| MJana | 
 |
(14.2.2013 21:33:16) Tak jsem si přišla k vám zase pro radu. Syn má od 3 let diagnostikované ADHD s mírnou hyperaktivitou. Od malá si neumí hrát, s dětmi už vůbec ne, jen se s nimi honit. Nyní chodí do 2. třídy. Jeho stav je takový: - nemá kamarády, neumí si s nimi hrát, nechce se podřídit, chce aby si hráli podle jeho představ ... tak je bez kamarádů. Stále se snaží něco do školy nosit, aby si ho děti všimly, ale prý ho odbudou, že je to blbost. Je mi ho moc líto. On vlastně ani nechodí ven, jen s námi, protože tam nemá co dělat a tak tam nechce. - Z družiny už má asi 10 poznámek, že bije (napadl) děti. Oni už ví jak nan něj, vyprovokují ho, on samozřejmě bouchně a jak má záchvat, bije každého kolem sebe, všem nadává a je mu v tu chvíli jedno, jestli je to ředitel, učitel či dítě... - ve škole je to lepší, to je zaměstnaný, celkem pracuje (je dost chytrý, psycholožka ho vždy hodnotila tak o 2 roký výš), ale z řečí paní učitelky cítím, že se ho bojí a dělá mu úlevy když se mu nechce, jen aby nedostal záchvat. jinak ho má ráda, říká, že kromě tech pár záchvatu s ním nemá problém - Od mala bojujeme s jídlem, odmítá teplé jídlo, má asi 3 jídla které jí, nejraději má rohlík se salámem, z ovoce sní jen jablko (s donucením) a banán, zeleninu. On to prostě vůbec neveme do pusy, vůbec neochutná a když už je donucen, stejně už má zafixovano, že je to hnusné a vyplivne to... - i doma se sním už "pereme" jsou dny, kdy prostě konenčná, vzdor, vztek... však to asi znáte Docházíme jednou za 1/2 roku ke klinické psycholožce, loni nás škola poslal do PPP, a pak k psychiatrovi. A ten posílá syna do léčebny. Právě k vůli tomu, že nemá ty sociální dovednosti, že vlastně všichni (ze strachu aby nebyl záchvat) skáčou jak on píská, co pak budeme dělat v pubertě.... Že kdyby fungovaly stacionáře, poslal by nás tam, ale ty nejsou tak jedině léčebna. Byli jsme u něj před týdnem, chtěl ať se rozhodneme (mluvil o 6-8 týdnech). Na jednu stranu mám strach ať mu to nějak vnitřně neublíží, ať nemá nějaké trauma, ale sama už několikrát jsem si říkala, když už teď s ním "bojujeme" co budeme dělat v pubertě, nemůže se z těch jeho řečí "já tady na ten svět nepatřím, chtěl bych umřít...Chtěl bych být jako ostatní děti" později stát nějaké neštěstí? A co to jídlo - pořád doufám, že jak bude starší, srovná si to v hlavě, pochopí, že musí jíst - ale jde to spíše k horšímu. Co kdysi jedl dnes odmítá... Z tohoto důvodu jsme souhlasili. Měl by nastoupit do 14 dnů. Jsem z toho špatná, ale pořád si říkáme, že mu to snad pomůže... Jenže když jsem volala do PPP a rušila objednaní, pan psycholog byl dost překvapen že jsme s tím souhlasili. Dnes přišla sestra, že při sezení u psycholožky přišla řeč i na nás a tak ji to řekla a ta také byla z toho překvapená, a že ho tam nemáme dávat, že bude mít trauma na celý život a stejně mu to nepomůže. Prý pan doktor posílá rád do léčeben (to mi řekl i na PPP). A tak nevím. Sedím tady a brečím... Co dál???????????????????????????????????? Příští týden nám asi příjdou papíry z léčebny a co..... Neví, jestli to jde zrušit, ale i kdyby. Co vlastně budeme dělat? Jaké jsou možností, když není nějaký stacionář, kdo by s námi pracoval... Bojím se, jak to zvládneme v pubertě, co z něj vyroste, nebude z něj gauner, který když se vztekně zmlátí manželku nebo něco podobného...v jádru je strašně hodný kluk, jenže to neumí prodat....Stal se z něj samotář. Bere Ritalin od 6. let, během první třídy mu nasadil na tu agresi Rorendo a nyní ještě přidal Asentru (od vánoc se nám začal bát v noci, večer stavy úzkosti)
|
| Kamisi | 
 |
(14.2.2013 21:42:46) To mi připadá jako špatnej vtip. Neposílat do léčebny v žádném případě.
|
|
| Suza007 | 
 |
(14.2.2013 21:47:13) Upřímně říkám, že si vaši situaci neumím představit, ale zrovna tak si neumím představit, že pošlu dítě na dva měsíce do léčebny.
|
|
| Eržika. | 
 |
(14.2.2013 21:50:09) A co si najít nějakého lepšího doktora??? Psychoterapeuta. Zkušenýho, z SPC a nikoliv z PPP. Anebo psychologa, co třeba pracuje komplet s celou rodinou, zabývá se rodinnými systémy?
|
| MJana | 
 |
(14.2.2013 21:52:56) Co je SPC?
|
|
| Eržika. | 
 |
(14.2.2013 21:56:52) Blbě jsem to napsala SVP - středisko výchovné péče pro děti a mládež.
Tam řeší jiný kalibr - záškoláctví, agresivitu, šikanu, drogy, krádeže... mají zkušenosti určitě víc než dámy, co dělají školní odklady.
|
| Eržika. | 
 |
(14.2.2013 21:58:48) Z popisu činnosti:
Cílem práce SVP je zachytit první signály problémů či potíží v procesu psychického vývoje jedince, poskytnout mu radu nebo systematickou péči a tím předejít vážným problémům, jakými jsou psychické poruchy, kriminalita, toxikománie, aj. SVP poskytuje pomoc v případech, kdy rodiny výchovu z různých důvodů nezvládají nebo zanedbávají a jsou zdrojem závažnějších problémů, které by mohly vyústit v soudem nařízenou ústavní výchovu. Cílená péče spočívá mj. v identifikaci problému, práci na náhledu klienta na problém, v začlenění nových prvků do chování klienta, čímž by mělo dojít ke zmírnění zátěže na něho a jeho rodinu.
V rámci širšího preventivního působení se konají přednášky a besedy pro žáky základních a středních škol a učilišť, pro jejich učitele a pro rodiče, dále mimoškolní akce, klubová činnost ap.
SVP je ambulantní zařízení, kam klienti docházejí aniž by byli odloučeni od rodiny, kamarádů a školy. Není-li soudním rozhodnutím nařízeno jinak, je spolupráce klienta se střediskem dobrovolná a klient ji kdykoli může bez udání důvodu přerušit, ukončit, nebo přejít k jinému zařízení. Aby náš obraz o klientovi byl co nejúplnější, spolupracujeme se školami a jinými odbornými pracovišti (PPP, OPD, škola, psychiatr, pediatr, aj.); společným působením s nimi se snažíme nalézat nejvhodnější formy pomoci.
|
|
|
|
| foxyna | 
 |
(14.2.2013 21:53:32) Samozřejmě to jde zrušit!!!! Tvůj syn nemá povolávák k výkonu trestu! Byť tedy odeslat osmileté, nešťastné, v podstatě nemocné dítě, na x týdnů pryč od jeho nejbližších, pryč z rodiny, to vlastně trest je a velký. Nevěřím tomu, že toto je dobrá cesta. Jestliže má nějakou poruchu, nějaký hluboký vnitřní problém, který mu navozuje všechny ty vnější problémy, tak jak ho chceš "socializovat", když mu vezmeš jeho jedinou jistotu, kterou v životě má, tzn. jeho blízké lidi?
Vysvětlil ti psychiatr jakým způsobem by ho v léčebně sociálním dovednostem naučili?? Co ti k tomu vlastně všechno řekl?
|
| MJana | 
 |
(14.2.2013 21:55:34) Vlastně nic, na to, že se bojíme, že ho to psychický nějk rozhodí,řekl, že někdy je to potřeba. Rozhodit, sesypat a pak poskládat správně...
|
| foxyna | 
 |
(14.2.2013 21:58:19) Nevím, tohle se dá použít u feťáků, například. U nemocného dítěte... fakt nevím. Já na tvém místě bych chtěla detailně vědět, jak to v léčebně chodí a nejprve bych se tam osobně jela podívat, chtěla bych tam třeba být pár hodin, mluvit se zaměstnanci.
Když vybíráme školka a školy, chodíme na dny otevřených dveří, sháníme informace kde se dá... a potom pošleme dítě do místa, o kterém nemáme v podstatě žádnou informaci?
|
|
| MJana | 
 |
(14.2.2013 21:58:53) Jenže jaké jsou možností. Psychologové mají plno, ti nás vezmou, když bude dobře jednou za měsíc... Ale asi budeme potřebovat, aby pracovali s celou rodinou. asi už to prostě nezvládáme. ... Také díky léčebně - léčit se - se to asi zvrhlo v to, že si myslí, že je nemocný. I když mi jsme mu neříkali, že by se šel léčit, ale že by mu tam pomohli, poradili. On po nás totíž už dva roky chce "ať ho to naučíme se chovat..."
|
| Eržika. | 
 |
(14.2.2013 22:01:35) Mjano, pokud máš tu možnost sežeň si soukromého psychologa. Bez pojišťovny... Berou brzy, a mám s nima povětšinou lepší zkušenosti...
|
|
| foxyna | 
 |
(14.2.2013 22:04:43) "nemá kamarády, neumí si s nimi hrát, nechce se podřídit, chce aby si hráli podle jeho představ ... tak je bez kamarádů"
Jak je to doma? Má sourozence? Jak funguje s lidmi s rodiny, co přímo hraní, diriguje i vás, nepřizpůsobí se, dělá scény, jak reagujete vy?
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(14.2.2013 22:06:13) domluvte se na slově, který bude krátký, stručný, výstižný, třeba slovo STOP, řečený hodně důrazně. Domluv se na tom i ve škole s učitelkou, vysvětli synovi, že když uslyší STOP!, přestane okamžitě dělat, co dělá a zastaví se, podívá se ti do očí, sedne si, prsotě něco, aby opravdu přestal. natrénujte to doma, vytvoříš reflex, ono to kupodivu jde. není to nic přebornýho, ale pro zvládnutí nejhoršího to na rychlo jde použít. je dobře, když se to stejný slovo naučí používat všichni, kdo se s ním setkávají a musí řešit jeho stavy. on sám uvidí, že to zabírá, ze začátku třeba jen někdy, pochválit za každý poslechnutí, přerušení činnosti.
to bych udělala jako první pomoc a pak už jen hledat psychologa, za dobrým terapeutem se vypaltí dojíždět třeba přes půl republiky, je to malý kluk a jestli mu chceš pomoct, je nejvyšší čas, ale musí se to udělat pořádně
rada psychiatra sesypat a přeskládat je šílená, jak mu chce přeskládat rodinný vztahy? ty by mu sesypal nepochybně, ale jak by je pak skládal zpátky? jak by zase srovnával důvěru, kterou by ztratil? najdi si něco o tom, co je to hospitalismus, to by ho totiž potkalo a opravdu není o co stát
|
|
|
|
| foxyna | 
 |
(14.2.2013 21:55:39) Teď mě napadlo, s takovou velkou medikací, nešlo by pro něj zařídit asistenta do školy? To by byla výborná cesta, jak mu přímo v daném prostředí pomoci se sociálními vztahy, měl by u sebe někoho, kdo by mu vždycky přímo v akci pomohl, probral to s ním, zadržel ho, pomohl mu...
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(14.2.2013 22:00:03) neblázni, v léčebně se nenaučí ničemu, protože tam budou další podobní, maximálně se přiučí nějaké agresi, kterou ještě neovládá a naučí se používat účelový chování, to není dobrý pro život a hlavně - ztratí jistotu v tebe jako maminku, bude dva měsíce někde sám, umíš si na jeho místě představit sebe? tobě bude smutno, ale jsi dospělá a máš pojem o čase, on ještě tak moc ne, ty to zvládneš rozumem, ale on je malý, ty budeš doma, o nv cizím prostředí, s cizíma lidma
najdi jinýho psychiatra, psychologa, někoho, kdo pomůže, ubere léků, naučí třeba nějakou relaxační techniku, najde problém a pomůže ho zmírnit
léčebnu zruš, jen bys mu tím ublížila
a jestli jsou v PPP překvapení, tak jim řekni, ať ti poradí psychiatra, který pomůže jinak, oni by měli vědět, kdo je u vás v okolí lepší ten váš může být dobrý, ale třeba pro jiný děti, každýmu nesedne, tak od něj jděte jinam, tento už si neví rady, tak to přehodí na léčebnu, to není správný ani dobrý řešení
|
| Cimbur | 
 |
(15.2.2013 7:30:02) S tím bych asi souhlasila... Problému nerozumím, musí to být hrozné pro všechny, nejhůř se ale asi cítí to dítě. Zkusila bych taky nejprve hledat jiného psychiatra, nevím, co pozitivního by mohla léčebna přinést.
|
|
|
| Tabitha+2 | 
 |
(14.2.2013 22:02:46) Jaky mas vztah se svym manzelem /partnerem/? Zajima mne, co tvuj syn doma vidi jako kazdodenni a beznou realitu.
|
| Tabitha+2 | 
 |
(14.2.2013 22:06:55) Ohledne jidla bych nenutila..rozhodne..Nechces, nejez.Ale kdyz se nesni to, co jedi vsichni naservirovane na taliri, nebude se jist NIC..Pit pouze vodu, nebo neslazeny caj.Zadne mlicko, sladke dzusy a podobne..A dite si pak skutecne samo rekne..Klidne pockat i den dva..Nic se mu nestane.
|
| foxyna | 
 |
(14.2.2013 22:11:07) Jojo, např. takové "asketické" dítě jako to moje počká i týden. I klidně umře, než aby pozřelo něco, co jeho tělo odmítá.  Není to tak jednoduché s tím jídlem... tvůj postup sedne může být účinný tam, kde jsou děti obyčejně rozcapené, ale pokud je ta příčina komplexní, nemusí přinést žádný užitek, klidně i naopak.
|
| MJana | 
 |
(14.2.2013 22:15:25) Tak přesně tak, když on to nechce, nebude jíst, vůbec nic. Jenže jak má hlat, je pak agresivní, pak už s ním nehne vůbec nic. On i to sladké má jen něco co ji a třeba na cumlací bombon ti odpoví - to nejím. Ve škole to mají jako odměnu, tak to nosí sestře...
|
| foxyna | 
 |
(14.2.2013 22:18:51) Tohle já znám. Najíst se musí, takže točíme pořád dokola jeho omezený repertoár. Naštěstí, on je fakt asketa, a k tomu, co akceptuje, patří dost zdravých potravin a jídel, takže mu klidně i ty zamilované knedlíky s párkem nebo čokoládu dopřeju. Nemůžu ho nechat vyhladovět. Mám známou, co má o něco staršího kluka, taky hrozně zlobil s jídlem až do vstupu na základku, potom to začala řešit přes celostní medicínu u dr. Strnadelový a docela se prý srovnal. Těch cest, jak jim pomoci (a ne jen s jídlem) je mnoho, jen je to náročné, na energii, čas, často i finance, ale způsoby určitě jsou.
|
| MJana | 
 |
(14.2.2013 22:28:47) Foxy nemluvíš o nás? Přesně. Také mi říkají, nabízet i janá jídla. Ale když je celý den ve škole o rohlíku, protože v jídělně bylo něco "nedobrého" tak mu také doma nabídnu to co má rád, ať se dojí. U nás to je třeba br. kaše s párkem. Párky ty tedy miluje, ale jen ty tenké a loupací
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(14.2.2013 22:30:27) myslím si, že když začnete jeho problém řešit správným způsobem, srovná se i to jídlo, že je to další obrana organismu, volá o pomoc
|
| MJana | 
 |
(14.2.2013 22:44:24) Ale s tím jídlem to byl problém od malička. Příkrmy tedy nabyly problém. Když pak začel chodit, tak aby vůbec něco pojedl, musel si hrát. Odmítla jsem za nim běhal se lžičkou po bytě. Musel sedět u stolečku, ale aby tam vydržel, hrál si. Dalo by se říc, že do školky toho jedl hodně. tedy hodně v poměru co jí teď. Nejedl vše, tehdy platilo, by mohl sníst. Chápu, nebylo to nejlepší řešení, ale aby něco snědl, tak jsme u jídla četli a zárověň ho krmili. Jedl brambory, těstoviny, knedlík,maso.... Po nástupu do školky, kde nejedl vůbec nic,jsem ho tam chodila krmit - a to mi z každého jídla možná půlku tedy snědl. Doporučili nám psychologa. Ano tam doporučili, nekrmit! Jenže on přestal jíst úplně! Tak jsme začínali od znova. Nejprve vývar a pak co vzal do pusy. Dnes těstoviny vůbec nejí, z brambor jen kaši (pouze s párkem a kečupem, jinak nic), vývar bez nudlí (tak je miloval), čočku s párkem, hrachovou kaši s párkem, rýži s HUO, kuřecí řízek, br. knedlík (suchý), rohlík (chleba neveme). Od malá ho z jídla, které nechce natahuje v momentě jak ho dá do pusy
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(14.2.2013 22:47:15) jedl doma, ve školce se to zhoršilo, pomáhalo ,když jsi ho krmila, aspoň trochu - tak si to srovnej - zhoršilo se to, když začal chodit do školky, nebyl s tebou, já to vidím jako obranu v léčebně by taky možná nejedl vůbec nic, možná by musel, ale tento druh sesypání se mi nelíbí
|
|
|
|
| MJana | 
 |
(14.2.2013 22:32:40) Když se vtekne, odcházíme pryč, ale to ječí, dupe tříská do všeho.... asi více na něj působí manžel. Nadává nám všem, už jsme šlyšeli věcí....
|
| Tabitha+2 | 
 |
(14.2.2013 23:10:58) Mne zajima, co dela, nebo rekne manzel pokud je pritomen, kdyz na tebe syn treba neprimerene vystoupi, nebo odporuje? Dite velmi rychle vyciti NEJEDNOTU, vzajemny nesoulad, nebo proste nizky zajem o dustojnost, ci "cest" muze vuci zene, ci zeny vuci muzi.. Napomene ho manzel, kdyz te neposlechne? Jakou mas ty podporu muze v pristupu k synovi a naopak, jestli ho take podporujes ty pred synem, kdyz syn odmlouva, nebo neposloucha manzela..Nevim, jestli chapes, kam mirim..Kdyz uz treba prijde k tomu, ze nekdo ze starsich /ty, nebo muz u vas doma/, v napjate situaci zvoli treba i nejaky fyzicky projev autority / placnuti, stisknuti ruky, ci nohy, kdyz treba dite, chce kopnout, uderit a podobne/..pak uz dite dle mne jen z toho, ze se samo vnima jako potupene a jeste treba pred "divaky" / segra../ , projevuje vztek kvuli tomuto ponizeni, kope, nadava, bije a podobne.. Tady myslim pomuze jenom s nekonecnou trpelivosti, kratce napomenout s ocnim kontaktem - Dost, tohle mne ublizilo..tohle nebylo hezke..timhle si mi zpusobil bolest..a donekonecna..dite tomu velmi rozumi..Jde o JEDNOTNY pristup rodicu..
|
| MJana | 
 |
(14.2.2013 23:21:14) Manžel stojí za mnou. Většonou on je ten poslední kdo nan ěj uhodí. Začmene se hádat a pokud už je namne hubatý a pod, tak se přidá i manžel. On je asi díky tomu, kdo naněj asi více platí. Je pravdá, že asi chybí ten oční kontak.... Prostě člověk zkusí několikrát klidně, ale pak už se vytočíme... Víme, i my bychom potřebovali nějaké školení o sebeovládání... Na druhou stranu, jak už je rozjetý, neslyší nevnímá... Někdy zabere klidně na něj mluvit o něčem úplně jiném, ale pak sedí, brečí a má ty svoje řeči...
|
| Tabitha+2 | 
 |
(14.2.2013 23:54:10) Mela jsem na mysli zkusit takovy zpusob - kdyz manzel napomene, nebo o neco pozada a syn odporuje i po opakovanem laskavem napomenuti, vstup do toho ty - jednoduchym dovetkem - to nebylo hezke cos tatinkovi rekl, jak jsi odpovedel. A kdyz vzapeti odpovi nevhodne syn tobe, to same udela manzel - to se mi nelibi, jak s maminkou mluvis..Zadne dalsi omacky..Musi si uvedomit, ze VY DVA jste JEDEN..Kdyz si toto dite casem uvedomi a ono si to uvedomi o tom nepochybuji, pak zacne umensovat sve vzdory..A take je tam pochopitelne u deti fakt, ze jakekoliv chovani UKAZUJI pro NEKOHO..Tedy kdyz obecenstvo neni, prestane vzdor, ci jiny projev dite bavit..Protoze nema KOMU delat "predstaveni", kterym si samozrejme vynucuje poroznost..A navic, myslim, ze je dulezite mu neustale a i slovne pripominat - ze je milovany, prijimany..I on bude pak chapat, ze je pro vas jako dalsi cleny rodiny / rodice, sourozenci, babicka../ ODDELENE vnimani JEHO - jako cloveka a JEHO CHOVANI, projevu a podobne..Mam te rada, ale nelibi se mi jak se chovas, nelibi se mi tvuj projev..A jen s nekonecnou trpelivosti a sebezaporem / najdi si nejakou vnitrni formulku ,modlitbu nebo nejakou od veci blbost, pisnicku, na uklidneni, abys nekricela, nebo kdyz vis, ze to v sobe uz neudrzis, ODEJDI sama z mistnosti HNED, a nech syna samotneho v te situaci jak je..a vrat se, kdyz se budes citit alespon o stupen lepe / treba za par vterin, za minutku../ a zopakuj svuj pristup..Nesmis ztracet nadeji..Kazde dite dokaze poslouchat..KAZDE..A vy se s muzem musite pokusit najit ten laskavy pristup, ktery vam toto v synovi otevre..Je to klidne i na par let..ale urcite to jde i s vasim synem..Kdyz se dokaze prevazny cas / vyjimaje sporadicke excesy po provokaci vnitrni ci vnejsi z okoli / chovat ukaznene v cizim prostredi / skola, krouzky/ , znamena to, ze to MUSI UMET i doma..ze to DOKAZE..ale zatim nechce..Protoze vi, ze nakonec stejne pro uklidneni klimy dosahne toho, co chtel..Nekdy se namaha vic, nekdy min / vztek, nadavani , agresivita/, ale dosahne co chce.
|
| Cimbur | 
 |
(15.2.2013 7:31:29) Bojím se, že tohle všechno funguje na paličaté, vdorovité, ale zdravé děti.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
 |
(15.2.2013 14:52:13) Tabitho, a ty máš doma dítě s takovou diagnózou? Nebo máš v tomto směru nějaké odborné vzdělání? Totiž to, co radíš, na řadu dětí funguje, ale v tomto případě jsou to s prominutím jenom kydy.
|
|
|
|
| Cimbur | 
 |
(15.2.2013 7:35:56) Já myslím Tabitho, že tady nejde o výchovný problém, i když se domá dá leccos jistě "doladit", dítě je opravdu nemocné. Proto si myslím, že zaslouží jiného psychiatra a psychologa.
|
|
|
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(14.2.2013 22:20:26) jestli nejí a je bez jídla protivnej (nediv se, je to chlap, to mám doma 4x), tak mu dej jídlo jako povinnost, nedávej mu moc, dávej mu to, co jí a postupně přidávej to, co jí míň, ale jestli má takto hodně omezený jídelníček - nemluvila i o tom v PPP? to je totiž taky důležitá věc pro psychologa, i pro pediatra, co ten na to? jídlo řeš jen okrajově, to vyřešíš až se celkově srovná a zklidní, teď řeš to ostatní já bych teda hlavně hledala někoho, kdo mu ubere léky a pomůže mu jinak
|
|
| DračiceDraková |
 |
(21.2.2013 21:46:44) Není to nějaký nepovedený vtip? Jde o nějaký pokus bdělosti respondentů nebo to, co popisujete myslíte vážně? Zkuste se kuknout na ADHD do Wikipedie... Podstatné faktory pro vznik? Genetika, cukr, barviva v jídle, televize, špatné zvládání dítěte rodiči, problémové těhotenství, atd. Ano, nemám dítě s ADHD, ale problémy jsme si také prošli, žádné dítě není robot! Jídlo? Co doporučí většina psychologů? Podávat rozmanité jídlo, v malých porcích na malých talířích. Pokud byste toto aplikovali standardně od malička, stále by kluk ve 2. třídě jedl 3 jídla?(Kdo mu je stále dokola vaří? Jídelna? Nebo je celý týden na rohlíku?) Tak hlavně, že od ranného dětství ví, že mu chutná salám... Opravdu vhodné jídlo pro děti! Zvláště ty, které nejí pestrou stravu! Tleskám! Vaříte běžně? Jíte běžně s manželem ovoce a zeleninu? Děti totiž hóóódně kopírují rodiče!Nikdy Vám žádný psycholog a psychiatr nic podobného nedoporučil? Ano, chce to od rodičů disciplínu a vytrvalost a jednoznačné stanovení hranic! Hodiny věnujete diskusím o tom zda léčebnu ano nebo ne. Zjišťovala jste názor jiného dětského psychologa? Zkusila jste kontaktovat zmiňovanou léčebnu a poptat se na jejich konkrétní postupy? Kolik literatury jste o ADHD a všem ostatním nastudovala? Sama přiznáváte, že dítě nezvládáte! Chodí do 2. třídy! Co budete dělat v pubertě?Ve Vašich příspěvcích jsem nenašla jedinou zmíňku o tom, jak syna motivujete k čemukoli! Případně i trestáte. Na každé dítě platí něco jiného, ale pokud mu je 7-8, s inteligencí oproti normálu vyšší cca o 2 roky, zrovna na něj nic neplatí? Když je to soutěživý typ??? Používá PC? Sleduje TV? Dostává sladkosti? Jaké má koníčky? Soutěží se sestrou? A družina? Nešlo by s vychovatelkou ve škole dohodnout, že by mu vymýšlela podobné činnosti jako zastupující pedagog? (Pokud to s tím tedy opravdu fungovalo a nebylo to pouze o tom, že nepsal poznámky) Pokud rád skládá, proč mu do družiny nekoupíte knihu s návody na origami? Pokud rád nehraje deskové hry, určitě rád dělá něco jiného? Zpívá? Maluje? Vyrábí? Skládá stavebnice? Čte? Luští křížovky nebo sudoku? Opravdu není nic, co byste vychovatelce doporučili, aby se zabavil? Jako rodiče byste ho měli znát mnohem více než ona! Vždyť ten kluk s Vámi všemi stále jen a pouze manipuluje, nic jiného snad ani nepopisujete! Jasný příklad: Když nechtěl chodit na ten basket, stejně si to vyřešil! Ví, co funguje! Namlátil spoluhráči, trenér ho vyloučil a on má klid! Super výchova! Někdo Vám tady na diskusi radil, abyste syna zapojovala do běžných činností, např. vaření. Zkusila jste to? Kromě toho, že při jeho "záchvatech" ho opouštíte, vůbec o Vašich rodičovských metodách nic nepíšete. Jak s ním řešíte když má aktuální problém v té družině? Pokud to tedy vůbec s ním v klidu řešíte!Když mu podle Vašeho názoru křivdí spolužáci a provokují ho a paní družinářka jen píše poznámky, proč jste neuvažovali o nějaké speciální škole s individuálním přístupem? A jak vůbec se synem řešíte, že má nějaké deprese a nelíbí se mu zdejší svět a jeho bytí zde vůbec? O čem si s ním povídáte? Pokud si s ním tedy vůbec povídáte, když jste jen v práci nebo píšete na web. Můj názor? Nevím zda v tomto případě léčebnu ano či ne, s tím Vám neporadím, ale i bez toho mne odsoudíte, ale selským rozumem: Co s léčebnou, když rodiče nezmění přístup a kluk se po pár týdnech vrátí do stejného prostředí, kde nemá definované jasné hranice a všichni uhýbají a místo, aby si zjišťovali, jak řešit své selhání ve výchově, obviňují okolí z toho, že synáčka nechápe! Maminka ho nacpe prášky a bude konzultovat a konzultovat a když uslyší něco, co se jí zrovna nelíbí, bude špatný psychiatr, učitelka, vychovatelka, dítě, které zrovna neustoupilo... Jak by se Vám líbilo, kdyby Vaší dceru, která je zřejmě zatím v poho, možná ještě hodně malá, podobně nezvladatelné dítě napadlo? CHUDÁK VÁŠ KLUK a CHUDÁCI, KTEŘÍ NA NĚJ NARAZÍ A NEUHNOU! Bůh je opatruj! A kolik je dalších podobně "vychovávaných"? Když slyším, jak dopadli lidi, včetně dětí, ve Frenu, asi budu mít noční můry, kam ten svět spěje a čím to je. Ryba páchne vždy od hlavy!
|
| Líza | 
 |
(22.2.2013 5:13:28) Vlítneš sem a začneš mávat wikipedií? PB.
|
|
| ..maya.. | 
 |
(22.2.2013 9:31:09) to je tak hrozně napsané že se mi to nechce ani číst
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
 |
(14.2.2013 23:10:20) tohle u takových dětí žel nefunguje
|
|
| 23.9Vokálová LIbuše16 |
 |
(15.2.2013 14:01:23) Tabito, je vidět , že tomu vůbec nerozumíš, tak neplácej nesmysly. Může mu vážně ublížit pokud nejí. Fakt brát si k srdci takovéhle vopičí rady !!!!!!
|
|
|