Vendy a dve holky |
|
(14.2.2013 19:46:24) Zda se mi to na ni moc, presne mit nalajnovany co ma a nema delat a jak ma pomahat.Opravdu neni jeji povinnost se starat v sesti o sourozence.To mi pripadala nefer, se kvuli tomu na ni zlobit.Rekla bych, ze je mi to lito, ale nehrotila to.To muzes spis chtit po kamosce nebo pribuznych, ci tatinkovi holcicky, aby pomohli.Jeji podrazdene reakce se nedivim, kdyz ji vysvetlis, ze ty si se pekne starala, kdyz byla nemocna a ona to nedela.
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(14.2.2013 19:53:51) Tak to pardon, ale "žijem spolu pohromadě a pomáháme si, a když jeden nemůže, pomůže druhej", to není nic, čeho by šestileťák měl zůstat ušetřenej. I kdyby to mělo být postarání se o mladšího v době máminy nemoci. Stejně tak "já se starám o tebe, když jsi nemocná, a když jsem nemocná já, potřebuju taky nějakou péči a ohledy". V rodině si vždycky pomáhají všichni vzájemně podle svých možností, nevím, proč z toho někoho omlouvat.
Myslím, že ten skaut je dost dobrej nápad. Mám s tím (jako vedoucí, ne jako rodič) ty nejlepší zkušenosti
|
A. | •
|
(14.2.2013 19:57:25) Kopřivo, je to neúměrné. Kdyby 6 letá měla hlídat 4 letého, je to něco jiného, ale celé odpoledne se starat o roční dítě je pro 6 letou příliš velká zátěž.
|
Hanka-1978 |
|
(14.2.2013 20:04:50) No, pokud jsem dobře četla, chtěla zakladatelka po starším dítěti, aby nakrmilo mladší, ne aby se o ně staralo celý den. Jinak si taky myslím, že děti by se měly od malička učit vzájemné pomoci v rodině. Vyrůstat v tom, že rodiče kolem mě skáčou a dělají první poslední a já-dítě nemusím nic, protože "jsem ještě dítě", to se mi nelíbí. Já učím syna vzájemné pomoci a hlavně ohleduplnosti. I maminka může být nemocná - tak se holt syn bude chovat tak, aby pokud možno nerušil. To mi přijde v pořádku. Pedocentrismus se mi nelíbí.
|
|
Suza007 |
|
(14.2.2013 20:05:49) Měla mu pomoct s jídlem, ne se o něj starat celé odpoledne. Když je mi zle, tak počítám, že děti budou brát trochu ohledy a v rámci možností pomůžou. A to jim šest ještě není.
|
|
Lei |
|
(14.2.2013 20:06:49) Zakladatelka psala, že dceru poprosila o nakrmení mladšího, ne o celoodpolední péči .
Nicméně pohádku (resp. fakt, že udrží dceřinu pozornost) bych v takové chvíli vnímala asi taky jako vysvobození.
|
A. | •
|
(14.2.2013 20:08:52) a kdo se tedy celé odpoledne o to roční dítě staral?
|
Zobak |
|
(14.2.2013 20:13:47) no starala jsem se já, kdo jinej! ALe v tu chvilku mi bylo zle, měla jsem skoro 40 horečku a mladší brečela, měla hlad. V rámci možností jsem se o děti starala sama mezi dávkami brufenu... Manžel je pryč. Babičky taky nemohly.
|
|
|
|
Zobak |
|
(14.2.2013 20:11:49) tak prrrr, žádné celodenní starání, zrovna jsem ležela se zimnicí a mladší měla hlad, přesnídávka i se lžičkou byly nachystané. Neměla jsem sílu mladší odnést do židličky a nakrmit ji tam a sednout na zem ji nakrmit byl nadlidský výkon. Tak jsem požádala starší o pomoc a ta se na mě vybodla. Ale nic jí nebránilo v tom přijít po pěti minutách,že chce hrát na x-boxu. To mě naštvalo.
|
Jachtarka |
|
(15.2.2013 8:55:51) A pustilas jí ten x-box? Nejen ale hlavně z výchovných důvodů bych na x-box "taky byla slabá" a pro starší bych v tomto stavu nehla prstem, nedala bych jí jídlo, ignorovala bych ji.
Napsané to vypadá hrozně, ale myslím, že by to byla dobrá lekce.
|
|
|
|
IvanaQ.,06,09 |
|
(14.2.2013 20:12:34) Přesně takhle to vidím taky. Jsme rodina, tak si pomáháme. Nevidím důvod, proč by nemělo 6leté dítě pomoci v rámci svých možností s péčí o mladšího sourozence. U nás vždy funguje, že si syn a dcera mohou něco vyzkoušet jako velcí. Cítí se důležitější, že dostanou nějaký takový úkol.
|
|
Vendy a dve holky |
|
(14.2.2013 21:22:30) Ano pomoci, ale ne vynucene a dobra mi prisla i ta veta od nekoho tady, ze se s tim nema zacinat ve stresovych situacich, ale prubezne.Sestileta si ma hrat a ne byt ve stresu, ze maminka je nemocna a ona nesplnuje jeji predstavy.A ona se taky timhle stylem samo sprajcla. Mozna jsem zaujata, protoze kdyz tu vidim v Saudi, jak se sestilety stara o sve tri mladsi sourozence a zenske mezi sebou diskutuji a nechaji deti jejich osudu a ty premyslis, zda toho kojence z toho kosiku vytrepou nebo ne.Zakladatelka mi prijde taky docela tvrda a jdouci si za svym, tak to dcera ma po ni a to nemyslim ve zlem.
|
Alraune |
|
(15.2.2013 11:07:53) No, mám podobný pocit. Chápu, že v horečce člověk může vnímat věci jinak, ale to s obrázkem černouška i to se sourozencem mi připadá jako manipulativní nátlak. Mimochodm, manžel je pryč, babičky nepomohly... proč by měla ona? Můžeš to vidět i takhle. A myslím, že i ten nátlak a vydírání vedl k tomu, že se šprajcla. Ona je dítě, ne partner.
|
Katka +3 |
|
(15.2.2013 11:34:46) Vnímám to podobně. Jako dítě ve mně podobné scénky(já se o tebe starám, tak ty musíš....) vyvolávaly pouze odpor. Koneckonců matka si mě jako dospělá pořídila, tak snad tušila, že se o mně bude muset starat, já si ji nepořídila...
Jediná cesta je nebránit dětem v pomáhání ve věku, kdy o to samy mají zájem(i když v té době jsou často výsledky jejich pomoci jako šrapnel - nejmíň škody nadělají tam, kam nedopadnou ), a trvat na jejich části péče o domácnost i ve věku, kdy už se začínají práci bránit. Nastavit pravidla a trvat na nich. A pokud pomoc odmítnou, odmítnout jim pomoc v jejich záležitostech - ne jako trest, ale jako následek(nepomohlas mi nakrmit miminko, musela jsem to udělat sama a tak teď nemám ani sílu ani chuť jít ti pustit hru).
|
|
Kudla2 |
|
(15.2.2013 13:01:41) S nátlakem a vydíráním taky moc nesouhlasím, ale tohle "manžel je pryč, babičky nepomohly... proč by měla ona?" - no právě proto, že je to potřeba a že tu momentálně není nikdo jinej, kdo by pomohl?
|
Kudla2 |
|
(15.2.2013 13:04:10) a není to navíc nic nad její síly ani nic dlouhodobýho.
Myslím, že v šesti letech není tak brzo na zjištění, že se celej svět nehodlá točit jen okolo tebe a že když ti okolí v lecčems vyhoví, tak je dobrý občas vyhovět i jemu.
Nelíbilo by se mi nakládat na dítě příliš nebo něco, co by bylo nad jeho síly, ale aby se bezpodmínečně dožadovalo, že jemu bude vyhověno v situaci, kdy ten druhej prostě nemůže, a odmítalo pomoct v tom, v čem pomoct klidně může, jen protože se mu nechce a že by si radši hrálo - ne, fakt si nemyslím, že bychom je v tomhle měli podporovat.
|
|
Lída+2 |
|
(15.2.2013 13:12:25) Kudla2, no přesně jak píšeš, ono to přesně odráží tu naší společnost, každý myslí jen na sebe....
......myslím, že tím co tu sem tam někdo napsal...vychovávají z dětí děsný sobce...myslící jen na sebe.....
Ale u zakladatelky bude ještě ten problém, že dcera na sourozence žárlí a ona po mí chtěla,aby toho vetřelce co jí zabral jedinečné místo jetě nakrmila....to si fakt dovolila dost.....
třeba my chodíme na nákup sousedce...a taky bych nemusela......,ale to je duhá věc....a manžel mi říká...to jsem zvědavý...jak se jednou někdo postará o nás....když třeba kluci budou daleko...syn šel po chodbě...a zaslěchl konec.....
A přišel a říká nám...nebojte, budu za Váma jezdit jako jezdíte za dědou a vozit vám jídlo. ví, že pradědovi odkládám do mrazáku obědy a vozíme mu je.....
|
Delete |
|
(15.2.2013 18:37:05) Tak já nevím.....já jako dítě doma skoro nic nemusela....snad jen vynášet koš....
Sourozenci museli, vím, že myli nádobí a uklízeli, ségra se motala v kuchyni....
Výsledek? Ségra mi to moje "nemusení" nedokáže zapomenout a dodnes mi předhazuje, jak ona uměla ve dvanácti upéct bábovku, zatímco já to neumím dodnes..... Jenže jsem to byla vždy já, kdo jezdil za našima, když potřebovali pomoct. Já a můj muž jsme našim pořizovali byt a stěhovali si je co nejblíž k sobě (s jejich souhlasem a protože chtěli), abychom jim mohli pomáhat víc. Když bylo něco potřeba, byli jsme to my dva, kdo sháněl, vozil, dělal společnost.....ségra někdy, brácha vůbec.... A když máma umírala, byla jsem to zase já, kdo si ji chtěl vzít domů, kdo za ní běhal každý den do nemocnice, sháněl doktora a ošetřovatelku, než mi ji doktoři zabijou (a nestihla jsem to). To vše se čtyřmi malými dětmi (1 - 5 let), zatímco ségra je bezdětná a bratr měl v tu dobu už děti dost velké a samostatné....
A podobný vztah mám i k rodičům a příbuzným manžela a opět jsme to my dva a ne manželova bezdětná sestra, kdo je kdykoliv k dispozici...
Taktéž k adopci na dálku a dobrovolnictví v azyláku mě nemusel nikdo přemlouvat....
Řekla bych, že mám spoustu špatných vlastností, ale sobec se ze mě nestal, i když podle toho, jak jsem doma vůbec nic nemusela a měla jsem "všechno" (dojem mých sourozenců, jen nikdy nepochopili, že to, co mi chybí nejvíc, je vztah, jaký mají oni mezi sebou ).....
|
|
|
|
|
Pruhovaná |
|
(15.2.2013 12:58:20) Tak podle týhle teorie nemocná matka má dělat (se čtyřicítkou horečkou nebo třeba s nádorem, proč ne), že se nic neděje, aby se chudák šestiletý dítě nestresovalo a mohlo si hrát. To je teda bomba. Tak se takový dítě naučí empatii raz dva . Abychom se z těch dětiček nepotento.
|
Kudla2 |
|
(15.2.2013 12:59:46) přesně....
|
|
|
|
|
A. | •
|
(14.2.2013 19:55:22) a proč si ji tu pohádku nepustila? to bych udělala jako první být já nemocná a poprosím jí o dílčí věci, podej, přines, ale nečekat, že se celé odpoledne postará o sourozence
|
Zobak |
|
(14.2.2013 20:15:40) ty seš jak kafemlejnek znovu opakuju,že celý odpoledne jsem po ní nechtěla, chtěla jsem pouze pomoc s krmením - činnost,kterou zvládne. Pohádky puštěné měla, stejně ji nebavily a chodila mě zlobit do ložnice.
|
|
Pollyenka |
|
(15.2.2013 7:44:05) Tak já to chápu tak, že ´maminka potřebovala pomoci nakrmit roční dítě přesnídávkou a šestiletí dcera ji poslala na férovku do háje a tak, když přišla, že chce pustit pohádku, nebo xbox tak ji to nepustila. Proč? No asi proto, že když maminka potřebovala pomoct tak dcera nebyla ochotná, tak pak to bylo naopak. Osobně nevidím nic divného na tom, že by tak staré dítě nakrmilo to mladší. Naše desetiletá dvojčata se postarají o tříletého bratra třeba hodinu, když jdeme s manželem udělat velký nákup, či vařím apod.
|
Beruška+J02A07T10 |
|
(15.2.2013 8:00:58) souhlasím s tebou, můj desetiletý, hlídá i tři hodiny sourozence 2,5 a 6ti letou s adhd a AS, když jdu do práce.. není to nutnost, samy děti si to tak nastavily.. a vyhovuje to všem..
nejstaršímu za to dávám peníze.. on ale žádné nechce, tvrdí, že já mu taky pomáhám a že si peníze mám nechat.. je to teda v řádu desetikorun za jedno hlídání - tak mu je dávám bokem do obálky, až se bude chtít něco koupit, bude to tam mít, protože já narozdíl od něj to za samozřejmost nepovažuju
a někdy před rokem a cosi jsem měla šílenou migrénu v létě asi týden jsem byla nepoužitelná a nejstarší tehdy 9 se staral o nejmladšího tehdy rok a kousek a prostřední 5 - celý týden vždy než manžel přišel kolem třetí hodiny z práce.
Bavil je, hrál si s nima, pouštěl jim pohádky a upekl třeba brambory.. protože já byla nepoužitelná a to to po něm nikdo nechtěl.. to vaření... on se nabídl sám a i udělal..
myslím taky, že nakrmit ročního sourozence není nic, co by šestileté dítě nezvládlo, moje šestiletá i přes DG by to zvládla.
|
A. | •
|
(15.2.2013 8:11:49) tak u nás také děti pomáhají a jsou vedeny k práci, ale NIKDY po nich nechceme, aby hlídali starší ty mladší, děti jsme si pořídili my s plným vědomím, že zodpovědnost za jejich výhovu a hlídaní je na nás na obou rodičích, pokud já onemocním, tak nastupuje manžel, nikdy ne dítě
|
vokounek |
|
(15.2.2013 8:17:42) Hm, to máš dobrý, že je manžel vždy po ruce. A to já s klidem dám pohlídat mladší starším a ještě si myslím, že je to pro ně mooooc dobrá věc.
|
|
A. | •
|
(15.2.2013 8:20:08) ani mně není jasný, jak šestiletá dcera může pomoci s vařením, moje skoro šestiletá má obličej přesně ve výši velkého hrnce na plotánkách, takže když se vaří jsem ráda, když nikdo z dětí není okolo sporáku, krájet na prkýnku jí taky nenechávám a nevím co ještě zahrnuje vaření, těsto taky nezadělá-to by ji sice neohrožovalo, ale neumí to
|
Hanka | •
|
(15.2.2013 8:29:23) No, u šestileťáka to nebyla u nás pomoc s vařením jako spíš asistence v kuchyni. Podej mlíko ze spíže, ustřihni mu rožek. Zvaž mi mouku/cukr (vážení děti milovaly, klečely při něm na židli, jako u většiny "linkových" prací). Oškrábej mrkev, umyj. Nakrájej vařenou mrkev na kolečka. Přesij mi mouku do velké mísy. Rozprostři jablka na těsto. Bylo toho dost a i mě to bavilo víc než samotnou, poněvadž kuchyňské činnosti nemusím.
|
|
margotka 78 | •
|
(15.2.2013 8:33:29) Šestiletá asi ne, ale moje 5letá hodně pomůže s mícháním, vykrajováním třeba u cukroví. Pamatuji, jak jednou syn a to mu bylo asi 9 let sám napekl perníčky - od těsta před vykrajování a obsluhu trouby až po finální výrobek
|
A. | •
|
(15.2.2013 8:40:53) tak takovou mám já představu, že kolem vaření a sporáku se má pohybovat dítě až tak od 12 ti let, dřív bych se bála
|
Cimbur |
|
(15.2.2013 8:48:05) Dílčí věci určitě dřív. Ve dvanácti jsem už uměla prakticky všechno včetně zatopení v kachlácích.
|
margotka 78 | •
|
(15.2.2013 8:52:38) Můj muž musel ve 3. třídě zatopit ve všech kamnech než přišla jeho máma z práce. ( jejich byt neměl ústřední topení). A poslední rok ( od 6 let) chodil sám do školky, ale bylo to jen přes malou uličku na vsi
|
|
Lída+2 |
|
(15.2.2013 8:55:46) Cimburčanka, zrovna nedávno jsem někde četla, že děti dneska skoro nic neumí a skoro nic doma nemusí.....a že 12letý dítě by mělo umět obstarat týden domáctnost v době nemoci rodičů a nemělo by tápat, kde co je a umět uvařit jednoduchá jídla.
|
Lída+2 |
|
(15.2.2013 10:08:26) LoraX, no já jsem byla ta hlídačka pro mladší sestru a sestřenice...a vařička....takže.....to beru nějak jako rormálkě..a neřeším ty nože a to jídlo...
A moje děti se naučili vařit z mlsnosti..nemají rádi ohřívané v mikrovlnce...takže pokud zůstanou doma....vaří....dokonce i pro mě, když příjdu v 12h dom.....
|
|
|
|
|
Katka +3 |
|
(15.2.2013 10:26:23) Já jsem teda větší tvrďák - od 10 let nutím své děti(zatím teda syny), aby v rámci nácviku k samostatnosti, jednou týdně uvařily nějaké jednoduché jídlo. Nenechávám je zatím smažit, tam mi přijde nebezpečné, že občas ten horký tuk vyprskne, ale jinak dělají všechno. Cca od 6 let občas v kuchyni vypomůžou něco oloupat/nastrouhat/pokrájet.
|
|
|
Hanka | •
|
(15.2.2013 8:50:04) No jo, plynový sporák je kovbojka. Starší se bála tak do 13 škrtat sirkou - tvářila se, že jde o život ohrožující úkon. Mladší, které je 13 čerstvě, zase občas stáhne plyn na opačnou stranu (čili vypne) Ale běžně dělají jednou za dva týdny teplé jídlo - špagety nebo knedlíky na páře (vytažené hotové z ledničky ), někdy podle pokynů i něco mírně složitějšího. Celkem rády pečou sladké, to i složitější.
|
Markéta s párkem | •
|
(15.2.2013 9:37:21) Mám děti povahově naprosto opaačný. Desetiletá holku učím škrtnout sirkou, aby uměla zatopit v kamnech. A ona utíká pryč, potřebovala by sirky tak 2 metry dlouhý. Naopak pětiletej kluk furt hledá kousky papírku, aby je mohl hodit do kamen a pak stojí u otevřených dvířek a kouká, jak to tam hoří.
K zakladatelce - myslím, že její požadavek přehnaný nebyl, jen to na mě působí dojmem, že s tím přišla až když jí bylo blbě. Takové drobné úsluhy by mělo šestileté dítě dělat běžně (prostřít stůl, odnést nádobí, zamést smetáčkem, vyndat věci z pračky apod.).
|
|
|
|
|
Lída+2 |
|
(15.2.2013 8:50:07) A. já nemluvím o hrncích na plotně.
Ale o tom prosím tě vyndej mi mouku....navážíme to.,......můžeš to zamíchat....
rozklepni prosím vajíčka do mističky
přidej tam 2 lžíce kakaa
Máme pečené brambory. kdo mi oloupe česnek a namíchá k nim tvarohovou omáčku...zamíchat tvaroh s mlékem....přidat ten česnek..a. nakrájet třeba pažitku(je úplně jedno jak ty kousky budou veliký. Posadím ke stolu i s prkýnkem.
Upečenou buchtu je potřeba nakrájet a narovnat na tác. Ta činnost, ketrou zvládne.
omýt ovoce a zeleninu... něco i nakrátet a narovnat na talířek natrhat salát na saláty....
připrostřít stůl.....
NAvíc doma vlastníme takový ten schůdek.....takže jsou o 20cm vyšší.
takže v 6letech se schůdkem měli cca 140-150cm. Což má podprůměrně malá žena.
|
Alraune |
|
(15.2.2013 11:13:08) Moje osmiletá dcera je schopná loupat brambory, obalovat řízky... jenže u toho s ní někdo musí být. Ne, aby jí pomáhal, ale sama se nudí. Já na to nemám nervy, dělá to s ní partner.
|
|
|
|
Hanka | •
|
(15.2.2013 8:25:17) Hm. Moje starší teda ve věku kolem šesti mnohem raději hlídala mladší než např. utírala nádobí, což byla v té době věc, kterou jsem po ní občas chtěla
|
Katka +3 |
|
(15.2.2013 10:29:18) Utírání nádobí nenávidím dodnes, považuju to za naprosto zbytečnou prudu, však ono uschne samo.
|
Hanka | •
|
(15.2.2013 14:20:16) Katko,
já ho taky nechávám oschnout, jenom když je na mytí moc a nevleze se na odkapávač, tak se nějaké utřít musí. Což jsem teda většinou chtěla po dětech, když byly menší (teď už jim ho dávno prostě v dohodnutých dnech hodím na krk celé)
|
|
|
|
|
|
Cimbur |
|
(15.2.2013 8:03:54) No to je prověřená zkušenost, že takoví desetiletí kluci jsou lepší chůvy, než holky.
|
Hanka | •
|
(15.2.2013 8:23:32) S těmi desetiletými kluky jako dobrými hlídači máš recht U nás v domě jsme měli dva kluky ve věku 10-12, když jsem měla první dceru, a hlídali nadšeně (teda svěřovala jsem ji tak jednou za měsíc na hodinku, když maminky byly doma, ale hlídání bylo fakt na klucích, je to bavilo Nijak často, ale dvakrát si dokonce jeden sám řekl (potkali jsme se u dveří a on se ptal "Dobrý den, nepotřebujete jít nakoupit? Já bych M. pohlídal!")
|
Katka +3 |
|
(15.2.2013 11:37:58) Tak PC hry jsou jasný. U nás kluci, když už jim do toho malá moc žvanila, ji radši naučili hrát spoustu her, pouštět si pohádky, dokonce jí na papír napsali heslo na PC, aby si ho mohla sama vyťukat na klávesnici a nerušila je od jejich her.
|
|
|
|
|
|