelni vztahy proste ZAPOMNEL? ~m~~s~~s~~s~

Diky moc a omlouvam se za roman...
~d~
 czechchic 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:27:26)
CIM manzela zaujmout tak, aby na paralelni vztahy proste ZAPOMNEL? tahle veta me tedy fakt dostala, neodsuzuju te, ze jsi cekala az si ten tvuj manzel uzije a pak se vrati, ale tohle ja bych proste nemohla delat...
I kdyz vim, mate deti, ale za tohle ten vztah nestoji- ja bych urcite od nej odesla, jelikoz nevim nevim, ale vse, co on ti treba nakecava, ze ona v sexu nebyla dobra atd.... to taky muze byt pekny blabol!!!!
 czechchic 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:28:54)
tim chci rict, ze neverim, ze chlap odejde od svoji zeny za jinou zenou a nedostane dobry sex- a zustane tam 1 rok!!!
 Dalalmánek 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:32:04)
Zakladatelka ale vysloveně píše, že odcházet nechce. To je tady taková univerzální rada na Rodině.
 czechchic 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:33:58)
ja vim ze nechce, napsala jsem zakladatelce jen jak bych to videla ja- tzn. ne tak naivne!
 petra 
  • 

Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:28:25)
To je těžké a pořád v tobě bude červíček hlodat. Také jsme udělala to co ty. Jen s tím rozdílem, že manžel to ukončil úplně. Ale i přesto jsem se od toho nedokázala odprostit a dělala jsem žárlivé scény, vyčítala a dospělo to u nás po půl roce tak daleko, že mi manžel řekl, že mě má plné zuby a nechce se mnou být. Bolí to a vím, že si za to můžu sama, ale nemohla jsme si pomoct. Ten pocit zrady byl velký. Takže pozor na tohle.
 Dalalmánek 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:29:10)
Já myslím, že to děláš, jak nejlíp to jde. Pokud se ten vztah k druhé přetransormoval spíš v blízké kamarádství, asi se s tím budeš muset smířit. Já myslím, že zpátky k ní už neodejde. Asi občas potřebuje s ní jen pokecat.
 Markéta, kluci 9 a 3 
  • 

Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:44:00)
Maximálně se spolu vyspěj, když jí zrovna nebude bolet hlava.Takhle bych to asi viděla já a to by mi vadilo strašně.
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:10:26)
V čem je nezávazné pomilování (s oboustrannou ochranou proti otěhotnění) horší než nezávazné popovídání?
 withep 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:48:16)
Z nezávazného povídání mj. nehrozí chlamydie, HPV a podobné na zdraví a životě ohrožující "lahůdky".
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 20:35:47)
To máš pravdu.
Nebereš ale asi do úvahy, že tady se nejedná o náhodný styk, ale o styk s (jednou) dobře známou osobou.
A dále, tou ochranou proti otěhotnění ze strany muže jsem chápal kondom (měl jsem to napsat explicitně - moje chyba), a ten tebou zmíněná rizika minimalizuje.
 MarianaN 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:20:52)
dobrá provokace, hochu ~t~
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 20:36:51)
Díky, děvče.
A odpověď na otázku?
 Kudla2 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 20:46:07)
cože? ~e~~e~~a~

tak to se tvoje žena má, asi jsi extrémně tolerantní partner, když ti je jedno, jestli si zajde s kolegou z práce na jedno kafe nebo na jedno...ehm...číslo?
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 20:54:10)
Já to neřeším. Je to v zásadě její volný čas a pokud nepřinese domů kukačku nebo pohlavní nemoc, nemám důvod a chuť to řešit.
 Kudla2 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 20:56:55)
aha... tak tebe bych teda za muže nechtěla.

Brala bych to tak, že jsem ti úplně u zadku.
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 21:01:38)
I tak se dá můj přístup vyložit...
A nebo taky že nechávám druhému jeho zodpovědnost za jeho chování.
 Kudla2 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 21:04:13)
..no zodpovědnost OK, ale vocamcaď pocamcaď... beru to, že člověk nemá sledovat a slídit a představovat si, kde a s kým to partner(ka) asi zrovna dělá, když se opozdí z práce, ale aby mi bylo úplně fuk, jestli někde souloží s někým jiným, pokud mi domů nepřinese pohlavní chorobu nebo mimino, to už mi spíš připomíná tu lhostejnost.
 Líza 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 21:04:39)
Spíš to první...
 Markéta, kluci 9 a 3 
  • 

Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 13:52:09)
Já mám milování spojené s láskou, tak by mi vadilo, že můj muž rozdává lásku na více frontách.

Nechtěla bych doma mít chlapa, který praktikuje "nezávazné pomilování".

Nechtěla bych ani, aby si s ex milenkou povídal.
 MishuI 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:31:31)
Líbí se mi,jak jsi byla nad věcí a tak nějak tušila,že se vrátí.Dál bych mu ale "tu paní" rozhodně netolerovala!!
 Kalamity YANKA 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:39:55)
tak~R^

po takovehle zkusenosti bych byla asi razna, proste "ano, budeme spolu, ale ona nas na cas rozdelila, takze si logicky nepreju, aby ses s ni jakkoliv dal kontaktoval. je-li to pro nej problem, muze jit..."~;((
 Sýkorka 47 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:31:36)
Já to teda nezažila,ale zkusím radu-zaměstnat doma manžela natolik,aby neměl na milenku čas.A pak taky se ho zeptat,jak by se to líbilo jemu,kdybys tohle udělala ty?
A ještě k té žárlivosti-možná právě trochu ji projevit-by možná ocenil.....Ale zas to nepřehnat!!!Jinak držím palce,ať to zvládneš co nejlíp.~;((
 Benin 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:35:31)
Nevím, čím bys měla manžela zaujmout tak, aby na milenku zapomněl. Taky se mi příčí dávat ultimáta, ale tady jiné východisko nevidím. Snad nebudete žít ve třech? Je jen na tobě, zda manželovi věříš, že by se s ní dále nestýkal (já osobně bych nevěřila, ale mám to v povaze). Nezlob se, ale takový způsob života mi přijde dost ponižující (pro tebe). Já bych prostě chtěla mít svého muže jen pro sebe. Ano, kamarádky ať má, ale nelíbilo by se mi, že by některá z nich byla jeho bývalou milenkou (a to i před naším vztahem, natož aby byla jeho milenkou za doby trvání našeho vztahu!).
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:40:49)
"Já bych prostě chtěla mít svého muže jen pro sebe."
No, to ja taky. Ale uprimne, nemyslim si, ze by to bylo tak jednoduche. Zivot neni jednoduchy. Nejsou jen cerna a bila reseni. Neverim, ze s jinym muzem bych byla "uchranena" neceho podobneho - at uz dalsi nevery, nebo jen toho, ze bych kazdeho dalsiho chlapa proste podezirala, ze se na nej taky nebudu moct spolehnout. Je takova doba (videly jste film Muzi v nadeji?), ktera proste moc nepreje zavazkum a zodpovednosti vubec. Ja bych rada udelala neco pro zachranu TOHOHLE manzelstvi, nez ho pripadne pridame k tem ostatnim rozpadlym...~d~
 czechchic 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:43:44)
hm, tak mi povez cim je ta milenka tak fantasticka a cim jej upoutala tak moc- a zrejme vice nez ty sama- ze s ni travi volny cas~4~
 Benin 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:52:17)
Tak s ním budeš muset zůstat a doufat, že se přátelství vytratí nebo se nezvrtne zase v něco víc. Bývalá milenka nemá známost?
Pokud se k tobě vrátil, stál mu váš vztah za to. Tak v něm pokračuj.
A zkoušela sis s ním promluvit, jak by bylo mu, kdyby ses chovala jako on?
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:59:51)
"A zkoušela sis s ním promluvit, jak by bylo mu, kdyby ses chovala jako on?"

Ano. Rika, ze on by s tim problem nemel, protoze neni zarlivy, kdyz o nic ve skutecnosti nejde. (Nechci to testovat v realu ~;), to by bylo zbytecne prilevani oleje do ohne.)

Kdyz se na to kouknete ocima toho "nevernika" - kdo nekdy nekoho mel rad a moc mu to nevyslo, dobre vi (i ja), jak je tezke se "na povel" od toho druheho odpoutat, i kdyz si to clovek ulozi sam.

A ja si navic myslim, ze "zakazy a prikazy" nic neresi - proste clovek bud verny zustat chce, nebo nechce, a ovlivnit to ten druhy moc nemuze. Rada bych, abychom celou situaci zvladli jako dospeli lide, kteri vedi, co chteji.
 Benin 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:24:07)
Přeji hodně štěstí ~;((
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:25:02)
Diky.
Diky vsem za nazory.
 Hilly. 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:39:50)
Tak mu zahni taky~2~
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:41:44)
"Tak mu zahni taky"
Nevim, ze by se timhle neco vyresilo. ~d~
 Hilly. 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:00:19)
Kdyby si naša milence, tak by jí jeho extenpore už byly jedno. I když..morální to není, o tom žádná
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:04:24)
"Kdyby si naša milence, tak by jí jeho extenpore už byly jedno."
Ja chci zit se svym muzem, nikoli s milencem vrazet dalsi klin do jiz naruseneho vztahu. Proto "odvetu" za neveru nepovazuji za reseni, navic, po tom ani nijak netouzim. ~a~
 Hilly. 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:15:51)
Tak prostě máš za chlapa egoistického sobeckého blbce, co chceš slyšet? Pokud nerespektuje tvé negativní pocity z jeho chování, které může změnit, tak pryč od něho. Partner by měl být nejbližší milovanou osobou, které budu vycházet vstříc. Nevím co tu řešíš.
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:34:49)
"Partner by měl být nejbližší milovanou osobou, které budu vycházet vstříc."

To je téma na další diskusi. Do jaké míry jí budu vycházet vstříc? A v jakém smyslu nejbližší?
Čímž nežádám o odpověď, jen píšu, že to nevidím tak jasné.
 MarianaN 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:36:05)
hlavní je zásada: nedělat nic, co druhému ubližuje, přičemž to, co mu ubližuje nebo ne, musí vždy posoudit partner sám
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 20:43:33)
A co když partner prohlásí, že mu ubližuje, kdykoli mu zmizím z očí?
Žárlivcům ubližuje už to, když jejich partner mluví s osobou opačného pohlaví (co kdyby si něco domlouvali...). Tak bych se toho měl vyvarovat?
 Analpa 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:43:16)
A to jsi ho vzala zpátky jen tak? Nějak mi v tom chybí ta jeho strana. Neměl by se spíš on sakra snažit, aby sis ho chtěla nechat? A ne se ještě dál scházet s milenkou a dávat Ti najevo, jako by ona byla pomalu důležitější než Ty!!! Připadá mi to pro Tebe dost ponižující. Kdysi jsem něco podobného zažila chlap měl kamarádku na kafe, obědy, pak spolu něco měli - jednou. Rozhodla jsem se, že s ním budu, ale on si myslel, že bude vesele dál pokračovat aspoň v těch obědech a kávě. Musela jsem mu jednou dost rázně vysvětlit, že takhle ne, aby pochopil, jak mě tím ponižuje.
 Terinka4444 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:45:51)
Ty jo, co ti na to napsat, nevím co, já bych vykopala a to tak rychle, že by nestačil mrknout, pro mne je to naprosto bezcharakterní sobec, nechtěla bych se na něj ani podívat. Já ti nemůžu dát radu, kterou bys potřebovala, protože ji nemám, jediné co bych poradila je, okamžitě vykopat a už nikdy nevzít zpět.
 czechchic 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:47:48)
~g~~g~~g~ aspon nekdo!! uz jsem se bala, ze tady tohoto nazoru jsem jen ja
 Líza 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:52:25)
Diskusi nemám čas dočíst, ale myslím, že není v pořádku, že ta žena zůstává jeho blízkou přítelkyní. Když ukončit vztah, tak úplně. A chce-li se ke mně vrátit, trvala bych na tom. Nejde přece jen o to "se zalíbit". Měl by se trochu snažit, má to nějak moc jednoduchý. A ty trpíš - a oprávněně.
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:23:56)
Jojo, přesně jako Líza.
On ujel, tak ať se snaží. Taky bych se cítila ohrožená (kdyby to byla ex, tak nejspíš ne, ale tohle je bývalá milenka, že). Dát druhou šanci, prosím. Ale dělat někomu blbečka, to fakt ne.
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:47:16)
Moudrý je ten, kdo se netrápí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má.

Čili já bych doporučil klidně partnerovi říct, jak to vidíš, tj.
"nechci si zvykat na permanentni pritomnost „treti blizke osoby“ v nasem dvojstrannem vztahu".

Možná ti vyhoví , možná ne, a pak bych si zvyknul, i když nerad.
 czechchic 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:48:33)
jak zvyknul??? proc by sis mel zvykat???
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 20:50:59)
Jak zvyknul? Jako si zvykneš na zvýšení ceny jízdného v MHD. Není to nic, z čeho by člověk měl radost, ale MHD je pořád i za tu cenu přínosem a alternativy nejsou moc schůdné.
 Kudla2 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 20:53:58)
jenomže s dopravním podnikem se nemůžeš dost dobře domluvit, nejsi pro něj partner.

Cítíš se tak, respektive chceš se tak cítit, i ve vztahu ke své ženě? Že rozhoduje ona a ty pro ni nejsi partner?

Pokud mi dopravní podnik svévolně nadiktuje pro mě nepřijatelné podmínky, budu chodit raději pěšky nebo jezdit autem.
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 21:06:47)
S některým partnerem se na některých věcech nedomluvíš.
Jde o to, nakolik jsou ty věci pro tebe podstatné.
A pokud přínosy vztahu převažují, je logické si na negativa zvyknout, když je nemohu změnit.
 Kudla2 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 21:12:53)
jaká pozitiva můžou převažovat, když se s partnerem nejsme schopni domluvit ani na dost zásadních věcech, které jsou pro jednoho či druhého podstatné?
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 21:42:50)
Dobrým příkladem je třeba zakladatelka. Spousta věcí jim funguje, domluví se o penězech, dětech, sexu apod. a jediným, o čem se nedohodnou, je kontakt s exmilenkou. I podle ní pozitiva převažují.
 Líza 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 21:44:00)
Zakladatelka je v koutě. Převažuje strach, ne pozitiva.
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 21:58:34)
Zakladatelka píše:

Ke mne se muj muz chova zdvorile, vrele, ochotne dela jakekoliv prace, o nic se ho nemusim doprosovat, vydelava pravidelne penize, do niceho mi nemluvi, i po letech mi kazdy den vysekne kompliment nebo posle z cest milou sms, ma velmi rad nase deti a stara se o ne, pri milovani nikdy nemysli jen na sebe,

A ty tvrdíš, že:
Převažuje strach, ne pozitiva.

Inu, každý zakladatelčinu situaci hodnotíme jinak.
 Prostě Anna 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 22:49:08)
Mirku,
já vím, že dle témat tady na Rodině by si člověk (žena~;) málem mohl myslet, že je to na mužským něco výjimečného, tudíž je třeba si ho považovat, ale já i můj muž se k sobě oba chováme zdvožile, píšeme si a voláme během dne, většina otců má ráda své děti a stará se o ně, chodí do práce.. V mé rodině i v rodině mého muže jsou tyto hodnoty také tak nastaveny, to platí i pro mé okolí. Nicméně pro vztah potřebuji něco víc nebo spíše bych napsala ještě "něco" jiného. Kromě toho, že ho budu mít ráda, od partnera očekávám.. stop to není to správné slovo! Já od mužskýho potřebuji cítit pocit jedinečnosti.
Z tohoto důvodu jsem psala, že bych spíše zkousla nevěry na jednu noc, než citovou angažovanost mého manžela.
Musím opakovat, co jsem psala. Jestliže Bílýnick někde v duši řeší, to co založením tohoto tématu na Rodině řeší, pak její manžel by se měl prostě víc snažit, ach jo, a tím nemyslím "chovat se zdvořile, chodit do práce, starat se o děti.~f~
Toto téma tu už proběhlo vícekrát, je to pořád dokola, pro mě intimita ve vztahu není jen sex, jsou to určité rituály, společné vzpomínky, věty, které není potřeba doříct. Já rozhodně nepotřebuji mít manžela uvázeného doma, byl mi nevěrný, ale pro jeho kladné stránky jsem přivřela obě oči (parafrázuji volně můj oblíbený citát: "a zabít ho by bylo nelegální"), není malej kluk, žádné sliby jsem od něj neočekávala, ale to, co děla manžel Bíléhonicku mi přejde dost přes. ON! vyloučil sex (stejně nám to neklapalo, však jsem ti říkal~;) a jedeme dál.

Přesto věřím, že jsme lidi různí, Bílýnick to zkousne a bude spokojená. To, že mně osobně přijde, že její manžel využívá jejího vděku, že s ním může být je irelevantní.

Přesto podruhé - brala bych, kdyby jejímu manželovi došlo, jak trpělivou a vstřícnou ženu doma má, proto se vrátil domů. Ale poté, co dělá, mně přijde, že její trpělivost a vstřícnost zneužívá.
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 7:00:31)
Díky za rozsáhlé vysvětlení tvého postoje.

"...že je to na mužským něco výjimečného, tudíž je třeba si ho považovat..."
Obecně dobrých věcí je dobré si vážit, a ne si říkat že to jsou normální. "Count your blessings" říkají prý v Anglii.

"...potřebuji cítit pocit jedinečnosti."
Někdy se člověku nepodaří všechny své potřeby uspokojit. Kdyby ses narodila u muslimů a byla třetí ženou svého manžela, taky bys to nejspíš zvládla.

Diskuse na téma "pocit jedinečnosti" nebo podobné by mě zajímala. Máš nějaký odkaz?
Já mám podezření, že za potřebou "cítit pocit jedinečnosti" je spíš potřeba nějaké jistoty v tomhle nejistém světě. A že pokud si člověk dokáže svoji jistotu vytvořit jinak sám, nepotřebuje pak onen pocit, že jsem jedinečný pro svého partnera (to je jen bonus).
Na druhé straně v našich poměrech už vztah "manžel(ka)" (a nově taky registrovaný partner(ka)) jedinečný je - alespoň formálně, protože takového člověka můžeš mít jenom jednoho. Rovněž otec tvého dítěte je pouze jeden z podstaty věci (i když může být jeden bio otec a druhý otec de iure).
Já bych očekával, že otec se bude věnovat převážně svému dítěti a manžel své manželce. Ale někomu stačí věnování na 60%, někomu připadá 99% málo. To co prováděl rok onen záletník mi v pořádku nepřišlo, současný stav mi přijde přijatelný.
Podle mně je lepší být v životě spokojený s tím, co mám. A spíš se snažit víc produkovat než víc přijímat. A to i v mezilidských vztazích.
 Líza 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 7:12:28)
Eeko ~g~
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 7:45:14)
Dobre rano,
docetla jsem vase zbyle komentare a dekuji vam za ne.
Pekny den vsem. ~x~
 *Niki* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 9:03:31)
PO přečtení téměř všech názorů občas přemýšlím, zda je nutné znovu a znovu zakládat podobná témata, protože odpovědi jsou taky stále stejné. A nekonzistentní:)

Zakladatelko, kdyby jsi napsala jen první část příběhu (a že ty tady taky bývají), jakože po muži štěkáš, sexem s ním manipuluješ, intimita se vytratila, žijete vedle sebe... atd... většina žen by ti napsala, ať něco uděláš, protože takto tě muž opustí, či si najde milenku a BUDE MÍT NA TO PRÁVO (tohle tu zaznělo několikrát v takových tématech).
A ejhle, když se to stane, už to s tím právem tak žhavé není...

Tvůj muž překročil hranici, o tom žádná. Nejen nevěrou, ta na tom není to nejpodstatnější, i po paralelním vztahu lze mít vztah dobrý a pevný.On tě ale i opustil, a to je dost i na mě, přiznám... nicméně JEN ty víš, co cítíš, co je pro tebe dobré a velmi se mi na tobě líbí, že to víš. Působíš vyrovnaněji a spokojeněji než spousta z těch, co mají "na rozdíl od tebe hrdost"... máš pravdu v tom, že pokud ti není dvacet a nejsi bezdětná, opuštěním muže, kterého miluješ, on tebe, a se kterým pracujete na dalším levelu vašeho vztahu, si pomůžeš k čemu...? Po x letech opájení se vlastní hrdostí vlezeš na seznamku a velmi hrdě budeš chodit na schůzky s týpky, o kterých si nakonec řekneš, že tvému manželovi nesahali ani po paty...

J8 úplně chápu, že jsi teď ubolená, protože tvůj muž se svou exmilenkou nepřerušil kontakt (a třeba to ani nejde, nepracují spolu?). Já bych byla naštvaná a do konfrontace a "ultimáta" bych šla (pro mě jasné a tvrdé vyjádření toho, že si nepřeju, aby se nadále stýkali, protože právě se snažím vzkřísit důvěru v něj a náš vztah a tohle mi skutečně nepomáhá, a že čekám jeho respekt a pomoc - ultimátum není. Takto bych to pojala já.).
Ale ve finále člověk může pracovat jen na sobě a svých postojích. A být čitelný - jsem ochotná udělat to a to, můj postoj je takový a makový, tohle akceptovat budu, ale tohle už ne.

Nemyslím, že se bičuješ pocity viny a že se cítíš být viníkem situace. To je takovej folklor, hledat viníka a "kdo za to víc může". Jak ve školce. Prostě víš, že na celé situaci máš i ty svůj díl odpovědnosti, že jsi se v minulých letech vztahu taky nechovala jako dobrá manželka, tvůj muž taky nebyl po ten rok dobrý manžel, takže teď byste se měli rozhodnout, zda pojedete v podobných kolejích a dovede vás to tam, kde jste byli, nebo to prostě změníte, a OBA si vzájemně projevíte lásku a respekt a snahu celou situaci změnit.

Pokud ti vadí, že je exmilenka stále nějak přítomna, tak to čitelně sděluj. Neboj se mít i požadavky. Ano, jsme lidé svobodní a je jen na nás, koho do svého života pustíme, koho budeme kontaktovat, s kým budeme chodit na pivo, ale když žijeme v páru, není možné ignorovat veškeré pocity druhého. Musíme najít hranici, co ano a co už ne.
Pokud by mi muž bránil se scházet s kamarády, pošlu ho do háje a udělám si, co chci. Pokud by projevil nevoli s tím, že se stýkám s exmilence (situace hypotetická, ne z mé reality), beru to jako legitimní požadavek.

Pravda ale je i taková, že ve finále máme odpovědnost jen sami k sobě a za sebe. On za své chování (případná jeho další nevěra je jeho problém), ty taky. Jednej tak, jak chceš, z lásky, ne ze strachu, neboj se jít do konfliktu, pokud je nutný, ale zas - to je na tobě.
Ty v tom životě žiješ, ty víš nejlépe, co máš dělat ~x~
 Daniella17 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 9:55:13)
Bílýnicku, píšeš, že se na vše, jak jste to měli i teď máte s manželem ve svém vztahu, chceš dívat z různých úhlů. Jo, je to dobře. Nakonec uděláš, co ti v této chvíli bude nejvíc vyhovovat. Niki píše moc pěkně, Eeka a Kudla taky, já si myslím, že se teď až moc upínáš k tomu svému, co a jak ty můžeš u sebe změnit. Tvůj manžel velmi silně za tímhle pokulhává, je to mírně řečeno hodně nevyrovnané. Pokud usoudíš, že ti udržení manželství za to stojí, opravdu pevně bych vyžadovala, aby se začal na budování - jak píšeš, podílet taky. Protože doteď to na mě působí tak, že se angažuješ pouze ty. A to není dobrý výhled do budoucna - pro váš vztah. Myslím, že teď je řada především na něm. Ty samozřejmě můžeš pracovat na sobě, to jo, ale důležité je, aby ON taky něco dokázal obětovat a pracovat na sobě. A to zatím neudělal. Moc jednoduše mu to prošlo, z mého pohledu.
Pěkně to napsala Eeka, co ona by dělala pro záchranu vztahu, jak by si dala sakra pozor, aby pomohla budovat důvěru. Protože to, že se chlap stará o děti apod., to bychom měli i měly považovat za normu, ne nadstandart. Jinak to nabourává sebeúctu.

Držím ti palce~;((
 *Niki* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 10:16:43)
Danielo17 a jiní... ale teď bez emocí a příklonu k jedné straně. JAK její manžel pokulhává?
Sama zakladatelka píše že: její manžel ji miluje, spí spolu, o děti se stará, je ve volném čase s nimi, a tvrdí, že s exmilenkou se s jako milenkou nestýká, že je jen kamarádka. To vše může být lež, ale klidně i pravda.
Jak jste přišly na to, že její manžel pokulhává? On třeba skutečně už riziko nevidí, milenka je pasé, ví, že svou ženu už nepodvádí...
Přečtěte si znovu zadání tématu. Problém je v nedůvěře a žárlivost zakladatelky ~;)
Ona přemýšlí, co dělat se sebou, aby nežárlila, což mi přijde jako naprosto normální postoj... žárlit v této situaci taky, ale rozumný člověk něco se svými negativními pocity dělá. Neživí je v sobě a neobviňuje z nich okolí.

On jí možná lže a milenka pasé není. To vše možné je, ale to už je JEHO problém, jak se srovná s tím, že je sráč a lhář.
Ale možná mluví pravdu, a proto nevidí důvod, proč exmilenku definitivně vyšoupnout ze života, a nechat si ji jako kamarádku.
Já chápu, že to je pro většinu silné sousto a padne něco o sebeúctě a tak, ale jediný, kdo to může zhodnotit, je zakladatelka.

Jakékoliv hodnotové soudy jsou mimo mísu, tohle je vždy jen o těch dvou konkrétních lidech, co chtějí a co je pro ně důležité.

Já mám taky raději tenisky než lodičky a ženy v lodičkách nemusím chápat, ale to je tak asi vše. Nemůžu tvrdit, že jsou divné, když si ničí nohy a nosí nepohodlné boty. Protože to není pravda. Je to jen můj postoj. Ony se v nich cítí třeba jinak a i kdyby ne, tak to vyhodnocují jinak. Je pro ně image důležitější než pohodlí a i tohle je stejně legitimní postoj jako volit opak.
Každý máme svou cestu.

Zakladatelka na to jde dle mě dobře. Což neznamená, že to nutně musí vyjít (vztah), protože na to jsou potřeba dva.
 adelaide k. 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 10:24:47)
Niki, asi máš taky kus pravdy ale já byhc to vnímala tak, že on ohrozil naši rodinu, mmálem se kvůli němu rozpadla a je na něm aby udělala maximum pro nápravu. A stýkat se dál s milenkou (byť bývalou a teď jen kamarádkou) je prostě pragmaticky viděno rizikové chování.
O tom, že je to netaktní a necitlivé k ženě, se kterou by rád měl dobré vztahy ani nemluvě.
 *Niki* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 10:28:33)
Adelaide, já to chápu. Já zakladatelku naprosto chápu, že žárlivost je po nějakou dobu silný pocit... a od jejího manžela to rizikové je.
On mi nějak sympatický není, z popisu zakladatelky, ale to podstatné není, ona ví, proč ho chce a proč chce tento vztah, a vše napsat nejde.
 adelaide k. 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 10:41:03)
Niki, ono nejde ani tak o žárlivost jako o realismus.
 Líza 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 10:30:00)
Niki, pokulhává v tom, že pokud manželka, od níž na rok odešel k téhle konkrétní milence, má problém s tím, že si tu milenku nechává jako blízkou kamarádku, pak je v rámci práci na udržení manželství a obnovení důvěry na místě sklapnout a kontakty s exmilenkou utnout. A to proto, že má utříděné priority a není mu jedno, jak se jeho žena cítí. Je to legitimní požadavek - to není jako nutit ho, aby přetrhal všechny kontakty s ženským pokolením obecně. Naopak pokud ten intenzivní přátelský kontakt pokračuje, považuju to já osobně za podivné.

Takže - pokulhává v tom, že tohle neřeší. Tohle nemůže nahrnout na manželku, a´t se s tím srovná jak umí.
 Daniella17 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 10:40:12)
Soulasím, pokulhává v tom, že neřeší pocity, které má jeho žena. Navíc k nim dal důvod, to není jako ve školce. Naopak jeho žena jeho pocity vnímá a snaží se je pochopit. Tady je nerovnováha.
 *Niki* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 10:40:36)
Lízo, ale to nejsme v rozporu. Já s tebou souhlasím a i jsem to psala, že já osobně bych požadavek na utnutí nějakých přátelských kontaktů v TÉTO SITUACI, vyslovila. A to dost jasně.

Zakladatelka ale z nějakého důvodu nechce, to už ale jen ona ví proč.

Jinak s ní souhlasím, stejně musíme začít vždy u sebe, co fakt chceme, co děláme z lásky, co ze strachu z opuštění... sebereflexe. Co odpustíme a půjdeme dál, nebo odpustíme, ale už dál neakceptujeme.
Někdo neodpustí, to ale myslím není téma zakladatelky.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 10:49:22)
"já osobně bych požadavek na utnutí nějakých přátelských kontaktů v TÉTO SITUACI, vyslovila. A to dost jasně.
Zakladatelka ale z nějakého důvodu nechce, to už ale jen ona ví proč."

Jak uz jsem napsala, manzelovi jsem JASNE vysvetlila, proc me zneklidnuje, kdyz se chce i nadale obcas videt se zenou, s niz ho pojilo i milenecke, nejen pratelske pouto. Ale pokud bych ho nutila, aby se s ni rozesel, nejak "natvrdo", tak by mozna v teto chvili, kdy jeste od ni NENI zjevne dostatecne odtrzeny (a proto si ji chce v zivote "aspon ponechat jako kamaradku"), v nem zvitezila chlapska jesitnost "nepotrebuju aby mi nekdo neco prikazoval, ze jsem se vracel,...". Zni to podbizive, ale kdyz chcete vyrvat muze z naruce milenky, pomuze, kdyz mu budete doma delat sceny? Muzi obecne neradi "resi", a proto si myslim, ze oceni, a zustanou tam, kde "resit" (mineno pod tlakem a v casovem presu) NEMUSEJI (tolik). Ano, sazim na to, ze mozna bude tlacit exmilenka - a ja mezitim ziskam muze vlidnym, nehysterickym chovanim na svou stranu, a PAK bude mozna ochoten - v klidu - podivat se na nektera sve a ma rozhodnuti JINYMA OCIMA, vic vecnyma. Protoze ted se obavam, ze ani jeden nejsme dost OK na to, abychom "resili" v nas dlouhodoby prospech...

 *Niki* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 11:02:51)
Bilynick, vše je v pořádku, pokud to ty sama takto chceš, a tohle řešení a vyhodnocování situace ty sama bereš jako dobré, a pro sebe přínosné. To je celé a o ničem jiném to ani není.
POkud tím hnacím motorem není strach (z jeho ješitnosti, z jeho odchodu atd.), ale to, že si myslíš, že to takhle je správné, nedá se proti tomu nic namítnout.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 11:10:41)
"POkud tím hnacím motorem není strach"

Ale jisteze JE za tim vsim STRACH z toho, ze by mohl definitivne odejit zrovna tenhle clovek, ktereho si za mnoho veci vazim a je mi s nim velice dobre a je to otec mych deti.
Ale pro me v soucasne chvili neni prijatelna varianta "hrde ho vykopni, pak na sobe zapracuj a pak si najdi nekoho lepsiho", protoze a) proste momentalne jineho nechci b) o tom lepsim mam realisticke pochybnosti.

Proste bych chtela na sobe zapracovat V RAMCI stavajiciho vztahu - to snad prece MUSI JIT, nebo ne?
Prece neni mozne, aby se lidi rozchazeli pokazde, kdyz si potrebuji neco "vyresit", zvlast kdyz maji doma dve deti?
 *Niki* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 11:16:22)
Bilynick, přesně tak. Odcházet ze vztahu, když něco nefunguje, není vždy zralé řešení.
Pak si tedy polož otázku, proč to tvůj muž dělá.

Já mezi ty, co radí odchod, nepatřím, takže mi to neadresuj (i když jsi to psala asi obecně, nebudu si to brát osobně) ~;)

Já ti v práci na sobě fandím, protože to je dle mě nejlepší cesta, jak prožít dobrý život. Práce na sobě ale neznamená vše skousnout, naopak. Je to o tom, naučit se, že jsem dobrá ženská, dávám to a to a požaduju to a to. Odpustím, respektuju chyby. Ale k sobě pustím jen to, co sama dovolím.
To není o kakání si na hlavu. Když na sobě zapracuješ, může nastat varianta, že pro svého muže budeš inspirací a udělá totéž, ale taky ta, že zjistíš, že strach mít NEMUSÍŠ. Že ať on se rozhodne akkoliv, na tobě to stopy nezanechá. Že jeho odchod není hrozbou.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 11:24:46)
"Pak si tedy polož otázku, proč to tvůj muž dělá."

Ano, tu jsem si prave polozila. Proc odesel PRAVE k ni, proc kdyz se vratil, a ja logicky (tedy, z meho pohledu logicky) byla z toho rozbolavela, obcas samozrejme i hodne emocionalni, proc POTREBUJE mit nekoho, kdo ma asi pocit, ze mu "rozumi"? Proto se mu ted snazim porozumet JA, protoze JA jsem jeho zena a JA bych rada byla jeho "nejlepsi kamaradka", kdyz uz tedy musi mit kamaradky mezi zenami ~;)
 Ennywan 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 12:31:14)
bilynick, tato tvoje diskuze je pro mě jedna z nejpřínosnějších, kterou jsem kdy na rodině četla, byť sama takovou zkušenost bohudík nemám. A doufám, že ani mít nebudu. A jak tady někdo psal, četla jsem ji se zatajeným dechem. Zaznělo tady spoustu zajímavých názorů, postřehů, postojů.

Možná jsi to psala, ale v hlavě mi to neutkvělo, ale zajímalo by mě, jestli ti manžel řekl, proč se k vám tedy vrátil, co přesně bylo tím důvodem, proč po roce, kdy tě kontaktoval jen v nutných případech, cítil potřebu vrátit se zpátky? Co přesně je za tím, že si jako partneři nerozumí, kromě teda nekvalitního a nepravidelného sexu?
 Ennywan 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 12:38:33)
bilynick a jinak k tvému dotazu, kdysi jsem četla knihu Láska a žárlivost a tehdy mi přišla dobrá, ale to jsem byla mládě. Nevím, jestli by mi tak dobrá přišla i dnes :o)
http://knihy.abz.cz/prodej/laska-a-zarlivost
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 13:32:01)
"zajímalo by mě, jestli ti manžel řekl, proč se k vám tedy vrátil, co přesně bylo tím důvodem, proč po roce, kdy tě kontaktoval jen v nutných případech, cítil potřebu vrátit se zpátky? Co přesně je za tím, že si jako partneři nerozumí, kromě teda nekvalitního a nepravidelného sexu?"

Jitu, diky za takovy dotaz. Odpovedi na vetsinu techto otazek znam, ventilovat je tu nemuzu, ale zamyslim se timto zpusobem na nimi. Diky.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(8.10.2011 11:27:04)
Dobry den jeste jednou,
vim ze byva zvykem tu nakonec napsat, "jak to dopadlo"... takze rozhodla jsem se nakonec nesmyslne nebojovat proti prizraku nejake "cizi zeny" (protoze kdyz se nic nezmeni v nasem manzelstvi, i kdyby tahle z neho zmizela, muze prijit jina...). "Zarlenim" jsem pochopila, ze taky nic nevyresim. Takze jsem si prosla duvody, proc tenkrat manzel pravdepodobne odesel ODE ME: ja jsem tehdy mela pocit, ze ON nerozumi MNE, ON nechce spolupracovat SE MNOU, ON nechce koukat na veci Z MEHO pohledu...ted teprve vidim, ze ON ve skutecnosti byl v uplne STEJNE situaci: JA jsem odmitala koukat na veci z JEHO pohledu, prave proto, abych si "hrde nezadala"... Stejne jako tady na diskusi, i v realu se ted pokousim byt chvili "jako on". Rikat si misto "Rozhodne NE!!!!!" u kazde veci "A PROC vlastne NE? OPRAVDU ti to takhle nevyhovuje z "objektivniho" duvodu, nebo proste jenom (zarlis, vadi ti ze s navrhem prisel on,...blabla cokoliv). Mas ve skutecnosti svuj popr. LEPSI navrh, nebo nemas a jen te zere, ze on nejaky MA?" "Delas neco proto, ze ti to tak vyhovuje, nebo "abys mu ukazala"?

Verte, ze to neni uplne snadne a prijemne (vzdycky je snazsi si rici "to on za vsechno muze, lump jeden ~o~") a samozrejme neni zaruceno, ze to pomuze, ale neco mi rika, ze to zas tak uplne spatna cesta byt nemusi...

PS: Co dela mezitim muz? Sam prisel s navrhem, ze "s ni" prerusi vsechny styky. Na to jsem mu ja s usmevem rekla, ze nemusi, ze uz to nepotrebuju. Ze mu verim, a na cem nic neni, je kravina to rusit jen "aby se to zrusilo". Klidna, spokojena zena ho docela znejistela ~;)

Samozrejme, pokud by se situace mela opakovat, jeste mam v zaloze svoje kamarady ve smyslu "Kdyz ty chodis na kafe s exmilenkou, urcite ti nebude vadit, kdyz ja budu chodit na kafe s exmilenci (a fakt pekne a sexy se na to vzdycky oblecu ~;))"...i to by mohlo byt ucinne, protoze neznam chlapa, kteremu by OPRAVDU BYLO JEDNO ~2~, kam a s kym chodi jeho zena, kdyz ji nema pod dohledem, a netusi, proc se odtamtud vzdy vraci dobre naladena :-))ale doufam, ze na to nedojde ~;)
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(8.10.2011 11:43:13)
Podle mě ses k problému postavila vzorově.
Jen nerozumím tomu P.S. Sice jsi řekla, že nepotřebuješ, aby muž přerušil styky s exmilenkou, ale pokud by v nich pokračoval, budeš chodit na schůzky s exmilenci. Takže mám pocit, že bys ráda, aby styky přerušil, ale neřeklas mu to jasně, nebo jsi alespoň neocenila jeho návrh. Jaks to napsalo to vyznívá jako "dělej si co chceš, je to tvoje věc a mně to je v zásadě jedno" a ne "to je príma, že ses tak rozhodl, takhle se mi bude žít snáz".
 Líza 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(8.10.2011 11:49:27)
"jeste mam v zaloze svoje kamarady ve smyslu "Kdyz ty chodis na kafe s exmilenkou, urcite ti nebude vadit, kdyz ja budu chodit na kafe s exmilenci"
Jinými slovy vadí ti to nadále, ale svým zdánlivě spokojeným a tolerantním přístupem chceš zmanipulovat muže, aby toho nechal. A pokud to nepůjde takhle, tak sáhneš po tvrdších prostředcích.
Nevím, nějak by mi přišlo férovější pro obě strany, na jeho návrh, že to s ní ukončí, říct - díky, to budu mít radost.
Nevím, dělá mi starost, jak dlouho můžou takovéhle hry fungovat.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(8.10.2011 12:11:12)
Omlouvam se, jak jsem se vse pokusila napsat co nejstrucneji, vyznelo to jinak.

Ano, ja jsem na manzelovo "Ubezpecuju te, ze mezi nami opravdu nic jineho nez pratelstvi neni a nebude a ty jsi pro me nejdulezitejsi zena meho zivota" (v tomto duchu, nechci psat uplne detaily) opravdu odpovedela, ze mu za takovy postoj dekuju, protoze po vsem, co se stalo, proste POTREBUJU se aspon od neceho, na co se muzu "spolehnout", odpichnout. (Ty uvozovky pisu jen sem, protoze "spolehnout" se nelze nikdy na nic, ale proste rozhodla jsem se to brat jako vychodisko za tlustou carou.) Ale zaroven jsem u rekla, ze i ja jsem lecktere sve postoje prehodnotila a ze si nemyslim, ze by nad sebou potreboval (a ocenil) "dozor"...a tedy protoze mu plne duveruji, nemusi ji "zatracovat" a jako kamaradku (kamaradku!) necht si ji necha. Ze samozrejme to pro me neni uplne snadne, ale ze at to bere jako moji vstricnost a snahu prispet k zachovani naseho manzelstvi. Ocenil to a rekl, ze i on se bude vice snazit, abych mu mohla duverovat (coz i cini).

Nicmene samozrejme pocitam i s dalsimi variantami - a POKUD by manzel slibil neco, co by pote nesplnil, pochopitelne bych musela "sahnout po tvrdsich prostredcich". Samozrejme teprve v realite by se ukazalo, jakych, ale proste me uklidnuje, kdyz vim, ze nejsem jen v pozici "mopu", jak me tu nekdo nazval, ale cloveka, ktery ma take svou vlastni variantu.
Myslim, ze jen tak se strachem a ponizene cekat, zda manzel opravdu neodejde, by bylo mnohem nevhodnejsi, nez mit proste - ted uz - pripraveny "krizovy plan".
Uprimne, to neni MUJ cynismus - nez manzel odesel, tak jsem krizovy plan NEMELA (jako zenu, ktera se vdavala s nejlepsimi umysly navzdy, me to proste vubec nenapadlo ~d~). Snad je to takhle jasnejsi?
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(8.10.2011 12:15:07)
Už to chápu.
Takže je to vzorové celé. Gratuluji.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(8.10.2011 12:27:31)
Ne, neni to vzorove - nemuze a ani NEMA byt.
Je to jen moje zkusenost, moje hledani a moje pokusy a omyly, ktere me napadlo, ze by nekomu nekdy pripadne mohly poslouzit jako inspirace (protoze i ja jsem se na Rodine mnohokrat inspirovala). Jsem jenom clověk - o to je všechno tezsi. Kdybych byla robot, tak by mi nektere veci nevadily.
Ale zase takhle mam mozna sanci s nimi neco udelat a zmenit nevyhovujici situaci k lepsimu.
Pekný vikend vsem. A jeste jednou diky za vase nazory. ~x~
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(8.10.2011 13:30:49)
No dobrá, "vzorové" je možná silné slovo, slovo "inspirující" je taky dobré a zní méně zavazujícně.
 *Niki* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(8.10.2011 20:40:01)
Bilynick, vypadá to dobře ta vaše situace. Držím palce, ať to zvládnete oba, máte našlápnuto dobře... snad se i tvůj manžel vzpamatoval a bude se chovat tak, jak manžel má.

Jinak, rozumím ti, ale pokud by mi muž řekl, že se s exmilenkou stýkat nebude, řekla bych to, co cítím, což by bylo děkuju, přesně to bych po tobě chtěla. A tím to uzavřela.

Je mi jasné, jakým směrem se snažíš na celé situaci pracovat (na sobě i vztahu), a že tě exmilenka pocitově neohrožuje. Ale neulehčuj mu to až tak ~;)
 mmm 
  • 

Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(12.10.2011 23:06:38)
mmm
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 11:26:34)
"ale taky ta, že zjistíš, že strach mít NEMUSÍŠ. Že ať on se rozhodne akkoliv, na tobě to stopy nezanechá. Že jeho odchod není hrozbou."

Ano, i to bych se rada naucila. I proto setrvavam. Rada bych pripadne potom po zrale uvaze odesla ja, pokud uznam, ze jsem udelala "vse", a nepomohlo to. Ale rada bych to udelala VECNE, po ZRALEM rozhodnuti, ale ne pod vlivem EMOCI, kde se nalezam TED.
 *Niki* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 11:34:38)
Bilynick, to je fajn, že tu možnost připouštíš, že by jsi i odešla, že víš, že i ty musíš mít hranice.
Držím ti palce, co píše Líza je pravda.
 leli 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 11:52:11)
Jen poznámka, pokud se bude tvůj manžel chovat tak, že víš, že se stýkají, dokonce se "bojíš" zjistit jak intenzivně, budeš pod vlivem emocí dlouho, možná déle než čekáš.
Tohle je možná situace na řešení, ne až otupíš a bude ti vadit tak, že ho po "zralém" rozhodnutí pošleš pryč. Důvěra souvisí se sebedůvěrou, a obojí není tak snadné zase získat. Možná si věříš jako matka, v profesi, ženská, ale jako partnerka asi moc ne, nikdo neříká opusť svého muže, taky mi záleží na rodině, ale bojovat za sebe podle mě není nic špatného.
Určitá sobeckost znamená i lásku k sobě a pokud jsi v pohodě ty, tak často i ti ostatní kolem tebe.
K záladní otázce, pokud máš důvod žárlit (a ty ho podle mě máš) a nemáš srdce z kamene, žárlit těžko přestaneš, pokud tedy nakonec neotupíš. A tvůj muž ti nakládá, on i ona jsou sobci až moc ...
 Líza 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 11:17:58)
Bilynicku, možná nebudeš chtít číst, co napíšu, ale ber to jen jako jeden z možných pohledů a jednu z možných variant, rozhodně netvrdím, že tohle musí být váš případ.

Jako že: je jasný, že člověk může měnit jenom sám sebe, svoje postoje a svoje chování. Je dobrý pohlídat si, kdy se z práce na sobě stává sebeznásilňování - dobře si uhlídat tu hranici. Protože existuje i jedna taková varianta - a řekněme, že ji znám dobře z vlastní zkušenosti - varianta, kdy uděláš všechno, co dokážeš, a ještě něco navíc, a přesto to nepomůže, protože ten druhej se nepodílí. Je dobrý vědět, že i když já udělám všechno "správně" a vydám ze sebe maximum, nemusí to dobře dopadnout - protože já můžu ovlivnit jen tu svoji půlku. A ne za každou cenu, jen za tu cenu, jakou si sama stanovím (to je určitě u každýho jiný, každej je ochotnej skousnout jiný věci nebo jinak hodně věcí).

Jen tohle jsem chtěla napsat, a jak říkám, to není o vás a možná to o vás nikdy nebude. Ale mně trvalo dost dlouho, než jsem pochopila, že sama mám jen omezený kompetence. Že nejsem všemocná.
 *Niki* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 11:26:31)
Jak teď napsala Líza.
Pracovat na sobě ano, odpouštět ano, respektovat chyby u sebe i jiných ano. Znásilňovat se ne.
Amen.
 Daniella17 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 12:10:51)
Líza~R^
Takhle jsem to myslela.
 Kudla2 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 11:04:18)
víš co, mně na tom vadí, že neustále řešíš jakousi jeho chlapskou ješitnost, co na to on, jak se mu co nejvíc zalíbit, zatímco případnou vlastní ješitnost a vlastní pocity odsouváš zcela na vedlejší kolej.

Já si myslím, že je OK dát tomu druhému druhou šanci, ale ty si dle mého názoru něco nalháváš a omlouváš to, že si necháváš s prominutím kakat na hlavu.

Požadavek, aby se s exmilenkou přestal stýkat, je z Tvé strany naprosto legitimní a viděla bych ho jako naprosto minimální podmínku Tvé ochoty ve vztahu setrvat.

Z jeho strany zase považuju za legitimní očekávat, že když už jsi ho "vzala zpátky" tak on bude sekat latinu a Ty ho nebudeš stíhat neustálými výčitkami a zákazy. Zároveň ale musí počítat s tím, že semínko nedůvěry zasil a tu latinu opravdu sekat.

To, co děláš Ty, je v podstatě deklarace "dělej si co chceš, byť by to bylo vůči mně sebevíc bezohledné, já to vydržím a stejně s tebou zůstanu."

Na což máš samozřejmě právo, ale pak si nelži do kapsy - v zájmu udržení manželství jsi ochotná dlouhodobě zcela potlačit a upozadit vlastní pocity.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 10:31:55)
Moc dekuji i za vase dalsi prispevky. Velmi mi to pomohlo ujasnit si, co opravdu chci.

Myslim, ze nastane-li v zivote problem, byt partnersky a tedy tykajici se OBOU, nelze cekat na to, AZ neco udela TEN DRUHY, byt mame pocit, ze "na to mame prece moralni pravo" (my snad zijeme ve svete, v nemz vladne "100%ni spravedlnost"?). Ano, je spravne dat najevo svoje stanovisko a doplnit ho SVOU predstavou reseni (a to jsem take udelala, vecne, tak, aby to pochopil i "chlap", bez urazky), ale - podivejme se na to realne - pak uz opravdu neni mozno ovlivnit, jak se na stejnou vec bude divat ten druhy... Proto rady typu "a ted by muz mel" nebo "a trvala bych na tom, aby muz", nejsou pouzitelne. On je prece jineho nazoru, muj nazor zna...pokud PRESTO neco neudela, ma k tomu asi duvod. Ten muze byt jak ten, ze si me vubec nevazi, tak ten, ze opravdu mluvi pravdu. To ja nevim, to vi jen on - ale ja jsem se rozhodla s tim clovekem zit, takze podezirat ho mi nepomuze, naopak musim ZNOVU v sobe sebrat silu mu duverovat, protoze jinak to budu JA, kdo tentokrat vztah zazdi. (Nebo teda minimalne TAKY ja, abychom byli objektivnejsi.)

A proto jedine, co JA muzu udelat, je najit silu a reseni V SOBE. Mam pocit.
 *Niki* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 10:44:12)
Bilynick, myslím, že ti rozumím, ale to do slov vše prostě dát nejde...

Ale i tak ti dám radu, buď sama pro sebe ta nejdůležitější. ~x~
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 10:51:54)
"Ale i tak ti dám radu, buď sama pro sebe ta nejdůležitější."

Dekuji, Niki, ano, to je dobra rada, a v zasade se nevylucuje s mym postojem. Na tom hodlam pracovat SOUBEZNE :-)
 Daniella17 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 10:37:45)
Niki, já mám dost podobný pohled jako ty, nebo si to aspoň myslím, líbí se mi, jak se zakladatelka dívá do sebe, hledá, hledá i jiné úhly pohledu, šmahem nehází vinu na manžela, nesnaží se živit negativní pocity, naopak pátrá, jak z nich ven, rozumím jí až moc dobře z vlastní zkušenosti. Přesto se mi z mého pohledu nezúčastněné zdá, že její manžel zneužívá situace. Že je teď prostě řada na něm, protože tohle zrovna je případ, kdy se na jejích negativních pocitech velmi velmi podílí a je v jeho moci jí pomoci se jich zbavit, postupně. Jaká je pravda, ví jen její manžel. Neříkám, že má zakladatelka nízkou sebeúctu. Neodsuzuji jejich chování. Každý je zodpovědný sám za sebe, ano. Ale vztah musí budovat oba - pokud chtějí. A mě se v tomhle případě zdá, že její manžel za tím dost pokulhává. Ale třeba se na to dívám blbě.
Jo, důvěru si musíme budovat sami, věřit musíme my sami, ale v partnerství po takovéhle události musí se svou troškou do mlýna taky partner.
 leli 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 9:00:18)
S tou tlustou čárou jsi to opravdu vystihla, ano platí pro OBA a milenka by měla za ní zůstat. ~g~
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:54:36)
"Moudrý je ten, kdo se netrápí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má. Čili já bych doporučil klidně partnerovi říct, jak to vidíš, tj. "nechci si zvykat na permanentni pritomnost „treti blizke osoby“ v nasem dvojstrannem vztahu"."

Ano, to jsem presne takto udelala. Ubezpecil me, ze jako "milenka" a potencialni "partnerka" je pro nej passe...ale verte nekomu na 100% po nevere...a v tom vidim paradoxne vetsi nebezpeci, nez v pripadnem manzelove dalsim uklouznuti...ze ho budu (treba i nepravem) podezirat, a tim ho prudit tak, ze nakonec tema dverma fakt praskne, i kdyby puvodne FAKT byl rozhodnuty zustat se mnou a detma...chci se vyhnout tomu, aby vina mohla byt takto snadno prehozena NA ME - i proto se snazim se nad celou tu pakarnu povznest a koukat dopredu a neohlizet se dozadu. Ale moc mi to nejde, prilis to boli a prilis to zasahlo "centrum duvery". ~d~
 czechchic 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 13:58:55)
to je pochopitelne! taky bych mu uz nemohla verit- a vim ,ze bych jej porad podezirala...
 Petra 
  • 

Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:00:12)
Jestli s ním chceš zůstat i po tom co provedl, nepátrej, neřeš a hlavně nevyčítej. Když tě to popadne vem kolo jeď se projet nebo začni něco dělat. Hlavně odejdi jinam ať nemůžeš vyčítat. Ono to po čase vyšumí. Já to nedokázala a i když chtěl manžel zůstat s námi já ho vlastně tak znechutila, že chce odejít a pracuje na tom. Pak už není cesta zpět. A věř, že vím o čem mluvím. Já která nikdy nebyla za stíhačku a odsuzovala jsme je, se ze mě postupem stala nejen stíhačka, ale i docela slušná hysterka.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:03:01)
"Já která nikdy nebyla za stíhačku a odsuzovala jsme je, se ze mě postupem stala nejen stíhačka, ale i docela slušná hysterka."

Petro, ano, to je presne to, kam bych se nechtela dostat.
 Petra 
  • 

Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:09:57)
Věř, že jak jednou začneš, nevíš kdy máš přestat. To je potom maso. Vztah jde do háje a ty si ještě vyčítáš, že za to můžeš ty. Jak jsme Ti radila. Jest-li jsi rozhodnutá s ním zůstat zkus mu věřit. Utnout to můžeš vždycky. Vím, že se snadno radí, ale hůř dělá. Zkus mu popsat svoje pocity a proč se toho bojíš. Můj manžel se o tom nikdy bavit nechtěl a to byla chyba. Zkuste si úplně v klidu promluvit, že se bojíš, že o něj přijdeš a že mu nebudeš věřit a nechceš dělat žárlivé scény.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:20:34)
"Zkus mu popsat svoje pocity a proč se toho bojíš. Můj manžel se o tom nikdy bavit nechtěl a to byla chyba."

Citim to stejne - protrebuju si o svych obavach na rovinu promluvit se svym muzem. Chlapi tyhle veci nechteji resit, nechteji se "pitvat" v necem, "co prece uz davno skoncilo". Ani ja to nechci "rozpitvavat" a donekonecna vycitat, ale proste potrebovala bych, aby muz pochopil, PROC to presto nemuzeme "jen tak zamest pod koberec", aby uz na to nebylo videt.
Myslim ale, ze se budu muset sebrat a fakt udelat "tlustou caru nevidim neslysim", jak mi radila psycholozka, jinak o manzela prijdu definitivne. (Nezlobte se, ale nebudu tu rozebirat, proc chci zrovna tohohle a ne jineho chlapa, proste mi na nem zalezi a proste nechci patrit k tem, kteri borej...ja chci udrzovat, budovat, zlepsovat...neco zborit umi kazdej.)
 januska.1 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:25:28)
Zakladatelka by především měla nastavit mantinely soužití."Nic nevidím,nic neslyším "je podle mě pod úroveň.Spíš mu sdělit své přání,postoje a je na něm,jak se zachová.Nemůže budovat a snažit se,když na druhé straně není odezva.Třetí do vztahu nepatří,to je snad bez diskuze.
 Jenda00 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:29:17)
Terinka a czech ti to napsali dobře. Já jen přidám a zkušenostma podloženo, že pokud manžel něco takového dělá, tj. že ti vykládá že se s ní potřebuje stýdat dál, chodit s ní na pivo, na kafe a potřebuje jí jako kamarádku tak kecá. Nejde s ní nějakého žít, ale spát ano. Pořád a stále. Nejsem světice ale jsem si jistá že tohle mít doma, vykopnu to. Byla jsi dobrej, vlastně dobré zadní vrátka !!!!
 januska.1 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:31:26)
Jendo,přesně.
 Jenda00 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:30:18)
Januska to napsala taky dobře. Omlouvám se jestli to odemně vyznělo špatně. ~;((
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:38:55)
"Omlouvám se jestli to odemně vyznělo špatně."
Ne, naopak, diky vsem za cenne nazory. Ja si samozrejme uvedomuju, ze chlap je v nesrovnatelne lepsi pozici - jen premyslim, jestli (a co) je jeste mozne udelat pred (nebo misto) ~4~. Na to muze samozrejme vzdycky dojit. Doma nam to jinak klape. Manzel se stara, snazi...neni to jen o "navratu do tepleho hnizda". Mnohokrat se omluvil. Nekolikrat jsem byla hystericka, a dverma nepraskl, naopak rekl, ze to chape, ale ze tim nicemu neprospeju, kdyz ho budu podezirat. Coz ma pravdu. Snazim se na to divat i z jeho pohledu, predstavit si sebe na jeho miste. Jak bych chtela, aby se se mnou jednalo? Aby se mi selhani donekonecna predhazovalo? Aby se mi kontroloval mobil, urcovalo, s kym se smim a s kym se nesmim stykat? Taky urcite bych za chvilku byla nastvana, ze at delam co delam, se mi neveri, tak se na to muzu vykaslat. Ani ja se totiz kvuli nemu nehodlam vzdat svych vlastnich pratel (i z rad byvalych milencu), jenom jsem ho s nima nepodvedla a udelat to nehodlam, to je proste ten jediny drobny rozdil...
 Jenda00 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:44:20)
To není jediný drobný rozdíl holka, už to že tohle napíšeš svědčí o tom, že to nemáš srovnané v pořádku. To je totiž obrovský rozdíl !!!!!!!!!!!!!!! On to na 99% plánuje, spíš to tak dělá. Snaží se to je fajn, nějak ale v tomto případě je to málo, to jediný co ty od něj žádáš a chlap po něčem takovém by to mělpochopit je to že nechceš aby se s tou ženou stýkal. To je úplně normální a v pořádku. To je snad i tvoje povinnost tohle vyžadovat ~t~~t~
 MarianaN 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:50:49)
~R^
 Analpa 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:46:20)
V tom případě bych prostě trvala na tom, že s ní prostě nesmí být v kontaktu. Jí se musí vzdát se vším všudy, bez toho mu těžko začneš zase věřit (beru podle sebe). Pak bych se prostě snažila se s tím nějak srovnat a nepředhazovat mu to. On ale musí počítat s tím, že to nepůjde ze dne na den.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:51:17)
"V tom případě bych prostě trvala na tom, že s ní prostě nesmí být v kontaktu."

Zcela hypoteticky uvazme, zda se ji rychleji nabazi, kdyz bude mit moznost ji kdykoli videt, nebo kdyz to bude "zakazane ovoce". Rekla jsem mu jasne, ze je dospely, "kamarady" obou pohlavi mu zakazovat nebudu, on musi sam nest zodpovednost za svoje jednani - ale ze jakmile by opet doslo k nevere, ze bychom se museli zacit bavit o rozvodu a nasledne peci o deti.
 *Dorka* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:48:02)
Podívej, jemu nevadilo, vzdát se Tebe a žít rok s milenkou. Zajímavé, že vzdát se milenky a žít s Tebou mu problém dělá. ~d~
 Analpa 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:49:40)
Přesně a ještě se cítí ukřivděný, když po něm chceš, aby se na ni vykašlal úplně!
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:52:09)
"Podívej, jemu nevadilo, vzdát se Tebe a žít rok s milenkou. Zajímavé, že vzdát se milenky a žít s Tebou mu problém dělá."

To je zajimave - tohle me dosud nenapadlo, no jo!
 Analpa 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:55:59)
Dorka to vystihla dvěma větama. Tohle je totiž ten zásadní problém.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:01:17)
Jeste jsem mezitim premyslela o jedne veci: dejme tomu, ze by manzel opravdu slibil, ze uz se s ni nebude stykat ani "nezavadne", vymazal by prede mnou jeji cislo z mobilu a pod. - co dal? Budu verit, ze to tak opravdu je? Nebo me bude navzdy pronasledovat obsedantni predstava, ze to cislo ma ulozene pod jmenem "Pepa z fotbalu" a kazde jeho zdrzeni v praci budu povazovat za "setkani s milenkou", budu mu hrabat v kapsach a prohlizet mobil? A dalsimu pripadnemu chlapovi, ktereho si najdu po rozvodu, to budu preventivne delat stejne? Nebo si nakonce radsi pustim plyn? Jo, chapu, ze mozna me nemiluje natolik, kolik bych si predstavovala, ale kdo mi zaruci, ze jiny k tomu, ze me bude podvadet, nebude jeste chlastat nebo mit problemy s praci a prachama? Snazim se na veci koukat z ruznych uhlu, i z tohohle ~d~
 Procentka 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:29:46)
No tak to pak už můžeš zkusit udělat tu "tlustou čátu" a nelézt mu do mobilu atd. (i když občas bych se asi neudržela, když mě takhle zradil...), ale IMHO je první a naprosto základní předpoklad, že bude ochoten s ní přerušit kontakty. Že pro něj nejsi dost důležitá, aby přerušil kontakt s bývalou milenkou, je hodně smutný a je mi tě líto ~7~
Přeju ti štěstí. ~;((
Na mě tedy dělá ten tvůj dojem, že je to pěknej hajzlík.

Ach jo, proč si ženy nechají tak ubližovat???
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:02:43)
Cožpak se záletník rok s bilynick nestýkal?
 *Dorka* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:08:11)
No to já nevím, to ví bilynick. ~d~ Psal jí SMS, maily, zašli občas na kafe? Jen tak, pro radost z její přítomnosti? Já nevím.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:09:56)
Ne, v tom mas Dorko pravdu, nekontaktoval me behem toho roku "zbytecne" nikdy, pokud to nebylo z provoznich duvodu kvuli detem, placeni najmu apod.
 Procentka 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:25:44)
PŘESNĚ Dorko, vystihlas to.
Chlápek je podle mého názoru pěkný vykuk ~o~
 *Dorka* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:31:25)
...udržovat, zlepšovat, budovat... Tohle všechno bych brala a neřekla ani Ň, ale Tvůj muž se s milenkou stále stýká, já v tom vidím dost zásadní rozdíl. Pro mne je postoj, který zaujímáš, dost ponižující.
 MarianaN 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:47:56)
Máš naprostou pravdu, komunikace je základ. A pokud manžel chce manželství taky zachránit, tak by komunikovat ve vlastním zájmu měl, jakkoli je to nepříjemné. Je to nepříjemné, ale zcela nutné...
 Kudla2 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:13:07)
billy, mně přijde úchylný v tomhle kontextu uvažovat, že nechceš být za stíhačku, ABYS NEZAVINILA ROZCHOD, když k tomu máš milion dobrých důvodů.

Myslím, že není špatné to, co říká Petra - na rovinu si s ním o tom promluvit, že by ses chtěla pokusit na to zapomenout, ale že ti to takhle moc nejde, když se s ní neustále stýká.

Případně zkusit nějakou párovou terapii.

Ale v podstatě je to celé o tom, nakolik jsi ochotná stát za svým ve smyslu "když toho nenecháš, tak s tebou nezůstanu". Musíš se sama rozhodnout, co z toho je pro tebe méně přijatelné, a podle toho jednat.
 ája 
  • 

Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:15:37)
Tak nějak si to myslím i já - rozchodit to, když na mě jde žárlivost a blbý kecy, ono se časem snad obnoví i silnější komunikace mezi Tebou a mužem. Hlavně ho nedeptat blbýma kecama. Já si nemyslím, že je doba na to, abychom chlapům zakazovali stýkat se s jinýma ženskýma, proč by měl být hned bezcharakterní blbec, holt jí měl asi rád a nechce jí úplně odepsat ze života, třeba mu ničím neublížila, jeho ale srdce zřejmě táhne za manželkou a to je dobře. Z toho bych těžila, i když je těžké se smířít s tím, že teď je třeba s ní na kafi. To se musí rozchodit (rozjezdit na kole, prostě nesedět v křesle a nepitvat to dokola v sobě furt). nevyčítat a usmívat se nebo být i smutná, kdyý to jinak nejde, ale nevyčítat či nehysterčit. Já ze zakladelky tématu cítím, že ona mu věří, že s tou exmilenkou je jen kamarád, jinak by měla podežření a byla hysterická asi. nevím, jak to napsat, mám podobnou zkušenost, ale partner se stýká s bývalkou, se kterou mají dítě, nevídá jen to dítě, ale vždy i jí, těžce jsem to nesla, ale nemůžu mu zakazovat stýkat se s dítetem, a když to tak mají nastavěný, že se stýkaj všichni, tak s tím nic nenadělám. leda bych odešla od něj, ale proč, když nám je spolu fajn. Mně s ní ale nepodvedl, měli to ukončený dlouho předtím, než jsme se dali dohromady. Neřeším, jestli spolu spí, nějak mu věřím, a když jsou společně, tak mám vždycky docela dobrej program a všechno se mi líp snáší, resp. čím dál víc to neřeším a dokážu se s ním o všem bavit.
 Beat 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:24:56)
mirku myslím, že rozdíl mezi mluvením a sexem je více než zřejmý.... nebo můžeme být jako králíci- když to tak srovnáváš, to je každého věc...

ajo to je snad něco jiného, to je expartnerka
tady v tom případě je to milenka v průběhu manželství... a je fakt, že rok od sebe je hodně dlouho..
já vím, že my bychom tohle nikdy nerozchodili a nechápu, že někdo může toho být schopen.. ale je to každého věc.. a hlavně zakladatelka chce
myslím, že už bylo dole řešeno skoro vše teď jen co vy dva a čas...
 ája 
  • 

Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:29:52)
No, to máš pravdu, že je to něco jinýho. Je to v Žárlivosti, tak jsem to vzala z toho pohledu žárlení, je pravda, že nemůžu třeba přemýšlet nad tím, že kvůli ní odešel ode mě, páč neodešel...no, ale stejně bych se na místě zakladatelky snažila vyvarovat "blbých keců" a místo toho to "rozchodila". S tím ale, že by si o tom mohli promluvit, pokud to ten chlap dokáže, oni bývaj tupci co se promluv týče:-) Bílánicku, držím pěsti!
 MarianaN 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:45:54)
Jenže pokud chlap je aspoň průměrně inteligentní a normálně slušně vychovaný, tak ví, že logicky musí s nějakým obdobím nedůvěry a hysterie počítat... Je to prostě přirozené. Dopustil se strašné zrady, tak CO ČEKÁ???? To mu má manželka říct: Ale to nic miláčku, všechno zas bude dobré... ??
 Analpa 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:01:51)
Myslím, že zachraňovat váš vztah by se měl snažit především on. On udělal chybu! A ne abys Ty kolem něj musela chodit po špičkách a přemýšlet, co ještě udělat, abys ho neprudila žárlivýma scénama. On se musí snažit, zasloužit si zase Tvoji důvěru, což tím, že se s ní bude nadále vídat, asi nedosáhne. A to on musí pochopit.
 januska.1 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:13:51)
Přesně jak píše Analpa.
Chlapovi to prošlo docela lehce:)Roční milenecká aférka,pak zřejmě zjistil,že doma je lepší servis,tak proč to nevyměnit,že?A úplně ji pouštět k vodě je také blbost:)Občas s ní dá kafíčko,oběd nebo přátelský sexík,co na tom,že?A to vlastně skoro "legálně".chlap se má jak prase v žitě~:-D
Nechápu,ženský,že se takhle necháte ponižovat.Vyžadovala bych od něj utnout s přítelkyní kontakt.Nebo mu sbalit kufry...
 1kulička 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:31:53)
A znáš tu dotyčnou? POkud by šlo zjistit, jestli ona sdílí jeho názor, jestli oba uznali, že jim to spolu nejde a třeba se i ona trápila, že ho odvedla od rodiny, pak by ses s tím mohla smířit lépe. Nevím, jetli mě tu neukamenujete, ale já kdybych znala názor té milenky a byl by stejný, jako nevěrného manžela, tak bych byla v klidu.
Jinak ti ale taky může lhát a za nějaký čas se k ní zase vrátit (lhářů nebo měničů pohledů na věc je mezi chlapama dosta dost).
Ve tvém případě pro radikální konec s manželem nejsem, když si jinak rozumíte, v sexu je to fajn a je dobrý táta, stojí to za záchranu. Ale ta důvěra tam být musí - zkus s ním domluvit, ať on zkusí vymyslet, jak mu můžeš znov důvěřovat.
To já spíš čekám na podobnou příležitost (jako jeho nevěru), abych se M zbavila - není ani dobrý táta, ani to ostatní :-( Jen výjimečně, když má dobrou náladu.
 kosatka2 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:37:53)
JanoS, líbí se mi tvůj příspěvek, i když to "být v klidu" je asi dost těžký úkol.
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:56:54)
Na tobě mi přijde ohromně sexy, jak dokážeš věcně uvažovat a argumentovat. Myslím to vážně.

Co se týče důvěry na 100%, to bych nevěřil ani sobě. A odskok partnera k jiné jen způsobil, že už tu pravděpodobnost odskoku vidíš realističtěji. Zas na druhé straně mu můžeš o něco víc důvěřovat, že se v případě nějaké krize bude chovat korektně k dětem, což je taky cenná vlastnost.
Podezírat ho klidně můžeš (to je jen proces v tvé hlavě), ale pruzení může mít ten efekt, o němž píšeš. Spíš než na důvěru v něho bych doporučil zaměřit se na důvěru v sebe. Abys uměla ustát i to, když zklame v budoucnu. Nebo jen to, že se občas vidí s "bejvalkou". Co přesně je v tobě zraňováno? Jaká potřeba je frustrována? Když si tohle ujasníš a uděláš se méně zranitelnou, bude to přínos pro tebe.

A obdivuju, že na rozdíl od některých diskutujících, které píšou o tom, co by měl ON dělat, zabýváš se tím, co můžeš dělat TY.
 Beat 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:02:34)
souhlas s mirkem
ale mě napadlo, že je to psáno tak věcně a skoro bez emocí, až na ty smajly, že je to jako by to psal chlap... nepodezírám, konstatuju a obdivuju
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:04:18)
"že je to jako by to psal chlap"

Ne, pise to zenska ~t~ - ale bohuzel zenska, ktera uz si v zivote odzila svoje, a uz ji neni 18, aby tak uvazovala ~;)
 Beat 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:04:47)
no jo, realistka každým coulem
to tak může být a je s tím třeba počítat..

já bych to asi řešila tak, jak to přijde
co je teď je teď a co bude tak se k tomu nějak postavím až to bude
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:03:02)
"které píšou o tom, co by měl ON dělat, zabýváš se tím, co můžeš dělat TY."

Protoze se obavam, ze to je to jedine, co JA muzu doopravdy ovlivnit ~;)
To, ze muj vecny pristup imponuje CHLAPOVI, v podstate potvrzuje mou hypotezu, ze by to mohlo imponovat i tomu memu...jen to vydrzet i v realu ~;)
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:06:45)
"Spíš než na důvěru v něho bych doporučil zaměřit se na důvěru v sebe. Abys uměla ustát i to, když zklame v budoucnu. Nebo jen to, že se občas vidí s "bejvalkou". Co přesně je v tobě zraňováno? Jaká potřeba je frustrována? Když si tohle ujasníš a uděláš se méně zranitelnou, bude to přínos pro tebe."

Ano, Mirku, tohle mam ve skutecnosti na mysli. Proto jsem take tak nazvala svou diskusi, a ne treba "Podvedl me - mam toho lumpa rovnou vyhodit nebo az potom, co mu vypichnu oko?" (omlouvam se, blby pokus o vtip ~f~)

 leli 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:39:45)
A co takhle navrhnout aby přerušili kontakt alespoň na nějaký čas, dokud se trochu nesrovnáš? Přece musí oba chápat, že tohle emoce vyvolává, ublížil ti, tak proč to prohlubovat a vrtat se tak ještě v tvé ráně. Ty sis ji do života nepřivedla, ona svoji zodpovědnost taky má, o existenci vaší rodiny věděla, svůj čas měli, ale ten vypršel, nevyšlo to, teď jsi na řadě ty, tvoje dušení zdraví.
 MarianaN 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:39:55)
Když někoho miluju a chci s ním být, tak se přece vyvaruju toho, co mu ubližuje a zásadně vadí ~a~

A to: buď ti vyhoví, nebo ne ~e~~8~
 mabela 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:13:15)
Bilynick, asi je tam nejake hodne silne psychicke puto. Silnejsi nez manzelova vule byt jenom s tebou a detmi. Zkus zjistit jake a pak s tim uz budes moct neco delat.
 kosatka2 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:17:04)
Řekla bych, že jsi silná žena a přeju ti ještě mraky síly navíc.
Kdyby to měl být nějaký film, líbila by se mi scéna, ve které by sis zašla s tou ženou na kafe.
Do reálného života asi moc neporadím...
 januska.1 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:19:52)
Proč by s ní zakladatelka měla chodit na kafe?Je to mužova přítelkyně,ne její ~a~¨
Nevím,podle mě se takhle silná žena nechová...
 kosatka2 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:25:27)
To je moje představa jako filmu: ona a její muž jako dva nóbl intelektuálové či umělci. koho obsadit za roli milenky mě zatím nic nenapadá.

To není rada pro její konkrétní život. Autorka se bude muset rozhodnout sama podle sebe.
 japolka 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:29:51)
No manžel je filuta. Tím, že se ti svěřil, že milenku opustil mimo jiné kvůli častému ,,bolení hlavy´´ si zajistil, že ty si rozmyslíš, kdyby tě někdy hlava chtěla bolet, protože teď už víš, co je pro něho důležité. Takže doma je pro něho všechno v pohodě, manželka se snaží dělat, jako že se nic nestalo, je uklizeno, navařeno,o děti postaráno, ,,bolení hlavy" radši nemívá, pro něj je to ráj na zemi. Prostě ty se snažíš jak můžeš. A on? Klidně ti sdělil, že úplně bez ní být nechce. No fakt borec.
Kdyby se to týkalo mě, trvala bych na tom, aby s ní okamžitě přerušil jakékoliv styky, nebo končíme. Ty ses pro vztah už obětovala dost, teď je řada na manželovi. Ať ukáže, jak moc o tebe stojí. Tím, že se vrátil do teplého hnízda, to zatím moc nedokázal.
 1kulička 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 14:36:17)
Na tom taky něco bude! Teď mám skoro pocit, že tě pěkně zmanipuloval ( a mě taky,když ti tak pěkně radím zjistit si něco o milence). To my ale tady nepoznáme, ty ho znáš nejlíp!
 Mrej 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:27:59)
1) proč mohl být rok s ní bez tebe a obráceně mu to nejde
2) proč nechápe, že schůzkama PRÁVĚ S NÍ tě uráží
3) proč se snažíš ty, věrnice, a on, nevěrník, slízává smetanu
4) polož JEMU otázku, kterou v diskuzi psala czechchic: "tak mi povez cim je ta milenka tak fantasticka a cim jej upoutala tak moc- a zrejme vice nez ty sama- ze s ni travi volny cas"
5) pokud přes toto vše chceš být s ním, tak si prostě zvykni na 3.blízkou osobu. Dej si klapky na oči, nepátrej, neřeš, nepřepínej, když není doma = je v práci, nic jiného si nepřipouštěj.
 Prostě Anna 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:29:03)
Z mého pohledu jsi pro tento vztah udělala maximum. To, že jste ustáli docela velkou vztahovou zkoušku, je vlastně Tvá zásluha (neznám podrobnosti, ale z velké části tomu tak bude). Myslím, že teď by se měl jednoznačně začít snažit Tvůj manžel, a to hodně. Já si myslím, že jsem docela tolerantní~;), ale myslím si, že tato situace je dlouhodobě neudržitelná. Zvláštní je, že si Tvůj manžel poté, čím jste si prošli, neuvědomuje, co může ztratit~f~ Vidím dvě možnosti. Buď je k Tobě natolik neempatický, že Tvé pocity nechápe nebo sobecky upřednostňuje svého zájmy. Já to vidím za to "za druhé". Tvůj muž chce zkrátka vše a (jak dodávala moje prababička) všichni ostatní se z toho pos....

Řekla bych prostě ne~;)a dodala bych, že přes toto nejede vlak. Vztah je samozřejme o dvou, takže poté, co bych "ne" vyslovila, bych se ho zeptala, co si bude dále počínat~;)

Já si nemyslím, že byste se měli k nevěře vracet, ale chování Tvého manžela je z mého pohledu už hodně přes. To by Ti také mohl příští rok oznámit(!?), že ji nechce nechat na vánoce samotnou, ať přidáš talíř.~;)
 Procentka 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:30:15)
Souhlas Anno.
 Prostě Anna 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:30:55)
Mně tedy spousta zvláštností ve vztahu nepohoršuje~;), lidi jsou zajímavý~;), ale musí s tím souhlasit oba dva. Tím nemyslím dva ze tří~;)
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:34:38)
"To by Ti také mohl příští rok oznámit(!?), že ji nechce nechat na vánoce samotnou, ať přidáš talíř."

I ja mam, ac se to nezda, nekde svou hranici tolerance a sebeucty. Talir by v takovem pripade dostal ON. Za dvere. S taskama.
Ale problem je v tom, ze vlastne muz NEDELA momentalne nic spatneho. Takze mi opravdu nezbyva nez ta tlusta cara (chci-li s nim zustat, coz zatim porad preferuju) a tak celkove se od toho "odstrihnout" - mimochodem, vyraz "vernice" je uzasny ~R^
 Kamila 
  • 

Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:38:39)
A ona je mladá a svobodná? Ty ji znáš?
 Procentka 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:39:20)
Ale Bilynicku, on DĚLÁ něco špatného. Ubližuje ti.
Zdá se mi, že ti není pomoci, nějak nechápeš, co ti říkáme...
Ať s ní přeruší kontakt, to že s ní dál udržuje kontakt, ti jen rozdírá ránu.
Já to vidím bohužel tak, že pro něj nejsi dost důležitá, aby se jí VZDAL.
 Procentka 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:41:27)
Přesně Eeko.
 Prostě Anna 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:50:44)
Bilynicku,
jednorázový úlet, sex na jednu noc atd. nevím, jak to nazvat je pro mě jedna věc. Ale přijde mi, že Tvůj manžel měl s někým dalším po určitou dobu vztah. To pak pro mě není jen o sexu, ale i o něčem víc (pro mě). Ty píšeš o tlusté čáře, ale mě přijde, že ji musíš udělat né v čase, ale ve vztahu. Rozdělit jejich vztah na dvě části, jednu, která by Ti vadila, druhá, kterou zkousneš. Chápu, že s ním chceš zůstat, ale nedokážu si představit, že bych si s tím v sobě poradila.
Ona ta hranice je velmi křehká, chápu, talíř pro ni u stromečku je mimo~;) A to, že bude vybírat dárek pro ni Ti vadit nebude?~f~ Kdyby dostal svetr od ní, bude ho nosit, bude Ti to vadit? Že se před ní zmíní, že jste se pohádali, dovedeš si představit, že mluví před ní o Tobě? Nebo o Tobě nemluví? Pro mě je v jejich vztah spoustu otazníků, které můžou ovlivnit vztah Vás dvou. Vztah je často o kompromisu, to chápu, ale teď si představ, že tam "vzadu" bude někdo třetí~f~
Nicméně Ti trochu rozumím, máš ho ráda, máš odhodlání to zvládnout, jen mám obavu z toho, co Tě to může stát.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:07:18)
"Ona ta hranice je velmi křehká, chápu, talíř pro ni u stromečku je mimo A to, že bude vybírat dárek pro ni Ti vadit nebude? Kdyby dostal svetr od ní, bude ho nosit, bude Ti to vadit? Že se před ní zmíní, že jste se pohádali, dovedeš si představit, že mluví před ní o Tobě? Nebo o Tobě nemluví?"

Proste Anno, klades dobre otazky.
Nevim, co bych udelala, kdybych zjistila, ze "pro ni" muz pod stromecek koupil briliantovy prsten nebo kozich...ted nemam na mysli hodnotu tech daru (samozrejme by to zahybalo rodinnym rozpoctem ~;)), ale co ji tim fakticky sdeluje.

Ale myslim, ze se budu hlavne snazit, aby mi toho vadilo "na ni" a take na manzelovi co nejmin. Ze zivota malokdy vystrnadime veci, ktere v nem nechceme. Mozna s nimi muzeme uzavrit urcity "westfalsky mir" vymenou za to, ze si zbytecne nebudeme drasat nervy necim, co stejne nemuzeme zmenit?

Ja bych si pod stromecek prala chlapa, ktery by na moje pripadne poklesky koukal se stejnym pochopenim, a kterymu bych taky stala za podobny racionalni uvahy... Ale uz jsem chlapu poznala dost na to, abych si radsi prala neco realnejsiho, treba modre z nebe...
 Procentka 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:16:15)
Bilynicku, už asi nemám co dodat.
Jen že hodný (hloupý) holky dopadnou blbě a zbudou jim jen oči pro pláč.
Prosímtě, zamysli se nad tím.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:23:08)
"Jen že hodný (hloupý) holky dopadnou blbě a zbudou jim jen oči pro pláč.
Prosímtě, zamysli se nad tím."

Bily konicku, jak vidis, zamyslim se nad tim tady v mnoha prispevcich. Uprimne, nevidim moc rozdil mezi dalsim zivotem bez manzela pote, co ho vyhodim z bytu preventivne, a pote, co z nej odejde sam.

Akorat v tom druhem pripade mam jeste urcitou sanci, ze z nej neodejde nakonec VUBEC - treba proto, ze ho prestane po case bavit milenka, a ne ja. ~d~
 Procentka 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:27:11)
Ale já ti nepíšu, abys ho vyhazovala, ale abys po něm chtěla ukončení kontaktů s tou osobou!! Na to máš plné právo!!
Sorry, že jsem drsná, ale zažila jsem něco podobného a na takové týpky-sobce jako tvůj manžel jsem alergická...

Jinak ti ale moc držím palce, abys byla šťastná a byla s někým, kdo na tebe bude hodný. Zasloužíš si to po tom všem.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:45:39)
"Ale já ti nepíšu, abys ho vyhazovala, ale abys po něm chtěla ukončení kontaktů s tou osobou!"

Coz by nakonec v zasade mohlo mit stejny efekt ~;)
Ja nejsem priznivcem ultimat typu "bud ona nebo ja", protoze si v takovém emocionalne zabarvenem okamziku ten druhy casto vybere...jinak, nez bychom preferovali my. Jen proto, aby nam dokazal, ze on sebou nenecha "mavat".
I ja pisu natvrdo - soudim podle sebe, jak bych se mozna zachovala JA, kdyby MNE nekdo postavil pred dilema tohoto typu. A jako chlap TUPLEM bych se chtela MIT POCIT, ze jsem se rozhodla SAMA, ne ze me do toho nekdo dotlacil...
 Prostě Anna 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:50:52)
Bilýnicku,
já také nemám ráda ultimata, ale ty máš přece nějakou představu o životě ve dvou. To není buď/nebo.
Chceš říct, že Tvůj manžel se vrátil k Tobě narovinu s tím, že Ty jsi jeho žena a ona přítelkyně? Podlo toho, co jsi napsala v tom příspěvku, kdyby jsi mu jeho přítelkyně netolerovala, že by odešel? A toho se bojíš? Potom jsem to pochopila trochu jinak.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:53:45)
Predstavte si, prave jsem dostala od manzela sms - napsal mi, z niceho nic, ze si uvedomil, po nasem vcerejsim rozhovoru, jak moc pro nej znamenam, a ze o me nechce prijit. Jeste je v praci - takze to beru tak, jako ze je v praci, a at uz tu jeho zmenu postoje zpusobilo COKOLIV (kdyz budu cynicka, ano, tak treba i to, ze kamaradku opet boli hlava, at to nemusi dodavat nekdo z vas), tak to budu brat jako ZMENU POSTOJE, a proste NA TOM zacnu stavet. A me hlava dneska vecer rozhodne bolet nebude ~;)

Jeste jednou diky vsem, ~3~
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 17:34:05)
"ve vztahu je maximalne dulezita komunikace a volnost vyjadrit svj nazor."
Muj muz volne vyjadril svuj nazor, ze chce tuto zenu i nadale mit jako kamaradku, a ja jsem na to volne vyjadrila zase svuj nazor, ze vstrebat pritomnost prave teto zeny v jeho zivote mi cini urcite obtize.
Cimz jsme maximalne dulezite pokomunikovali.

Nicmene, nasledne "na coz on mel reagovat", uz jsem logicky nijak ovlivnit nemohla. ~d~
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 17:46:53)
Eeko, rekl, ze o nic nejde, a ze se tudiz obavam zbytecne.
 Líza 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:43:33)
Bilynicku, jak, o nic nejde?
Ty se tím trápíš - co to je za sdělení ze strany tvého muže, že o nic nejde? Jde o hodně, tebe to totiž bolí. A jestli s tebou chce žít, čekala bych, že mu právě o takové věci půjde - jako například o to, jak ty se cítíš. Zatím takový dojem nemám.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 17:45:42)
"zametat lze z vami obema naprosto stejne"

Nemyslim, ze by moje aktualni pozice byla az tak extremni. Jsou zde zeny, ktere leta zcela dobrovolne ziji s alkoholiky a nasilniky, chlapiky nepustici z ruky mys od PC ci preferujici kamarady z hospody - tam je pak na miste ptat se, kde je jejich sebeucta a jaky priklad si z toho vezmou do zivota deti. Ke mne se muj muz chova zdvorile, vrele, ochotne dela jakekoliv prace, o nic se ho nemusim doprosovat, vydelava pravidelne penize, do niceho mi nemluvi, i po letech mi kazdy den vysekne kompliment nebo posle z cest milou sms, ma velmi rad nase deti a stara se o ne, pri milovani nikdy nemysli jen na sebe, jedinym prusvihem v nasem dlouholetem vztahu byla nevera, ktera se muze stat zvlast v dnesni dobe opravdu KAZDEMU.
S exmilenkou nechce primarne spat, ani s ni nehodla travit cas patrici nasi rodine, proste ji jen nechce uplne vymazat ze sveho zivota. Snazim se k teto zalezitosti najit vstricny postoj, samozrejme "zalety" bych mu netolerovala.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 17:48:40)
proste ji jen nechce uplne vymazat ze sveho zivota jako cloveka (nikoli jako milenku, nad takovou zalezitosti bych velkorysa nebyla, to ne)
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 17:59:17)
"opravdu si myslis, ze si deti nevsimly, ze tatnek zil rok jinde s nekym jinym...a ze si toho nevsimnou az to udela znovu?"

Naopak, toho si samozrejme VSIMLY.
A i jsem jim to vysvetlila.
Ale take maji moznost si ted vsimnout, ze jakkoli se tatinek s maminkou dostali do obtizne situace, pokouseji se ji resit nejprve nejak jinak, nez ze rozflakaji detem rodinu, zdrhnou teda hrde nebo nekoho vyhodi hrde na chodnik. Myslim, ze prave proto si nase deti maji moznost odnest do zivota poznani, ze nektere hodnoty (jako treba rodina) jsou natolik cenne, ze stoji za ne bojovat, aspon dokud clovek ma pocit, ze nevycerpal vsechny moznosti a sve sily. Mame dva kluky, takze mozna jednou, az budou dospeli, nebudou PRAVE PROTO stridat zenske jako na bezicim pasu, ale i po nejakem prusvihu budou zkouset "jeste s tim nejdriv neco delat".
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:09:26)
Eeko, predstav si, ze by se nevera prihodila TOBE - ale ne jako podvedenemu, ale jako akterovi. A provalila by se. A doma bys mela (mel) dve male deti, a k tomu partnera, ktereho bys v zasade mela rada, a stala bys o nej. Jen si to predstav.
A pak si rekni, co bych JA v takovem pripade ocenila u sveho partnera, kvuli cemu by mi stalo za to se k nemu vratit...
 leli 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 19:00:38)
~R^
 *Dorka* 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:07:40)
Bilynicku, nemám už bohužel čas diskutovat, ale v podstatě píšeš, že na tom nejsi až tak špatně (alkoholici apod.) - z mé zkušenosti se s horšími srovnávají především lidé, kteří jsou nějakým způsobem zoufalí. Jen Ty si to ne a ne přiznat. ~;)
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:11:39)
"z mé zkušenosti se s horšími srovnávají především lidé, kteří jsou nějakým způsobem zoufalí. Jen Ty si to ne a ne přiznat."

Nemyslim, ze by mi aktualne pomohlo nejak se rochnit v tom, ze jsem "zoufala". Myslim, ze neco DELAT, cokoliv, bude lepsi ~;)
Diky za diskusi, deti se vraceji od babicky, jdu delat rodinnou pohodu ~;)
~3~
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:27:08)
"jsi jsi podelana strachy, ze on se zase otoci..."

Mam s tim clovekem dve male deti a spolecnou hezkou minulost - uprednostnila bych, kdyby se uz znova neotocil ~;) - a nevidim na tom nic spatneho.

 Prostě Anna 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 17:01:03)
"I ja pisu natvrdo - soudim podle sebe, jak bych se mozna zachovala JA, kdyby MNE nekdo postavil pred dilema tohoto typu. A jako chlap TUPLEM bych se chtela MIT POCIT, ze jsem se rozhodla SAMA, ne ze me do toho nekdo dotlacil..."

To přeci není dilema. Do vztahu jste šli oba za určitých "pravidel". Předpokládám, kdybys nechtěla mít děti, že to férově řekneš před svatbou. Stejně tak, pokud můj muž projeví přání mít blízkou kamarádku/guru/přítelkyni atd., se kterou si to i možná zkusí (pak uvidí), prostě to řekne, máte oba možnost ze vztahu vycouvat. Samozřejmě může dojít ke změně postojů díky životním zkušenostem atd., ale přijde mi potom správné, že v rovnoceném vztahu dvou lidí rozhodují oba. Nikdy jste spolu třeba nemluvili o adopci a ty se najednou rozhodneš dítě adoptovat. Je na Tobě Tvého muže přesvědčit či utlouct argumenta, ale bez jeho souhlasu to prostě nejde. Váš vztah mi přijde strašně nevyvážený~f~ Ty jsi ráda za to jaký je, chápu, že je možná jinak super atd., ale omlouvám see za ta slova, přijde mi, že on Ti dává něco pod stůl (netvrdím, že zbytky, možná jsou to delikates, ale je to jen to, co sám uznává za vhodné) a Ty jsi vděčná
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 17:09:32)
"a Ty jsi vděčná"

Ano. Svym zpusobem.
Prisla jsem dosud v zivote o tolik, ze vdek za zbytek (coz neni nutno chapat nutne jako "zbytky"), co mi osud nesebral, se stal prirozenou soucasti meho zivota. Vim, ze bych mohla mit i mnohem min, nez mam, proto tim zbylym nehodlam plytvat, i kdyz to vypada, ze je to nekdy "na ujmu hrdosti".
 Mirek_ 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 17:48:27)
bilynick , dělá mi moc dobře číst tvoje příspěvky.
Já sám bych si taky rád posíloval návyk být vděčný za to dobré, co mi život přináší.
Proto si vůbec nemyslím, že ocenění toho dobrého, co ti partner přináší, by bylo na úkor "hrdosti".
Spíš naopak, pokud si vážím sebe sama a mám se rád i se svými chybami, dokážu pochopit, že partner není na cestě ke zralosti tak daleko jako já. A že nemá šanci mne urazit, protože moje sebeúcta není závislá na jeho chování ke mně.

Myslím, že k problému přistupuješ skvěle a že se máme od tebe co učit.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 17:53:19)
"pokud si vážím sebe sama a mám se rád i se svými chybami, dokážu pochopit, že partner není na cestě ke zralosti tak daleko jako já."

Nemyslim, ze bych byla na sve ceste nekde buhvijak daleko pred partnerem nebo jinymi lidmi. Ale pravda je, ze cim vic mam odzito, tim vic chapu pohnutky jinych lidi k jejich konani, a tim min si ho vztahuju "na sebe", jako ze delaji neco "aby mi ublizili", "aby me ponizili" apod. - vetsina blbosti se proste deje z blbosti, a vetsina nedorozumeni vznika z nedostatecne zvladnuteho a podcenovaneho umeni komunikace (to by se melo ucit uz ve skolkach!, a chlapi by meli rocnik opakovat ~;), Mirek nemusi ~;))
 Prostě Anna 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:30:08)
Bilynicku,
hledám správná slova. Mám strach z toho, že "energii", kterou by měl Tvůj manžel věnovat vztahu, který má s Tebou, rozmělňuje do nějakého dalšího vztahu. Přitom (dle toho, co píšeš) ta jeho energie by ve Vašem vztahu opravdu byla zapotřebí. On by se měl teď snažit o Tvůj pocit jedinečnosti, důvěry atd. ve vztahu. Mně to tam prostě chybí. Ty se teď potřebuješ srovnat s tím, co se stalo, a ne řešit jeho ego.

Ale opakuji to, co píšu často. Vycházela bych z toho, že Ty jeho změnit nemůžeš. Jestliže jeho pozitiva pro Tebe převažují, není co řešit~;) Jen nevím, jak poradit, jak zvládnout. Teď to napíšu ošklivě~;), ale pro mě by bylo snažší mít doma mužskýho, který párkrát byl nevěrný než Tvého muže, ale chápu Tě. Život je pestrý, člověk nikdy neví, co mu přinese.
 Procentka 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:36:20)
Prostě bych mu dala ultimátum. Tys ho nechala vrátit, tak ať on za to ukončí kontakty s ní.
Musí se sakra trochu snažit. tys mu toho odpustila strašně moc.
Zatlačila bych na něj.
 Daniela_bezcarky 
  • 

Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 15:39:30)
Skonci to!!!!!!!!!!!
 hokkaid 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:15:32)
Klobouk dolů~g~ výborně zvládnutá náročná situace!!
Manžel snad už ví, co riskuje. Žádná ultimáta bych mu nedávala, ani nezakazovala kontakt s tou paní, docela chápu, že k ní má nějaký vztah, jediné, čeho bys v nejlepším případě dosáhla, je, že by se s ní stýkal tajně. Spíš je větší šance, že to vyšumí, než kdyby na ni jen myslel a idealizoval si ji na dálku. Až si ona najde někoho jiného (nebo je taky vdaná??), všechno se zklidní. Asi ji osobně neznáš? (A předpokládám ani po tom netoužíš?)
 Procentka 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:17:27)
No, a nebo spolu vesele vyš...vají dál + má ten vykuk servis od manželky a ještě se jí směje do ksichtu, jak je ona tolerantní...
:-© :-© :-©
 hokkaid 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:26:15)
No ale to člověk neví nikdy, že? A na rozvod je vždycky času dost. Druhou šanci bych dala - a se vším všudy, s důvěrou, naplno...jinak to totiž nemá smysl.
 fisperanda 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 16:26:57)
Páni, já tě obdivuju, jak to bereš s nadhledem a rozumně ~R^
Radu nemám, jenom mě to ňák... uchvátilo.
 sally 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 17:07:13)
vidím největší problém v tom, že ty nejsi schopná / ochtná připustit, že je to ON, kdo se chová nevhodně. Zase přemýšlíš, jak změnit SEBE, aby ON laskavě nemyslel na milenky.
Já se obávám, že jsou chlapi, kteří prostě mají paralelní vztahy a buď se s tím smíříš nebo ne. (znám chlapa, co měl vždycky nějakou milenku mimo manželství, nerozvádí se, vzorný otec rodiny, nikdy neměl milenek víc, vždycky jen jednu.... ale vždycky jí měl... jeho žena se myslím podvědomě rozhodla tohle nevnímat - alespoň si to myslím, protože za těch několik desítek let trvání manželství mi přijde divný, že by si nevšimla - zvlášť když to ví širé okolí)

Radu pro tebe nemám. Možná s ním promluvit o nějakých pravidlech slušného chování - jako sorry, to že ti o milence nadále vykládá, to považuju za humus největší...
 Hana 
  • 

Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:13:48)
Ahoj,

na me to pusobi, ze on u ni nasel, co nema u tebe - takovou tu dusevni zenskost. Ty resis racionalne, skoro po chlapsku, ji boli hlava a ma PMS. Jeho ta neznama emocionalita pritahuje, ale uznava, ze se s tim zit neda. A proc taky, kdyz ma doma nekoho, kdo mu poskytne vse, co potrebuje ke klidnemu zpusobu zivota a to vzruso si odbyde nekde jinde a jen tehdy, kdy to bude vyhovovat JEMU. Takze proc by mel myslet na tebe a na tvoje pocity (a defakto ti je zakazuje - zadne zarlive sceny a vyjasnovani si). Ty jsi proste pro nej takovy partak do deste, ale on tvuj partak do deste neni.
Takze co zmenit? Dat mu najevo, ze jsi citliva a ne vzdy racionalni a pokud o tebe stoji a stoji o to budovat vas vztah, tak pro to musi neco delat. A pokud ti ublizuje, ze se setkava s exmilenkou, tak se k tomu musi postavit. Respektovat tvoje emoce a neutikat pred nimi.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:20:17)
"ze on u ni nasel, co nema u tebe - takovou tu dusevni zenskost. Ty resis racionalne, skoro po chlapsku, ji boli hlava a ma PMS. Jeho ta neznama emocionalita pritahuje, ale uznava, ze se s tim zit neda."

Jeste par radek, nez kluci napisou ukoly:
Ja jsem prave svym hysterickym pristupem, podeziravosti, odmitanim sexu "za trest" a podobnejma "projevama zenskosti" sveho casu "vyhnala" sveho muze do naruce jine zeny. Pak mozna prisel na to, ze i "jine zeny" mohou byt velmi podobne, ale navic i horsi ~;) Uz nechci tu chybu znova opakovat. Jestli znova odejde, odejde - ale za hysterku uz nebudu, to fakt ne.
 Popocatépetl 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:30:15)
Tak ja se musim definitivne odpojit - diky, preji vsem hezky vecer, a hlavne, at nikdy nemusite vy v realu resit podobna dilemata - verte, ze neni o co stat ~;)
 leli 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 18:59:28)
V tom, když narovinu řeknu, že mi vadí setkávání s jeho bývalou milenkou, že to vyvolává obavy, nepříjemné pocity, úzkost, nevidím nic hysterického. Od chlapa, který si je vědom co způsobil a váží si nové šance mít svou rodinu bych čekala pochopení.
Souhlasím s Eekou v tom, že to co udělal on, není jen obyčejná nevěra, spousta chlapů má i paralelní vztahy, ale o odchodu od rodiny neuvažují ani na minutu.
On šíleně zariskoval, ale ty se snažíš ho svým chováním od rodiny nevyhnat, opakuju to co tady psaly holky přede mnou, bojíš se (pochopitené), tak jen aby to necítil příliš a nepřipadal si "na koni".
 Hana 
  • 

Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 19:01:54)
Ale zenskost, to prece neni jen hysterie. Hysterie je extremni projev zenskosti. A navic neco, na co jsou chlapi citlivi. Prece zenskost je o citlivosti, emocionalite, vnimani na jine urovni. Pro chlapa je to jakesi tajemstvi, ke kteremu se priblizuje prostrednictvim sve zeny. Extremu se boji.

Podle meho nazoru, ty mas ted dve moznosti - bud to "zkousnout" a za par let, az (jestli) ho to prejde, ty budes emocionalne vycerpana, neduverujici... A vztah pujde do sipku nebo se z tebe stane emocionalni troska. Anebo to resit a to OBA dva a sance na zachovani funkcniho oboustrane spokojeneho vztahu je tak 50/50.

Chapu, ze se ti nektere reakce tady moc nelibi, ze te to zasahuje do ciltiveho mista, ale spousta lidi si tim prosla a uz to (snad) vidi z nadlehu.
 Kudla2 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(5.10.2011 20:44:42)
"Ja jsem prave svym hysterickym pristupem, podeziravosti, odmitanim sexu "za trest" a podobnejma "projevama zenskosti" sveho casu "vyhnala" sveho muze do naruce jine zeny."

Zkus se prosím zamyslet, CO tě dohnalo k takovým projevům.

Protože myslím, že normální člověk vedle jiného normálního člověka nemá potřebu hysterického přístupu, ale normální člověk vedle psychopata nebo aspoň extrémního sobce občas ano, ač to není v jeho přirozenosti.

Pak je ovšem možnost, že bys opravdu byla hysterka, ale z Tvého projevu si to moc nemyslím a spíš bych si tipla, že je to ten předchozí případ.

Máš strach z toho, abys nerozbila rodinu, ale prosím, uvědom si, že ji sama psychicky neutáhneš, když ten druhý nebude spolupracovat.
 Pawlla 


Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 10:34:38)
No já nevím,chyba není v Tobě,ale v něm,takže podle mě nemůžeš udělat nic.Je to sobec,bere ze všeho to nejlepší a není ochoten se ničeho vzdát.Já bych s takovým člověkem žít nechtěla,ale věřím,že někdo ano.Manželství vám jinak funguje,máte děti,takže je jen na Tobě,jestli to překousneš nebo ne.~x~
 avenger 
  • 

Re: Mám důvod žárlit, ale žárlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 11:48:07)
Bilynick, celou diskusi čtu se zatajeným dechem, obdivuju tě, myslím, že jsi úžasná.. Dělá to na mě dojem, že i tvůj muž je přes to všecko fajn.. Můj manžel by ti řekl, že k ní odešel a teď si s ní chce uchovat kontakt, protože je jiná... že muži neodcházejí k jiným ženám, protože ty druhé jsou lepší, ale protože jsou jiné.. Tak mu jí nech a řekni si, že tebe to nijak neohrožuje, on se rozhodl být s tebou... Btw. ty ji znáš??
Fandím ti a doufám, že to dobře dopadne. ~R^
 Kuskus 
  • 

Re: Mám důvod žárlit, ale žárlit nechci - jak z toho ven? 

(6.10.2011 11:54:16)
Ahoj,

naprosto souhlasím, taky zakladatelce moc fandím. Měla jsem v minulosti podobný problém (partner neodešel ani to neplánoval) a jediným možným řešením bylo zachovat si chladnou hlavu a nenechat si emoce přerůst přes hlavu. Jak už tady bylo napsáno, pro zachování vztahu můžeš ty udělat jen polovinu a myslím, že si vedeš dobře. Ale abych se vrátila k původní otázce, tak nevím, jak se v sobě dá v takové situaci žárlivost potlačit, myslím, že to úplně nejde, je to běžný pocit a v tvé situaci naprosto oprávněný. Já jsem ho měla taky, i když jsem zároveň manželovi věřila, že se nic pro mě ohrožujícího už neděje. Pomáhá mi soustředit se na sebe a nepatlat se v "co když", ale občas mě ty myšlenky stejně přepadnou.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.