| maaf |
 |
(3.1.2012 21:42:10)
Viděl jste to někdo (šlo to o vikendu dopoledne na Primě)? Já si to nahrála a dnes pustila, že to bude krásná koprodukční pohádka (v titulkách se uváděla Marie Rosůlková). Film mě naprosto dostal. Byl ponurý, plný opravdu zlých lidí, nacpaný symboly a hlavní hrdinka byla něco mezi Nastěnkou (včetně kňučivého dabování) a Janou z Arku. Starší dítě jsem od toho nemohla odtrnout (za každou cenu chtěla dokoukat), úplně hořela, protože tam běhala ohyzdná morová babice a mrtví lidé byli okamžitě na místě nalezení zapáleni a zpopelněni. Mladší se šla s kvíkotem odklidit z dosahu, že se bojí. Proč to píšu. Ono to dobře dopadlo. Hrdinka dostala to, co chtěla (asi) a celou dobu vůbec neztratila kredit, byla pevná jako skála a pořád plná vnitřní síly a lásky. A mě se po celém dni tak ulevilo. Já měla totiž hodně podobný den jako ona ten kus života v pohádce  Nedokázala jsem se z práce uvolnit a nějak najít na všem to pozitivní. A po té pohádce jsem zcela jasně věděla, že to pozitivní jsem jednoznačně JÁ. Stejný šílený režisér mi dneska den poskládal do putování nevím kam a nevím, jestli to vůbec najdu, ale prostě jdu a jdu a musím jít.
Pro případné rýpaly, píšu to jen proto, že mám vnitřní potřebu a v podstatě žádné reakce nečekám, tak prosím o pochopení. Jen kdyby náhodnou někdo ten film viděl...
|
| ~•~Missy~•~ | 
|
(3.1.2012 21:55:06)
Tak to je fajn, že tě pohádka takhle pozitivně "nakopla". Taky jsme si ji nahráli, matně jsem totiž tušila, že jsem ji kdysi dávno jako dítě viděla, tudíž v rámci nostalgického okénka. Poo jsem chtěla dětičkám vštípit kus ruské filmové tvorby. No nějak to nepobraly a ani se nedivím, naštěstí obě dobrovolně odešly po té úžasné scéně, kdy se ráno před vozem místo koně objevil rudý flek a hrdinové konstatovali, že koně přes noc sežrali vlci. Kdepak zázrak obživnutí jako v našich pohádkách, pěkně natvrdo. K morové scéně jsme se s dětmi už nedobrali, ale polévání mrtvého hrdiny benzínem nebo čím a následné zapalování už probralo i manžela Celé jsme to dokoukali večer sami s manželem, pěkný horůrek. Leccos jsem si teda vybavila. Našla jsem i spoustu recenzí, kde se většina pisatelů shodla v tom, že pohádku viděli jako malé děti a zanechala v nich hluboký dojem, někteří týden nespali a doporučovali rozhodně nepouštět malým dětem
|
| maaf |
|
(3.1.2012 22:18:20)
Missy, já mám právě teď výčitku, že jsem holce zadělala na noční můry. Ona normálně nesnese byť jen náznak napětí (vadí jí teda hlavně ta dramatická hudba) a tady si prostě trvala na tom, že chce vidět, jak to dopadne. Pak pořád chodila a říkala, já se nějak cítím smutně a trochu se bojím.  Ale na druhou stranu si pochvalovala, jak ta hlavní hrdinka byla statečná. Díky za názor, já si říkala, jestli nejsme všechny tři moc citlivnky.
|
| ~•~Missy~•~ |
|
(3.1.2012 22:23:35)
Citlivky podle mě nejsme, fakt si stačí přečíst ty recenze, kolika lidem se to vrylo do paměti jako noční můra. A tenkrát nás tím krmili, na druhou stranu teď jsou zase krváky v jiném podání a jinak přístupné. Mladší pětiletá dcera je děsně emotivní, donedávna se budila v noci kvůli přebytku zážitků, ať už pozitivních nebo negativních, ta teda odešla docela brzo, starší devítiletá se dívala trochu déle, ale na ni to zase bylo moc efektů, moc řevu a odpadla při prvním mrtvém zvířeti (ten kůň). Já si říkala, že jim dopřeju trochu nalévárny z mých dětských let, tak halt asi ne, zůstaneme u Mrazíka
|
|
|
|
| ~•~Missy~•~ |
|
(3.1.2012 22:18:58)
dryjádo, to je přesně ona. Klučina reagoval na zlato, na začátku ho ukradli dva chlapi, aby ho k tomu účelu využili a zbohatli a jeho sestra ho pak hledala. Koukám máš taky pěkné vzpomínky. Já si pamatovala z dětství dvě scény, obrovský leknín, kterým cestovaly na svět ještě nenarozené děti a pak studnu s živou vodou a u toho hodiny, co místo minut odbíjely roky, takže ten, kdo tahal vědro, dřív zestárnul než ho vytáhnul. Z putování jsem si nepamatovala naopak téměř nic.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(3.1.2012 22:31:49)
jo takhle pohádka? ta je šílená!
|
|
| Honza | •
|
(15.3.2012 10:09:11)
Ty nenarozené děti jsou v jiné pohádce, Modrý pták , z roku 1976.
|
|
|
| maaf |
|
(3.1.2012 22:20:00)
Dryjádo, tak to byla ona! Tak si teď budu intenzivně přát, aby na ni dcera zapomněla. Ona se normálně bála i u infantilní Bambitky s Tomášem Klusem, protože nemá ráda střílení.
|
|
| ~•~Missy~•~ |
|
(3.1.2012 22:25:22)
Bambitku jsme teda taky nedokoukali, přišlo nám to všem praštěné. Vůbec jsme děsné konzervy, nejraději ty staré filmové pohádky, co se točily za komančů.
|
| maaf |
|
(3.1.2012 22:29:20)
Missy, moje holky Bambitku taky nedokoukaly. Nebavila je. Já dokoukala. Tu Pohádku o putování jsem neznala a ani mě nenapadlo si o ní něco zjistit. Příště se poučím. Uvidím zítra, co dcera. Usnula v pohodě. Jinak fakt řeší každý prd v pohádce, nechápu, že tahle ji bavila. A taky obě dávají přednost starým socialistickým pohádkám.
|
|
|
| maaf |
|
(3.1.2012 22:31:03)
Dryjádo, to je přesný. Proto jsem jí to dovolila dokoukat, byla jsem tím sama trochu zaskočená.
|
| maaf |
|
(3.1.2012 22:38:53)
Dryjádo, dcera to přesně tak pobrala. Ona už smrt potkala, protože jí teď otrávili její milované koně, a to prostě pochopit nedokázala. Máme je vyfocené, povídaly si o nich, ona se o ně starala, jezdila na nich. Ona se zasekla už u těch sežraných koní. Smrt v přírodě jí nevadí. Ona nesnáší bezdůvodný násilí, zlo. Nemoci chápe. Nešťastný lidi taky.
|
| maaf |
|
(3.1.2012 22:47:53)
Dryjádo, díky. Knihu bych nedala. Mě stačí jen náhodné útržky z povídání pamětníků a úplně mě to zlomí. Jednou v životě jsem čela knihu s touto tématikou a měla jsem noční můry asi další rok. Pro mě jsou koncentráky mimo mé chápání a práh psychické bolesti.
|
| ~•~Missy~•~ |
|
(3.1.2012 22:53:32)
Knihu jsem nečetla. Jinak mám načteno v tomhle směru docela dost.
Drak byl dobrej, jak ho navrtávali, aby se dostali k ohni.
|
|
|
|
|
| ~•~Missy~•~ |
|
(3.1.2012 22:40:34)
No já se jen obávám, že tohle poselství může vnímat dospělý, ale dítě si bude pamatovat spíš tu morovou bábu. A konec jsem nějak nepochopila, jak ta holčina začala říkat bráchovi Orlando, po tom mrtvém souputníkovi, ona uvěřila, že se převtělil nebo jak?
Ještě máme nahranou pohádku Oheň, voda a lstivé úskoky, koukala jsem zatím kousek a je to pěkná cvokárna, uvidíme, jak dál. Nejdřív udělám cenzuru pro děti. Hraje tam "Nastěnka" a režíroval to zase Alexandr Rou, ale co jsem četla, zdaleka to nebylo tak úspěšné jako Mrazík a ten navíc hlavně u nás díky dabingu.
|
| maaf |
|
(3.1.2012 22:43:21)
Missy, s tím Orlandem jsem to taky moc nepochopila, jen zůstal takový ten pocit, že neumřel zbytečně. ALe fascinovalo mě, že Orlando nebyl typický "pohádkový dědeček", neboť jak se tam ovíjel kolem té tanečnice, tak bych fakt chtěla vědět, co si dcera o tom myslela. Nezeptala jsem se a ona nic neříkala (je jí teda 7).
|
|
|
|
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)