| Klarisanek |
 |
(16.4.2012 13:22:34)
Během svátků jsem si uvědomila jednu věc a zpětně si uvědomuju, že už to trvá dlouho, jenom mě to nějak nedocházelo. Před svátky byly obě děti doma celý týden, školka se nekonala kvůli nachlazení a já s nima byla celé dny až do uspání sama, manžel se vracel z práce pozdě. Celý den bylo s dětmi fajn, pěkně si spolu hráli, jakštakš poslouchali, i když jsme moc ven nechodili, vše bylo v klidu. Pak nastaly svátky a manžel byl 4 dny v kuse doma. A to byl mazec: manžel ráno vstal a hned začal mluvit bez přestání, plánovat, řešit, pouštět TV, buzerovat, že je všude bordel, zatímco já s dětma jsme chtěli v klidu snídat a bordel nás netrápí, uklízíme až později. Celý den se děti rvali, šíleně řvali, bouchali se vším, otravovali pořád mě nebo jeho, pořád jeden z nich bulel atd. Manžel řval na ně, já na něj, všichni na všechnz, atmosféra jak v blázinci. Večer jsem se cítila jak čerstvě vyfáraný horník. Chápu, že děti ho otravují, protože si ho chtějí užít, ale myslím, že jeho chování v nich vyvolává i jiné negativní reakce, a že to spolu souvisí. Podobně to probíhá každý víkend, ale při té krátké době jsem ani neměla čas to zaregistrovat, jen jsem se každou neděli večer cítila jak citrón. Tak se ptám, je to jen můj výmysl a děti se prostě chovají každý den různě, nebo jeho chování může mít vliv na chování dětí? Máte to někdo podobně? Případně co s tím?
|
| Róza | 
|
(16.4.2012 13:27:32)
Já myslím, že to spolu souviset může. Naše děti, když jsou se mnou nebo s manželem nebo s obouma, chovají se normálně. Když ale přijde návštěva, na kterou se těší a kterou dobře znají (babička, děda, strýc), jsou nenesitelné. Lezou nám po hlavě ap.
|
|
| Chrysantéma | 
|
(16.4.2012 13:28:12)
děti dokážou velice intenzivně vnímat "nepohodu" jednohoz rodičů.Jejich obrana je pak přesně jak píšeš = křik,pláč,dělání bordelu...oni jsou pak taky nervozní...
|
|
| No one | 
|
(16.4.2012 13:29:16)
My to měli taky tak, ale bylo to způsobené tím, že syn vyžadoval pozornost otce a nevěděl jak na to, protože otec nijak nereagoval. Až syn přišel na to, že na negativní věci otec reaguje hned...tudíž pro něho výhra, protože se mu otec konečně věnoval, i když v tom negativním slova smyslu.
Stačilo promluvit s manželem, který to teda ne hned pochopil, ale časem ano a už je to dobrý. Syn je teda malý 3,5roku. 
|
|
| Voice | 
|
(16.4.2012 13:30:29)
To není pocit, ale známý fakt. Děti prostě reagují na změněnou atmosféru doma. Škoda, že ve vašem případě spíš negativně, ale je to časté. Já myslím, že víkendy jsou stresovou záležitostí, hlavně u žen co jsou na MD, zvyklých na svůj režim a systém během týdne a o víkendu se musejí přizpůsobit manželovi (partnerovi), včetně dětí, které to vnímají velmi intenzivně. Já to mám tak, že se celý týden vcelku těším, že o víkendu budeme spolu a v neděli večer už se těsím, jak si v pondělí ráno budu dělat všechno dle svého  A to si dcerky tatínka užívají a on jich také. Jen já mám tak nějak daleko více práce a cítím, že se musím přizpůsobovat, což mi ne úplně vyhovuje.
|
|
| Kukurice25+Nik09+Seb12+Dom14. | 
|
(16.4.2012 13:32:08)
Myslim, ze vliv ma I nalada matky. Pokud jsem vytocena a mam blbou naladu, tak me rozcili kazda blbost, kvuli vsemu zvysim hlas. Pokud je otec doma a narusi to celotydeni ritualy, tak je to znat a pro deti to je zmena. Pokud mame dobrou naladu dcera je hodna, ale pokud mame blbou naladu nebo se hadame I kdyz ne pred dcerou, tak zlobi I dcera.
|
| Klarisanek |
|
(16.4.2012 13:45:51)
Jo, presne jak to pises ti i vyse nad tebou Voice. Jakozto zena na MD jsem zvykla vse delat po svem a jakmile manzel zacne do vseho stourat, tak me to vytoci, ci me vytoci nejake jine jeho chovani, takze jsem i ja pak protivna a uz je "rodinna pohudka" tady. Jecim na deti i v pripadech, ktere bych s klidem v tydnu presla. Kdyz se manzel detem venuje, tak ony radi jak blazni, ale pak jde neco delat (neboli cucet do kompu) a vyzaduje na tu svoji "pseudopraci" klid. Jenze deti jsou rozjete a radi dal, takze on se vzteka, ze klid nema. Ja jsem na nervy, protoze rozhodne nehodlam batole pul dne nosit na ruce, aby byl klid a uz je mi vycitano. Fakt se casto tesim na pondelni rano.
|
|
|
| Tussi + 3 | 
|
(16.4.2012 13:37:46)
Hlasim se do klubu podobne postizenych.
Manzel jezdi kamionem, pres tyden neni doma temer vubec, v sobotu to zacne.
Zacne dceru "vtipne" skadlit, coz ji bud rozbreci, nebo zacne vse negovat. Coz rozdrazdi jeho, a uz to jede. 
|
| Kukurice25+Nik09+Seb12+Dom14. |
|
(16.4.2012 13:49:19)
Mame to stejne manzel taky kamionak. Nesnasim to je provokovani, kdy se dcera bud rozbreci nebo rozcili
|
|
|
| Jiřule a 3 skřítkové | 
|
(16.4.2012 13:48:38)
jojo určitě to souvisí. Pozuruju to samý u nás.Když sou se mnou docela pohoda. dorazí tatínek nabručenej z práce a děti se ihne dzačnou chovat naprosto příšerně:-(
|
|
| Nerfka+2 |
|
(16.4.2012 13:49:46)
jéje, jako bys psala o našem posledním víkendu.
Mám děti 1,5 a 3,5 let.
Urozčiluju se s nima přes týden i já, ale nějak mám pocit, že prostě více poslouchají. Když je volám k jídlu, přijdou, když mají jít spát, tak sice odmlouvají ale nakonec vždycky celkem usnou. Docela si i hrají i když mě ty jejich blbiny někdy přerůstají přes hlavu....
No a právě ukončivší víkend byl šílený, jako spousta předchozích. Děcka v sobotu usínaly až ve 3 odpoledne a po mém totálním vysílení, kdy už na ně neplatilo zhola nic. Manžel si jen seděl u počítače a nijak se neangažoval, ale během celého víkendu jinak pořád "organizoval" a vymýšlel. Měl připomínky k nepořádku, k tomu jak se chovají, jak neposlouchají, neustále kritizoval moji výchovu... ale když jsem mu řekla, že přes týden se takhle nechovají, tak mi nevěřil.
Mimochodem, děcka ho mají tvrdě na háku, já jsem doma generál. Když manžel něco řekne, oba se jen řehtají, at je to ve srandě nebo vážně.
Myslím, že hlavní roli v té změně chování dětí hraje to, že víkend je v režii dvou dospělých osob, kdy každá si to představuje trošku jinak a oni neví, kam se přiklonit. Kdežto přes týden mají jasného "velitele" a nemají moc šance na vymýšlení a blbiny.
|
| krupice. |
|
(16.4.2012 13:59:03)
Já víkendy poslední dobou nesnáším - hlavně tedy sobotu. Manžel pracuje pouze vnoci, v sobotu celý den spí a já mám obě živé děti, které se neustále o něco hádají a křičí na starosti. Do toho vařím oběd a pod. a neustále řeším, aby neřvaly a nebouchaly s něčím a jsem doslova na prášky. Minulou sobotu jsem s nima dojela do dětského koutku, dali jsme si i oběd, aby manžel mohl vklidu spát a mě netrefila mrtvice z rozčilování. Dorazili jsme domů odpoledne, manžel tam měl jídlo od minulého dne a ještě jsem jim udělala palačinky. Manžel se kolem 15-16 hodiny vzbudil, přesunul k televizi a když jsem ho večer poprosila, jestli by neosprchoval jedno dítě (hrála jsem s dcerou dostihy), tak se na mě rozřílil, že jak má volno, tak ho furt s něčím "buzeruju" - už nevím, jak to nazval a měli jsme týden tichou domácnost. Mám toho poslední dobou plný kecky. Celý týden chodím po špičkách, protože "táta" a víkendy už nesnáším úplně.
|
| krupice. |
|
(16.4.2012 13:59:48)
mělo tam být "táta spí"...
|
|
| anemon | 
|
(16.4.2012 19:04:16)
U nás dělám noční já, spím max. do dvou (o víkendu, ve všední den ani to ne, nemám déle hlídání)
Doporučuju zavést stereotypy a trvat na nich, unavení jou oba a není dobré, že má právo na odpočinek jen jeden.
|
|
| KoproFka |
|
(19.4.2012 12:07:59)
tyjo to je fakt na 
|
|
|
| Klarisanek |
|
(16.4.2012 14:05:43)
Marge, myslim, zes na to kapla s tim velitelem. Tak, jako deti potrebuji vytycit hranice, potrebuji mit i sveho velitele. A kdyz je to doma tak, ze mama hot a tata cehy, tak to proste nemuze fungovat. Zacnou si delat co chteji a diky tomu dohadovani mezi rodici v nich narusta takovy ten vnitrni neklid jako u me. Ja se sice povazuju za emancipovanou a nezavislou osobu, ale mam v sobe divny neklid, kdyz ma manzel prijit domu, proste z toho, co zase bude rikat, co mu bude vadit apod. U me se to projevuje blbnou naladou, u deti zlobenim.
|
| *Niki* | 
|
(16.4.2012 14:17:29)
Deniso, já myslím, že děti nepotřebují velitele, ale potřebují se orientovat v situaci. Chtějí, aby svět pro ně byl bezpečné a čitelné místo, a v rodině to začíná. Musíte začít s manželem u sebe, on není žádný "jediný viník", stejně jako nejde dítě pasovat do role jediného "ventilátoru".
POkud je něco nedořešeného mezi váma, řešte to, protože ono se to ven dostane a třeba takto, že se pohádá otec s dítětem, přitom to je mezi otcem a matkou.
Ty s ním vnitřně soupeříš o velitelské místo, a on soupeří s dítětem. Nebo je to i jinak, každopádně to není jen o chování otce.
|
| Klarisanek |
|
(16.4.2012 14:34:11)
Ja jsem nemyslela, ze by jim nekdo velel jak na vojne, ale aby meli jasne pokyny, to urcite potrebuji, jedno jestli od otce, nebo od matky. Ale jak toho docilit s manzelem, to je fakt tezke. At do nej hucim jak do dubu, tak jim neustale povoluje, hlavne z duvodu sveho pohodli. Kdyz reknu, ze na TV cuceli uz dlouho, tak starsi zacne knucet, ze jeste jeden dil a ja reknu ze ne, nacez tatinek povoli. Nikdy mu napr. nedojde, ze se blizi cas obeda a kdyz se ditko zepta, jestli muze susenku, tak samozrejme dovoli, nacez ja jsem ta zla, ktera zakaze, aby pak ditko obedvalo. A tak to jde cely den. Kdyz mame na toto tema s manzelem rozmluvu, tak kyve a chape. Ale tim to taky konci.
|
| Nerfka+2 |
|
(16.4.2012 14:43:07)
Myslím, že to tak je, Deni, použila jsem slovo velitel v uvozovkách.
Je celkem běžně známo, že dítě potřebuje řád, mantinely, poskytuje mu to bezpečí, zvláš pokud jsou to děti malé. Se mnou během týdne to tak mají, ráno vstaneme, pak vědí že jdeme dolů snídat, pak vědí že se čistí zuby, pak jsou pohádky... prostě vědí přibližně co kdy po čem následuje, že po obědě chodí spát apod.
O víkendu je to jednoduše jinak. Myslím, že už jen to, že ráno třeba s nimi vstane manžel a já dospávám je pro ně "vytržení" ze stereotypu, manžel chystá snídani jinak, v televizi nejsou stejné pohádky, jsou to sice drobnosti, blbinky, ale myslím, že i to je možné, že dítě ovlivní a pokud neví, co vlastně má následovat, tak zmatkuje a "zlobí"....Možná se i trošku předvádí, když mají doma toho tatínka, aby si jich všímal.... nevim...
Toť můj názor.
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(16.4.2012 15:33:22)
Já teda nemůžu souhlasit s tím, že děti potřebují řád. Obě moje děti (starší až tak od čtyř let, mladší od malička) žádný pevný řád nemají (jasně, starší teď už školu, ale předtím to tak nebylo) a nevadí jim to ani za mák, jsou to většinou dvě milé přítulné entity. Napětí způsobené přítomností otce u nás nevzniká, od jejich miminkovského věku chodíme do práce oba a podílíme se na péči o ně zhruba stejnou měrou, tak asi nevzniká tolik třecích ploch.
|
|
|
|
|
|
|
| *Niki* |
|
(16.4.2012 14:03:30)
Myslím, že to je podobné, ne-li stejné, všude. Rodina je něco jako organismus, všichni jsou propojení, vzájemně se vnímají, více či méně vědomě, a reagují na změny. Nejde se vnímat izolovaně. A nejde taky vždy jednozačně říct, že když se pohádá otec-dítě, je to hádka mezi nimi 
Někdy jen dítě verbalizuje to, co matka potlačuje. Dítě se stane takovým ventilátorem. Proto to vypadá, že matka s dítětem fungují dobře a ten, kdo to narušuje, je otec, ve skutečnosti je to ale nevyslovená hádka mezi mužem a ženou, kterou oni nemají čas/odvahu/vůli řešit mezi sebou a tak "použijí" (více či méně vědomě) to dítě, které tyhle hry na potlačování nehraje, a klidně do toho řízne. A už to jede: dítě provokuje tatínka, tatínek se pohádá s dítětem, matka má konečně důvod vybuchnout a seřve otce, jaký je hrozný otec, co ječí po dítěti
Jistěže to může být i přímočaré, jak bylo v úvodním příspěvku, a je to skutečně mezi otcem a dítětem, ale v rodině jsou dle mě propoeni všichni a nejde to vnímat izolovaně.
Naše děti naše vztahy vnímají přesně, před nimi nic neutajíme a nepotlačíme, a pokud mezi námi náhodou něco bublá, co se nevyslovilo, je otázkou času, kdy to vyjeví či verbalizuje dítě
Deniso, asi by to chtělo se na to podívat komplexně, co cítí dítě, otec, ale i ty. Jaká je i tvoje nálada, jak vnímáš náladu manžela - a co z toho všeho vstřebává to dítě.
|
|
| Na_samotě_u_lesa | 
|
(16.4.2012 14:04:30)
Mám to velmi podobně, jsem ještě "postižená" tím, že jsem byla s dětmi několik let sama, než se objevil můj současný partner. Dost dlouho mi trvalo, než jsem si zvykla na jiný režim s ním, děti se ze začátku chovaly taky úplně jinak, než když byly jen se mnou (byly s ním poněkud agresivnější, kdy reagovaly na mužský styl "výchovy", her a celkově přístupu k nim). Teď už je to o něco lepší, ale stejně jsou pro mě víkendy většinou dost vyčerpávající, zejména když jsme doma - to bychom se za chvíli všichni sežrali, přitom partner není nijak konfliktní, já snad taky moc ne, ale stačí, když má někdo horší náladu či má nějaké nesplnitelné přání (většinou děti  ) a atmosféra značně zhoustne. Taky je náročné přeorganizovat si v hlavě ten zažitý model - přes týden práce, o víkendu odpočinek. Protože dle mého názoru s malými dětmi se ve volných dnech většinou moc odpočívat nedá, rozhodně to není na to, aby si člověk lehnul k filmu či zhltnul fajn knihu či si jen tak po obědě schrupnul. Ale dost nám pomáhá, když někam vypadneme do přírody nebo na nějakou výstavu apod., sice jsou zejména u výletu do přírody taky perné chvíle (mamííí a co tam jako proboha budeme dělaaaat??? ), ale je to rozhodně lepší než se plácat doma, alespoň pro nás. Zkrátka Ti rozumím, dobrou radu bohužel nemám, pokud je Tvůj manžel povídací typ, můžeš s ním zkusit probrat situaci a např. požádat ho, jestli by třeba trošku neubral na energii atd. Je to ale těžké.
|
| Kubula K. |
|
(16.4.2012 14:19:06)
Jen mě napadá, jestli by tomu nešlo ulámat hroty tím, že byste se s manželem domluvili předem, jaký bude program příští den? Dohadování byste si odbyli bez dětí a před dětmi pak táhli za jeden provaz?
|
|
|
| Marie-Ellena | 
|
(16.4.2012 14:36:25)
My s manželem jsme se shodli, že když je synátor jen s jedním z nás, je milionový, člověk nemusí za celý den zvýšit hlas, pomáhá, chová se slušně.....Jakmile vstoupí do dveří ten druhý (i s dobrou náladou), prostě jakmile jsme doma všichni tři, chová se jinak, prosazuje víc svou vůli.....Ale tohle mi řeklo víc lidí o svých dětech, tak myslím, že to je nermální.
|
|
| 7kraska | •
|
(16.4.2012 14:37:16)
nase dite zlobi o vikendu, kdyz je doma....jakmile jdeme ven nebo jedeme na vylet, tak je hodne....doma se totiz celkem nudi a vymysli blbosti
|
|
| helena + veverčátka | 
|
(16.4.2012 14:53:56)
Víkend je klidnější než týden. Přijde mi, že spolu je zvládáme lépe než když jsem sama, nemám oddych, hlídání. Když ještě potřebuji víc pracovat, je to masakr. Oni jsou schopni za mých 5 minut u PC vykrámovat půl kuchyně, včetně surovin.. Ve výchově i úklidu táhnem za jeden provaz a nic si nevyčítáme. Tak asi proto.
|
|
| černá kočka a dva kluci | 
|
(16.4.2012 16:04:01)
Ahoj Deniso, u nás to je tak, že pokud jsou kluci jenom se mnou nebo jenom s manžele, tak to s nima docela jde. Jakmile jsme pohromadě všichni čtyři, většinou to bývá katastrofa. Soukromě jsem si to pojmenovala " Syndrom obou rodičů "
|
|
| veverkaa | •
|
(16.4.2012 17:01:32)
jj, chování otce má vliv i na děti. jediný co pomůže je, ať se otec hodí do klidu. taky jsme to tak měli. každý víkend nebo i jiný den, kdy byl manžel doma byl jeden čas PEKLO. byla jsem pak zralá na blázinec. neustále na syna řval, nevím proč, ale asi proto, že ho neposlouchal. to byly synovi asi 2 roky, nebo tak nějak. já jsem pak řvala na manžela, že chci, aby už šel zas do práce, že je doma jinak klid. nevěřil tomu. ale časem se sám nějak uklidnil a už je to všechno v pohodě.
|
|
| Trinity73 | 
|
(17.4.2012 7:49:46)
Deniso, u nás je to úplně stejné, a to obě děti už chodí do školy. Manžel býval o víkendech naprosto nepříčetný, křičel po dětech,řval, že je všude bordel, a to jsem kmitala už od rána. U nás zafungovalo následující: v pátek sednu a vymyslím program na víkend, ten mu sdělím a buď souhlasí a jde s námi nebo ne, pak sedí doma a my si uděláme prima výlet sami. Taky mu občas naznačím, že nejsem v rodině zdaleka jediná schopna práce, takže pokud mu vadí bordel, může se zapojit (tady je ovšem nutné volit slova http://www.rodina.cz/g/s/20.gif)....a kupodivu funguje i toto.
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)