(2.11.2012 8:37:00) Co myslíte ??? Jindy řekla bych můj soudný manžel přemýšlí. V tomto nejspíš ne. Chce, aby se děti dívali, resp. mu to připadá v pořádku. Já jsem zásadně proti. Myslím, že dítě v sedmi letech není schopné některé scény z filmu (hlavně ty bojové a zabíjecí) úplně vstřebat a pochopit, navíc nevidím důvod proč by měli koukat na násilí, když to není nutné. Dneska otevřete noviny , internet a všude je něco. Tak co vy na to ????
(2.11.2012 8:38:58) Jak pro které, svoje děti musíš znát nejlíp, já bych to u svých nehrotila, jedině kdyby byly úzkostné, Avatar je v podstatě pohádka.
(2.11.2012 8:45:44) úkostné nejsou, jen syn bych řekla má pak takové tendence jakože to předvádět a simulovat scény z televize. Jako chápu ve filmu jsou i krásné scény, jenže jaksi nejde vypínat telku a pak zase zapínat
(2.11.2012 9:44:10) spíš než pohádka bych řekla, že je to scifi thriller. Nechala nenechala, to si netroufnu hodnotit, ale některé scény jsou dost drsné.
(2.11.2012 8:41:37) Nenechala bych koukat. Vím, že je to možná přehnané, ale nenechávám 5ti leťáka koukat ani na ty přiblbé bojové pohádky, které se v televizi cpou po ránu. Nechápu, kdo tohle pro děti vymýšlí Ale k Avataru...myslím, že je tam dost bojových scén, které děti prostě vidět nemusí, dokud nejsou schopny pochopit.
(2.11.2012 9:07:27) to by mě zajímalo, jaké pohádky tedy zná tvůj syn - taková Červená Karkulka je taky pěkný "krvák", to samé Princ Bajaja, psychicky týraná Popelka a další. Myslím, že 7leté dítě nepochopí podstatu filmu (odkaz na lidský postoj k životnímu prostředí), bude to brát jen jako krásně barevný příběh kde dobro bojuje se zlem.. Dobro zvítězí, tak proč to dítěti neukázat?
(2.11.2012 11:26:10) neteče v něm toli filmové krve to máš těžký. V Pánovi prstenů si prý dali záležet, aby tam nebyla kapka krve. Což fakt nebyla, ale skřeti byli tak hnusní, že s ejich moji 5ti letí kluci tenkrát báli, na rozdíl od jiných. Dneska (16 let) se tomu smějou, jak mohli být tak "pitomí". jako tříletí plakali u některého krtečka, ale nepamatuju si který to byl, myslím, jak tam někoho u moře sežral žralok
(2.11.2012 10:02:46) viděla, několikrát, máme ho doma. Sedmileté dítě snad pochopí, že se dívá na film, ne? Já v 7 letech koukala na Velkou vlasteneckou válku a žádné noční děsy jsem z toho neměla, ač to byla vlastně realita. Záběrama z fašistických koncentračních táborů nás krmili ve škole od 1. třídy. Navíc - představy dítěte při čtení pohádek jsou daleko bujnější, než kdejaký film
(2.11.2012 11:00:53) Mno, tak 7 leté dítě možná pochopí, že se dívá na film - přijme fakt "dívám se na film", ale myslíš si, že dokáže rozlišit realitu od filmu? Že vědomě pochopí, že to, co se děje v TV jako film není realita? To je docela mylná představa. To bys ho pak mohla nechat dívat se na horor, protože JE TO PŘECE JEN FILM. Já sama mám teda kolikrát zvláštní pocity (ne vždy příjemné) po shlédnutí určitých filmů a to jsem na tom v pochopení jistých souvislostí myslím dál, než sedmileté dítě.
(2.11.2012 11:03:04) Akšim, značné procento populace realitu od filmu odlišit dovede. Matka většinou sama nejlíp ví, co má doma a jestli její dítě to svede, nebo ne.
(2.11.2012 11:12:00) TO možná jo, ale nemusí se to vztahovat na film. Dneska mají děti imho k filmovým dílům jiný přístup i proto, že je vlastně "ovládáš". Stopneš, přeskočíš, ztlumíš, vrátíš... nejsi objekt, který prostě přijímá.
(2.11.2012 11:16:01) No tak já zase šestileťáka nenechávám trčet u TV, protože mi to právě připadá, že je to tak nastavené, že člověk je v dnešní době "objekt, který přijímá". Ono nejde o to, že vědomě přepneš, ztlumíš, stopneš... Podvědomí prostě přijímá a podvědomí nedokáže rozlišovat realitu od iluze... prostě to, co přijímá je v tu chvíli realita.
(2.11.2012 11:15:16) Akšim, každej má svou zkušenost. V mém okolí s tím lidi ani děti problém tak nějak nemají. Zvládá to velmi dobře i náš tříapůlleťák. Takže s Avatarem bych u něj taky neměla problém, akorát bych přejela takový ty scény zapíchnutí a zastřelení... ne proto, že bych se bála, že po shlédnutí bude z dítěte násilník nebo bude mít špatný sny, ale proto, že je považuju za neestetické a ve filmech zhusta nadužívané jen proto, aby na to lidi, co "chtějí vidět hlavně tu krev a sto inovativních způsobů, jak někoho oddělat" do kina přišli.
(2.11.2012 12:59:02) máš pocit, že nepř. při čtení knížek malé dítě pochopí, že Otesánek doopravdy své rodiče nesnědl, protože je to jen pohádka? A že vlk nečeká na Karkulku zrovna v tom lese, ve kterém hledáme houby? Já myslím, že to zvládnou, i když jsou ještě třeba ve školkovém věku.. Nejsou tak blbé, jak si myslíme my rodiče..
(2.11.2012 8:44:39) Pro naší šest a půl je nevhodný ten čas, kdy to dávají, viděla to už dřív u bráchy, tam to nehrotí, kousek se jí líbil, pak už to bylo dlouhé. Já mám ráda podobné filmy, ale tomuhle konkrétně jsem na chuť nepřišla.
(2.11.2012 8:55:58) Já sama nevím, jestli se mám koukat, zítra mám denní, ale chci tomu dát druhou šanci, žánr mám ráda.
Jako dítě jsem měla velmi politicky angažovanou úču, škola měla družbu s kinem a divadlem Solidarita, co já v dětsví viděla kokotin, a ty válečný byly hodně drsný a skutečný. Dospělá filmy s rudoarmějci nijak nevyhledávám.
(2.11.2012 10:12:16) Divá Báro, ta byla hustá, ale Čarodějův učeň byl ještě hustější. Jak si tam ti mládenci kopali hroby a krev tekla pod dveřma... "Kroboteeee!" Fujtajbl.
(2.11.2012 10:24:28) jj Čarodějův učeň ještě nedávno jsme s manželem vzpomínali, jaké vzpomínky nám tato "pohádka" zanechala. A ta milá hudba úplná idylka
(2.11.2012 10:54:09) No, Jeníček a Mařenka i Čarodějův učeň jsou mnohem hororověší, než Avatar s Vetřelcem a Hellboyem dohromady :) Ještě Krysař, ten je taky dost "milej". Hellboye dcera miluje, Krysaře nedala.
(2.11.2012 10:58:42) Vlastně ne jedinej, ještě Vrána a možná Total Recall. A Hvězdná pěchota. Nechytám se se teda se žádným. O hororech ani nemluvě, syn by se nedíval na žádný vlkodlaky nebo upíry, ani kdybych mu za to zaplatila. Jediný co snesl bylo "Byl jsem mladistvým intelektuálem".
(2.11.2012 11:09:01) Niki milovala hlavně první díl Hellboye, ten viděla snad padesátkrát... dvojka je až moc pro děti :) Taky mám ráda Hellboye,tak nějak mě to uklidňuje :)
(2.11.2012 10:24:34) Tak u Čarodějova učně bych se nejspíš bála (nostalgicky) i dnes. Jinak to mají naše děti jako u Monty - chápou, že film je film. Piráty z Karibiku viděly všechny, u prvního dílu navíc jako bonus tu reportáž, jak se počítačově dělaly ty zombie scény, shledaly to neuvěřitelně zajímavým a navíc jim tím pádem bylo nad slunce jasné, že je to prostě trik do filmu. Co se agresivity ve společnosti týče, filmům, kde je jasné dobro a zlo v pohádkovém podání bych to já osobně nepřičítala. Horší mi přijdou počítačové hry, kde např. v rámci automobilových honiček městem přejíždějí chodce a ulicema tečou potoky krve. Dokonce mi někdo vyprávěl o hře, kde jsou za přejetýho důchodce bonusový body.....
(2.11.2012 10:45:10) dadlenko, aha, dík za informaci. Mne moc hry s autama neberou, ale GTA jsem kdysi hrávala... o těch důchodcích mi někdo vyprávěl, možná bratranec, to je děsnej pařmen a závislák.
(2.11.2012 13:40:03) GTA jsem synovi zakázala, když střílí po nějakých monstrech, mi nevadí. Já si v dětství taky hrála na vojáky a přitom jsem v současnosti zapřísáhlý pacifista.
(2.11.2012 8:46:03) Já se na to se synem koukala už v šesti - ale přetáčela jsem mu jen určité scény a příběh mu mezitím vyprávěla vlastními slovy. Stejně to máme v angličtině. Záběry té přírody a zvířat na jiné planetě jsou úchvatné.Ale my jsme celkově oba dost švihlí do komiksu a sci-fi.
(2.11.2012 8:48:25) jak píšou holky, jak pro které dítě, naše všechny včetně dvouletého koukají na HP komplet, nejstarší ve třech letech miloval Pána prstenů a krve je tam taky hodně, avatara poprvé viděl, hned jak vyšel, teď mu je deset, tak to bylo tak nějak kolem 8mého roku, nevím, přesně, kdy avatar vyšel do kin a dal to v pořádku. Přesto na jaké filmy se koukal, má smysl pro spravedlnost a realitu více než nadmíru vyvinutý.
Třeba malá brečela i u krtka a když je v HP něco strašidelného, zakryje si oči mojí rukou.
Jinak třeba dost strašidelné mi přijdou i některé kreslené pohádky, třeba z takový Koralínky měla naše malá v pěti letech noční můry.
myslím, že když to dítěti řádně vysvětlíš, tak enní problém, mimochodem ta naše pěti a třičtvrtě letá se chce na avatara taky koukat.. a asi ji nechám, myslím, že stejně než začnou ty boje, dávno usne.
(2.11.2012 10:13:25) No vidíš, a můj syn, kterej se bojí u "Věřte nevěřte" Piráty z Karibiku sleduje úplně bez problémů. Jemu nevadí filmy, co nejsou pravda, on se bojí toho, co by pravda mohla bejt.
(2.11.2012 9:14:27) A co je špatného na Hvězdných válkách a Pánovi prstenů. Speciálně Pána prstenu sledovala dcera do tří let, pomalý film s jasným dobrem a zlem, klasická pohádka.
(2.11.2012 10:28:33) přesně, taková nezávadná podívaná. Přesně profilované dobro a zlo, ideály, mravní kodex Naši kluci (10,7) Star Wars už viděli snad před dvěma lety, dokonce jsme kupovali světelné meče Pána prstenů ještě neviděli, ale jenom proto, že nejdřív chceme, aby si to přečetli a až potom film Takové malé rodičovské vydírání:-D
(2.11.2012 13:50:36) Dadlenko, takže i starší bude pak čekat, až si to mladší přečte, i kdyby už to měl přečtený dva roky a nebo to staršímu pustíte tak, aby to mladší neviděl?
Já třeba nevím, jak bych vysvětlila nejmenšímu, že se na Pána prstenů nemůže dívat, protože si ho nejdřív musí přečíst, přičemž bráchové už ho četli a dívat se můžou .
Jinak pokud to jde, tak taky chceme, aby měli nedřív přečteno a pak se koukli. S Hobitem to bude teď totéž - starší ho mají přečtenýho, ale malej si ho sám přečte tak nejdřív za dva roky (půjde teprve příští rok do první).
(2.11.2012 8:51:28) Beruško z některých pohádek se nedivím, že děti šílí, já tuhle okem v sobotu ráno koukla na telku a okamžitě vypínala. Šel tam kreslený film, kde členové nějakého řádu připoutali zajatce do nějakého takového kříže, bodli mu do ruky nůž a krev tekla nějakým potrubím do těla někomu dalšímu. To jsem šla do vrtule, kreslený film, ráno v půl osmé !!!§
(2.11.2012 9:12:21) Moje sedmileté dítě to vidělo a tak nějak přiměřeně vstřebalo. Pokud se na to bude dívat v televizi, je film ovšem dost o ničem, vizuální opulentnost zmizí a je to ekologická pohádka.
(2.11.2012 9:16:30) Mýho syna z tohohle žánru nebaví nic. Viděl snad jen nějakýho Pottera a ani to se mu nelíbilo. Nicméně nepřijde mi na tom, stejně jako Alraune, nic závadnýho.
(2.11.2012 9:15:43) jo, a právě proto na tyhle pohádky nenechávám koukat. Pohádky mají být krásné, ano i v pohádkách je boj zla s dobrem, ale není nutné, aby se tam střílelo, zabíjelo a mučilo pro zábavu. Nesnáším tyhle pohádky
(2.11.2012 9:23:56) Vybavila jsem si pěknou scénu ze 3D kina... syn chtěl jít na Monstra pravěkých oceánů, to mu bylo šest. U pokladny chlapík říká: "A jste si jistá, že je to pro chlapečka vhodný? Ony se tam ty příšerky navzájem požírají..." Načež se syn vážně zadíval na pokladníka a pravil: "Tomu se říká potravní řetězec a v přírodě je to normální."
(2.11.2012 9:59:04) Nechávat koukat malé děti na Pána prstenů je podle mě ujetý... Nejde o to, že je to pohádka, ale je tam spousta děsivých scén, které dospělému nepřijdou hrozný, ale v dětské dušičce můžou leccos zanechat... i já ve svých třiceti letech si zakreju oči při bojových scénách se skřety, kteří jsou fakt "odporný". Mám kamaráda klinického psychologa, který řešil x případů nočních děsů u malých dětí, které rodiče nechali koukat na "pohádku" Piráti z Karibiku. Argumenty, že my jako děti koukaly na Vinnetou, jsou sice pěkný, ale dnešní triky a efekty se nedají srovnávat s těmi před dvaceti lety... No, je to samozřejmě na rodičích, ale nevím, proč se pak divíme, že se naše společnost stává čím dál agresivnější, když už to na děti hrneme od útlého věku...
(2.11.2012 10:06:45) Na mě všelijaké bojové a hororové filmy nenechaly takové stopy, jako ta obluda v pohádce Princ a Večernice, v mé dospělosti mnou již identifikovaná jako obyčejná ještěrka. Pokud jste tak útlocitní, pak vám asi zbývá už jen O Pejskovi a kočičce, no, tam vlastně taky ten ubohý zlý pes trpěl strašnými bolestmi břicha, když jim sežral jejich narozeninový dort ...
(2.11.2012 13:47:38) Je fakt, že moje dítě se odmítalo koukat na Bambiho od Disney, protože nevydejchalo, jak tam tomu nebohému kolouškovi zastřelí maminku....
(2.11.2012 10:22:55) Přesně tak...prostě to chce zdravý selský rozum...ale obecně si myslím, že když nějaký film neuvidí moje dítě v sedmi letech, ale až v deseti, tak ho to nijak "nepoškodí"...když bych si nebyla jistá, jestli dítě nechat koukat a celou dobu se pak soustředila na to, jestli už tohle a tohle nebylo moc, tak je dlé mého zbytečný to hrotit
(2.11.2012 10:41:58) Já děti nechávám koukat. Holka(5 let) u toho usne a kluci, když mají pocit, že se na obrazovce schyluje k něčemu, co vidět nechtějí, tak se jdou vyčůrat nebo napít nebo jenom tak na chvíli za dveře. Pokud dojdou k názoru, že je to na ně moc, jdou spát a ráno jim děj dopovím. Nenechávám je tedy samotné, koukám s nima a případně vysvětluju.
(2.11.2012 14:02:06) já miluji horory a taky to jdu občas rozdýchat na záchod Když jsem byla těhu, manžel už se zlobil, že budem mít vystrašený dítě. Naštěstí se to nevyplnilo, je flegmatik
(2.11.2012 11:05:11) Tobě možná přijdou skřeti děsiví, dítěti, které vyrostlo na fantasy conec, prostě ne, dcera potkala tolik živých Darth Waderů, trooperů, skřetů a různých jiných potvor, že jí to připadá prostě normální. Ale ona je obecně odolná, přiznávám, že scénů zabití Boromira jsem vžycky chtěla přetáčet, ale ona říkala, že chce vidět, jak ho zabijou. Sama PP nepovažuju za naturalistický film, je to pohádka inscenovaná s dnešní filmovou technikou. Myslím, že děti, které vyrostly dnes, mají standard zobrazení trikových scén prostě jinde. Byla jsem s dcerou na Kapitánovi America a o tom řekla, že je to nudné a že se tam nic neděje (mimochodem, stoprocentní pravda).
(2.11.2012 11:19:31) No, syn teď o víkendu odmítl spát na návštěvě v pokoji, kde byly dvě starý plastový panenky ze sedmdesátých let. Musely se odnést. Bojí se spousty věcí, který jsou právě přímo závislý na jeho FANTAZII, ale filmů ne, protože to je FILM. Jak jsem psala o tom "Věřte nevěřte", tak to nedává právě proto, že by to mohla být pravda a to je děsivý. Vymyšlený příběhy děsivý nejsou.
(2.11.2012 11:24:05) Monty, přesně tak, z toho plyne, že je to o tom, čemu člověk/dítě v tu chvíli a nejen v tu chvíli, ale i potom, kdy ten film/pohádka/cokoliv odezní uvěří. Pokud dokáže přimout to, že to je smyšlené, pak se k tomu nemusí vracet, ale pokud neví - pravda/fikce, pak může nastoupit třeba strach.
Mmch, proč se děti bojí strašidel? I když je můžeme milionkrát přesvědčovat, že jsou jen v pohádkách a že je v pokojíčku nemají, pro ně můžou být v určitou chvíli REALITOU.
(2.11.2012 11:28:16) To fakt nezáleží na tom, jestli jsi dítě, nebo dospělý... já niky vždycky před spaním vyprávěla pohádky o dracích. A když mi pořád zdrhala z postele, tak jsem jí vyprávěla, že lítá půlnoční drak, co bere děti, co jsou v noci venku z postele a odnáší si je do hnízda... věřím, že některým dětem by tohle způsobilo životní trauma, dcera mi to moc nevěřila ani ve třech letech. Možná, že jak žije obklopená tolika fikcemi, takjí přestaly zajímat, nebo nevím. Nebo možná, jak doma vidí tu tvorbu fikcí :)
(2.11.2012 11:28:16) To fakt nezáleží na tom, jestli jsi dítě, nebo dospělý... já niky vždycky před spaním vyprávěla pohádky o dracích. A když mi pořád zdrhala z postele, tak jsem jí vyprávěla, že lítá půlnoční drak, co bere děti, co jsou v noci venku z postele a odnáší si je do hnízda... věřím, že některým dětem by tohle způsobilo životní trauma, dcera mi to moc nevěřila ani ve třech letech. Možná, že jak žije obklopená tolika fikcemi, takjí přestaly zajímat, nebo nevím. Nebo možná, jak doma vidí tu tvorbu fikcí :)
(2.11.2012 11:31:54) Alraune, u nás to bylo tak, že si syn vždycky vymýšlel vlastní fikce sám. Vůbec mne k tomu nepotřeboval. Ostatně on do druhý třídy ani nevěděl, co dělám, takže do slohovky "co dělá máma" napsal pouze větu "moje máma vymyslela reklamu na Preventan".
(2.11.2012 11:29:14) AkšiM, protože strašidlo JE realita - i kdyby jen na úrovni "strašidlo je to, čeho se bojím". A každý člověk se něčeho bojí. Natož dítě.
Mmch., ještě jednu věc jsem si vybavila. Dívali jsme se na Otce prasátek a syn měl jedinej problém s tím "hnusným okem" Časnačaje. Nějaký kostry a tak - to vůbec nevnímal. A ono to pak v závěru filmu bylo i řečený, přesně okopíroval postoj toho filmovýho chlapečka, aniž by to věděl, že tam ta závěrečná scéna je. Má to logiku - proč se bát kostry, je to normální kostra. Bojíme se neznámýho. Kostru zná každej.
(2.11.2012 11:30:40) Máte rádi Otce prasátek a Zaslanou poštu? Já Prachetta moc nemusím číst, ale tohle mám ráda a je to jeden z mála filmů, co jsem ochotna s niki sledovat.
(2.11.2012 11:33:17) Alraune, nápodobně... četla jsem to kdysi, pár dílů mám ráda i jako knihu, ale oba ty filmy můžu. Barva kouzel je už slabší. Tam je snad jedna jediná scéna, která nám se synem utkvěla... "Ne, ne, já ještě nechci umřít!" "Ale já si tady jenom čtu."
(2.11.2012 11:35:05) Já jsem chodila s našima do kina od 4 let - a nejvíc jsem se bála u objektivně zcela nevinných scén, třeba i z komedií s Funésem a tak. Našim jsem pochopitelně nic neřekla, protože by mě už s sebou nebrali a to by mi zase bylo líto.
Až po letech jsem zjistila, že děsivé scény byla vlastně komická nadsázka.
(2.11.2012 11:37:52) Když jsem byla hodně malá, tak kvůli mně dědeček musel slepit dva listy v Diamantový sekeře. Bála jsem se hastroše ze studny. Přitom ten obrázek není nijak extra děsivej, prostě chlupatej chlap, co vypadá jako gorila ve studni. Nedávno jsem si na to vzpomněla a ptala se syna, jestli to chce vidět. Nechtěl.
(2.11.2012 11:41:51) Mě rozboural jeden film, který jsme viděli se školou, jmenovalo se to Balada o lásce a zradě a imho to vůbec nebylo pro děti. Byla to taková jako báje, hlavní hrdina si nakonec rozerval břicho ostrým kamenem a jeho ženu ubičovali.
(2.11.2012 11:45:10) Zásadní film co do děsivosti si teda nepamatuju, asi jsem proti tomu byla imunní. Ale podle vyprávění babičky jsem jako hodně malá neměla ráda ve filmech krev.
(2.11.2012 11:22:53) Já mívala v dětství noční děsy, dcera taky měla takové období, ale s tím, na co se dívá, to nesouviselo. Ona v tom žije, když byla malá, tak si myslela, že jsem upír a uváděla to jako moje povolání :D
(2.11.2012 9:15:55) Ano Michale, to já vím, proto taky dovoluji spíš velmi velmi vyjímečně. Pokud se chtějí dívat tak na jak oni říkají jojotube najdeme pohádky pro ně dle mého vhodnější. Ovšem pokud to jde, nabízím variantu jinou, čtení, kreslení atd. Bohužel manžel tvdrí, že pak ve třídě budou (1.tř.) koukat jak jiné děti vyprávějí.
(2.11.2012 9:17:53) Nevím, naše děti se na to dívají (i když pohádky spíš stáhlý než na ty v TV), hrajou PC, taky si kreslí, hrajou s vojáčkama. Je fakt že mám kluky, takže ty dispozice na bojování tam jsou už od mala. Nebyli jsme jiní.
(2.11.2012 9:20:40) Já tenhle film 7mi leťákovi zapínat nebudu, takže za mně spíše ne, ale je pravda, že dobrodružné filmy má rád, např Hvězdné války, Piráti z Karibiku, Indiána Jones. Ten Avatar mě přijde přece jen trochu drsnější a navíc si myslím, že v televizi ty hezké scény přírody tolik nevyniknou. Ale samozřejmě, jsou mnohem horší filmy, mně málem kleplo, když jsem viděla, že sestra nechává tříleťáka, aby se s nimi díval na Vetřelce, protože tomu stejně nerozumí ...
(2.11.2012 9:25:49) myšlenka filmu je natolik silná, že jsem mu odpustila i ty technicko - vojenské scény. Ty ale ve filmu nepřevažují a nejsou ani nijak "krvavé a odporné". Díky nim se film líbili i mým (tehty 13ti lůetým synům), jinak by ho asi nevzali na milost. Pro 7dmi leté dítě bych ho zvažovala, ale pokud se mu líbí a již vidělo filmy či seriály tohoto typu (Star Wars např, nebo Stargate, apod.) a má tyto dilmy rádo a také vydrží u tak dlouhého filmu, tak bych ho asi nechala. Uznávám, že jsme ovlivněná tím, že mě se podobné sci-fi a fantasy líbí a mým dětem taky )mému manželovi méně, ale tento film vzal na milost
(2.11.2012 10:34:31) Daleko větší kýč jsou japonský sračky jako Pokémoni, Bakugani a podobný pohádky, který se vyznačujou bojováním, úděsnou grafikou a žádným dějem! Díky animáčku na to koukají snad všechny děti co znám... To mi přijde smutný...
(2.11.2012 10:43:27) Já právě Animáka pouštím až na Mrňousky a Šmouly. To před tím je příšerný. Nejen, že je tam násilí, ale hlavně to nemá žádný děj, o estetické úrovni ani nemluvím.
(2.11.2012 10:46:07) Teď je móda vymezovat se proti pokémonům Já se teda na pokémony klidně koukám se synem, boj tam není o zranění a zabíjení, ale čistě o porovnávání schopností v přátelském duchu. A dějově je to řekla bych zajímavější, než Šmoulové (debilně přeložení a ještě hůř nadabovaní), Rákosníček atd. Fakt je neshledávám o nic závadnější, než jiné kreslené pohádky. Že mají Pokémoni taky ten pach komerce, jako že se prodávají nějaký hračky s tím tématem, mi srdce nerve, protože nepotřebuju kupovat každou kravinu, co vidím v reklamě. Tenhle návdavek komerčnosti má dnes každá pohádka.
(2.11.2012 10:35:38) myslím, že každý má právo na vlastní názor
Mně se třeba Avatar líbil moc. Myšlenka mi přišla úžasná, symbioza obyvatel planety s přírodou brilantní a v kontrastu se zástupci lidstva vcelku alarmující pro dnešní svět. Já osobně před Cameronem smekám. Tím spíš, že nejsem z filmového průmyslu, sama bych něco takového nestvořila a vážím si dobře odvedené práce jiných lidí, i když její výsledek nemusí vyhovovat vkusu každého.
(2.11.2012 10:45:18) Animace byla dost odbytá - ve 3D se toho dost schová, ale vidět to bylo. Jenže se počítá s tím, že průměrný divák si toho nevšimne, a taky že nevšimne. Jestli si to budeš pouštět, koukej na animace mimo hlavní dějovou akci - prakticky jsou to jen statické obrázky, to už ten Trnka kdysi a ručně byl preciznější.
Děj je neumělá kompilace starých fláků, herci toporní, slzy z diváků mačkají jak z citrónu.
(2.11.2012 10:43:32) Martino, já tedy synovi do jeho vkusu nekecám, rozhoduje si sám. Nemá vůbec rád tenhle žánr, takže ať je Avatar kýč nebo ne, dívat se na něj nebude. Stejně tak na Hvězdný války nebo Pána prstenů. On je dost náročnej divák a radši si pustí podesátý něco, co už zná, než aby se díval na něco, co ho nebaví. Kolem jeho pěti let to bylo nejdrsnější, protože to si před spaním pouštěl skoro ROK pořád dokola čtyři filmy - Saxanu, Jak utopit doktora Mráčka, Což takhle dát si špenát? a Na samotě u lesa. Takže díky tomu je dneska oba známe nazpaměť.
(2.11.2012 10:51:06) Martino, dejme tomu, ale když ho vidíš podvacátý, začneš se zabývat kacířskou myšlenkou pustit si radši nějakou "sračku". Ale horší bylo období Karla Zemana. Já nevím proč, ale nemám to moc ráda a syn to žral, dokonce tvrdil, že by rád pokračoval tam, kde Zeman skončil... mně ty Zemanovy filmy stačily vždycky JEDNOU.
(2.11.2012 10:58:12) Vkus nezkazí...já bych spíš řekla, že neurazí... ale ani nepotěší. Klasické reprezentativní filmy české kinematografie. Herci hrajou "sami sebe". Zádumčivý Hrušínský stokrát stejně, bodrý až lidově vtipný Menšík stokrát stejně, "lidský" Svěrák stokrát stejně. A dneska je to to samý. Liška za debila stokrát stejně, sexy Geislerová stokrát stejně, šašek Polášek stokrát stejně, ožralý Polívka či Pecha stokrát stejně.
Baví mne zahraniční filmy, kde ti samí herci dostávají RŮZNÉ role a nehrajou furt sami sebe v civilu.
(2.11.2012 11:01:45) Žženo, jenže o u komedie nejde o to, jak hrajou herci, ale jestli je to vtipné nebo ne. Syn klidně odejde z amatérskýho divadla, když herci hrajou špatně, ale nikdy neposuzoval herce v komedii, protože tam je to druhotný. A že je na to citlivej. Jenže komedii bere jinak, tam mu o věrohodnost výkonu nebo zápletky fakt nejde. Jinak s tebou souhlasím, proto taky nemám ráda český filmy.
(2.11.2012 11:05:49) Já to chápu... problém je v tom, že i celý ten "klasický český humor" je tak uniformní, že stačí vidět jednu tu "komedii" a u dalších už není nic nového. Ta saxána a Doktor Mráček je zrovna typický příklad, řekla bych... Mírná obměna děje, jinak úplně stejný "humor".
(2.11.2012 11:10:41) A to byly ještě zlatý filmy. Současnou českou produkci nemůžu vůbec. Stačí mi vidět Lišku, Trojana, případně Vetchýho a prchám. Přitom ti cikánský zlodějíčky v pohádkách hrál zamlada tak hezky. Teď se jen tváří útrpně a funí.
(2.11.2012 11:14:54) Žženo, no jistě, máš pravdu, je to pořád stejné schéma. Nicméně my to doma nehýčkáme jako "zlatou klasiku", jsou to prostě oddechovky pro zábavu. Syn má rád i Monty Pythony, Červenýho trpaslíka, Futuramu, Simpsonovy, Tučňáky z Madagaskaru nebo SpongeBoba a taky u některých dílů (zvlášť u posledně jmenovaných) vidí, že to je slabší a není to tak vtipný. U mne v knihovně si brával Red Meat, knihovničky Sorry nebo Hugleikura Dagssona, za vysvědčení si vybral Králíčkovy sebevraždy, má rád Donjon a Malýho upírka, všude je NĚJAKEJ humor, různej, ale od daného autora vždycky očekávatelnej. On nechce, aby ho oblíbenej autor překvapoval, ale aby ho pobavil v rámci svýho standardu. Když se dívá na Velký bazar, tak to nepokládá za vrchol kinematografie, ale za snesitelnou srandu.
(2.11.2012 11:05:56) Českým filmům - zvláště novodobým - se vždy snažím vyhnout, a pokud se mi to nepovede, tak se jen ujistím, že příště se musím vyhýbat důsledněji...
(2.11.2012 11:03:14) tak tohle mám úplně stejně. Svým dětem do vkusu nekecám, ani moji rodiče mi nikdy neříkali, co mám číst a na co se dívat a nakonec na tv skoro nekoukámMůj sedmileťák teď miluje My little ponny a taky mu to nerozmlouvám, prostě ho to baví, líbí se mu to Jinak naši kluci se dívat na Avatar nebudou, ale jenom z důvodu, že to bude prokládáno milionem reklam, takže to bude končit kolem půlnoci a oni by u toho už usnulimy s manželem taky ne, večer to bude klasika - nové díly Red Dwarfa a nové díly TBBT
(2.11.2012 10:31:57) no já nevim, v sedmi už je ve škole a my se učili od první třídy o druhý světový a koncentrácích. To je teda horší než vymyšlenej avatar.
(2.11.2012 11:08:18) Je to barevný, hýbe se to a je tam jasně definované dobro a zlo, takže nechala. Ve spoustě pohádek jsou drsnější scény, já jsem coby zvířecí máma vždycky prolévala slzy u Červené karkulky, plus jsem někde v pěti viděla Pannu a Netvora a Čarodějova učně, to byl onačejší masakr než Avatar :) Jak pravil známý: "Jedno dítě nezůstane suché."
(2.11.2012 11:32:24) A to si představ, že jsme tehdy chodívali na procházky kolem zámku, kde se točil ten záběr s dračí bránou... no, rodinný výlety rázem získaly na dramatičnosti
(2.11.2012 11:42:49) U mne je to horší o to, že jsem dost citlivá na místa, kde se něco stalo - to mám bohužel od dětství. Chodila jsem odmalička ráda na hřbitov, protože tam se ad jedna obvykle nic hroznýho nedělo a ad dvě jsem si ráda povídala s mrtvýma. Přišli mi sami a opuštěný, tak jsem jim rozuměla. Dones si pamatuju hrob Věrušky Tůmový, umřela šestiletá někdy před válkou, na pomníku měla fotku se slamáčkem. Už tam není. Ale jinak, než jsem se s tím naučila žít, to bylo celkem náročný zvládat. Nechci o tom mluvit se synem, zatím doufám, že to nemá stejně, protože třeba na chalupě u babičky se nebojí a přitom tam straší.
(2.11.2012 11:53:12) To jsme u nás v lese měli taky, chatku vysloveně namalovanou jako perníková chaloupka a jako dítě jsem kolem ní vždycky chodila s temným podezřením :) Pak tuším vyhořela, rozvodový spor mezi majiteli nebo tak něco...
(2.11.2012 11:16:44) Takový film dnešní malí školáci podle mě zvládnou nez úhony. Je to pohádka, dobro vítězí. Stačí podívat se na filmy a pořady určené pro děti. Avatar není podlě mě o moc drsnější. Jedině snad u nějak výjimečně labilního dítěte bych váhala. Jiná věc je, že tak malé dítě byvh u televize do půlnoci nenechala. V tom věku by to syn ani nevydržel
(2.11.2012 12:11:44) Moje dvě cácory se dívaly nedávno na dývku. Starší je devět, mladší šest. Dali to naprosto v pohodě. Pro mladší byly nějaký pasáže trošku dlouhý. Ono jde v těchhle případech taky o to, nepustit dítěti telku a neutéct. Když s nimi u toho filmu sedíte, vysvětlujete, prožíváte, pak i "drsný" scény následky nezanechají a naopak se dá podstata filmu výchovně použít. Napadnou vás kolikrát témata, myšlenky, ke kterým by se člověk/rodič jinak nedostal. A taky jde říct (u nás to funguje), při nepříjemnejch scénách, zavřete oči, teď to chvíli nebude pěkný. Poslouchají, vědí, že to dělám pro jejich dobro
(2.11.2012 12:19:07) Avatar jsem viděla, sedmileté dítě mám. Dívat bych ho nenechala - podle mě to není film pro takhle malé děti a jsem si skoro jistá, že by z toho ještě mnoho věcí nepochopil... kromě toho chodí v 8 spát, takže opravdu nevidím důvod, proč by mu tento pořad neměl ujít.
(2.11.2012 13:14:55) Nevím, zda je vhodný, ale můj 6-letý a 8-letý syn mají v plánu se na to dívat. Odhaduju, že ten mladší usne ještě před půlkou, starší to dá v pohodě.
(2.11.2012 13:57:59) 7letý syn film viděl dokonce 3D. Nebál se. Naopak s emu to hrozně líbilo, mluvil o tom jako o príma pohádce. Teď v sobotu se bude dívat zase.
Jsem přesvědčená o tom, že některé pohádky či filmy primárně určené dětem, jsou mnohem hrůzostrašnější, než Avatar.
(2.11.2012 14:32:57) Přiznám se, že jsem to příliš neřešila, syn tenhle film nějak objevil a možná mu dokonce ani 7 nebylo, když na něj koukal. Mnohem víc mne znepokojilo, když si v 7 letech udělal profil na facebooku. Profil tam sice stále má, ale jednu dobu jsem do něj dost hustila rizika internetu, snad je jakž takž poučenej. Taky mi vadilo, když mu táta pouštěl slovenskou hudbu typu Horkýže slíže, Rytmus apod. Někde našel tu sprostou verzi, poslal blbec e-mailem odkaz kamarádkám z 2. třídy!!! Ve škole měli smart tabuli, paní učitelka v dobré víře někdy nechala pouštět děti "oblíbené písničky". Náš syn pustil nějaké psycho od Gorillaz, pár dětí se rozplakalo strachy. Avatar je u nás slabý čajíček.
(2.11.2012 15:46:07) Byla jsem na tom se synem v kině a hrozně mě to nudilo, doufám že dcera (11) teď koukat nebude chtít, musela bych taky a podruhý to nedám, 100x omletá zápletka "dobití ráje", vůbec nic novýho nebo zajímavýho. Podle mě pohádka pro starší děti.
(2.11.2012 16:40:25) Nevím, asi jak pro které. Mě zklamal. Nemohla jsem se od začátku filmu zbavit dojmu, že se dívám na Pocahontas. http://www.nej-videa.cz/wp-content/avatar-pocahontas-plagiat.jpg
(2.11.2012 16:53:34) Za me teda urcite ne. Jednak je to desna kravina, plno nasili a bojovych scen a navic to trva hodne pres 2 hodiny, coz se mi zda dost dlouhy pro tak maly dite.
(2.11.2012 17:25:10) Avatar je krásný film,ale pro dospělý. 7leté dítě za hodinu nebude vnímat podstatu filmu.Avatar je pěkně dlouhý. Nenechala bych takto malé dítě koukat,protože by z toho nic neměl.
(3.11.2012 23:43:27) Tak pro padesátileté to vhodné není, MM prohlásil, že to je jako indiánka a nedíval se, nebavilo to ani jedenáctiletou dceru, jsme divná rodina, koukali jsme na Leontýnku
(3.11.2012 23:47:55) Já jsem na to poprvé musela do kina se synem, podruhý bych se nedívala. Zjistila jsem proč, říkali, že to je od režiséra Titanicu, ten jsem taky nedokoukala a nebaví mě.
(3.11.2012 23:53:24) Titanik jsem taky nedokoukala, ten byl děsnej, ale Avatara jsem zkoukla potřetí. Líbí se mi - hezká pohádka, mám ráda sci-fi i fantasy filmy.Tohle vylo navíc šmrncnutý ekologií - no prostě, mě se ten film líbí a líbil se i mému 50ti letému manželovi a 16ti letým synům (ti to myslím viděli podruhé)
(4.11.2012 0:03:28) to je zajímavý - já znám lidi co ho neviděli - neláká je ten žánr a všichni, co to viděli, tak těm se líbil. Někteří byli doslova nadšení (to já zase ne, Hvězdnou bránu - film - mám radši např.)
(4.11.2012 21:05:29) Tak jsme se na něj podívali všichni (tedy já a děti) a líbilo se nám to moc. Mladší u toho usnuly ve svém obvyklém čase, takže se podívaly znovu dnes, kdy to odpoledne opakovali. Bavilo je to, čemu nerozuměly, se zeptaly. Pěkná pohádka, podívala jsem se na opakování znovu
(1.2.2013 21:31:28) V tom filmu je i hodně poučného, ale moje odpověď je ne. Z vlastní zkušenosti. Už jsem si ten film špatně pamatovala a nechala koukat svou sedmiletou dceru. Až pozdě jsem si uvědomila, že v závěru jsou hodně násilné scény. Dcera byla celá vykulená a v šoku, hodně se bála, ale chtěla film mocně dokoukat. Už s tím nešlo nic udělat, dokoukali jsme, pak jsme si o tom popovídali a vše probrali, ale až bude jednou sedm i mému synovi, určitě mu to nepustím . Až tak ve dvanácti...
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.