Horama |
|
(26.3.2013 14:27:49) V pátek bude Velký pátek, tedy dle křesťanské tradice den Kristova zatčení, odsouzení a ukřižování, den smutku. Tradičně se pečou jidášky z bílé mouky a medu, které mají zabránit zrádnému Jidášovu uštknutí. Mají tvar válečku symbolizujícího provaz, na němž se Jidáš oběsil. Nemělo by se jíst maso.
Pak máš Bílou sobotu - den, kdy se opět rozezněly zvony. Nemá se nic půjčovat, máš dokončit úklid. Večer se podává tzv. hlavička.
Neděle = boží hod velikonoční - ze soboty na neděli údajně Kristus vstal z mrtvých. Jídlo: pečený beran, mazance, speciální velikonoční nádivka či holoubata. Hostí se návštěvy.
A nakonec Červené pondělí a pomlázka. Společně snědené vejce prý zaručí soudržnost v rodině.
|
Girili |
|
(26.3.2013 14:30:49) Hlavicka a velikonocni nadivka neni to same? Ja mam za to, ze ano. Protoze se do toho davaji koprivy, povazovala jsem to za typicke jidlo pro zeleny ctvrtek. Pravda, nestimovalo mi tam to uzene, ale to jsem povazovala pouze za novodobou zhyralost nasi ateisticke doby.
|
Horama |
|
(26.3.2013 14:37:47) Hlavička a nádivka je totéž.
|
Girili |
|
(26.3.2013 14:40:05) Me zmatlo, ze to tam mas v sobotu jako hlavicku a v nedeli jako nadivku.
|
|
Danik78, P+D 7/09, H 4/11 |
|
(26.3.2013 14:40:41) když je tu taková pěkná diskuze, omlouvám se za plevelení předem, neporadíte kde sehnat narychlo řehtačky pro děti? Nemůžu najít z loňska
|
Girili |
|
(26.3.2013 14:44:48) Ja jsem je videla bezne v hrackarstvi. U vas se chodi rehtat? Jak to probiha?
|
Horama |
|
(26.3.2013 14:47:28) U nás to odpovídá zde popsané tradici: http://www.horacke-noviny.com/zprava-kdyz_zvony_odletely_do_rima-1261.htm
|
Girili |
|
(26.3.2013 14:53:58) Ja vim, ze ma nahrazovat zvony a dokonce i kdy, ale v praxi jsem to nikdy nezazila. To se proste sejdou deti ze vsi (kluci i holky?) a jen tak po venku v urcenou dobu rehtaji, i kdyz venku nikdo neni? Nebo se chodi rehtat nejak od domu k domu jako pri koledovani, aby vsichni slyseli? Jak se urcuje presne doba rano a vecer, kdy se deti sejdou, pokud to neni prave ve ctvrtek po bohosluzbahc?
|
Horama |
|
(26.3.2013 15:01:18) Tak konkrétně u nás chodí děti řehtat v šest ráno a v šest večer. Je to banda dětí základkou povinných. Nejstarší z nich je "kaprál" a vede je. Chodí od domu k domu, dostávají koledu (peníze, sladkosti, vajíčka...). V neděli se spočítá, co děti vykoledovaly a podle toho, které se zůčastnilo kolika řehtání, se mezi ně rozdělí koleda. Sladkosti se dávají přednostně mladším, peníze zůstávají přednostně mladším. Tohle konkrétní provedení už není tvrdá součást tradice, bude se asi místně dost lišit (natož to "dělení lupu" ).
|
|
Kapradina |
|
(26.3.2013 21:04:06) Girili, dočítám a nevím, jestli už ti někdo neopověděl. U nás je to s řehtáním tak, že se sejdou všechny děti z vesnice (kluci i holky) a začínají řehtat ve čtvrtek ve 3 hodiny odpolene - obejdou celou vesnici, dálší řehtání je pak v šest večer, v pátek ráno v sedm, ve 12, ve 3 a v 6 večer, v sobotu v sedm ráno se naposledy obejde řehtáním celá vesnice a potom se jde dům od domu, říká se koleda a vybírají se vajíčka, sladkosti, drobné peníze.
Koleda je to tato:
Co ty černý Jidáši, cos to učinil? Že si svého mistra Židům prozradil? Židé nevěrní, jako psi černí, kopali jámu, Ježíši Pánu. Aby ho jali, ukřižovali, na Velká pátek do hrobu dali a na Bílou sobotu zas vykopali. Dlouhá cesta do nebe, kdopak nás tam povede? Půjdemme tam s Kristem Pánem až na věky, věkův. Ámen.
|
|
|
|
|
Janča+3 |
|
(26.3.2013 14:47:05) Napadá mě taková ta prodejna "selská jizba" se jí říkávalo. Nebo velikonoční trhy? Obchody s proutěným zbožím by je taky mohli mít...
|
|
|
Horama |
|
(26.3.2013 14:44:27) A název "hlavička" vlastě zohledňuje přítomnost masa. Tradičně to mělo být ovařené maso z jehněčí nebo kůzlečí hlavy... Jenže my nejsme moc národ pastýřů, tak v Čechách zvítězilo vepřové. Díky tomu masu taky patří ta nádivka-hlavička až od soboty dále. (Aspoň tak mě to babička naučila.)
|
Girili |
|
(26.3.2013 14:46:47) Jasne, to dava smysl. Pres den se jehneci chysta a po vecerni bohosluzbe se beranek zakroji... My se tedy spokojime jen s tou hlavickou s uzenym.
|
Horama |
|
(26.3.2013 14:50:00) Možná to někdo ještě upřesní, já sama nejsem věřící a všechno mi to prostě jen zůstalo v hlavě od prababičky, která byla. Takže znám její mix zvyků a pravidel a možná něco z toho není dokonale přesné.
|
|
|
|
|
Elíláma |
|
(26.3.2013 15:06:52) Girili, já dělala tu kopřivovou nádivku do macesového koláče, taky mi tam nějak nesedí uzený
|
|
|
Girili |
|
(26.3.2013 14:32:51) Vidis to - jidasky jsem loni nejak vynechala, mozna je letos zasde udelam. 16-meiscni batole mi s jejcih motanim asi jeste moc nepomuze, co?
|
|
Horama |
|
(26.3.2013 14:35:34) K velikonočnímu půstu obecně: Začal popeleční středou a trvá 40 dní kromě nedělí. Platí abstinence. V minulosti se nejedlo maso, ryby, vejce a mléčné produkty a bylo zvykem jíst jednou denně. Současná postní praxe katolické církve je snad mírnější a měla by platit pro osoby od 16 do 60 let. Snad to nepletu: Na Popeleční středu a Velký pátek jako dny přísného postu je dovoleno sníst pouze jedno velké jídlo denně. Krom toho existuje ještě půst od masa, předepsaný pro tyto dva dny a všechny pátky roku. Tento páteční půst je ale možné nahradit jiným skutkem pokání.
|
|
Carlin |
|
(26.3.2013 14:36:52) Trochu se tu motají dohromady lidové zvyky a tradice (beránek, nádivka, úklid,...) a katolické zvyklosti. Tam patří jen ten velkopáteční přísný půst.
|
Girili |
|
(26.3.2013 14:42:05) Ale treba mazance, dokonce znacene krizem, se svecely v kostele, takze to jisou katolickou tradici ma. (Evangelici jidlo nesveti ;-))
|
|
|
|