| Mája.86 | 
 |
(31.10.2012 22:12:07)
Asi pred mesicem byl maly hospitalizovany. Byl dve noci na JIP, ja byla na pokoji a sestry pro me chodily, kdyz se vzbudil. Nez jsem tam dosla, chvili to trvalo, malej uz byl pekne rozervanej. Od doby, co jsme se vratili domu, nechce spat sam v postylce. Driv nebyl problem. Zkousela jsem ho v postylce uspavat, mluvila na nej, hladila ho, dala jsem mu tam svoje tricko, aby me citil, ale nic. Po chvilce se probudi a chce ke me. Vcelku mi to nevadi, ve spani me nijak nerusi, budi se jen na kojeni. Ale manzel se boji, aby si z toho do budoucna neudelal zvyk. Ja si myslim, ze jak ziska jistotu, bude zase spinkat ve svym. Mate nekdo zkusenosti? Malymu je 10 mesicu. Diky za odpovedi.
|
| Pippi | 
|
(31.10.2012 22:25:14)
Já mám taky skoro desetiměsíčního chlapečka a nechala bych si ho v posteli. Nevím kde máte dětskou postýlku, ale jestli ji máte v ložnici, tak ho můžete přenést do postýlky když usne.
|
| Mája.86 |
|
(31.10.2012 22:40:24)
postylku mam kousek od postele. Prenaseni je temer nemozne. Bud se vzbudi uz pri prenosu nebo do pul hodiny po nem.
|
| Pippi |
|
(31.10.2012 22:49:14)
já to dilema chápu. Já jsem nejdřív byla krutě proti dítěti v manželské posteli, ale jak už tu bylo napsáno, nechávala jsem si ho v posteli po tom, co se v noci vzbudil a kojila jsem, abych se nemusela držet vzhůru a čekat až usne. Pak jsem ho začala přenášet do postýlky a bylo to ok, nicméně se mi do postele vrátil nedávno, když jsme odbourávali noční krmení (už bohužel nekojím). Já bych si ho ale na tvém místě v posteli nechala, chudák má strach po tom ošklivém zážitku.
|
|
| Dáňula | 
|
(1.11.2012 8:27:06)
Takhle jsem měla obě děti - jak spaly v postýlcve velké posteli jim to nevadilo) samy nebo byly přeneseny, tak se do půl hodiny probudily. Tak s námi spali v posteli jeden čas i oba. ALe máme 180postel, tak jsme se tam naskládali v pohodě. Nijak nás to neomezovalo, teda když pominu, že byli extrémně roztahovační a zabírali víc místa, než my s manželem. 
|
| Majda a Kájík 07/10 | 
|
(1.11.2012 8:30:04)
U nás postýlka naražená na mou postel bez tyček nefungovala. Prostě nee. Nejsou blbííí...
|
|
|
|
|
| daba+holčička | 
|
(31.10.2012 22:27:36)
já mám v posteli 5tiletou, teda jen jí, manžel už to vzdal  dneska jsem se ptala, jestli s náma bude spát i její manžel, až bude nějakého mít, prej jo, jestli bude chtít
|
| Pippi |
|
(31.10.2012 22:30:49)
|
|
| veronika82,Kamilka,klučík03/09 | 
|
(1.11.2012 7:32:17)
Semnou spí v posteli šestiletá tatínek to též vzdal a spí v pokojíčku na jejím místě. My jsme už začali řešit s psycholožkou páč jí mám celou noc na zádech ani na wc si nemůžu odskočit.
|
| Majda a Kájík 07/10 |
|
(1.11.2012 7:41:04)
Ahoj,s nama spi trpaslik taky od mala. :) postylku jsme uz slozili pac jsem pod ni jen vzdy musele pracne vytirat a hromadilo se mi na ni pradlo na zehleni... O pokojicku s velkou posteli zatim neuvazujeme. Je mi jasne ze by tam nikdo nespal. Koupili jsme si kvuli tomu i velkou jednomatraci aby ten nas milacek nespal v prostredku v mezere ;) a vesel by se klidne jeste i bracha ci segra. :D a zalehnuti... Ano,matka ci otec muze zalehnout sve dite...ale to jiste kazda vite v jake skupine rodicu toto hrozi. Syn spi celou noc. Spi vzdy a vsude lip kdyz je spise trochu rozruch nez v uplne tme a tichu.
|
| Liki + dcera 8/11 |
|
(1.11.2012 7:52:33)
Taková postýlka je skvělá věc na odkládání harampádí. Budeme ji muset prodat, nebo se toho zvyku jen tak nezbavíme. Dcera v ní jednou jako hodně malá usnula, manžel ji ale přenesl k nám, že takto teda ne, že bez ní v posteli nemůže usnout
|
| Jita111 | 
|
(1.11.2012 7:59:26)
Nápodobně. Manžel taky bez naší 4leťačky prý hůř spí. Já ji většinou odvedu do její postele. Minule, když se k nám plížila, a já jsem se pohnula, ona povídá: "Maminko, spinkej, já jdu za tatínkem". Každé dítě je jiné. Syn (teď 6-letý) u nás nespí nikdy. Je mu líp ve své posteli. Takže tím spíš po takovém zážitku bych ho nechala. Až se bude cítit bezpečně, přestane sám...
|
| Epepe | 
|
(1.11.2012 8:52:59)
Nechci být ošklivá, ale myslím, že to takhle funguje ve spoustě rodin - jako že hlavní problém "odsunout" mají ti rodiče. Vy dvě si to aspoň uvědomujete a neděláte z toho problém, ale u různých zoufalých diskuzí tady na rodině mě to napadne často ...
Teď nemyslím zakladatelku, tam je to jasné - mimčo je malé a okolnostmi zbavené základní jistoty.
|
| Tatramelka+3 | 
|
(1.11.2012 9:09:56)
Pravda je, že až po pobytu v nemocnici a strachu, jsem zjistila, jak je to ode mne sobecké. V momentě, kdy jsem se JÁ bála o klukuv život a měla potřebu být mu na blízku, mohl do naší postele.
...prava je, že byl vzorné miminko a rád spal a s postýlkou neměl probém od začátku. Ale mladší byl opak, chtěl se více chovat, asi přirozeně, páč už naň nebylo tolik času, jako jsem měla u prvního. Tak že prostě putoval do naší postele rovnou a jsem ráda. A musím říci, že to že jsme měli v posteli jeden čas obě děti nikterak nenarušilo náš manželský život, spíš zpestřilo .
|
|
| Liki + dcera 8/11 |
|
(1.11.2012 9:13:39)
Já si spíš u takových diskuzí říkám, proč chtějí malé dítě strčit do vlastního pokoje? Nebude s nimi spávat do puberty, tak ať si to užijí, dokud to jde. Dcera se hodně budí, často s brekem, prso ji uklidní. Navíc hodně v posteli cestuje, takže občas mívám její nohy i na obličeji. Ale jednou to skončí a já na to budu vzpomínat se slzou v oku, i když teď je to mnohdy únavné.
|
| Liki + dcera 8/11 |
|
(1.11.2012 9:40:33)
Navíc je mi jasné, že manžela na druhé dítě neukecám, takže se to opravdu nebude opakovat. Dcera půjde z postele, až sama bude chtít. A určitě při stěhování do vlastního pokoje pomůže, že si pokojík vybírala sama. Z možností, které jí předložíme, samozřejmě.
|
| Tatramelka+3 |
|
(1.11.2012 9:44:27)
Myslím, že i na tom zázemí, co mají v pokojíčku hodně záleží. Kluci svuj pokojík prostě milují, jsou tam rádi.
|
|
|
|
|
| Tatramelka+3 |
|
(1.11.2012 9:42:53)
Já nevím holky, asi to bylo tak nějak z rodiny. Moje máma mě už v těhotenství upozornňovala a varovala, že jestli si rozmazlím to děcko tak jak je ted´ zvykem, tak at´ nepočítám, že nám ho bude hlídat. Vážně jsem slýchala ze všech stran, týhle děti jsou takové a makové, ta nic neudělá protože má rozcapený děti, podívej na ní, hlavně tohle nedělej... .
Chudák ten muj starší kluk, jsem ráda, že jsme bydleli daleko od rodiny a ve finále mi do toho nikdo neklavíroval, ale hodně jsem se nahlodávala tím, jestli jsem dobrá a nebo né. Pro někoh směšný, ale chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že je to moje dítě a moje svědomí a že jsem tak daleko, že sice každý by mi strašně rád pomohl, ale jen po telefonu a i když jsem byla v rodišti, tak se nikdy nikdo nepřetrhl mi trošinku ulevit. Je to moje dítě, moje starost, moje svědomí a dneska už je mi to fakt jedno co si kdo řekne, ale musela jsem se k tomu fakt propracovat...
|
| Liki + dcera 8/11 |
|
(1.11.2012 10:08:01)
Mně manželova babička zase říkala, že si na sebe pletu bič. Dceru jsem 6 týdnů nosila v náručí, pak s ní šup do šátku. A navíc spaní v námi v posteli. No dceru nosím dál, venku v nosítku na zádech. A babičce lžeme, že dcera spává v postýlce. Úplně stačí, že nemůže pochopit, že už dávno nemáme nachystaný dětský pokoj
|
| Tatramelka+3 |
|
(1.11.2012 10:18:20)
No u nás je to taky pořád, že jim nedám jíst něco normálního. Třeba v pul roce knedlíky s rajskou. Copak my nejsme zdraví?! ...a když jí řeknu, že jsem si před početím musela vyčistit organizmus páč jsem se nemohla zbavit plísní všeho druhu, tak to je tím, jak se moc pozorujeme.... Nejsem v ničem extrémní, snažím se jít nějakým středním proudem, ale uvažovat vlastní hlavou a dělat to co je mi/nám příjemné.
|
| Liki + dcera 8/11 |
|
(1.11.2012 10:36:27)
Dcera je stále plně kojená. Nechce se pustit prsa. Jídlo ji zajímá pouze z hlediska zkoumání typu - Když tu misku otočím dnem vzhůru, co se stane? Jéé, do toho jablka můžu nehtem udělat díry! Mamka se tváří, že to, co mi naservírovala, je k jídlu, tak jí to budu dávat do pusy.
Pochopitelně ohledně jídla lžeme rodině také
|
|
|
|
|
|
|
|
| Katka +3 | 
|
(1.11.2012 10:56:43)
Já, když mám mimino, musím ho mít ve své posteli. Po prvním synovi-přísavce se mi narodil malý kliďas. A první noc v porodnici, kdy děťátko klidně spinkalo v postýlce, jsem se radovala, jaká je to pohoda mít postel sama pro sebe. Jenže jsem co pět minut vstávala a chodila kontrolovat jestli dýchá. Po asi desáté kontrole i můj obluzený mozek pochopil, že tohle není cesta k vyspané odpočinuté nedělce a prcka jsem navzdory předpisům oddělení přestěhovala do své postele.
Takže přiznávám, že prtě mám ve své posteli ze zcela sobeckých důvodů.
Mmch starší syn v prvních měsících občas ve spaní přestal dýchat. Tím, že byl se mnou tělo na tělo, jsem se okamžitě vzbudila, do prcka dloubla, on se nadechl a spali jsme dál.
|
| Katka +3 |
|
(1.11.2012 10:57:42)
Krom toho, je to i pohodlné - u maminky spící nahoře bez se kojenec záhy naučí obsloužit se sám.
|
|
|
| Jita111 |
|
(1.11.2012 14:25:24)
Jj, máš naprostou pravdu. Je to o rodičích, ne o dětech. Ale moc to neřeším. V 18 s námi už určitě spát nebude. Teda doufám.
|
| Jita111 |
|
(1.11.2012 14:50:25)
No, tak už jen 7 let, a bude spát ve svý...
|
|
|
|
|
|
Občas se k nám vecpe i prvorozenec a třetirozenec taky začíná zabírat dost místa (v mém břiše). Takže 160cm občas i pro pět (+ plyšáci) 
, jejich zděšení ji okamžitě vyvedlo z omylu
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)