| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Mám přijmout nebo odmítnout dědictví?

 Celkem 41 názorů.
 Lettie 


Téma: Mám přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 22:20:17)
Moc mě zajímá Váš názor na tuhle situaci. Přijali byste dědictví po otci, který vás neměl rád, a vy jste neměli rádi jeho? Můj otec byl celý život hnusný na každého, sobec, věčně pryč, pil, mlátil nás. Finančně jsme na tom byli mizerně. Nikam nejezdili, tlačili se v pidibytě (spali všichni v jednom pokoji, prostor pro věci mini), oblečení děděné, potom sekáč, vietnamci.Nedostala jsem od něj nikdy nic (dárky jen praktické typu, hadry dle vkusu jeho a mámy, věci do školy). Nikdy mi neřekl nic milého, že mě má rád, nerad se mě i bratra dotýkal (takže nějaké mazlení nebo pusa nikdy). Viděl mě jako šedivou nezajímavou myš, co všechno dělá špatně (s tou myší mi to říkal opakovaně). pak se naši rozvedli a my se viděli tak narozky a vánoce. Znovu se oženil a s novou ženou začali budovat velikánský dům, najednou byly peníze, nové dítě. Začal nás zvát a tvářit se jako rodina. Tak jsme začali jezdit, ale bylo to takové společensky slušnostní, živené hlavně jeho novou o dost mladší ženou, která byla a je fajn. Milá, chytrá, zakomplexovaná, obdivovala ho a přišel jí vtipný (nechápu!!!, choval se k ní jako pedantický otec). Vztahy utichly, protože fakt to neklapalo, každou návštěvu jsem protrpěla a doma obrečela (mojí dítě bylo děsné, byla to holka, já všechno dělala špatně). Všechen majetek už za jeho života přepsali na něj, takže byl to nemajetný bezdomovec. Pak onemocněl a po roce těžké nemoci zemřel. Žena se o něj vzorně starala. Já ho byla navštívit v nemocnici a byla u něj, když umřel (jinak mi byl lhostejný, dělala jsem to jen kvůli jeho klidu v duši, pokud ho to mohlo ovlivnit, spíš ne, ani takto nemocný mi neřekl, že mě má rád, jen že jsem HODNÁ). Pak jsem mu dle jeho přání koupila košili do hrobu. Chtěl novou. Bílou. No a po roce se u notářky zjistilo, že nemajetný bezdomovec měl špatně sepsané zúžení společného jmění manželů a najednou jsem byla dědička. Peníze se mi opravdu hodně hodí. Jen se cítím mizerně, jako bych brala něco proti jeho vůli. On mi to nechtěl dát. A musí mi to vyplatit osoba, proti které nic nemám, a která se ke mně chovala vždy hezky. Tváří se, že to vyplácí "ze svého". Že je vdova samoživitelka a stará se o polosirotu. Jenže ona má pořád měsíční příjem vyšší než my s manželem dohromady, nemovitý majetek v hodnotě 5 násobku toho, co budeme mít my (až splatíme za xx let hypotéku). Jak byste se zachovali vy? Můj bratr dědictví odmítl a to peníze taky moc potřebuje.
 Alternativní kvočna 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 22:24:47)
Lettie... těžko říct, asi bych to vzala, zvlášť jestli teď řešíte každou kačku...
vypadá to, jako kdyby Ten někdo nahoře to zařídil trochu jinak, než si lidé tady na Zemi přáli...
 boží žena 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 22:33:34)
přijala bych
 zvídavá 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 22:33:59)
Pokud tomu dobře rozumím, tak ona a její dítě dědí také a to nemalý podíl. Takže bych se na tvém místě zbytečně nešidila o to, co mi patří - o dědictví po vlastním otci. Ber to jako mizivou kompenzaci toho, jak mizerný byl otec. Gesta jsou podle mě v tomto případě zbytečná (a je na ně pozdě).
Pokud bych měla pocit, že bude moje část dědictví jeho ženě chybět natolik, že by je to uvrhlo do nějaké chudoby, dluhů apod., tak bych možná zvážila, že se vzdám. Jinak ne.
 Anni&Annika 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 22:38:40)
tak on ty penize taky usetril na vas s bratrem, ne?? Asi se to melo stat, ber co se ti nabizi...mas na to taky narok. A jestli nebude po vyplaceni druha zena o zebracke holi, tak nad tim uz nepremyslej. Proste to tak melo byt~;)
 Lettie 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 22:48:53)
Anni, neušetřil. Mezi "bídou" a penězmi je rok 1989:-). Začal jen vydělávat. Druhá žena v nouzi nebude. Po dva roky bude omezená v nákladných hadřících a bezstarostnosti (otec vše vyřizoval, o všem rozhodoval). Asi poprvé v životě. Strach, že to nezvládne, že je to jen na ní, má opravdový. V tom je mi jí líto. Přesto nejde do sporu a akceptovala dohodu (je chytrá a má dobrou pozici vydělávat). Svým způsobem ji mám ráda, přestože jsme každá úplně jiná, opravdu nemáme vůbec nic společného. I když se snažíme.
 Connie 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 22:47:49)
Vzala bych si to. K čemu ti bude hrdost a dobrý pocit? Je to blbé, ale když byl tak hnusný, tak aspoň něco dobrého z něj máš. ~d~
 JiBi* 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 22:54:28)
Myslím, že na velká gesta teď není vhodná doba.
Jestliže peníze dostaneš a budeš mít pořád ten pocit, že "ti nepatří", klidně je můžeš jeho druhé ženě věnovat :-) , ale pokud teď odmítneš, může tě to jednou hodně mrzet.
 Inaaa 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 22:58:11)
Neodmítla bych, proč dělat gesta, když to situace nabízí, brala bych to jako osud.
 vlad. 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 22:58:19)
Tý jo...asi bych přijala. Asi jako kompenzaci za hnusný dětství. Zvlásť když vdova je zajištěná ~d~
 Kukurice25+Nik09+Seb12+Dom14. 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 23:02:51)
Ja bych to prijala a brala to jako kompenzaci za detstvi.
 simiki+koťátko 03/07 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 23:04:01)
Jestli ti to pomůže, před několika dny jsem byla na dědickém řízení své pratety (zvstupovala jsem mou maminku, která zemřela). Váhala jsem dost o přijetí, chtěla jsem to už odmítnout. ale pak jsem si řekla, že to dělám kvůli dcerce, že mám více méně povinnost ji zajistit do života. tudíž potom zaplatim, co mám, zbytek půjde na její studia na spořko. nedělám to kvůli sobě, ale kvůli ní.
 Walerie 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 23:32:00)
Máš děti, mysli na ně. Nejde jen o tebe. Právně je to prostě takhle a ber to jako osud! Prostě to tak mělo být. Nerozpakuj se a nech si svůj podíl vyplatit.
 Pole levandulové 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 23:35:08)
Prijala bych a brala bych to jako kompenzaci za hnusne detstvi. Pokud by mi to i potom vadilo, venovala bych je na charitu, ale dedictvi bych se urcite nevzdala.Asi je to Osud, ktery zasahl, aby aspon po smrti narovnal to, o co te otec v detstvi pripravil.
 withep 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 23:41:09)
Že by boží mlýny? Vezmi to. Pokud bys měla pocit, že ti peníze nepatří, můžeš se jich vzdát i později. Ale já myslím, že ti patří. Milující otcové dávají dcerám lásku i dědictví, ten tvůj ti moc lásky nedal, ber aspoň to děditství, když už k tobě zabloudilo ~x~
 withep 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(25.6.2012 23:42:19)
"děditství" ~8~~f~~k~
 x x 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 8:37:26)
~t~
 LiValley 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 2:35:17)
Nevim, asi nejspis neprijala. Jsem moc hrda, dokazu se vyhrabat ze vsech situaci sama a nechtela bych prijimat neco, co mi vlastne nechteli dat.
 Inaaa 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 9:50:58)
S hrdostí se člověk může leda vyfotit.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 2:59:45)
Těžký.Ale asi bych přijala...
 Insula 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 5:10:28)
Přijala bych to.
 Kalamity YANKA 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 7:09:15)
VzALa bych to. A nedej se. Kdo v dnesni dobe penize nepotrebuje? A mas-li tuhle moznost, ber. Patri ti. Zvlast, kdyz vdova po otci nezivori.~;) Na pohledy kasli, kdo ma moc, chce vic, to je jasny...A to, ze vztahy s otcem nebyly nejruzovejsi bych brala prave jako duvod, proc ty penize vzit. Neni to samozrejme nahrada roku bez otce, ale na ulici je nenajdes, a aspon jednou ti "tata" tema penezma muze pomoct, i kdyz uz o tom nevi...~;)
 Sam01 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 7:25:45)
Hrdost stranou. Pokud máš na dědictví ze zákona nárok,tak se ho nevzdávej. Sama máš děti-rodinu,takže peníze jistě pro vás budou užitečné.
Rozhodně by ses dědictví vzdávat neměla.~x~
 Meta 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 7:48:59)
Hrdostí děti nenakrmíš. Opravdu není vhodná doba na gesta.
 MarMat (+2) 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 7:55:50)
Určitě to přijmi ~x~
 Markéta.. 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 7:57:55)
Jasně, že bych přijala, a s radostí - brala bych to jako satisfakci.
Píšeš, že i vdova po otci je z dědictví zaopatřená, takže nemusíš mít žádné výčitky.
Koneckonců, byl to tvůj otec a po otci se běžně dědí, neděláš nic nemorálního.
 anexa 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 8:27:31)
dědictví bych přijala. Brala bych to jako kompenzaci za to, že jak se ke mě choval. Kdo dneska peníze nepotřebuje? Máš děti? Co ty víš, kde budou chtít studovat, tak proč si nepřilepšit. V tomhle přeci nejde o hrdinství, ale o to, na co máš ty nebo tvoje děti nárok.
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 8:30:40)
Vem to. Rodinný majetek nedědíš jen pro sebe, ale i pro děti.
Krom toho bych to brala tak, že je to aspoň malá náplast na blbý dětství. ~x~
 Eva 
  • 

Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 8:37:14)
Jaky klid duse?
Ma na to jak moralni, tak zakonne pravo.
City se koupit nedaji. Ale osidil ji o detsvi. Jehio povinnost byla se starat jako otec, a tu nesplnil. Sice si to za penize nekoupi, ale aspon bude mit ponekud lehci situaci.
 x x 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 8:38:31)
Hm tak koukám, že většina by brala. Mě by zajímalo, jak to zakladatelka nakonec vyřeší, dofám, že vezme, není jediný důvod, proč nebrat.
 Inaaa 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 9:52:15)
Já bych to naopak pro klid duše přijala.
Asi to tak mělo být a něco se tím vrací.
 Eva 
  • 

Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 8:35:22)
Prijmi to.

Ulehci vam to zivot. Jsou to penize i jeho vnuku. Pokud to jde zmenit, premluv i bratra.

Ja jsem byla v podobne situaci pred 20 lety. Muj otec opustil matku i mne, kdyz mi bylo 5 let. Odesel ilegalne za hranice a my jsme o nem asi 15 let nevedely, ovsem moje matka na to tvrde doplacela cely zivot. I ja, ruznym zpusobem. Ona dlouhou dobu nemela vubec z ceho zit, protoze nemohla najit praci, pak delala tezkou praci v tovarne, aby mne uzivila. Ja nemohla studovat, jednak kvuli financim, jednak kvuli "tridnimu puvodu".
Kdyz mi bylo 25, vzpomnel si, ze ma dceru a ze ji chce videt. Nasliboval mi plno veci. Ja ho potkat nechtela, uz jsem mela moznost porovnat, co TATA ma byt. Maminka, ktera o nem vzdycky mluvila v dobrem, mne premluvila.
Na dlouha leta jsem si zkomplikovala zivot. Jenze jsem mela moznost mu rict, co si o nem myslim - nikdo jiny si to do te doby nedovolil. Po desne hadce mne vyhodil, sliby nedodrzel, ja se nakonec zadluzena dostavala z jineho kontinentu zpatky do Evropy. Ale zjistila jsem, ze mam sestru, se kterou si dobre rozumime.
Pred 25 lety zemrel. Od te hadky jsme spolu nikdy nemeli kontakt. Vsechno odkazal me sestre. Mne to bylo jedno. Neco by byvalo pomohlo me mamince, ktera mela tezky zivot a ja ji nijak moc financen pomahat nemohla.
Moje sestra sla k notari a polovinu nechala prepsat na mne. Ja jsem to odmitla. Napsala jsem ji, at to necha prepsat na moji maminku, ktera si to zaslouzila daleko vic. Maminka to nechtela. Ale chtela, aby to dostaly moje deti. Moje deti zadneho dedecka nepoznaly, ale mely babicku, kterou zboznovaly. Takze deti dostaly darek od babicky.
Zrovna tenkrat nam to financne dost pomohlo postavit se na nohy.
Tak mysli na deti. Bude to jednodussi pro ne neco delat.
Moralne na to mas ty i bratr pravo - zadne penize ti detstvi nezaplati, ale osidil vas o hodne moc. Podle zakona na to mas taky pravo - jste jeho deti. S tim musela manzelka pocitat.

 x x 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 8:35:39)
Vzala bych to. Asi boží mlýny melou pomalu ale jistě a toto máš mít jako kompenzaci za ty roky ústrků. Máš na to ze zákona nárok, tak to neřeš a ber. Když to neuděláš Ty, udělá to někdo jiný. Neblázni a ber!
 hankuba/Kubík06/Eliška09 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 9:07:18)
Je to složité,ale asi bych ty peníze přijala.
 *Hanka* & Lucinka 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 9:09:06)
Přijala bych, brala bych to jako kompenzaci za špatně dětství. Prostě ač otec nechtěl, osud to zařídil jinak.... někdy opravdu nevíme proč se věci dějí jak se dějí....

dokonce bych se dost důrazně snažila toto vysvětlit bratrovi... pokud by i nadále trval na tom, že to nechce tak ho přimět, aby se dědictví zřekl v můj prospěch a né v prospěch "macechy" ...... ono se to časem uleží a mohlo by ho to mrzet... pak by přišla doba kdy bych mu jeho část vrátila. Macecha to nikdy neudělá.
 Tante Ema 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 9:14:42)
Vezmi si to. Nevidím žádné morální dilema.
 Judy+2 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 9:55:01)
Určitě přijmi. Souhlasím se všemi už uvedenými důvody.
- máš na to právní i morální právo
- hrdostí děti nenakrmíš ~;)
- mladá žena ani sirota trpět hlady nebudou
- "někdo nahoře" to zařídil jinak, než si špatný otec přál
- malá kompenzace za to, že jste neměli otce, jakého si děti zaslouží
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 9:58:06)
Jiná věc by byla, kdybys měla "ožebračit" vdovu a polosirotka, to ale nehrozí. A když budeš mít pocit, že na vdovu zbylo málo a že potřebuje pomoc, část peněz jí můžeš dát.

Co se hrdosti týče, to má každý jinak. Můžu popsat jak to mám já, ale to je moje nastavení Vím určitě, že abych se "snížila" k nějakým tahanicím o dědictví, musela bych na tom být hodně špatně nebo by muselo jít o hodně velký majetek a musela bych být přesvědčená, že protistrana nemá "morální právo". Z popisu mám dojem, že vyslovený konflikt nehrozí a že s vdovou je možná dohoda.
 sextánka 


Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 10:20:04)
čistě právní poznámka:
podle platných zákonů i když odmítneš dědictví, dědické právo dále přechází na tvoje děti, které nabývají tvůj dědický podíl stejným dílem.
To stejné platí i u tvého bratra.
Za nezletilé děti (v tomto případě tedy vnuky zemřelého) musí případné odmítnutí dědictví schválit opatrovnický soud. (který nebere v potaz morální hlediska, takže to odmítnutí určitě neschválí.)
Takže si rozmysli, jestli je pto vás lepší mít majetek z dědictví "napsaný" na jméno tvé nebo tvých dětí. ~;((
 Aknel 
  • 

Re: Přijmout nebo odmítnout dědictví? 

(26.6.2012 14:50:59)
Penize bych urcite prijala. a rekla si, ze jen diky dedictvi aspon k necemu otec byl...
 Lettie 


Děkuju všem za reakce. 

(26.6.2012 22:03:37)
Já dědictví přijala. Výčitky jsou díky Vašim reakcím menší, ale zůstaly. Cítila bych se svobodněji, kdybych to neudělala. Můj vztah k otci by byl jednoznačný, s klidem bych na něj mohla zapomenout, nic dobrého od něj nepřišlo. Ale cítím to teď tak, že tohle je opravdu první dobrá věc směrem od něj (i když nezamýšlená a nechtěná). A cítím závazek vůči nové ženě, že bych měla být pro ni víc rodina (kvůli nevlastnímu bratrovi, což ona očekává, nepřímo už dříve naznačovala). Je to svazující a vysilující. Malý bratr je celý otec (hlučný, neomalený, vidí jen sebe, navenek odlišný, vyčnívající) a mezi dětmi i současnou učitelkou neoblíbený, na předchozí škole šikanovaný. Je mi ho líto, ale není mi s ním dobře. Stejně jako s otcem. Ještě jednou díky.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.