| CPO |
 |
(5.5.2012 10:38:44)
Znáte? Líbí se vám? Dávají to vždycky v těchto květnových dnech, kdo to neviděl, neprošvihněte, je to skvělý film ani ne tak o válce, jako o pnutí a komplikacích, které nám způsobují naše nenaplněné a možná i jen podvědomé touhy, a o tom, že ne vždy je možno snadno ukázat prstem na "hlavního viníka" (zde se nabízí manžel jako "lump", ale matka má pravdu, když říká "co jsme ti udělali?"...bonusem fakt skvělí herci v hlavních rolích (Schmitzer, Hlaváčová, Munzarová, Dvořák) a legrační je angličtina "v podání" (prý dabováno, no, nějakými neandrtálci  ) profláklých seriálových herců 
|
| foxina | 
|
(5.5.2012 13:30:07)
také se na něj těším!
|
|
| Okolík | 
|
(5.5.2012 15:34:36)
moje odpověď na tu otázku matky "co jsme ti udělali" je - ukradli jí její život, který začala v jiné zemi, kde "přičichla" ke svobodě. Pak se vrátila do rodiny svázané stejně jako celé prostředí tradicemi a předsudky. myslím, že tam nebyla žádná vyloženě kladná nebo vyloženě záporná a to se mi na tom filmu líbilo nejvíc. závěr si už nepamatuju (hodlám se koukat znova), jen celkový dojem z filmu.
|
| CPO |
|
(5.5.2012 15:41:32)
"co jsme ti udělali" jsem pochopila tak, že Onč se DOBROVOLNĚ! zodpovědně rozhodla, že nahradí zemřelou sestru. Ano, přemlouvali ji, ale ona se vrátit NEMUSELA, a fakt nebylo fér, že jim to pak následně celá ta léta omlacovala o hlavu a opravdu se chovala trochu "jako někdo lepší". A jak muselo asi bejt tomu chlapovi, když s ním nespala...prostě, kdyby se I ONA trochu víc snažila vyjít z reality, tak mohla I ONA žít lepší život, a všichni, včetně dětí, mohli být šťastnější.
|
| Ajlina | •
|
(5.5.2012 16:06:18)
já jsem se na něj vždycky horzně těšila a nikdy nevydržela, dám mu ještě jednu šanci a snad ho konečně pochopím, a to herecké obsazení je skvostné, ale stejně mě ještě nechytl, tak snad
|
| CPO |
|
(5.5.2012 16:08:21)
Já ten film miluju, hned napoprvé mě chytl za  a poctivě se na něj koukám každý rok. Ale je to proto, že příběh Onč je bohužel v lecčems podobný mému vlastnímu příběhu 
|
| Ropucha + 2 | 
|
(5.5.2012 18:28:36)
Bb, také mě ten film chytl za srdce. Je to jeden z nejhezčích našich filmů poslední doby, podle mě. Obdivuji práci tak mladého režiséra. Ale opakovaně se na něj nedívám, nechci si rozmělňovat zážitek - silné filmy mi stačí vidět jednou a mám je v sobě Možná až někdy za hodně dlouho si ho budu chtít zase připomenout.
|
|
|
|
| Okolík |
|
(5.5.2012 16:31:26)
máš pravdu, proto ani Onč nepovažuji za kaldnou hrdinku )ale ani za zápornou). Všichni ti lidé mi prostě připadali takoví skuteční.
Ona se vrátila z anglie a pak zjistila, že se přecenila, že to nezvládá. trpěla tím ona, i celá její rodina.....
|
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(7.5.2012 11:21:13)
"co jsme ti udělali" jsem pochopila tak, že Onč se DOBROVOLNĚ! zodpovědně rozhodla, že nahradí zemřelou sestru. Ano, přemlouvali ji, ale ona se vrátit NEMUSELA."
Breb, já mám právě pocit, že se vůbec nerozhodla dobrovolně a že ji velice natvrdo vydíráním donutili. Ono to tehdy bylo celkem běžné, bylo to bráno celospolečensky dost jako morální povinnost o které se vůbec nediskutuje. Pokud zemře matka dětí a má věkem vhodnou neprovdanou sestru, tak je povinností té živé postarat se o sirotky, provdat se za vdovce a matku zastoupit... aby si chudák vdovec nemusel vzít cizí ženu (to po chlapovi samozřejmě nikdo ani ve snu nemůže žádat, aby dělal i ženské práce a pečoval sám o děti) a děti tak VINOU TÉ SOBECKÉ SESTRY nedostaly macechu. Onč se dostala do téhle situace, byla tvrdě pod tlakem a vlastní matka ji do té svatby tvrdě nutila. Taky je třeba vycházet z toho, že tehdy ještě dost dojížděla mentalita "cti otce svého a matku svou", dítě MUSÍ poslouchat rodiče, ti jsou nejvyšší autorita, navíc dcera (proti synovi podřadnější potomek) musí poslouchat tuplem - nejdřív rodiče, pak manžela... tohle bylo maloměsto, spíš možná ves (manžel sedlačil), tam se na žádnou velkou emancipaci natož svobodu nehrálo. Onč byla po smrti sestry v pasti, měla morální povinnost poslechnout matku, měla morální povinnost postarat se o siroty po sestře, pokud by to neudělala, bude společenskej vyvrhel, černá ovce rodiny, matka jí to nikdy neodpustí, zničí si vztahy s celou rodinou a bude mít sama výčitky i za to, že nesplnila svou povinnost vůči dětem a má na svědomí, že budou žít s macechou.
Takhle to tehdy na vsi chodilo, můj děda vyrostl v takové rodině, prababi vyvdala 3 děti po sestře, pak se narodil můj děda a další dítě, pak musel otec rodiny do války ze které se vrátil vážně zraněný, 10 let ležel v posteli než umřel a ona provdaná sestra měla tohle všechno na hrbu. Ale děda na to vzpomínal hezky, nevlastní sourozensi se měli rádi a maminka to nebrala jako životní křivdu (holt neměla volbu mezi cukrárnou v Anglii a hospodářstvím).
|
| JaninaH |
|
(7.5.2012 11:38:27)
Gabriello, trochu si protiřečíš. Tak rozhodla se k návratu dobrovolně, protože to cítila jako svoji morální povinnost, nebo ji matka se švagrem tvrdě donutili, vydíráním? Já si myslím, že se rozhodla dobrovolně, že oni ji nevydírali, naopak, pochopila jsem, že ona měla podmínku - že si po válce otevře ve městě cukrárnu. Ona měla na vybranou mezi tím, zůstat v Anglii sama, nebo se vrátit a pomoci rodině. Zvolila rodinu, ale nějak se s tím nedokázala vyrovnat, nedokázala to rozhodnutí přijmou se vším všudy. A až ta "druhá šance" (která spíš ani šancí nebyla) jí umožnila uvědomit si, kam patří.
Moc pékný film
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(7.5.2012 11:59:16)
Napsala jsem to nepochopitelně? Prostě na ni matka tlačila až ji donutila obětovat se pro ostatní. Takhle nevypadá svobodné rozhodnutí. Na druhou stranu si dovedu představit, že to matka nemyslela zle. Chtěla "matku z vlastní krve" pro děti-siroty, chtěla stmelit rodinu, žádala od dcery jen obvyklé a tradiční řešení situace a taky žádala od dcery poslušnost a podřízenost (což odpovídalo době).
|
| CPO |
|
(7.5.2012 12:04:40)
"Prostě na ni matka tlačila až ji donutila obětovat se pro ostatní. Takhle nevypadá svobodné rozhodnutí."
Já si naopak nemyslím, že někoho můžeme "donutit", aniž by on sám přijal svobodné rozhodnutí se donucení podvolit, nebo by věc udělal z jiných důvodů, opět po VLASTNÍM rozhodnutí. A proto mám ten film tak ráda, že tam nejsou jednoznačně "kladné" nebo "záporné" postavy, ostatně, jako v životě 
Je to takový laskavý a chápavý film a byl natočen Jirkou Strachem *1973, tj. 2001 mu bylo 28, a přitom to dokázal natočit takhle zrale... 
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(7.5.2012 12:31:17)
Já si naopak nemyslím, že někoho můžeme "donutit", aniž by on sám přijal svobodné rozhodnutí se donucení podvolit.
Breb, tohle ale hodnotíš dnešním pohledem na svět. Ten film je z doby, kdy ještě nijak zvlášť nefungovala lidská práva, byl legitimní rasismus, kolektivní vina, pohled na ženu (obzvlášť na vsi)jako bytost méněcennou a muži podřízenou, pohled na dítě jako na bytost bez práva na vlastní svobodu a vlastní názor, dítě bylo obecně bráno za bytost závislou a podřízenou (a Onč byla vůči matce částečně v pozici dítěte v době kdy šlo o svatbu)... Běžně bylo tolerováno domácí násilí na dětech i ženách. V tomhle všem byla Onč vychovávána a žila v tom celej život. Ona byla celej život vychovávána v tom, že je matce podřízená a musí být poslušná. Ona na rozdíl od nás neznala jinej model. Obecný názor, že žena (dítě) má právo nesouhlasit s rodinnými autoritami a má právo na svoji svobodu přišel až později.
Zároveň ale souhlasím s tím, že je to výborný film a nejsou tam jednoznačně "kladné" nebo "záporné" postavy stejně jako v životě.
|
| CPO |
|
(7.5.2012 12:35:07)
Tak vždycky i v době největšího "temna" byli lidé, kteří se temnu nepodvolovali samozřejmě jen ti, kteří pak dokázali unést tu ZODPOVĚDNOST (že například skončí na hranici...)
Já Ončin filmový příběh vnímám právě jako to balancování mezi "hrozně bych chtěla být svobodná ale nemám na to, tak to mám hlavně zazlé VÁM".
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(7.5.2012 12:48:43)
Já Ončin filmový příběh vnímám právě jako to balancování mezi "hrozně bych chtěla být svobodná ale nemám na to, tak to mám hlavně zazlé VÁM".
Je zajímavý si takhle povídat jak kdo stejný příběh vidí  .
Mně to přišlo spíš tak, že Onč situaci jakoby rozumově přijala, ale někde v podvědomí se na matku zlobí za to, že ji dohnala do situace, kdy buď ustoupí nátlaku a obětuje se pro sestřinu rodinu anebo se vzepře a vybojuje si svobodu, ale matka jí stejně radost ze života zakalí tím, že ji odsoudí a "zavrhne" jako sobeckýho neřáda.
|
| CPO |
|
(7.5.2012 12:53:35)
"Mně to přišlo spíš tak, že Onč situaci jakoby rozumově přijala, ale někde v podvědomí se na matku zlobí za to, že ji dohnala do situace, kdy buď ustoupí nátlaku a obětuje se pro sestřinu rodinu anebo se vzepře a vybojuje si svobodu, ale matka jí stejně radost ze života zakalí tím, že ji odsoudí a "zavrhne" jako sobeckýho neřáda."
V tom se shodneme
(Psala jsem, že ten film mi v mnohém připomíná můj vlastní život, a proto na něj poctivě koukám nejmíň jednou do roka Mmch, napoprvé jsem na něj koukali "co ti všichni zlí té hodné Onč udělali,  ". Nu, dneska tak, jak jsem napsala
|
| jak | 
|
(7.5.2012 12:56:30)
Ale Breb, Onc rozhodne nemela na vyber jako dnes my.
|
| CPO |
|
(7.5.2012 13:09:01)
"Onc rozhodne nemela na vyber jako dnes my."
Ale ale - a proč je rodina plná "manžel mě bije ale nemůžu od něj odejít" a podobných "nemůžu"? (zhubnout, ...)
Nene, myslím si, že VŽDY záleželo HLAVNĚ na JEDNOTLIVCI, kolik svobody (vnitřní) si ponechal navzdory "době"...psala jsem to v jednom z předchozích příspěvků - já nemám Onč zazlé, že se vrátila, OK, to bylo svým způsobem "správné", ale zkazila si život (i ostatním) AŽ NÁSLEDNĚ, tím, že se tomu životu tolik VZPĚČOVALA a nedokázala si ho zařídit v rámci těch daných mantinelů aspoň trochu snesitelněji.
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(7.5.2012 13:18:55)
Ale tak zas to neokecáš, že dnešní žena má ve společnosti obecně daleko snesitelnější pozici a vstřícnější podmínky než tenkrát. Záleží na každé konkrétní ženě, jestli a jak ty možnosti dokáže či chce využít, ale to, že dnešní doba je k ženám snesitelnější je, myslím, bez debat.
|
|
| štěpánkaa | 
|
(7.5.2012 13:41:54)
myslím, že ten tlak okolí je dnes jiný než dříve a že je více žen, které se "osvobodily" z takovýchto stereotypů. I když řada jich tak žije i dále.....
|
|
|
|
|
| JaninaH |
|
(7.5.2012 12:54:57)
Já to ani tak nevidím jako souboj s matkou, ale jako souboj Ončí samé se sebou.
Tobě ta matka připadá tvrdá a necitelná? Mně tedy ne.
To stará Lízalová (od Maryši), to je jiný kafe , to byla podle mě opravdu tvrdá a necitelná žena. Ale tahle ne.
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(7.5.2012 13:09:29)
"Tobě ta matka připadá tvrdá a necitelná?"
Psala jsem už někde výše, že to asi matka nemyslela kdovíjak zle. Chtěla "matku z vlastní krve" pro děti-siroty, chtěla stmelit rodinu, žádala od dcery jen obvyklé a tradiční řešení situace a taky žádala od dcery poslušnost a podřízenost (což odpovídalo době).
Myslím, že matka se chovala zcela v souladu s tehdejší dobou a prostředím - rozhodla se podle svého nejlepšího svědomí co bude pro její potomky (tedy vnoučata i dceru) nejlepší a pak je k tomu nutila dostupnými prostředky. Vládla a rozhodovala o jejich životech tak jak se tenkrát slušelo, věřila že z pozice svých životních zkušeností rozhodla o jejich budoucnosti správně... akorát ta vzpurná Onč se jí cukala a nechtěla pochopit jak má být správně spokojená . Asi v Anglii načuchla podezřelou imperialistickou svobodou .
|
|
|
|
|
| JaninaH |
|
(7.5.2012 12:35:13)
Bavíme se o tom s manželem a on říká, že tam padlo, že Onč byla v Anglii deset let, tedy zažila něco jiného než poměry na české vesnici.
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(7.5.2012 12:54:12)
No jo, ale i v tý předválečný Anglii se určitě rodiče brali jako významná autorita, proti který hodná dcera nepůjde... a pak samozřejmě Onč po návratu domů ta česká vesnice musela být poněkud úzká.
|
|
|
|
|
| JaninaH |
|
(7.5.2012 12:28:40)
Gabriello, ale to ve filmu přece vůbec nebylo, to "tvrdé donucování" sis tam dosadila ty. Já si tam zase dosadila prosby, slzy, jistě, i citové vydírání - a těžké dilema. Vidím to jako Breb, že se vrátila dobrovolně, že to bylo její rozhodnutí. Jak by ji mohli donutit se vrátit, kdyby nechtěla?
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(7.5.2012 12:38:29)
Prosby, slzy, jistě, i citové vydírání ve stylu - děti budou muset žít s kdovíjakou cizí, s macechou a TY JSI TÍM VINNA, když vlastní sobectví nadřazuješ nad zájem sestřiných dětí, Tvojí vlastní krve... To Ti nepřijde jako tvrdé donucování?
|
| JaninaH |
|
(7.5.2012 12:49:37)
Gabriello,
já to vnímám tak, že tohle, co píšeš, jí (možná) matka ani říkat nemusela, že to ona si říkala sama sobě, jo, že tu povinnost vůči rodině cítila sama, proto se vrátila, ale nemohla to vnitřně přijmout.
Nebo jinak, nemyslím si, že oni ji nutili přes její úporný odpor, ale že ona sváděla ten boj sama v sobě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| a je to? |
|
(5.5.2012 16:57:55)
Viděla kdysi dávno a když rodina dovolí, tak se podívám zase.
|
|
| CPO |
|
(6.5.2012 10:26:45)
Tak myslím že to dávají dneska, tj. 6.5. od 20h na ČT1.
|
| štěpánkaa |
|
(6.5.2012 19:39:00)
dneska jsem pohledem do programu zjistila, že film je 10 let "starý", z roku 2002, docela mě to překvapilo, vzpomínám si, jako by to bylo včera, kdy Hlaváčová říkala, že konečně bude pracovat se svojí dcerou. Takže bych jen podotkla k tomu "profláknutí seriáloví herci - že v době natáčení asi zase tak moc profláknutí ještě nebyli. mám dojem, že se dokonce Munzarová s dvořákem tam seznámili a pak se snad vzali a měli dceru, teď jsou rozvedení....moc se na film těším.
|
| Markéta s párkem | •
|
(12.6.2012 10:57:08)
Když jsem to viděla poprvé, neměla jsem děti a říkala jsem si, že bych to neudělala, z ničeho nic, ze svobodného života se ze dne na den překlopit do role matky dětí, které nejsou moje.
Dnes, jako matka to vidím jinak. Považovala bych za samozřejmé postarat se o dítě svého sourozence, byť by mi to přineslo neskutečné problémy. Jenže to je tím, že už jakž takž vím, co mateřství obnáší.
Ve filmu to ovšem bylo ještě komplikované tím, že se po ní chtělo, aby spala s chlapem, kterého si nevybrala a žádný zvláštní vztah k němu neměla. To už by naštěstí dnes podmínkou nebylo.
|
|
|
|
|
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)