| Fler |
 |
(12.5.2013 12:29:19)
Máme téměř dvouleté dítko, které vždy krásně jedlo. Pravda, ovoci a zelenině nikdy moc nedalo (spíše nic, než nic moc), ale budiž. Jinak nikde problém.
Posledních asi 14 dní začíná dost bojkovat. Téměř všechno. Posledních pár dní to ovšem graduje naprosto.
Včera snědl na snídani jogurt, z obědu asi dvě lžičky, na svačinu brumíka a večer po přemlouvání trochu vaječiny a mlíko.
Dnes na snídani opět jen trochu jogurtu, svačit dopo odmítá úplně, z oběda (oblíbená čočka) snědl trochu, vyďobal trošku párku a konec. Už jsem z toho ale unavená a vedlo to akorát k tomu, že dostal na zadek ode mě, od manžela a bylo kolem plno řevu, až jsem to vzdala, šla brečet do ložnice a manžel dítě uložil.
Připadám si, že jsem selhala. Za ten řev, za to, že dostal na zadek, za to, že VŮBEC NEVÍM JAK TU SITUACI ŘEŠIT. Proč u porodu nedávají manutál na děti? :-/
Já prostě nevím jak to řešit. Děsím se toho, že z něj vyroste spratek nevychovanej, protože zapláče a bude po jeho. Dnes to dorazil ráno i manžel. Odplenkováváme a syn na nočníku dnes nechtěl sedět, vrtěl se, odbíhal, vstával.. Říkám - nenene, půjdeš až se vyčůráš.. Přišel manžel, vzal ho, dal mu plenu a prej ať ho netrápím. OK. Pak si zapláče u jídla a půjde spinkat, ať ho netrápím. Příště zapláče v obchodě a koupíme mu každou kravinu, aby se netrápil. Vždyť to není řešení všechno si vyřvat! Ale uznávám, že ani není řešení po něm ječet a dát mu za to jídlo na zadek. Já prostě nevím. Nevím. Nevím.
|
| Fler |
|
(12.5.2013 12:36:22)
A proč bych neodplenkovávala, když má celý den suchou plenu a vše se mi podaří odchytit? Jeho to baví, je pyšnej, když se vyčůrá/vykadí, směje se, děláme huráá. Jen prostě ráno nějak nechtěl sedět a manžel (který ví kulový, je celý dny v práci) mě naštval tím, jak to vyřešil po svém. Už nevidí, kolik úsilí a důslednosti to všechno stojí..
Zuby teď nerostou žádné, už mu chybí jen poslední stoličky a ty se zatím o slovo nehlásí.
|
| Epepe | 
|
(12.5.2013 12:41:13)
Eeffaa, můj se až ve odplenkoval ve 2,5 letech a nevěřila jsem ostatním, když mi radili, ale teď už vím, že měli pravdu. Jde o toto:
pokud to odplenkování stojí úsilí TEBE, tak to stejně ještě nechápe. Až mu dojde, že se do plenky nekaká, nečůrá, tak to poznáš. Nebude tě to stát žádné úsilí, protože on to bude dělat sám a automaticky bez nehod. Ale taky jsem nevěřila, takže tato zkušenost je asi nepřenositelná a každá maminka si na to musí přijít sama. 
|
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(12.5.2013 12:43:51)
Můj syn přestal mít mokré pleny sám od sebe cca ve 22 měsících. Dceři se to dařilo od 18 měs. ale zprvu, když v létě běhala jen dole nahá. 
|
| Epepe |
|
(12.5.2013 12:48:11)
Máš úžasně šikovné děti, gratuluju.
|
|
| Fler |
|
(12.5.2013 12:48:27)
To asi nepochopí někdo, kdo měl dítě v plenách do tří let. Jeho to prostě baví, netlačím na něj, nedělám to násilně. Ale proč bych ho v tom nepodpořila, když je šikovnej? Ale to, že nechtěl chvíli sedět na nočníku (docela výjimečně) fakt není předmětem této diskuze.
|
|
| Epepe |
|
(12.5.2013 12:53:29)
Jasně, to chápu, jde o odmítání jídla.
Nicméně, napsala jsi to tak, že se zdá, že sama uvažuješ o tom, že by to mohlo mít souvislost.
Sama jsi začala nejen o tom, co způsobuje synovo nechutenství, ale i o tom, co vyvolává váš vztek. Působí to na mě dojmem, že vás v poslední době prostě nějak víc štve, a každý odpor - ať už u jídla, nebo na nočníku - u vás způsobí silné citové hnutí. 
To znám. Buď se mi to stává jen tak, nebo je to tím, že mám třeba jiné starosti a mám méně trpělivosti, případně tendenci "vybíjet se" na dětech, což se tedy snažím velmi přísně kontrolovat.
|
| Fler |
|
(12.5.2013 12:56:51)
A jak by jste to řešily vy? Až teď vstane? Mám nabídnout dojíst oběd? Mám dát svačinu (většinou přesnídávku) nebo místo svačiny opět nabídnou dojedení oběda? Nebo se mám tvářit, že se nic nestalo? Achjo.
|
| Epepe |
|
(12.5.2013 13:03:51)
No, tak já netvrdím, že jsem nějaká supermatka, takže nemůžu rozdávat rady o výchově. 
Ale osobně bych to řešila tak, že bych se mu omluvila za ten výbuch, vysvětlila přiměřeně věku, že maminka se zlobila, ale ne na něj, nebo tak a dál bych to neřešila.
S jídlem to s našimi dětmi děláme tak, že po probuzení podstrčíme oběd, a když ho ani pak nechtějí, tak to neřešíme, a pokračujeme normálně naplánovaným programem. Tj. svačinka na procházce, případně nabídnu suchý rohlík, jablíčko nebo tak, a pak večeře. Nějak extra to neřeším.
Mám mrňavé, podvyživené, chudokrevné děti, ale jak na vlastních dětech, tak na předchozí generaci v naší rodině mám odzkoušeno, že stejně nepomůže nic ... nenutit, nutit, cpát, nabízet sladkosti a lahůdky, nenabízet nic ... prostě začnou jíst, až sami budou chtít. 
|
|
| daba+holčička | 
|
(12.5.2013 13:07:04)
asi bych mu dala tu přesnídávku, nebo mlíko, jestli ho má rád. Ségry mladší když nebyla v pohodě, třeba nemocná, byla jen na sunaru ještě ve 3 letech.
|
|
| adelaide k. | 
|
(12.5.2013 14:00:51)
Nijak pokud sní Brumíka tak na umření to není nabízela bych jídlo jako normálně (a počítala s tim ze si nejspíš nedá, aspoň tě to nebude tak štvát), vynechala sladkosti a "dobrůtky". Ono si to časem sedne. Možna na nej něco leze, možná mu rostou zuby, nebo prostě má období "bez chuti". Čím míň pozornosti tomu budete věnovat tim rychleji to přejde.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)