kambala pláááckááá |
|
(10.11.2011 19:23:35) Vadilo vám změnit příjmení? Vzít si úplně nové jméno? Nevadí vám mít jméno chlapa? Nebo jste si nechaly obě? Nebo jenom své? Nebo si chlap vzal vaše?
Já si jméno vzala, protože se mi líbilo. Nechala jsem si ho po rozvodu. Už jsem si na něj zvykla tak, že bych se ho nevzdala. Podruhé už bych cizí jméno nenavlékla.
Reaguji proto, že se čím dál tím častěji setkávám s tím, že mají ženy obě příjmení nebo jen to své, i když jim nejde o firmu, zavedené známé jméno, ale spíš o proces emancipace.
|
kambala pláááckááá |
|
(10.11.2011 19:23:50) a ten s válečkem TAM VŮBEC NEMĚL BEJT!!!
|
Len |
|
(10.11.2011 19:26:40) Jsem si rikala, co mas proti emancipaci
Ja mam manzelovo, o tom, nechat si sve jsem nepremyslela hlavne z praktickych duvodu. Jinak se mi me rodne libi. Obe jmena bych nechtela, vzit si Cecha, tak si asi necham sve rodne.
|
Ivka3 |
|
(10.11.2011 19:28:29) jáááááá??? To zas někdo četl jen co se mu hodí
|
Len |
|
(10.11.2011 19:29:21) ivko, ty ne, Placatka Ta tam dala valecek za emancipaci
|
kambala pláááckááá |
|
(10.11.2011 19:30:20) Len nezlob!
toz trosku se mi pohnula mysice, no
|
|
Ivka3 |
|
(10.11.2011 19:30:45) ale ona psala, že tam neměl být.
|
Len |
|
(10.11.2011 19:32:55) Ivko, ja vim, ale kdyz jsem precetla zakladajici prispevek, tak me to dost rozesmalo, musela jsem si do ni dloubnout
|
|
|
|
|
|
|
Ivka3 |
|
(10.11.2011 19:25:13) Mám obě- exmanžela i současného m.
|
|
Feliz |
|
(10.11.2011 19:25:47) Proč si tak rozčílená?? Mám po chlapovi, mají hezké příjmení, to svoje, ač nebylo nijak blbé, jsem neměla ráda. Nechám si ho nadosmrti, ať se stane, co se stane, jmenuje se tak i můj syn a s tím se nikdy nerozvedu.
|
|
maximin |
|
(10.11.2011 19:25:49) Jaky je rozdil, jestli si zena vezme prijemni muze nebo muz prijmeni zeny?
|
kambala pláááckááá |
|
(10.11.2011 19:28:56) maxi, mne to divny neprijde, ale kdyby si mne vzal a udelal to, tak se bude jmenovat jako muj byvaly manzel, a to bych fakt neprezila
|
|
Len |
|
(10.11.2011 19:33:49) Maxi, jasne, az se teda jednou vezmete, tak at si A vezme tve jmeno, pekne s -ova na konci
|
maximin |
|
(10.11.2011 19:42:49) Tak za prve, me si nikdo neveme, pac kdo by me chtel. Za druhe, ja nemam absolutne nic proti tomu, vzit si cizi jmeno.
Ale ze se resi, jak je hrozny zmenit si sve jmeno za manzelovo, ale navrhuje se, aby si manzel vzal jmeno po zene, coz je nemlich to same, prece
|
Len |
|
(10.11.2011 19:45:50) No, ja si myslim, ze by si kazdy mel nechat sve a deti by se mely jmenovat po matce, neb otec neni nikdy jisty Myslim, ze tak to snad je ve Spanelsku, ale nejsem si jista.
|
|
|
|
|
Hadi a spol |
|
(10.11.2011 19:25:59) Já normálně přijala jméno manžela, přiznám se, že mě nenapadlo řešit to jinak Mám kamarádku, jejíž manžel má její příjmení, také znám rodinu, kde si každý nechal své příjmení a děti se jmenují po mámě.
|
|
Petronela s pubescentom |
|
(10.11.2011 19:27:11) Ja mám teraz krajšie ako pred svadbou, mala som obyčajné, mám také originálne
|
|
*Niki* |
|
(10.11.2011 19:27:16) No, já rozvedená nejsem a nemám to v plánu, ale kdybych chtěla ukončit život se svým mužem, tak ukončím i život s jeho příjmením, které jsem si svatbou vzala. Těžko by mi bylo v tom, že by děti měly jiné příjmení než já, ale jejich je od narození a je jejich, já měla zatím mnohem víc let jiné
Ale fakt nevím, možná by to bylo jiné.
|
|
Adéla + Travis a Mia |
|
(10.11.2011 19:27:38) Vzala jsem si po prvním manželovi, po rozvodu si ho nechala a po druhé svatbě jsem si vzala i příjmení mého druhého manžela. To první jsem si nechala kvůli synovi, který z toho manželství vzešel. Nechtěla jsem, aby se jediný jmenoval jinak, i když jemu by to asi bylo jedno. Děti to tak nějak všechno nevnímají jako dospělí.
Po třetí se snad vdávat nebudu
Rodné jméno jsem si změnila hlavně proto, že se nestýkám se svým otcem, chtěla jsem si ho změnit.
|
|
Půlka psa |
|
(10.11.2011 19:28:38) Vždycky jsem říkala, že si NIKDY jméno nezměním. Když na věc přišlo, tak jsem přijala manželovo jméno, protože jinak bychom měli v rodině tři příjmení - manželovo, moje a mé dcery, která ho má po svém tatínkovi. Takhle máme jen dvě - naše manželské, které má i společné dítě a dceřino. Nebýt dcery, tak si příjmení určitě nezměním.
|
|
Pole levandulové |
|
(10.11.2011 19:30:06) Tak ja puvodne chtela obe, dokonce jsme nejaky cas uvazovali, ze si manzel vezme to moje. Nakonec rozhodlo, ze s dvojitym prijmenim bych se nevesla uz vubec do zadne kolonky a pak jsem zatouzila po ciste tradicni nalepce, tj svetu dat najevo zmenu stavu tou zmenou jmena a prijala jsem jmeno meho milovaneho. Moc jsem si nepolepsila, jako svobodna jsem mela tezce pochopitelne jmeno, ktere kazdy komolil a rikala jsem si, ze to nove je lehci, ovsem opak je pravdou, spravne napoprve ho nenapise snad nikdo. Uz jsem si zvykla.
|
|
Žžena |
|
(10.11.2011 19:30:53) Já jsem se vdávala v 21, takže jsem ještě nebyla tak "zavedená firma", abych u původního příjmení chtěla zůstat. Navíc jsem měla příjmení po svém otci, se kterým jsem se vůbec nestýkala a dodnes nestýkám. Takže jsem neviděla žádný důvod, proč u něj zůstat, prostě jsem si vzala příjmení bezvadnýho chlapa
|
Žžena |
|
(10.11.2011 19:32:55) Jo ale kdybych měla příjmení měnit dneska, tak bych asi už dost uvažovala, protože teď teda zavedená jsem a je to prakticky moje obchodní značka, prostě tak se jmenuju a prezentuju svým jménem taky svoji živnost a svoje aktivity.
|
kambala pláááckááá |
|
(10.11.2011 19:36:39) Žženo, taky to tak mám. Teď už jsem si na tom založila existenci. Ale rozhodně bych nechtěla, aby se mé dítě jmenovalo po mne (resp. po exmanželovi).
Ale spíš mne to překvapilo u žen, které jméno jako "značku" nemají
|
Žžena |
|
(10.11.2011 19:39:10) No já myslím, že dítě se má jmenovat po matce. Takže bych si vyřešila příjmení svoje ke své spokojenosti, a v případě, že by bylo jiné příjmení mne a otce, dítě by mělo příjmení po mně. Na příjmení po otci nehraju, sama jsem se takto po otci (který nás opustil, když mi bylo 5) jmenovala jinak než zbytek rodiny, a nelíbilo se mi to.
|
|
|
|
*Niki* |
|
(10.11.2011 20:26:48) Co máte pořád s tou značkou? Jak to s tím souvisí? Buď beru tradici a přijmu jméno manžela, nebo ne a nechám si svoje a on taky svoje, nebo to otočíme a on si vezme moje. Já jednala tradičně a jméno si změnila na manželovo, změnila jsem tím i svůj stav, a po rozvodu logicky tuto změnu taky "demonstruju", že jako ukončím toto manželství, ukončím i etapu, kdy jsem nosila jeho jméno. Pravda je, že já jsem stále více sžitá se jménem, se kterým jsem se narodila a čtvrstoletí žila, spojila se s ním. Kdybych si tehdy nechala svoje, děti by se jmenovaly po mě. Tehdy to byla dost má volba, manželovi to bylo jedno, kdybych na tom trvala, přijme jméno moje.
|
kambala pláááckááá |
|
(10.11.2011 20:33:26) Niki, co bychom s ní měly? Prostě když se jmenuju Doktorka Placatka, mám firmu Doktorka Placatka a všichni, kdo slyší jméno Doktorka Placatka, tak hned vědí, tak proč bych si to měla měnit? (firma vázaná na jméno, ne na společnost), tak proč to neřešit, když se to tluče s místní tradicí?
|
|
Žžena |
|
(10.11.2011 22:00:24) Niki, já tu značku vidím celkem jasně tam, kde člověk má za sebou prostě už nějaké výstupy pod svým "starým" příjmením. Třeba nějaké články, vědecké publikace, knihy, stálé zákazníky atd. Není úplně samo sebou, aby se všichni čtenáři hned domákli, že Vocásková, která publikovala letos ten a ten článek, je ta samá osoba jako Kropáčková, kterou jsem četla před dvěma lety. A nebo že ta Husejnová, co se mi teď představuje do telefonu, je vlastně paní Kočičková, se kterou už deset let kšeftuju.
|
*Niki* |
|
(10.11.2011 22:41:10) Žženo, nevím, zda jsi vdaná, ale čistě teoreticky... máš manželovo jméno, nějakou tu značku tedy, vím že často píšeš, že máte skvělý vztah... a teď si představ, že se ti to zbourá jak domeček z karet. Muž odejde za jinou, konečná, rozvod. Ty si necháš jeho jméno? Ta značka - je důležitější? Já si třeba neumím představit, že bych si nechala jméno muže, který by mi třeba vrazil nůž do zad... ale značku nemám, takže moje úvahy jsou jednoduché
|
Žžena |
|
(11.11.2011 8:26:47) Niki, jsem vdaná 7 let. V případě rozvodu bych si příjmení nechala, je to prostě moje příjmení, tak se jmenuju, a už dost dlouho. Pokud se něco posere, stejně budu mít za sebou x let nějaké spokojené existence. Pokud budu mít problém s manželem, tak s ním osobně a ne s jeho jménem. Mamina si taky po rozvodu nechala příjmení po prvním manželovi, a měla ho prostě dál, resp. do té doby, než se znovu vdala Já prostě nejsem typ, co by se přejmenovával při každé možné příležitosti.
|
Žžena |
|
(11.11.2011 8:42:15) Jinak řečeno bych prostě teď po případném rozvodu bych rozhodně nepřecházela zpět k dívčímu jménu, značka neznačka. O té značce jsem psala v souvislosti s přijímáním jiného příjmení v případě svatby. Kdybych se rozvedla a pak znovu vdala, pak bych už asi příjmení volila formou dvouslovného, tedy i svoje současné, i potenciální manželovo.
Ale na tomto není co argumentovat, to každej prostě cítí jinak a má na to samozřejmě nárok. Zákonná úprava umožňuje všechny varianty, přejmenovat se můžeš i na něco úplně jiného, když po tom srdéčko zatouží...
|
|
|
Grainne |
|
(11.11.2011 8:39:00) Niki, připadá mi tak trochu mimo předsvatební úvaha o tom, co bude, až se zase rozvedu. Pravda, manžel na mně narafičil svatbu, stejně, jako svoje příjmení, ale že bych se z toho hroutila, se opravdu říct nedá. Navíc takhle tvoříme jeden jasný celek, to je pro mě podstata manželství a klidně to takhle "vytroubím" do světa. To příjmení je teď moje, pořád jsem svébytná osobnost a ani náhodou ten pocit a postoj manželovo příjmení nenarušuje a nikdy jsem něměla pocit, že by mohlo, případně mělo.
|
|
|
|
|
|
|