Hilly. |
|
(2.2.2012 9:47:00) Jsem celý den doma, protože jsme nemocní a děcka jsou neuvěřitelně otravný. Včera se třeba ráno dívaly na televizi, potom se jim nechtělo nic dělat, ta starší zevlovala, tak jsem jí podstrčila lego..chvíli, tak půl hodiny, si stavěla a potom se zase nudila. Pořád chtěla pustit televizi. Odpoledne jsem jí udělala domácí plastelínu, hodinu si modelovala. Pak se zase nudila. Když se nudí do všech činností mi leze, věší se na mě, pořád něco zkoumá, nejlépe ostré nože v kuchyni. Občas ji zapojím, ale znáte to, trvá to potom třikrát tak dýl.Večer se to už nedalo vydržet, tak jsem jí pustila televizi. Večer jsme si půl hodiny promítali obrázky na promítačce a já jim k tomu četla, aby byla alespoň nějaká zábava, už jsem se na ně nemohla koukat jak se povalují před televizí. Přijde mi, že si hrozně málo hraje takové ty situační hry. Třeba že je hospodyňka a vaří v kuchyňce, pečuje o panenky, na princeznu atd. Když jsem byla malá hrála jsem si třeba s hračkama různé příběhy, mluvila za ně. Moje dítě to skoro nedělá. Dětem se věnuji v takových těch výchovných chvílích. Podstrčím omalovánky a kreslím s nimi, večer půl hodiny čtu, přes den hraji chvíli s dítětem domino, různé hry. Pořád to musím organizovat já. Stejně mi to přijde málo, protože se furt nudí. Podle filozofie "líného rodiče" bych měla děti nechat bejt a nějak by se zabavily, to funguje vždy jen chvíli, potom jsou hrozně otravné a neví co dál. Je tohle v tomto věku normální? Zlepší se to? Hraček mají dost. Dost přemýšlím co jim kupuji. Jak si hrají vaše děti, když jste celý den doma? Podporujete nějak to, aby se dokázaly samy zabavit? A jak?
|
albert1 |
|
(2.2.2012 9:54:44) Kazda rada draha, kdyz jsou cely den doma, ta nase by nam zbourala celej barak, nastesti mam moznost "zmenit klima" a prejet ci prejit k babickam behem dne, jine hracky, jina zabava ...
|
|
arantxa |
|
(2.2.2012 9:55:03) Můj 4,5 letý syn si už asi rok a půl hraje právě na ty situační hry. Pořád jezdíme tramvají nebo autobusem, děláme piknik na pláži, jedeme autem, nakupujeme, vaříme, atd. Poslední dobou hrajeme divadlo s plyšákama. Nejdříve my a pak on. Jinak pokud ví, že musíme pracovat nebo uklízet, tak si hraje v podstatě sám s vláčky, autíčky nebo plastelínou. Dnes ho mám třeba celé dopoledne doma a ještě z pokojíku nevylezl. Jen slyším, jak si tam povídá.
|
albert1 |
|
(2.2.2012 9:55:58) Sesule, stastna to zena!
|
Šešule |
|
(2.2.2012 10:01:46) Líná, albert, líná Holt jsem děti nenaučila, že se jim budu věnovat a rozvíjet je, rozvinou se samy. A není to jejich povahama. Když se objeví někdo, kdo si s nima hraje, tak ho pochopitelně pak terorizujou Před časem jsme se o tom bavily s kamarádkou a shodly jsme se, že hraní si s dětma se řídí pravidlem "Podáš prst a sežerou celou ruku."
|
|
|
|
Paradox |
|
(2.2.2012 9:55:33) Jsem líný rodič a když potřebuju něco udělat, moje 3,5 letá dcera pracuje se mnou. Netrvá to 3x déle, dávám jí činnosti, které mě nezdržují. Převlíkám peřiny, než převleču celou postel, ona zapne knoflíky na polštáři. Než vysaju obývák, ona přeleští už vyleštěný stolek. Při věšení prádla mi podává kolíčky. Když jsem v kuchyni, dám jí něco míchat. Třeba jen čisté mléko. No a když chci, aby si hrála v kuchyňce, přijde jako servírka, nadiktuju jí, co bych si přála uvařit, ona si to "zapíše" a jde vařit. Nosí mi to, musím ochutnávat, ale udělám při tom spoustu věcí, nemusím u ná přímo sedět.
|
|
fisperanda |
|
(2.2.2012 9:58:46) Já dceru nechávám ať si dělá co chce, víceméně. Je teď doma, nemocná, týden. Staví si z lega, maluje, čte, vybarvuje, dvě hodiny denně má na hry na počítači, večer má pásmo pohádek. Vymýšlím jí zábavu, jakože spolu vaříme oběd, no a když si dělá úkoly, ale to bych nenazvala zábavou Bohudíky se zabaví sama, ale to neustálý věšení mi taky leze na nervy.
|
|
PraliMatěj02/08+Madlenka11/10 |
|
(2.2.2012 10:01:38) Tak našemu Matějovi stačí 5 panáčků Igráčků, hasiči a traktor a celý dopoledne by mohl pořádat výjezdy, že hoří a podobně... Akorát mu občas plány hatí jeho roční sestra...
|
|
anavel + 3 |
|
(2.2.2012 10:03:32) U nas je to stejne, skoro 3letak se sam moc nedokaze zabavit. Vydrzi treba u televize koukat na jednu pohadku (cca hodinu-hodinu a pul), jinak u klasickeho hrani s auty nevydrzi, chvili a uz zase taha jinou hracku, vetsinou jen vysype krabici hracek a necha byt, kdyz chci aby si nejak cilene hral, musim u toho byt s nim (ruzne skladacky, puzzliky apod., cteni), sam, ze by si treba vyndal knizku a prohlizel, se vetsinou nestane. Malovat taky nechce sam, to furt musim taky ja, nejhorsi je, ze ja malovat moc neumim a on furt po me chce namalovat ruzny vlaky, nakladaky a sam nechce vzit ani pastelku do ruky. No je jeste malej, nejvic ho zatim bavi hrat na schovku a honena
|
|
Dáňula |
|
(2.2.2012 10:04:51) Chvilku kouká na pohádky, pak je chvilku na počítači, mezitím to prokládá hrou na piráty, ninji, na šerifa, něco si postaví z lega, pak má zase tu svou chvilku - mami, sleduj mistra ninju jak skáče z gauče na křeslo atp. ... pak si zapne na chvíli pohádku, až bude trochu tepleji tak snad pujdeme na chvilku ven(doufám že to vyleze nad -15 aspoň), pak mi pomuže udělat salát, nebo něco nakrájí k jídlu, počítač, pastelky, mezitím neustálé poskakování se šavlí se slovy jsem kapitán pirát + si k tomu vymyslí echt pirátskou písničku... nenudí se, zabaví se víceméně sám, moji přítomnost vyžaduje jen okrajově(= jen potřebuje vědět, že tu jsem, zapojit do her mne odmítá).
|
|
Archciba |
|
(2.2.2012 10:05:19) Moje děti se většinu času zabaví sami. Jsou na to zvyklé od malička. Hry jim neorganizuju. Spolu většinou něco tvoříme nebo mi pomáhají vařit, uklízet,... Sami si hodně hrají s modelínou, "jako" vaří, jezdí s vláčky,...
|
|
anemon |
|
(2.2.2012 10:06:23) Hry na "jako" (projekční?) u nás frčí pouze bez dohledu maminky. Starší mám 6 let, dvojčata 3 roky, začalo to před několika měsíci, starší si z nich dělala koníky, poníky, Šmouly, rytíře, pejsky, ty trdla to samozřejmě baví a teď už si hrají, i když je generálka ce školce.
Lego máme na rozjezd (mají Dupla, koupená podle toho, na co si hrajou - hasičské, nemocnici, zámek a spoustu zvířecích poděděných) pak běhají po bytě a hasí hadicí od vysavače.
|
|
adelaide k. |
|
(2.2.2012 10:10:38) Hilly, moje děti (téměř 5 a téměř 7) tyhle hry nehrajou vlastně vůbec. Zato dokážou hodiny hrát hry, do kterých bez problémů zapojí auta, Filly koníky, Petshopy, roboty, lego panáčky a všechny stavebnice které mají hračky "ožijou" a zažívají různé dobrodružství Většinou při tom vzniká dost velký nepořádek, ale zabaví se.
To zevlování od ničeho k ničemu, když musíme být doma, znám, dost nám na to pomáhá fyzická aktivita (v mezích možností). Zacvičit si, zatancovat, jít věšet prádlo a podobně.
|
|
Markéta s párkem | •
|
(2.2.2012 10:15:05) Já myslím, že půl hodiny s legem, je OK, to je na 4 letý dítě dost. Nemůžeš čekat, že v tomhle věku si bude furt hrát samo. Musí se to střídat.
Řekla bych, že to děláš dobře, jen se ještě musíš vnitřně smířit s tím, že to tak je.
Já jsem si ani jako dítě nehrála s panenkami, nebavilo mě to. Bavilo mě něco vytvářet - kreslit, vystřihovat, skládat stavebnice, vytvářet pokojíček pro panenky, ale hrát si s tím pak, to už ne. Naštěstí jsou moje děti v tomhle jiné, takže já si s nimi hraji tak, že s nimi něco vytvořím, ale tu hru jako takovou, to mluvení za věci, to už pak nechám na nich. Když jsou doma oba, vystačí si - starší ty hry vymýšlí a vede. Když je doma jen mladší, tak mu musím pomáhat. Třeba s ním postavím koleje, chvíli jezdím, ale pak řeknu, že musím jít něco dělat a on už je do hry zabraný, tak si hraje sám. Pak přijde za mnou, tak mu navrhnu, aŤ mašinkám namaluje sluníčko, že na ně svítí. Tak jde a maluje sluníčko. Pak navrhnu duhu. Tak namaluje duhu. Pak ho samotného napadne, že namaluje noc. Když ho přestane bavit i tohle a vidím, že chce být zas se mnou, vymyslím práci, kterou můžeme dělat spolu - třeba věšet prádlo, zametat, vařit. Když jsme doma celý den a dítě je nemocné, pustím tv na hodinu dopoledne a půl až hodinu (podle toho, jestli poo spí) odpoledne + večerníček a šmoulové.
|
Hilly. |
|
(2.2.2012 11:03:07) Markéto, taky to tak dělám s tím, že si s dítětem chvíli hraju a pak odejdu. Včera jsme třeba stavěli vláčkodráhu.Jenže potom za mnou zase furt lítala, že se jí rozjíždí koleje, mašinka nevyjede kopec a tak Jen jsem chtěla vědět, jestli jsme normální, dělám někde nějakou výchovnou chybu atd.
|
Markéta s párkem | •
|
(2.2.2012 12:17:10) Tak my máme 3 typy kolejí a některé, ač vypadají kompatibilní, jdou do sebe nebo od sebe fakt špatně, musí to dělat dospělý. Ale zas když už je spojíš, tak se opravdu nerozjedou.
|
Hilly. |
|
(2.2.2012 12:23:29) Markéto, nám někde odpadly takové ty čudlíky, kterýma se to napojuje. Slepila jsem to k sobě teda izolepou, aby za mnou furt nechodila
|
|
|
|
Markéta s párkem | •
|
(2.2.2012 12:14:05) Tak je otázka, jestli se jí to opravdu rozjíždí a tudíž si nemůže hrát jak chce, nebo jestli je to záminka, jak tě tam dostat. Pokud je to to první, musíš to holt nějak vyřešit, aby to drželo. Když je to ta druhá varianta, je nutno vymyslet jinou činnost, která zaujme. Někdy se ten můj chytí hned na první návrh, jindy všechny návrhy, kterými se ho snažím dostat pryč ode mne, odmítá. Pak ho buď zapojím do toho, co dělám, nebo to přeruším a vymyslím něco, co můžeme dělat spolu nebo pustím pohádku.
|
|
|
|