| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
 |
(6.11.2012 21:06:18)
Jsou tu nějaké prvostupňové učitelky, které učí matiku?
Vedu s kolegyní takovej rozhovor ohledně dětí, které nesplňují učivo a měly by opakovat ročník. Řekla jsem, že je na posouzení učitelky, zda dítě prospělo či neprospělo a přemýšlím, nakolik se představa o tom, co je nedostatečné, může rozcházet.
Takže - představme si dítě, které sčítá a odčítá do dvaceti bez přechodu desítky (s přechodem nikoli), doplňuje číselnou řadu do sta, při porovnávání čísel do sta zvládá částečně (umí porovnat dvě čísla mezi sebou, ale třeba doplnit 45<__ je pro něj obtížné), zvládá diktát čísel do sta, pojmenuje geometrické tvary, umí spojovat body podle pravítka.
Pustily byste takové dítě do druhé třídy?
Do třetí třídy?
Do čtvrté třídy?
Do páté třídy?
|
| Benin | 
|
(6.11.2012 21:20:07)
Že neumí sčítat a odčítat s přechodem desítky, to vidím jako dost velký problém. Co by potom dělal ve druhé třídě a výš? Zaměřila bych se na to, aby to zvládnul, ono propadnout hned v první třídě, to musí být pro dítě strašné.
|
|
| Tante Ema | 
|
(6.11.2012 21:22:08)
Ne do třetí třídy, pokud by mu opakování umožnilo tu látku zvládnout.
Ale reálně se takové dítě dostane klidně i do devítky, popř. na některé gymnázium.
|
| Martina, 3 synové | 
|
(6.11.2012 22:02:51)
Reálně si myslím, že v dospělosti má takové počtářské schopnosti polovina populace. 
|
|
|
| vlad. | 
|
(6.11.2012 21:22:31)
Teď jsem chtěla napsat, že pokud nesčítá přes desítku, vidím to špatně. Nejsem tedy účitelka, mám dceru druhačku a moc si nedokážu představit, co by v té druhé třídě dělal teď, natož v druhém pololetí 
|
| Tante Ema |
|
(6.11.2012 21:29:47)
Co by dělalo?
Dostane potvrzení, že je dyskalkulik a bude si jezdit autíčkem na koberci.
Furt lepší, než aby se s ním někdo dřel a učil ho počítat, žeáno... když pak navíc stejně akorát uslyšíš, že jsi diagnóza a mimo realitu. Gr.
|
| vlad. |
|
(6.11.2012 21:33:25)
 Tante, jak krutě realistická...ale máš asi pravdu. Na druhou stranu, propadnout v první třídě je hustý. Nemám praktickou zkušenost pedagoga, ale jako rodič druháka to vidím tak, že dítě by tam bylo těžce mimo.
|
| Tante Ema |
|
(6.11.2012 21:42:44)
Ono by to hlavně v první třídě nemělo dojít tak daleko.
Pokud to dítěti jde ztuha, měli by rodiče a učitel spojit síly a dělat, co se dá.
Pokud to doopravdy nejde třeba proto, že je dítě nezralé a nemělo ještě ve škole být, tak se mu to musí taktně vysvětlit a zbytku třídy taky, to jde. A pro dítě je lepší opakovat a pak být bez problému, než si celou školu táhnout cejch hlupáka nebo neschopy. Takových dětí jsem učila hodně a je to fakt smutný. Chytrý, šikovný dítě, ale díky (třeba i diagnostikované)ale nekompenzované SPU nebo nezralosti apod. úplně rezignované, s podlomenou sebedůvěrou... a strašně těžko se to napravuje.
Zažila jsem vietnamskou holčičku, která první rok v první třídě měla výrazně autistické rysy. Druhý rok jich pozbyla a začala mluvit a rozumět česky. Na druhém stupni charismatická premiantka. Měla štstí, že ji učila dobrá elementaristka a rodiče jí neobsarali diagnozu.
|
|
|
| Hr.ouda | 
|
(6.11.2012 22:02:56)
třeba je FAKT diskalkulik. Rodiče jednoho težkého diskalkulika znám, a rouhodně vím, že s ním oba dřeli, ale moc toho nevydřeli. V případě této poruchy by asi zařazení do třídy mělo záležet i na znalotech v ostatních předmětech - pokud je ve všem ostatním na té úrovni, kde má být, a bojuje jen s tou matematikou, tak by taky mohlo takové díte kvůli matematice opakovat každou třídu aslespon dvakrát.
|
| Tante Ema |
|
(6.11.2012 22:07:31)
Ano, třeba je dyskalkulik - nechme stranou pochybnosti o principu té diagnózy, byť existují a nejsou úplně banální - , pak by měl mít kvalitní IVP, které mu umožní neopakovat a naučit se to, co potřebuje, to je totiž princip SPU, že je potřeba s dětmi,co je mají, pracovat, pak se ta porucha postupně kompenzuje a dítě takové potíže, že by muselo opakovat, nemá. Ne je nechat být napospas.
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(6.11.2012 22:09:25)
Hroudo, mně teď jeden dyskalkulik odešel na druhej stupeň na jinou školu a údajně matiku začal jedničkama.
Přivedlo mě to na myšlenku, že buď jsem děsnej ras nebo jsou na tom jiný školy fakt bídně. Zatim jsem se ještě nerozhodla, co je pravděpodobnější...
|
| Andrey | 
|
(6.11.2012 22:11:43)
ja si dovolim z vlastni zkusenosti odpovedet, nejsou spatni ucitele, jen obcas lini, unaveni..coz se da pochopit a nebo je take mozne, ze proste si s zakem nesednou natolik, aby to mohlo fungovat
|
|
|
|
|
|
| zerat | 
|
(6.11.2012 21:31:41)
Jeno, taky nejsem učitelka, ale mám dcerku ve 3. třídě a už umí kompletně celou násobilku do a vč. 10, teď probírají sčítání a odčítání dvoučlenných čísel... neumím si představit, jak by proplouvalo dítě, které by nezvládalo to co píšeš
|
|
| Helča + J+V+M |
|
(6.11.2012 21:32:53)
Jeno nejsem učitelka, ale neteř se učila přechod přes desítku, až teď na začátku druhé třídy. Take pokud bylo dítko v první, tak asi do druhé pustit. Pokud je už výš, tak asi ne, protože si myslím, že je potřeba mít pevné základy a to počítání do 20 bez i s přechodem přes 10 je. Ono propadnutí je blbý, ale zase třeba dítko potřebuje jen svůj čas a ,opět u neteře, vidím, jak jsou chudáci děcka, který prostě ten základ nemají. Myslím, že čím půjdou do vyššího ročníku, tak se to bude prohlubovat.
|
|
| ivaxx | 
|
(6.11.2012 21:42:11)
Do druhé třídy jistě. Znalosti, které uvádíš jsou nad rámec učebnic 1. ročníku.
Do třetí třídy - jestliže by to byl jediný problém dítěte tak ano, s tím, že by byl vhodé individuální vyučování. Jestliže má problémy i v čj, tak asi ne.
|
|
| štěpánkaa | 
|
(6.11.2012 21:51:50)
těší mě, že se někdo zabývá "nepodkročitelným minimem". kdyby toto bylo nastaveno, nestávalo by se, co píše Tante, že byse takové dítě dostalo klíďo i na gympl...
nicméně, vzhledem k ososbě zakladatelky si myslím, že jí jde především o to, aby dítě učivo zvládlo (někdo dříve a někdo později....)
ale neporadím, v učivu 1. stupně se nevyznám
|
|
| lampetra | •
|
(6.11.2012 21:56:00)
"Nejníž" jsem učila ve 3.ročníku - a takové děti jsem tam měla. Mě se učili špatně - ale všichni dolezli do devítky. Bylo jich ve třídě 24, z toho 8 s diagnostikovanými poruchami. Vzhledem k tomu, že jsem je učila ještě pak i v devítce (češtinu), můžu tvrdit, že mizerně, ale prolézt se základní školou bez zvládnuté násobilky dá. V té 3. třídě jsem to řešila tabulkami s násobky a to mě uspokojilo, pokud to zvládli učivo s nimi. Jak to s nimi dělali třeba v šestce nevím. Takže za mě - posuzuješ to přísně. Ale i vzhledem ke svým názorům, neučím  . Jinou zkušenost mám ze speciální školy, tam to bylo skutečně diametrálně o něčem jiném, reálně, jinak bych soudila, že dítě, které má problémy do třeba 4. té třídy zvládnout násobilku, ji nezvládne ani pak, a tedy patří do speciálky - ale to je můj idealizovaný model vzdělávací soustavy, který nemá se skutečným skoro nic společného. I když větší problém by byl ten přechod přes desítku - to bych třeba na dys- viděla - pokud jsou rozumové funkce jinak v normě, selhává jen početní představa.
|
| lampetra | •
|
(6.11.2012 22:00:42)
To je můj popis situace, neřeším, jak by to bylo za ideální spolupráce rodiny a školy a tak. MMCh - jeden z mých tehdejších žáků měl jednoduchý způsob násobení na prstech, nevěřím, že násobilku někdy zvládl bez prstů. Dnes je zkušený, zručný a celkem vyhledávaný tesař. Tak si kladu otázku - patřil do ZŠ, splnil nějaké minimum, u něj si myslím že ne.
|
|
| daba+holčička | 
|
(7.11.2012 21:33:59)
no já se na ZŠ násobilku naučila jen pod velkým tlakem učitelky a matky a myslím, že jsem jí uměla jen dokud se z ní zkoušelo, pak jsem bez této znalosti vystudovala gympl a VOŠ a žiju dál :) jako nejsem úplně nepolíbená, ale u některých násobků se na svoji paměť radši nespoléhám. Stejně tak vyjmenovaný slova. Pravopis ovládám dobře i bez nich. Prostě šprtat se něco nazpaměť jen proto, že někdo řekl, že to je nutný není moje hobby.
|
| Tante Ema |
|
(8.11.2012 8:26:47)
Nevšimla jsem si, že bys někdy dělala chyby vevyjmenovaných slovech, takže je zjevně umíš.
Pokud neovládáš malou násobilku a jsi přesvědčená, že tě to v životě nijak neomezuje, tak k tomu těžko něco dodat.
|
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(6.11.2012 22:03:32)
Díky za názory.
Nechci se rozepisovat, ale pro představu - dítěti je 9, chodí do třetí. Má, pokud vím, hodně individuální přístup, jeho učitelka dělala vše pro to, aby ho udržela s ostatními. Až na konci roku nechá dítě propadnout, rodiče jí to nejspíš vyčtou. Do poradny nepůjdou.
|
| Hr.ouda |
|
(6.11.2012 22:04:35)
Jeno, a je na tom takhle bídně i ve všech ostatních předmetech?
|
|
| Tante Ema |
|
(6.11.2012 22:09:45)
Tož to je ale jejich problém. Těch rodičů. S vyčítajícími rodiči je asi potřeba počítat. Někdo je ve vyčítání kovanej, není to špatná metoda, jak donutit slabší povahu poslouchat.
|
|
|
| Andrey |
|
(6.11.2012 22:10:04)
No, ja bych se asi nejdriv zamyslela nad vyucujicim...zjevne je nejaka chyba na obou stranach, urcite poslat dite do poradny, resit vcas...muze byt dyskalkulik (ja jsem napriklad) a mohu rovnou rict, ze pokud dite chyti spatnou ucitelku, nebo spatnou..takovou, ktera nema zajem, cas a chut se na nej trosku zamerit...tak potom asi ano..propadne. Jinak, ne nenechala bych na prvnim stupni dite propadnout, ja bych nenechavala deti rupnout jaksi vubec, ale bohuzel nase skolstvi je opravdu omezene..uz i to, ze uvazuje nejaka pi.ucitelka nad propadnutim..je dle meho spatne
|
| Andrey |
|
(6.11.2012 22:14:57)
to mas pravdu..docetla jsem az pozdeji, pokud rodice odmitaji jit do poradny, tak je mi to sice lito, ale bohuzel asi se neda nic delat? leda se poradit se socialkou nebo nevim, nejsem pedagog, ja nastesti mam rozumnou mamku (specialni pedagog :D )
za sebe ale muzu rict, ze bych se divila, kdyby dite nemelo problemy s chovanim, soustredenim a v dalsich predmetech..ono bohuzel vzdycky vsechno se vsim souvisi ;( a pokud chybi podpora rodicu.. 
|
|
|
| štěpánkaa |
|
(6.11.2012 22:15:01)
Andy - co navrhuješ - pokud dítě nezvládne učivo - jednokterého ročníku, tak jak bude pokračovat dál?
|
| Andrey |
|
(6.11.2012 22:19:10)
dle meho by bylo dobre mit opravdu specialni skoly pro tyto deti, kde bude mensi pocet deti, asistenti..atd. ono je mozne, ze casem a trpelivosti se to dite da do pohybu, ale bohuzel mezi 30 detma ucitel nema sanci (temer) krom toho i pro to dite je to stresujici a to ani nemusim mluvit ze "deti jsou sakra zla stvoreni", kdyz nekdo vybocuje..jinak reseni by mela navrhnout prave ta poradna a kdyz rodice nechteji, tak je to jasne..asi neni jine reseni, nez opravdu nechat dite rupnout
|
| vlad. |
|
(6.11.2012 22:23:55)
Vždyť ty školy jsou, ne? Ale co jsem pochopila, tak se školy pro děti se spciálními potřebami budou rušit...
|
| Andrey |
|
(6.11.2012 22:27:09)
no prave...skoly jsou, ale uz ted jich je malo..a nemaji byt vubec, nedokazu si to dal predstavit, jak to bude fungovat (no bude to jako driv..dite je proste blby, nestiha a ma smulu propadne)
|
|
| štěpánkaa |
|
(6.11.2012 22:28:11)
školy jsou, ale někteří rodiče se zdráhají tam děti dávat, nechtějí pochopit, že klasická ZŠ se 30 žáky pro jejich dítě není to nejlepší
|
| Květulina+3 | 
|
(7.11.2012 7:29:10)
Souhlasím, mám dceru v 1. třídě této školy a setkala jsem se s nespočetně reakcí typu, jestli mi nevadí, že dávám dítě do školy pro hloupé děti. Takže za mě, nevadí, jsem ráda za to, že taková škola je, moje dítě není hloupé, jen má speciální potřeby a mezi 30 dětmi v běžné ZŠ by bylo uplně v zadeli. Tady stíhá v pohodě, jde jí to, jen prostě jedou pomaleji. Jsem s tou školou naprosto spokojená a co je pro mě nejdůležitětší, spokojená je dcera a má výsledky. Asi taky záleží na konkrétní škole, ale my jsme vybrali dobrou.
|
|
|
| Tante Ema |
|
(7.11.2012 8:25:54)
Rušit se, pokud vím, mají ZŠ praktické, tj. dřívější zvláštní školy. To je samo o sobě dobře. Velmi špatně ale je, že na základkách nebudou vytvořeny podmínky pro integraci těch dětí ze ZŠ praktických, které ji budou nutně potřebovat.
Plus je dobré si uvědomit, že vždycky budou děti, pro které není integrace přínosná a chráněné místo pro svůj rozvoj potřebují. Jenže potakových "nekorektních" myšlenkách dneska poptávka není.
|
| Babsi+2 | 
|
(7.11.2012 9:01:15)
Rušení praktických škol taky nechápu a i proto jsem nedávno podepsala petici. Já třeba netuším, proč by se dítě s mentálním hendikepem mělo učit dva jazyky stejně jako ostatní děti na ZŠ. Proč se místo toho neučí nakupovat, vyhledávat v jízdních řádech apod.
Nechápu, jak chtějí spojit hodinové dotace prakt.škol a zákl.škol.
|
|
| sarmi | 
|
(7.11.2012 12:12:05)
tante, to bohuzel samo o sobe dobre opravdu neni...na praktickych skolach jsou take pomocne tridy, tusim, ze jsi ucitelka, takze pravdepodobne vis, s jakym iq deti pomocne tridy navstevuji. ne v kazdem meste specialni skoly existuji, cili otazka zni: kam se presunou deti z pomocnych trid? no, budou muset dojizdet jinam...
ucila jsem na prakticke a vrazeni "svych" zaku do bezne zs s jejimi pozadavky si neumim predstavit (resp. umim  ). ne, v soucasne dobe, s nastavenim zs, jake je (pocet deti ve tride, malo nazornych pomucek, ucitele neskoleni ve spec. ped).
ono to muze skutecne dopadnout tak, ze v jedne tride o prumerne 25 zacich bude nekolik asistentu a kazde z vcelnenych deti bude mit IP. k tomu samozrejme deti se spu, pro ktere je take nutny ip...deti s adhd, ktere taky vyzaduji specialni pristup...
|
|
|
|
|
|
|
| LaDa_A (2 deti) |
|
(6.11.2012 22:45:43)
Zajimave zamysleni, odpoved nemam, jenom nabizim pohled z jineho konce Evropy.
V Anglii by to bylo naprosto v poradku, klidne by dite vychodilo zakladni skolu, a celou dobu by bylo ucitelkama chvaleno a povzbuzovano, a rodice by dostavali zpetnou vazbu ve smyslu: to je v poradku, nektere deti to zvladnou driv, nektere pozdeji.
Opakovani rocniku vlastne neexistuje, takze si tyhle otazky nikdo klast nemusi.
Jiny kraj, jiny mrav
|
| Delete | 
|
(6.11.2012 23:04:45)
No a neznámkuje se tam, pouze se uvádí, na jaké úrovni by dítě tom kterém ročníku být mělo (kde je většina) a na jaké skutečně je....
Jde to, ale ten systém je prostě jiný a jen tak zkopírovat to nejde....
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(6.11.2012 23:14:56)
Tak u nás máme rámcák, že. Jenže tam je napsáno, co dítě má umět (např. na konci třetí třídy). Je jasný, že když neumí vše, tak se to odrazí ve slovním hodnocení nebo na známkách. Ale není tam konkretizovaná ta hranice, kdy už je třeba opakovat.
Osobně si myslim, že to je dobře (že to tam není), protože to záleží i na kupě jiných věcí, než je samotný učivo. Ale vzniká tam zároveň prostor pro rozpory, co ještě lze a co už je fakt za hranou.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(6.11.2012 23:36:23)
v každém vyšším ročníku se navazuje na zvládnuté učivo nižšího ročníku, takže může postoupit tam, kde to ovládá, jinak by mohl přejít klidně do 8. třídy, stejně by nezvládal učivo, stejně jako třeba ve 4. třídě, pokud neumí třeťácké
|
|
| Delete |
|
(6.11.2012 23:44:07)
JENO,
jo, to je něco podobného, ale tady tě to pořád nutí srovnávat ty děti v rámci ročníku na víceméně stejnou úroveň, aby pak všichni páťáci a všichni deváťáci byli v rámci nějakých mezí. U koho hrozí, že se tam nevejde, tak musí opakovat.
Tam právě ne, tam je to jedno, jen pokud děti dosahují vyšších úrovní, než průměr, doporučuje se jim studium na "středních" školách (něco jako osmiletá gymnázia a pak ještě vyšší level takového gymnázia, na obojí se dělají přijímačky, takže ty požadavky musí být zvládnuté.....jen nevím, jestli je třeba podmínka jako tady, že přijímačky může dělat jen dítě z pátého ročníku). Ostatní děti pak dokončují nějakou tu základní školu a pak jdou, tuším, do učení....
Prostě tam nikdo neřeší splnil/nesplnil, pokud nejde zrovna o ty přijímačky.
|
|
|
|
|
| Mr. Miçkey | 
|
(6.11.2012 23:13:22)
Pustila bych ho do druhy.
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(6.11.2012 23:34:38)
nepustila bych ho do takové třídy, kde se to, co neumí, už považuje za zvládnuté a tím pádem by nemohl chápad další učivo.
pokud se dobře nenaučí základy, nemá jak pokračovat, utíká mu to čím dál víc a topí se, to nemá smysl.
otázka je, jestli to není jen prodloužení stavu o rok, protože třeba bude stačit zopakovat a dojde mu to, rozjede se, ale třeba to stačit nebude a jen si to zopakuje ještě jednou, ale bez efektu
|
|
| pega | 
|
(7.11.2012 2:03:08)
Pokud ma individualni pristup a rodina je ochotna spolupracovat doma, pustila bych ho dal. Myslim, ze z tohoto ditete nikdy nebude jednickar, ale proc opakovat kazdy rok, kdyz to stejne nepujde? Uchylila bych se ke slovnimu hodnoceni a slo by si vlastnim tempem.
Jsem tedy take nakazena cizim zkusobem vzdelani [deti v international school], kde je tento postup naprosto bezny. Synova pakistanska spoluzacka [5 tr.] dodnes neumi veci vyzadovane ve 2. ci 3.tr. [treba ta nasobilka] Skola ji proste usila vzdelani na miru, individulani hodiny problematickych predmetu [a ze je jich hodne]. Chapu, ze je to v ceske skole tezke, potyka se s financnimi problemy, ale vecne opakovani rocniku neni reseni.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(7.11.2012 6:36:54)
Pego, to je právě hroznej mýtus kolem slovního hodnocení - to, že se do něj všechno schová.
Nevim, kde se to bere, realita je přesně opačná.
Schovat se za známku 4 lze, protože z toho nikdo nevyčte, co vlastně dítě zvládá nebo nezvládá.
Tohle dítě má slovní hodnocení, tudíž na výzu bude mít totéž, co jsem napsala v úvodním příspěvku. Tzn i to, že nesčítá a neodčítá do dvaceti s přechodem. Zároveň na tom výzu bude uvedeno, zda prospělo či neprospělo. A úča se pod obě ty informace podepíše.
Takže úvodní otázka klidně mohla znít: Milé pančelky, podepsaly byste se pod to, že pouštíte do čtvrté třídy dítě, které nesčítá a neodčítá do dvaceti s přechodem a nezvládá nic z malé násobilky?
Info ze zahraničí tu je irelevantní, učitelka toho dítěte ho učí způsobem, za kterej by se nemusela stydět ani v Holandsku apod. Ale musí myslet na to, že od ní dítě přejde k jiným učitelkám a co s ním bude pak. Takže je třeba uvažovat v kontextu českýho školství.
|
| Winky | •
|
(7.11.2012 8:49:17)
nj, ale takhle ta otázka stojí trochu jinak. V takovém případě je to na svědomí učitelky, jestli udělala co bylo v jejích silách, aby dítěti zprostředkovala znalosti matematiky které má v tom daném ročníku získat. Pokud má svědomí čisté - že zkusila vysvětlovat extra nebo formou doučování, že zkusila domluvu s rodiči na spolupráci event. vyšetření na poruchy učení, že dávala dítěti šanci aby se doučilo a učivo zvládlo - a ono ho přesto nezvládlo, nedá se nic dělat, výtky rodičů bude muset přežít s vědomím toho, že takovému žáku pomůže nejvíc to, když vše probere ještě jednou - a možná, pokud to nepobere, rodiče přiznají že tudy cesta nevede.
Pokud to co jsem psala neudělala, a dítě jen "zpovzdálí" sleduje jak se v tom ono plácá - tj. dá test a víš/nevíš, umíš/neumíš a šmytec, a žádné pokusy navíc o pochopení učiva nebude dělat ani nyní v té třetí třídě kdy je za pět minut dvanáct, pak jakkoli kritika rodičů může spočívat i v jejich stylu vystupování, budou mít v určitém smyslu pravdu když jí to budou vyčítat, že jim pomoc nenabídla a "jen" ho odložila zpět o ročník níž.
Podle mě není hranice mezi čtyřkou a pětkou jen v té jediné známce, přece ten proces toho nezvládání učiva se projevuje dlouhodoběji a musí nejprve proběhnout pokusy ty znalosti vylepšit, ať už s rodiči, s tím daným učitelem, s jiným učitelem, s poradnou atd atd. Kdyby mi bez konzultace někdo ke konci roku sdělil, že moje dítě propadá a nazdar bazar, nebudu jen vyčítat ale řádit jako lev.
|
|
| pega |
|
(7.11.2012 11:59:31)
Tak pokud rodice nejsou ochotni nechat dite vysetrit a zjistit pricinu [dyskalkulie ci nizsi intelekt], asi bych nechala propadnout. Bohuzel si ale myslim, ze to takto nefunguje. Nikdy jsem neslysela o diteti propadajicim ve 3.tride, to snad jedine presun do specialni skoly, kde budou mit mensi naroky.
|
| sarmi |
|
(7.11.2012 12:16:23)
specialni skola je pro deti, ktere maji mentalni deficit, prip. kombinaci socialniho znevyhodneni, opozdeni ve vyvoji. ne pro dite, ktere ma poruchu uceni -v tomto pripade dyskalkulii. takove dite ma iq v norme, ale poruchu, ktera jeho schopnosti snizuje. takove dite ma chodit na beznou zs, musi ovsem projit vysetrenim, aby se diagnoza bud potvrdila nebo vyvratila. pokud dyskalkulik bude, ucitele musi vytvorit s pomoci ppp indivindy plan pro MAT.
|
| pega |
|
(8.11.2012 8:27:00)
Pokud jsem pozorne cetla diskuzi, dite nema zadnou dg a rodice nesouhlasi s testovanim. Tak co potom? Jsou to jen dohady, zda dys porucha ci chybejici intelekt...
|
| sarmi |
|
(8.11.2012 8:34:15)
no prave 
|
|
|
|
|
|
|
| Winky | •
|
(7.11.2012 6:15:30)
dcera chodila do české první třídy vloni, a počítali pouze do 20ti bez přechodu přes desítku, pravítkem nespojovali a o stovce si nechávali zdát.
Takže pro mě do druhé třídy s přehledem - tam se to naučí.
Knížku druhé třídy matiky mám právě před sebou, v prvním pololetí mají zvládnout ten přechod přes desítku a začít počítat do stovky, v druhém pololetí trochu té geometrie a naťuknout malou násobilku (do 5).
Takže pokud by popisované dítě bylo druhák, řekla bych že učivo nesplnil a pokud by to přes prázdniny nezvládl doplnit (lze vůbec na prvním stupni dělat reparát?), tak by ve třetí problém měl. Jestli je ve všem ostatním ok a splňuje úroveň učiva ve všech jiných předmětech, pak vyjednat nějaký individuální plán na matiku ohledně dys- poruchy (by se musela diagnostikovat), a zkusit pokračovat se třídou v ostatním krom matiky.....
|
| Winky | •
|
(7.11.2012 6:20:17)
chtěla jsem říct, že teď je dcera ve druhé třídě mezinárodní školy v cizině, a matika je teda "hustá", protože v prvním týdnu procvičili sčítání a odčítání do 20ti s přechodem (musela se rychle doučit), v dalších pár týdnech plus a mínus do stovky - mohli si to psát pod sebou, pak už učitelka vyžadovala "mental calculation" kdy už to musí zvládnout bez zápisu pod sebe, teď dělají číselné řady a porovnávání až do tisíce.... takže nad matematikou strávíme denně minimálně půl hodinku, často i víc, a doděláváme co nestihla ve škole. Dcera celkem chápe, ale samozřejmě tímhle rychlým tempem se bojím, že si to nedostatečně zafixuje. Chápe stovky a tisíce, ale s tím přechodem přes desítku jaksi bojujeme stále, tam to vázne, používá pořád prsty (učitelka už mi psala, že by neměla, tak jsem se snažila jí vysvětlit, že jsme skoro přeskočili jeden ročník ve výuce, takže mohutně doháníme).
|
|
|
| Viktorka | •
|
(7.11.2012 7:58:11)
Asi tak: jestli je dítě dyskalkulik, tak mu nepomůže ani kdyby opakoval každou třídu pětkrát. Tudy cesta nevede.
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(7.11.2012 10:01:43)
Nejsem učitelka, takže odhadem: druhá třída ještě snad ano. Nutným předpokladem je, že je dítě schopné to dohnat. Ve vyšších třídách si to neumím představit. Jde i o to, jak dítě zvládá jiné předměty. Hlavní ale je, že se s dítětem musí pracovat, aby to nepřekročitelné minimum zvládlo. Pokud je na tom intelektově tak, že má na to absolvovat běžnou základku a nepotřebuje speciální školu, mělo by to ve spolupráci s rodiči být reálné.
|
|
|
| Alraune | 
|
(7.11.2012 9:03:59)
Do třetí asi jo, výš těžko, pokud není schopné rozhodnout, jestli je nějaké číslo větší, než 45. Kdy se berou zlomky a tak?
|
|
| T | •
|
(7.11.2012 12:23:36)
Ja jsem hodne proti opakovani rocniku. Nejde mu matika, ale bude muset opak vsechny ostatni predmety, kde treba problem nebyl.
Jsem pro to nechat jit dal a vypracovat nejaky individualni plan na tu matiku - ve skole a i na doma, pro rodice, aby zvladal aspon zaklady.
Moc se mi libilo v US skole, kam nase dite chodilo, ze nekolikrat za rok psali takove srovnavaci testy, nic co by ovlivnovalo znamky nebo deti stresovalo, vsechny chapaly, ze to je pro jejich dobro - a na zaklade testu a celkove i vysledku pri hodinach si treba prave na matiku rozdelili deti z vice trid do nekolika skupin - ti, co jsou napred, ti, co jedou normalne a ti, co potrebuji pomoc. A tem se proste venovalo hodne pece vcetne doucovani. Spokojeni byli vsichni. A deti se nikomu neposmivaly, protoze vedely, ze umisteni do nejake skupiny je jen docasne, nekdo muze byt pro zmenu v nejlepsi skupine v jazyce i kdyz mu matika nejde, ze zkratka kazdy jsme jiny.
U nas se zadny ohled na ruzne tempo deti nebere a proste se nechava opakovat, coz je spatne.
|
| sarmi |
|
(7.11.2012 14:06:52)
nemyslim. v pripade, ktery jena popisuje je problem v tom, ze rodice nechteji sve dite vysetrit v poradne (coz neni zadny bubak, je to ve prospech vsech - ditete, rodicu i ucitele) a zjistit, kde je problem. nevime, jestli ma vykyvy v jinych predmetech. pokud by nemel, da se usuzovat na poruchu uceni -dyskalkulii, tu ale ucitele predmetu nemaji v kompetenci diagnostikovat. to ma delat prave specializovane, k tomu ucelu zrizene zarizeni -ppp. pokud rodice nechteji, ucitel dite posle dal, ale na jakem zaklade mu ma vypracovat IP, aby mohlo postoupit do dalsiho rocniku? podle me k tomu ucitel nema kompetenci (ale muzu se plest, kdyztak me opravte), nemuze to rozhodnout jeden clovek. v poradne dite vysetri spec. testy spec. pedagog i psycholog. howk
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(7.11.2012 14:15:15)
IVP se vypracovává na podkladě zprávy z SPC (a SPC si krom vlastního šetření vyžádá ještě zprávu od specialisty - např. u našeho syna s těžkou smíšenou dysfázií vyloženě od klinické psycholožky, u dítěte neslyšícího byl potřeba papír od ušního DR atp.) U nás reálně IVP vypracovává učitel a zohledňuje v něm podněty z SPC, ale podepisuje se pod to učitel, SPC, rodiče, ředitel. Učitel bez SPC nebo PPP si může leda tak na vlastní pěst upravovat výuku, ale bez IVP.
|
| Delete |
|
(7.11.2012 17:09:20)
JENO,
to je ale divné, vždyť třeba nadané děti nemusí mít extra vyšetření, že jsou nadané, a IVP se pro ně zpracovává, co vím....
Stejně tak sportovcům.....
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(7.11.2012 17:28:31)
§ 6
Individuální vzdělávací plán
...
(2) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického vyšetření, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, popřípadě doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
Tak nevim.
Tam, kde jde "jen" o sport si dokážu představit, že jde čistě o dohodu mezi rodiči a školou a pokud dítě zvládá, není třeba to řešit jinak, než jako časté omlouvání z výuky. Individuál by v tom případě mohl být jen jiný název pro harmonogram co kdy a jak.
Dokážu si to představit i tam, kde je třeba upravit způsob výuky a v uzpůsobených podmínkách pak dítě víceméně zvládá příslušné učivo. (Pokud je dobrá spolupráce školy i rodičů.)
Tam, kde spolupráce není ideální je IVP třeba i v případě "pouhý" úpravy metod nebo rozšiřujícího učiva (MMCH v mojí třídnici inspekce řešila, že nemůžu mít u druháka napsáno, že dělal zlomky, když se to ještě učit neměl.)
Ale tam, kde je nutný vyloženě některý učivo vypustit nebo hodně ubrat, to musí bejt něčim podložený. Když to vezmu do důsledků, tak bez toho by mohli učitelé všem dětem, který nebyli schopni něco naučit, sepsat IVP a pá pá...
|
| Delete |
|
(7.11.2012 17:54:48)
S porozuměním psanému nemám problém, ale ne abys mi to někdy zkoušela říkat osobně . Bych koukala jak vyvoraná myš  . Obzvlášť citace ze zákonů jsou pro mě jak z jiné planety....
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(7.11.2012 17:33:02)
Ještě se v tom zákoně píše:
(6) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se tvoří ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo se zletilým žákem.
...
(8) Školské poradenské zařízení sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených
v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou podporu. V případě nedodržování stanovených opatření informuje o této skutečnosti ředitele školy.
K nám paní z obou SPC, u kterých máme evidovaný děti, dvakrát ročně fakt choděj do výuky a konzultujou další postup.
|
| sarmi |
|
(7.11.2012 18:03:47)
k nam z ppp jen 1x rocne, pry nestihaji :-(
|
|
|
| Delete |
|
(7.11.2012 17:53:03)
JENO,
jasně, je to tak, to jsou ta nutná minima, která máme stanovená a o kterých si právě nejsem jistá, že mají být....ale je tak nastavený celý náš systém vzdělávání, takže si můžu myslet, co chci, že jo .
Přitom je fakt zbytečné nutit dítě opakovat všechny předměty, mnohem jednodušší by bylo, aby pokračovalo dál a z té matiky např. bylo hodnoceno právě jen na úrovni toho odpovídajícího ročníku....takže by nebylo vytrženo z kolektivu vrstevníků, nenudilo by se ve zbylých předmětech, ale chodilo individuálně na matiku (nebo jelo svoji matiku)...no a ukončené základní vzdělání by prostě mělo až ve chvíli, kdy by splnilo požadavky pro devátou třídu....nebo by skončilo bez ukončeného základního vzdělání....kolik dětí propadá, vlastně dopadne úplně stejně, zejména teď, když se smí na každém stupni propadnout jen jednou a kromě toho má ještě ty problémy spojené s opakováním celé třídy.....
Ono jde v zásadě o to, že jestli kluk nemá kapacity na zvládnutí toho učiva (tedy spíš manipulaci s čísly), ale řešení třeba slovních úloh zvládá, tak aby mohl používat kompenzační pomůcky (kalkulačku, sčítací tabulku)....na to asi to vyšetření nezbytné je.
Pak si dokážu představit, že se prostě na rodiče zatlčí přes to propadnutí, aby s ním někam došli....ale pokud nedojdou, tak to zase odnese jen to dítě .
|
|
|
|
| sarmi |
|
(7.11.2012 18:01:03)
takze se shodujeme, pamatuju si to dobre.
|
|
|
|
|
| Karel | •
|
(7.11.2012 19:11:59)
A sešli jste se s rodiči? ŠkZak umožňuje si rodiče do školy "předvolat" (v podstatě i bez uvozovek). Ale musí to udělat ředitel k projednání zásadních věci:
§ 22
Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků
...
(3) Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni
...
b) na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně
zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte
nebo žáka,
Pak byste je možná při setkání s výchovným poradcem, někým z vedení a třídní přesvědčili o potřebě vyšetření v PPP. Že nejde o plezír, ale o umožnění některých náprav, doučování apod. Na staré škole (CZŠ) to měly děti tak, že kdo měl papír, nemusel doučování platit.
|
| sarmi |
|
(7.11.2012 19:34:10)
jen poopravim vzity mytus - u naprav nejde o doucovani, ale o reedukaci dane poruchy.
|
| Karel | •
|
(7.11.2012 19:56:33)
Není mi tak jasné ovšem, čím se liší odborně znějící reedukace (pře-učení) od do-učení. Přeučení chápu, kdyby to bylo nejprve edukováno špatně a pak muselo být re-educkováno správně.
Ale třeba u dyslexie (kteou jsme zažili) bylo třeba tomu věnovat VÍCE ČASU, VÍCE PÍLE, přitom neprudit, aby se dítě nezaseklo a postupovat některými odlišnými metodami. (Konkrétně - pan učitel akceptoval globální metodu čtení, kluk se bránil dvojímu čtení aspoň pravítkem (posouvat okénko nezvládal), četli jsme 6 stran denně společně - píle a četli jsme je nahlas.) Snad kromě odstranění dvojího čtení tam nějakou "RE" nevidím.
Pokud má dítě problémy s kalkulem, tak nejde o REedukaci, ale musím ho poprvé naučit počítat, ale "nějak jinak", ale vedle toho musí halt spočítat nn% p59klad; navíc, protože mu to prostě v damé oblasti "zapaluje pomaleji".
Ještě chápu tu reedukaci ve vztahu k minulosti, kde se to "základní" metodou prošvihlo, a musí se to přeučit nově, ale to by neměla být vize. Vizí je to poznat hned (co nejdříve) a učit to správně odlišnou metodou....
Jak to ale pojmenovat učeně fakt nevím...
|
| sarmi |
|
(7.11.2012 20:26:26)
Není mi tak jasné ovšem, čím se liší odborně znějící reedukace (pře-učení) od do-učení. Přeučení chápu, kdyby to bylo nejprve edukováno špatně a pak muselo být re-educkováno správně.
Ale třeba u dyslexie (kteou jsme zažili) bylo třeba tomu věnovat VÍCE ČASU, VÍCE PÍLE, přitom neprudit, aby se dítě nezaseklo a postupovat některými odlišnými metodami. (Konkrétně - pan učitel akceptoval globální metodu čtení, kluk se bránil dvojímu čtení aspoň pravítkem (posouvat okénko nezvládal), četli jsme 6 stran denně společně - píle a četli jsme je nahlas.) Snad kromě odstranění dvojího čtení tam nějakou "RE" nevidím.
reedukace se zameruje na konkretni poruchu - u dyslexie je porucha v oblasti zrakoveho vnimani. v napravnych (ci reedukacnich) hodinach delame nejruznejsi cviceni na zrakove rozlisovani, zrak. analyzu a syntezu a trenovani zrakove pameti. nejde tedy jen o samotne cteni - mmch, 6stran cteni denne je neuveritelna darda pro dyslektika, to vam radili v poradne? dale je se zamerujeme na cteni s porozumenim - kontrolnimi otazkami, doplnovanim chybejicich slov do vet atd. co se tyka metod cteni je vyhodne cist s ditetem tzv. stridavym ctenim, po vete, po odstavci. cteni v duetu, kdy cteme totez zaroven.
pro dyslektiky, kteri ctou tezkopadne, pomalu a hodne chybuji je velmi dobre cviceni na rozsirovani zrakoveho rozpeti - obsahuji je ctenarske tabulky - tyto syn v hodinach napravy pouzival? dalsi pomuckou je cteci okenko, ne vsem detem vyhovuje, proto se doporucuje cist pomoci oblouckovani, coz je zpusob, kterym se uci cist deti v prvni tride, ale dyslektikum tato metoda dost pomaha.
jdu zklidnit deti
|
| sarmi |
|
(7.11.2012 20:28:16)
a k tomu do-uceni.
doucit se muze zak, ktery byl nemocny - dozene to behem tydne, dvou.
to u dyslektika neplati.
|
|
| Karel | •
|
(7.11.2012 20:53:24)
V poradně neporadili v podstatě nic, jenom vystavili lejstro pro pana učitele.
Ten pak s jednotlivými dětmi pracoval individuálně (malá alternativní škola) a tak, kde se toho chtěli účastnit intenzivněji rodiče, tak nás vedl. Začínali jsme možná na 3 stranách a 6 stran jsme četli potom každý den do 3. třídy. Protože kluk měl dost výrazné neurologické nálezy v poruchách motoriky na hraně drobných paréz (nejen ADD-H), tak pak v jiné poradně dr.Mertin vyslovil úvahu, že by to mohlo souviseti, že prostě kluk má podobně "nemotorné" oči a ty nezvládají sledování textu.
ŠKola to byla tvrdá a náročná, ale individuálně pracovali v podstatě s každým dítětem - byť to stálo spousty práce doma a kluk dozrál (což se nemusí stát) a je na 8l gymplu v tercii.
Vedle toho nám léta před školou diagnostikovali nevyhraněnou lateralitu spíše pravou, a v podstatě s nástupem do 1. třídy nás upozornili, že ale nakonec převažuje levá strana a jestli ho nechceme přeučit (do té doby fungoval spíše napravo). To jsme ovšem už odmítli, ale byl to další milý šok... Takže aspoň konstatovali zkříženou - levé oko, pravá ruka...
Ve třetí nám navrhli řešit nápravu grafomotoriky - dělali jsme od MŠ, ale neúspěšně a s tím (3 měsíce nepsat) je poslala do háje i škola...
A my přešli k Mertinovi.
|
| sarmi |
|
(7.11.2012 21:00:26)
a cviceni na zrakove vnimani jste vubec nedelali? ani oblouckovani, cteci tabulky, jen cetli text??? uf...
|
| Karel | •
|
(7.11.2012 22:01:05)
Jen chvilku okénko, obloučkování - neznám, čtenářské tabulky také ne.(Viděl jsem ovšem ukázku na webu a ty jsou spíše sylabické, ne?)
|
| sarmi |
|
(7.11.2012 22:17:57)
mam na mysli ctenarske tabulky od novaka, existuje zakladni a rozsireny soubor. ja pracuju spis s tim rozsirenym, obsahuje cviceni prave na rozsirovani zrakoveho rozpeti. pote se opravdu zacina nacvik cteni pouze po slabikach, coz ale ma svuj vyznam, a postupuje se k tezsim, viceslabicnym slovum, slova jsou delena na podle otevrenych a uzavrenych slabik, slova se shluky souhlasek, jsou tam i vety. chtela jsem jeste napsat, ze potize pri cteni souvisi s tim, ze dite, ktere nema poradne upevnene tvary pismen, prohazuje tvarove podobna nebo obracena pismena, nejcasteji p,b,d, m, n, h,k,l, ale i nektere samohlasky. proto je dobre procvicovat zrakovou diferenciaci - pokud muzu doporucit, tak dobrá cviceni (s temi pracujeme) jsou od pokorné - rozvoj vnímání a poznávání.
|
| Karel | •
|
(7.11.2012 23:04:32)
Učitel tehdy zvolil alternativní přístup.
Odkudsi vyvodil, že synovi by více odpovídala globální metoda (nesylabická), kde se snad čte jako v angličtině, čili krátké slovo najednou, aniž se na počátku dělá analýza na slabiky.
|
| sarmi |
|
(8.11.2012 9:48:04)
odkudsi? fakt by me zajimalo, co doporucili ve zprave z ppp... pisi se tam jak tipy na domaci procvicovani, tak doporucene oblasti procvicovani v napravnych hodinach pri zs.
|
| Karel | •
|
(8.11.2012 22:59:48)
Sarmi, jsme z Prahy.
Ale naše nestátní školy měla svojí "nespádovou" PPP od stejného zřizovatele. Ale nechci jim moc ukřivdit, bylo to před víc jak 6 lety. Takže si ty zprávy detailně nepamatuju. Ale nápravu nedělala PPP (ta by pro nás byla i daleko), ale typicky vždy škola. A tam byli nadšení kantoři, mladí, ale často si ještě dodělávali VŠ. A náš třídní měl prostě zájem o SPUCH atd., ale nebyl opravdu mainstreamový. Řádné pedagogické vzdělání měla hlavně ředitelka, ale ta byla hodně excentrická a navíc jsme jí moc nemuseli. (Kluka dost srážela.)
Po určitých rozporech v papírech jsme pak přešli na placenou PPPP, kde býval dr. Mertin a kam chodíme celkem spokojeni dodnes.
Kluk byl ovšem problémový po všech stránkách - výrazné problémy s veškerou motorikou na úrovni drobných ochrnutí, včetně logopedie, grafomotoriky, a pohybů očí ( -> dyslexie), problémy s chováním, problémy s interakcí s jinými dětmi (napadání, potřeba "velkých emocí", neschopnost spolupráce), problémy se sebevnímáním - kluk se zasekla a několik let se v dětství maloval jako parní mašinu, zatímco rodina byli lidi, naprosto totální hyperkineze a nechopnost soustředění - od 9m do 6let usínal držen v posteli uprostřed věty. Jinak byl schopen projít sklem u dveří apod.
SpMŠ ho cpala do speciální ZŠ, která ovšem nejela podle ZŠ ale ZvlŠ. Stejně tak jedna otitulovaná ochechule, speciální pedagožka.
No a škola (a to včetně ředitelky) se kluka ujala, když nás na základě papírů jiná ZŠ na poslední chvíli nevzala. (O naše přežití byla tehdy sázka mezi kantory z obou škol - to nám řekli až nakonec.)
Ritalin, skvělá práce školy a skvělá práce manželky a je dnes tichý milý kluk na 8lG, vítěz jedné pražské olympiády, s vyznamenáním, trochu dyslektik, trochu více dysgrafik...
|
| sarmi |
|
(9.11.2012 8:20:23)
otitulovana ochechule - to jsem teda asi taky. delam tedy spu kratce, vicemene samostudium, ale jako prvni vec, na kterou pri studiu narazis je podpora zrakoveho vnimani u dyslektiku a sluchoveho u dysortografiku. tohle by ve zprave z ppp chybet nemelo, proto jsem se ptala, co v ni psali. original byste meli mit doma (samozrejme jsem nechtela abys to vypisoval, nedelam si taky iluze, ze kazde pracoviste ma odborniky na slovo vzate...).
prosli jste si poradnym martyriem. je fajn, ze vam psycholog pomaha.
synovi i vam preju hodne dalsich uspechu!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(8.11.2012 0:38:41)
Komunikace s rodiči probíhá průběžně.
V podobě schůzky v sestavě učitel, rodič, ředitel co vím, od září asi třikrát.
|
|
|
| Marťa11 |
|
(7.11.2012 20:09:02)
do druhé třídy ano, dál ne
|
|
| Pawlla |
|
(25.11.2012 6:17:41)
Opakování ročníku je docela efektivní metoda jak zvládnout učivo,jenže v tomhle systému,kde je každý ročník přísně oddělen,je to hodně viditelné a pro dítě ponižující.Takže asi posoudit individualitu dítěte a pak se rozhodnout.
Syn chodí na specku,tam jich chodí do třídy víc a každý z jiného ročníku.Jsou třída,ale nejsou vázáni na společné osnovy,takže když někdo propadne a byl tam takový případ,jede si další rok třeba matiku ještě jednou a nikdo,často ani ten žák to nevnímá.Další výhodou je,že opakuje jen ten problémový předmět,kdežto v klasické škole by opakoval všechny.Takže zase ,moje oblíbené,trošku zapracovat na systému,aby nebyla nejschůdnější pomoc specka.
Jeno mimo téma,posunuli jste se někam v případu,o kterém jsi psala?Doufám,že ano a hlavně ke spokojenosti všech.
|
|
| Jája s čápátkem | 
|
(18.1.2013 21:51:56)
Jeno, nabídnu zkušenost z Německa, na jedné základce tam mají ročníky 1.-2. a 3.-4., přičemž dítě může ty cykly zvládnout za 1, 2 nebo 3 roky, pak postoupí výš (třeba i v polovině roku), k jiné učitelce. Neřeší se tedy opakování, každý žák má své individuální tempo. Dětí ve třídě mají 24 a dává to učitelka s referendářkou. Výuka probíhá velmi individualizovaně. Tady to prostě není zvykem, aby učitelka pracovala s dětmi v různém tempu, tam jim to připadá běžné...
|
| pavlína, 2 kluci | •
|
(15.2.2013 13:34:21)
Prosím co s klukem, když mu to v druhé třídě jde pomaleji. Po vyšetření v poradně nám řekli, že je nevyzrálý a musíme hodně trénovat nebo druhou třídu opakovat. 3. třída prý je těžká a nezvládl by to.
|
| Markéta s párkem | •
|
(15.2.2013 14:51:04)
Máš-li jen trochu možnost, tak dělej to, co ti doma poradili - trénuj s ním doma.
Je jen jeden obor, který mu nejde, nebo je toho víc? Existují různé publikace, aby bylo to procvičování zábavné - jsou to příběhy a plní se úkoly - početní i z češtiny. Když si k němu sedneš a budeš to dělat s ním, mělo by ho to bavit.
Já takhle narazila na procvičování angličtiny, je to o duchách, každý den dcera udělá dvojstránku (což jsou dva úkoly) a baví jí to a i vidím výsledky.
|
| taky marketa | •
|
(18.2.2013 10:09:57)
Prosím tě, Markéto s párkem, můžeš napsat konkrétně. co to máš za knížku na procvičení angličtiny? Dík.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)