Pohádka o putování

Viděl jste to někdo (šlo to o vikendu dopoledne na Primě)? Já si to nahrála a dnes pustila, že to bude krásná koprodukční pohádka (v titulkách se uváděla Marie Rosůlková). Film mě naprosto dostal. Byl ponurý, plný opravdu zlých lidí, nacpaný symboly a hlavní hrdinka byla něco mezi Nastěnkou (včetně kňučivého dabování) a Janou z Arku. Starší dítě jsem od toho nemohla odtrnout (za každou cenu chtěla dokoukat), úplně hořela, protože tam běhala ohyzdná morová babice a mrtví lidé byli okamžitě na místě nalezení zapáleni a zpopelněni. Mladší se šla s kvíkotem odklidit z dosahu, že se bojí. Proč to píšu. Ono to dobře dopadlo. Hrdinka dostala to, co chtěla (asi) a celou dobu vůbec neztratila kredit, byla pevná jako skála a pořád plná vnitřní síly a lásky. A mě se po celém dni tak ulevilo. Já měla totiž hodně podobný den jako ona ten kus života v pohádce Nedokázala jsem se z práce uvolnit a nějak najít na všem to pozitivní. A po té pohádce jsem zcela jasně věděla, že to pozitivní jsem jednoznačně JÁ. Stejný šílený režisér mi dneska den poskládal do putování nevím kam a nevím, jestli to vůbec najdu, ale prostě jdu a jdu a musím jít.

Pro případné rýpaly, píšu to jen proto, že mám vnitřní potřebu a v podstatě žádné reakce nečekám, tak prosím o pochopení. Jen kdyby náhodnou někdo ten film viděl...