Krakatice |
|
(20.10.2011 12:39:17) S mojí matkou se nestýkám už 10 let. Ani netuší, že má 3 vnoučata....ví vlastně jen o nejstarším vnukovi. Matky jsem se zřekla poté, co mě jako malou (skoro vlastně do 17 let) týrala, jak psychicky, tak fyzicky. Byla a je alkoholička.
Nejstarší syn (6 let) se začíná ptát, jaké to bylo, když jsem byla malá, jaké jsem měla hračky, na jaké jsem se dívala pohádky, kam jsme jezdili na výlety, jak se jmenuje moje maminka, jestli mu ukážu nějaké fotky a jestli byla hodná.
Hračky jsem neměla skoro žádné, výlety nebo prázdniny u nás neexistovaly, Vánoce byly za trest, matka byla zlá a agresivní. Nemám ani jednu fotku z dětství.
Co říct dětem? Že druhou babičku mají, ale není hodná? Nebo že mámu nemám? Nikdy neprojevila zájem vidět vnoučata....asi bych jí to ani nedovolila. Usmíření nepřichází z mojí strany v úvahu.
Děkuju za názory
|
Kudla2 |
|
(20.10.2011 12:41:26) já bych jim to řekla tak, jak to je - že maminku máš, ale že se k tobě podle Tvého názoru nechovala hezky, takže s ní nejsi v kontaktu.
|
Kudla2 |
|
(20.10.2011 12:44:50) ale nemluvila bych o ní nějak nenávistně, spíš ve smyslu, že tě to samotnou mrzí, ale bohužel nejsi schopná se s ní po tom všem stýkat.
|
Zuuuza |
|
(20.10.2011 12:47:36) Přesně tak.
|
withep |
|
(20.10.2011 16:31:48) Souhlasím.
|
|
|
|
Jája | •
|
(20.10.2011 15:06:46) Alkoholismus je nemoc, takže já bych řekla, že byla moc a moc nemocná a že jsme se kvůli tomu neměli dobře.
|
withep |
|
(20.10.2011 16:33:36) To mě taky napadlo. Jenže dítě si nejspíš představí chudáka babičku, jak leží v posteli a není jí dobře, a jeho maminka ji ani nezajde navštívit. Není nemoc jako nemoc, tahle je zaviněná a zhoubná pro celou rodinu.
|
|
|
|
remus |
|
(20.10.2011 12:41:50) Řekni mu pravdu, taky to tak dělám.
|
|
Elíláma |
|
(20.10.2011 12:43:13) Já bych jim řekla pravdu, ale některé věci bych zatím vynechala (do dospělosti), jako, že o ně babička nemá zájem. Ale třeba, že jsi neměla lehké dětství, to si, myslím, vyprávět můžeš. S citem podle intuice, řekla bych.
|
|
xfialkax | •
|
(20.10.2011 12:43:19) Mé dětství bylo jako to tvé. Nachlup. Co řeknu jednou dcerce, nevím.. Asi pravdu, nechtějí se mi vymýšlet pohádky.
|
|
Zuuuza |
|
(20.10.2011 12:43:33) Souhlas s holkama. Říct citlivě pravdu. A vysvětlit, že ne každý člověk je dobrý, hodný, milující..
|
jak |
|
(20.10.2011 12:45:59) Amando, to je mi lito. A neni sance, ze se mama zmenila?
|
Krakatice |
|
(20.10.2011 12:53:05) jak,
nevěřím tomu. Celý život byl pro ni alkohol na prvním místě, dokázala utratit výplatu za jeden den, měla samé dluhy. My s bráchou žili ze svačin ve škole. Neznala jsem uklizený, čistý byt, neměla jsem podepsané úkoly....musela jsem falšovat podpis a pak dostávala třídní důtky. Matka v životě nebyla na třídní schůzce apod. Takový člověk se nikdy k lepšímu nezmění.
|
|
|
|
Bobul+2 |
|
(20.10.2011 12:46:12) Amando, já to stejné řešila s "dědou". Otce jsem neviděla někdy od střední a ani vidět nechci, příliš nám všem ublížil (taky alkohol...). Když se začla dcera ptát po dědovi, řekla jsem jí, že né všichni mají na rodiče zrovna štěstí a že můj otec se nechoval tak, jak by měl a bylo pro mě lepší se s ním prostě nevídat atd. Neboj se říct pravdu, není třeba zacházet do detailů, jak budou děti větší, budou se dovídat víc... Já byla překvapená, jak to dcera vzala v klidu, i když si myslím, že ji to za mě docela mrzí, protože ona má tátu skvělého, až jí někdy "závidím". Takže já jsem pro, nedělat z toho kostlivce ve skříni, ty za to nemůžeš a minulost nepředěláš
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(20.10.2011 12:46:12) Můj syn nemá druhého dědečka. Vlastně teď už nemá žádného, protože exmanželův tatínek minulý měsíc zemřel.
Vysvětlila jsem mu, že můj biologický otec - jeho dědeček - je emocionální primitiv, který se o mne nikdy nezajímal, nemáme k sobě navzájem žádný vztah a tím, že ho nezná, vůbec o nic nepřichází.
|
|
.ganesha. |
|
(20.10.2011 12:47:07) Jo, tak tohle budu taky za pár řešit. Jsem zvědavá na rady.
|
|
Uršus + 3 | •
|
(20.10.2011 12:47:36) Dítem říkám, když dojde na lámání chleba - že je babička nemocná. Alkoholismus jim jinak vysvětlit neumím. Nebo že má babička svůj program a my taky svůj.
Mám kliku, že děti mají milující prarodiče z mojí strany, vídají se alespoň jednou týdně a děti se k nim těší a oni se na ně těší.
|
Hilly. |
|
(20.10.2011 16:30:15) Nemyslím, že je dobré to vysvětlit tak, že je "nemocná", nemocným se má přece pomáhat, ne se jich stranit, to není výchovné.Jak by si jim potom vysvětlila, že se o ni nestaráš, když je nemocná? Řekla bych jim to narovinu. Že hodně pila alkohol(pivo, víno..podle toho co budou děti znát), bylo jí z toho špatně a potom na vás byla zlá, křičela a mlátila vás/bacala a tak už ji raději nevídáš.
|
Uršus + 3 | •
|
(20.10.2011 18:07:05) hilly, ona teď po těch letech je už opravdu nemocná - krom alkoholismu je tam deprese, bájná lhavost a další "diagnozy". Nemocným ale můžeme pomáhat, jen když oni sami chtějí. POkud nechtějí pomoct, můžeme ji nabídnout, ale ne vnucovat. I tohle děti ví.
|
|
|
|
Razivia |
|
(20.10.2011 12:49:07) Pravdu - přiměřeně věku. Aby věděly, že jsi neměla hezké dětství (bez nějakých dětailů)... Prostě s citem
|
Xantipa. |
|
(20.10.2011 12:51:22) Přesně - pravdu, ale přiměřeně věku, aby zvědavost dítěte byla uspokojená, ale aby nemělo nějaké trauma a v hlavě vítr. Co mám říct, když se mě mladší syn ptá, proč nikdy babička nepřijde a nemůže u ní nikdy spát? No přece neřeknu, že na něj sejří a že ji nezajímá
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(20.10.2011 12:55:16) Tak já synovi řekla úplně na rovinu, že na nás jeho "dědeček" kašle. To, že na něj kašle i moje matka jako babička si odžil sám, na to se už neptá. Vlastně se ptal jen na to, jak je možný, že dvě osoby s IQ i EQ nezmara hnědého mohli zplodit někoho tak skvělého jako jsem já.
|
Persepolis |
|
(20.10.2011 12:56:28)
|
|
Bobul+2 |
|
(20.10.2011 13:02:51) chytrý kluk
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(20.10.2011 13:28:36) Monty, třeba tě našli ve skutečnosti v popelnici
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(20.10.2011 13:49:51) Ráchel, tak já léta věřila tomu, že jsem adoptovaná. Jako dítě jsem o tom měla živej sen - o tom, že původně měli úplně jinou holčičku, svoji, ale tu jim v lese zastřelil nešťastnou náhodou myslivec, tak si vzali mne z děcáku, protože jsem se stejně jmenovala. To mi přišlo naprosto věrohodný. Nebo ještě výměna v porodnici.
|
withep |
|
(20.10.2011 16:38:16) Měla jsem taky takové představy, pořád jsem čekala, že někdo přijde a řekne, že do této rodiny nepatřím (nebo že mám utajené dvojče - spřízněnou duši ).
|
|
|
|
Xantipa. |
|
(20.10.2011 13:52:23) To bych nemohla, bylo by mu to líto.
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(20.10.2011 12:55:14) Přesně tak. Určitě nelhat, ale ani nevyvolávat v dětech přehnanou lítost. Prostě konstatovat, že jsi neměla štěstí na hodnou maminku, že se to někdy stává, ale že teď jsi šťastná, že můžeš být milující maminkou svým dětem. A že tvá maminka za to nemohla, že to prostě, bohužel, jinak neuměla.
|
Zuuuza |
|
(20.10.2011 12:59:30)
|
|
Roya |
|
(20.10.2011 13:39:57)
|
|
|
|
anexa |
|
(20.10.2011 12:51:59) jj, opatrně bych jim říkala, že někteří nejsou tak hodní, že některé děti se nemají tak dobře - a nemusí být ani z DD.... ono jim to časem docvakne.
|
|
|