Tylity |
|
(16.11.2012 14:33:10) Adelinko, znám tu hrůzu, když ti ubližuje vlastní syn. Vím, jak bolí sprosté nadávky od vlastního dítěte, které miluješ a nikdy jsi mu nic neudělala. Jen nikdy nepochopím, jak se toto z těch původně andílků stane...
|
withep |
|
(16.11.2012 14:46:09) "...nikdy jsi mu nic neudělala."
Tylity, promiň, ale tohle zní hrozně pokrytecky, trocha sebekritky je na místě vždy. To si moje matka taky myslí, že mi nikdy nic (špatného) neudělala, dokonce mi to kolikrát v amoku vmetla do tváře. Všichni rodiče dělají chyby a všichni svým dětem někdy něčím ublížili, byť jistě ne záměrně nebo vědomě (já taky). Jen ten, kdo si to neuvědomuje, se pak může upřímně divit "kde se to v těch andílcích vzalo".
|
Jenda00 |
|
(16.11.2012 15:12:18) Jasně Withep, ale Tiliti asi nemyslí tyhle "chyby" . Ale úplně jiné. Předpokládám, že žádná máma, která své dítě miluje mu nidy neudělá nic, za co by jí to dítě mělo střískat. Plácáš dvě věci dohromady.
|
Jenda00 |
|
(16.11.2012 15:13:09) Tylity, omlouvám se za zkomolení .
|
|
Tylity |
|
(16.11.2012 15:41:09) Jenda
Díky moc :)
|
|
withep |
|
(16.11.2012 15:48:20) Tylity nepíše, že ji ztřískal, píše o sprostém nadávání. A neupřesnila, co a kdy že mu neudělala, napsala, že nic. Násilí v rodině (vlastně násilí obecně) samozřejmě neospravedlňuje nic, takže nemá smysl vůbec říkat "já jsem mu nic neudělala", ať už ve smyslu "v tu chvíli" nebo "nikdy". Já ji nesoudím, konec konců nebyla jsem u toho, jen jsem asi přecitlivělá na některé formulace (včera mě takhle vyprovokovalo "rozhodnutí mít zdravé dítě"). Moje matka mi taky nikdy nic neudělala, ale psychicky mě dusila tak, že jsem jí jednou řekla něco hodně nepěkného a ještě k tomu jsem to myslela vážně, no muselo to bolet víc než sprosté nadávky, určitě si říkala, kde se to ve mně bere... Dětem se dá ubližovat mnoha způsoby, dokonce i tak, že neuděláme nic, když bychom měli.
Pardon za OT.
|
KvětuškaS |
|
(16.11.2012 15:57:55) Souhlasím s Withep. Ono totiž domácí násilí není jen fyzické, že. Takže čzlověk si může myslet, že když nejsou vidět modřiny, tak se vlastně neubližuje. Na základě něčeho se to v dítěti objeví a z 99% je na "vině" rodina - rodič, rodiče a blízké okolí. Děti jsou odrazem svých rodičů.
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(16.11.2012 17:29:20) withep, ale ona píše o tom, že ji mlátil, hned na začátku:
jak mě niční drtí a fyzicky napadá vlastní syn 17-let. Nevěděla jsem co s tím...tak že, bylo to čím dál horší, já chodila s čím dál více modřinami a více slzami, tahal ze mě peníze, vydíral, dělal nátlak mlátil mě atd.
|
withep |
|
(16.11.2012 17:43:00) Ráchel, Adelinkaa ano. Já ale reagovala na výrok Tylity.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(16.11.2012 19:13:22) aha, promiň
|
|
|
|
|
Ursus+3 |
|
(16.11.2012 17:08:28) jistě - ale tatáž milující máma klidně "ztříská" svoje dítě, dokud na něj fyzicky stačí.
Kolik matek dnes ukazuje svým dětem, že násilí je v pořádku, když ho provádí silnější na slabším a ze "správných" důvodů? Prostým plácáním přes ručičku nebo dáváním na zadek či rádobyvýchovných pohlavků?
Tady to totiž začíná...
|
Grainne |
|
(16.11.2012 17:29:01) Ursus, nenech se mýlit, týrány bývají mírumilovné a hodné bytosti. Ty druhé by si to nenechaly líbit, nebo minimálně ne tak dlouho a mnohem dřív a bez výčitek a rozpaků by využili pomoc institucí.
Je to možná převzatý vzorec chování - jak se chová k matce otec, tak se později chová i syn, to je naopak dost časté. Ne úplně neobvyklý je motiv pomsty, ale většinou na rodiči stejného pohlaví, většinou jsou to otcovraždy, kdy syn zabije tyranského otce a to je obvykle důsledkem tyranského chování jak vůči matce, tak vůči dětem.
|
|
Maťa. |
|
(16.11.2012 17:35:40) Ursus OMYL. V naprostej vačšine normálnych rodín, kde dieťa dostane i pohlavek toto násilí od detí neexistuje! Ne, tam to nezačíná.
Násilie dieťaťa voči rodičovi má korene inde.
Máš 3 deti (netuším jak staré) a si so všetkým hneď moralisticky hotová...no, aby Ťa raz neprekvapili práve tie Tvoje. Páč nikdy človek nevie.
Zakladateľko drž sa! Urobila si dobre (pamatám si aj Tvoje prvé téma pred časom, keď si o tom písala). Musí to byť pre Teba velice ťažké.
|
|
KvětuškaS |
|
(16.11.2012 17:44:46) Ursus, to je trochu zcestné tvrzení. Domácí násilí rozhodně nevzniká tím, když rodič plácne svoje dítě.
Domácí násilí - projevované u dětí, bývá přenesené chování jednoho z rodičů, v rodině, kde vládl poměr - mezi partnery (ve většině případů ze strany muže) mocný/bezmocný. Do role bezmocného je pasován ten parnter, který se z nějakého důvodu nechává utlačovat, podřizuje se, nedokáže se vzepřít... A hlavně, domácí násilí - ve většině případů vzniká "nevinně" a plíživě - v podobě psychického násilí - do kterého lze zařadit omezování, ovládání, nátlak, může tam být i sociální násilí - izolace od přátel, příbuzných atp. Takže kolikrát si často ani "oběť" sama neuvědomuje, že už v jejich vztahu jde o domácí násilí, zpočátku obět svého partnera velmi často omlouvá.
|
KvětuškaS |
|
(16.11.2012 17:47:53) "oběť" - někam se mi vytratil háček
|
|
|
|
|
Žvejkačka |
|
(16.11.2012 23:09:59) S tím souhlasím, moje matka si taky myslí, že mi nikdy nic neudělala, ale něco asi musela, když máme tak nestandartní vztahy...
|
|
|
|