Hana | •
|
(22.1.2013 8:17:47) Cairo, mám syna, který je na tom podobně. Můžu tě ujistit, že u nás děti nikdy nedostaly ani páskem, ani rukou, ani čímkoliv jiným a přesto kldině vzal osušku/klacek/tenisovou raketu a začal tím mlátit svoji sestru, když nezvládl její "blbé žerty". Protože se v té chvíli totálně neovládá, jedná pudově a jediné, co je možné dělat je počkat a pohlídat, aby neublížil sobě nebo druhým. Jsme si vědomi jeho potíží s emocemi anepochopením některých vztahů, takže v osmi letech už většinou pozná, že se přestane ovládat a sám odchází do ložnice, kde se zklidní. Ve škole si mockrát zlámal pastelky, aby ventiloval zlost a přitom neublížil kamarádům... Doma se snažíme mu vše vysvětlovat a současně nevyvolávat zbytečně tyhle stavy. Pokud vím, že na něco reaguje jinak, tak se snažím situaci vysvětlit předem (když to jde), nebo od začátku krotit vášně. Samozřejmě to nejde vždy. Všimla jsem si, že čím dýl k tomu nedojde, tím lépe pak případný záchvat zvládne.
|
caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(22.1.2013 9:14:50) A nešlo by mu vysvětlit, že to prostě bolí a že tohle prostě NE! Jsem hodně sadistická matka: vysvětlila bych to jednou a pokud by to udělal znovu, asi bcych se neudržela, vyrvala mu předmět z ruky a přetáhla ho s ním... Chápu, že výchovné to nebude, ale jsem zastánce metody oko za oko... anebo ještě lépe: chytnout, podržet, a ať ho zmlátí páskem jeho mladší sourozenec (to jsem udělala jednou a je fakt, že to hodně zabralo)
|
Liki + dcera 8/11 |
|
(22.1.2013 9:19:55) Já na to chodím trošku přes city. Dceři jsem párkrát zahrála, jak mě to bolí, div jsem nevymáčkla slzu. Bylo jí to líto a začala natahovat. Už je to lepší, tolik nekouše, jenom když má vztek.
|
caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(22.1.2013 9:22:06) Taky dobrý a pravdu máš, ale musíš fakt odmalička hele klid, tvoji dceři je málo, to není osmiletej vypočítavej kluk (toho mám doma ) to je sakra rozdíl
|
Liki + dcera 8/11 |
|
(22.1.2013 9:32:03) No ono to dopadlo tak, že jsem ji musela uklidňovat, že mamince až tak moc neublížila Viz tvůj příspěvek níže, neomlouvám ubližování sourozenci, ale chápu ho (mám mladšího sourozence). Pokud je kluk opravdu nestandartní, tím spíš se bude uchylovat k pudovému jednání. Zkusila bych se domluvit s ostatním osazenstvem domácnosti, aby příště klukovi vystřihli srdceryvnou scénu. Třeba mu až tolik nedochází následky jeho jednání. Ať na útok nereagují slovní agresí, ale ať ukážou, že je to bolí.
|
|
|
|
Shayla a 3 kluci |
|
(22.1.2013 11:09:37) Ty jsi starsiho drzela, aby ho mladsi mohl zmlatit, aby videl, jake to je? No tak to je opravdu soda
|
|
Hana | •
|
(22.1.2013 17:27:35) Ono je to opravdu těžké - vysvětlit. U nás to po odeznění záchvatu vypadalo vždy tak, že syn byl nešťastný, omlouval se a opravdu toho litoval. V okamžiku vzteklého záchvatu ale opravdu neví, co dělá. V současné době už umí tenhle stav v drtivé většině případů "rozdýchat", bez stavu agrese vůči okolí. Zvládá ho, pokud ho někdo cíleně nevytáčí dál (bohužel, jeho starší sestra to už parkrát zkusila). Jako maličký dokonce ubližoval sám sobě, otloukl si hlavu o beton na hřišti, rozbil si pěsti do krve, když bušil do štěrkové cesty... To dítě je ve stavu, kdy o sobě vlastně neví. Proto ho za to netrestám, ale snahou je naučit ho, jak se ovládnout. Když byl maličký, tak jsem pochopitelně zkusila ho plácnout, aby pochopil co dělá, ale došlo mi, že to je cesta do pekel. Naopak to ještě vedlo k dalšímu posílení potíží. Dneska se do stavu záchvatu dostane opravdu výjimečně, pokud cítí, že nezvládá, odchází jinam a o samotě to rozdýchává. Nebo obrátí agresi vůči sobě, zřejmě je to pro něj snesitelnější, než ublížit jiným.
|
|
|
|
arsiela, |
|
(22.1.2013 8:22:58) Cairo nemusel , prostě měl pásek zrovna v ruce.
|
|
|