| Rigor Mortis | 
 |
(11.12.2012 11:37:41) Hm napíší svou zkušenost,na kterou nejsem moc hrdá,ale co se dá dělat.Mé třetí dítě,syn,nespal v noci od narození,furt jsem čekala,kdy se mu ty budící intervaly prodlouží, a nic.Budil se cca 10 až 20krát za noc.K tomu jsme cvičili vojtovku plus dvě další děti,bylo to šílené období,měla jsem pocit,že jestli něco radikálně neudělám,asi se zblázním.Všichni,krom nejstaršího syna,jsme spali,tedy nespali,v jedné velké ložnici a bylo to neúnosné,já užívala bachovu esenci,synovi jsem dávala homeopatika,vyzkoušeli jsme mnoho poloh postýlky,spaní s polštářem,bez polštáře,přikrytý,nepřikrytý,spaní s námi v posteli,rituály,úpravy režimu,kaše,čaje,prostě kde co a malý se furt budil a zhoršovalo se to.Kojila jsem jen do čtyř měsíců,nějak mi zmizelo samo mléko.Takže byl na UM.Když mu byl rok,udělali jsme mu pokojíček a najeli na estivillovu metodu.Nejsem na to vůbec pyšná,ale tato metoda jej naučila spát celou noc,ale důsledně jsem za ním chodila v předepsaných intervalech,rozhodně nešlo o žádné vyřvání se bez maminky.Se synem a se sebou pracuji i nadále,zabývám se psychosomatikou,syn trpěl úzkostí,častými obstrukčními bronchitidami a měl i problémy s PMV.Ted má tři roky a občas se jednou v noci vzbudí,mívá noční můry,jinak je spaní bez problémů.Také problémy s PMV v jeho roce skončily,obstrukční bronchitidy jsme odbourali v jeho dvou letech.Celkově,jak začal spát,ozdravěla celá rodina,ale je to běh na dlouhou trat,protože ty děti mají vždycky nějaké silné důvody,proč se budí,a to je u každého dítěte a u každé rodiny jako celku,strašně individuální,a je nutné na to přijít,ale to nepůjde jen tak a bude to trvat.My na tom pracujeme doted.
|
| Sysss | 
 |
(11.12.2012 12:27:17) Rigor,ale jak na to přijít?TO je právě ono..Nerada bych právě,jí nechávala vybrečet,když podstata by byla úplně někde jinde,ale nějak nevím,jak dál..
|
|
| Rigor Mortis | 
 |
(11.12.2012 12:45:47) nevím,jak u Vás,ale u nás je syn hodně tulivý,vyžaduje pravidelný režim a rituály,pokud nemá svůj režim,je okamžitě vykolejený,řasto reaguje nočním pláčem a křikem na rozladěnost v rodině,je extrémně vnímavý,jako houba,a když se něco,cokoli děje,vycítí to a reaguje po svém,dceru třeba bolí bčíško a má řídkou stolici,synek se v noci vzbudí s pláčem a velkým křikem,mám to odzkoušené,zrovna dnes v noci.V rodině nastal problém a za dva dny dcerka průjem,šla spát k nám,synek v noci šílenej křik a pláč a spali oba celou noc u mně.On synek jako malý takto reagoval na očkování,návštěvy,na chození k lékaři,vojtovka mu nedodala,dále nemusím ani říkat,že u nás se v době jeho nespaní dalo napětí krájet,já byla tak unavená,že jsem neměla sílu rozklíčovat proč pláče a na co reaguje a byl tobludná kruh,který jsme přetali tím spaním v samostatném pokoji a estivillem.Jak začal líp spát,byly i jeho emocionální problémy lépe čitelné,dnes to zpětně vidím,že možní statčilo od narození nosit jej kontaktně v šátku,dávat spávat do hacky,neočkovat tolik,dodržovat striktně jeho režim a hlavně jej hodně nosit a tulit,a asi by se uklidnil už jako miminko.My teda cvičili i vojtovku a jak jsme v roce přestali,taky to hodně pomohlo.Celkově mu hodně ve všem vycházím vstříc,snažím se dát mu pocit jistoty a bezpečí a lásky,je hodně mazlivý,a vidím,že mu to prospívá a uklidnil se a spí.
|
| Sysss | 
 |
(11.12.2012 13:15:29) Mě právě přijde,že dcera je velice pohodové dítě(na rozdíl od syna),která tedy nevyžaduje mazlení,miluje společnost,nepřipadá mi aňi nijak citlivá atd.A tím,že se budí pořád(není to tak,že by to měla jen některé dny),tak si to prostě neumím dát do nějaké souvislosti s něčím.Nepomohla aňi moje postel,v což jsem tiše doufala..
|
| Rigor Mortis | 
 |
(11.12.2012 14:32:26) u nás společné spaní taky nepomohlo,ale ted občas se mnou spí a je potom takový spokojenější,jinak rád a dlouho spí ve své posteli.Nevím,čím to u Vás bude,možná je prostě taková,těžko říci,ale mám zkušenost,že většina dětí se budí opravdu z nějakých příčin,nejčastěji v oblasti citové a vztahové,jen někdy to bývá příznak nějaké nemoci,ale v podstatě už to,že nemůže nepřerušovaně spát,je nemoc.Přemýšlejte a hledejte celá rodina,jako celek,děti řasto reagují přeneseně a se zpožděním,někde v ranném dětství byl nějaký spouštěč.Nakonec z toho asi vyroste,ale je ještě malá,a dalo by se to určitě upravit.Držím palce,aby brzo spala líp.Ještě ted je mi zle,jak si vzpomenu,co jsme prožívali.Ted čekám další miminko a byby vak,hacku a šátek už mám doma a jsem připravena mít miminko u sebe v posteli,žádná postýlka,tak uvidíme,jaké bude toto mimčo.Držím palce
|
|
|
|
|