| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Syn sám sobě nadává

 Celkem 10 názorů.
 Teka + 2 zlobiášové 


Téma: Syn sám sobě nadává 

(18.10.2013 8:16:27)
Divnej název tématu, ale je to tak. Přijde mi, že můj prvňáček má na sebe příliš vysoké nároky. Když se mu něco nepovede (nakreslit, v domácím úkolu...) hodně se vzteká a často se rozbrečí a říká "jsem blbej" nebo "jsem debil", někdy se má tendenci bouchat do hlavy. Nic nepomáhá vysvětlovat, že každému se někdy něco nepovede, že on se to teprve učí, že je to normální. Myslím, že ho chválím dost často, nikdy ode mě nic takového neslyšel (nikdy dětem nenadávám). Tak nevím, co s tím.
Včera při příchodu ze školy byl zamlklý a měl na krajíčku, ale nechtěl mi říct, co se stalo. Aź večer mi řekl, že to bylo proto, že jsem mu cestou ze školy "vyčetla" že si ve školní kantýně koupil a snědl moc sladkostí. Přitom jsem měla pocit, že jsem jen v klidu řekla, že každý den si jich tolik kupovat nemůže, neměla jsem pocit, že bych mu to vyčítala. On mi řekl, že vždycky když něco zkazí, tak brečí. Snažila jsem se vysvětlit, že nic nezkazil, prostě jednou si zamlsal víc, jen je potřeba to nedělat každý den.
Nějaké nápady, jak s tím pracovat? Díky.
 Eilatt 


Re: Syn sám sobě nadává 

(18.10.2013 9:45:44)
(Dala jsem to špatně, tak znovu....)

Jéžiš, jako kdybych viděla toho svýho ~;) Syn je taky citlivý, takový lítostivější typ, má menší sebevědomí a projevuje se podobně.

Co s tím, to bohužel neporadím, ale dávám si velký pozor na nějakou kritiku (aby jí bylo minimálně a diplomaticky vyřčená)a hlavně na vzbuzování pocitů viny. On má asi pocit, že vždy za vše může, je to jeho vina, protože není dost dobrý. Uvědomila jsem si, že občas mám sklony jako mamka, která ty pocity viny v druhých někdy vyvolává, takže si na to dávám velký pozor....

takže asi jedině chválit, ignorovat drobné nedokonalosti, jinak taky nevím ~;)
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Syn sám sobě nadává 

(18.10.2013 10:07:39)
je to úzkostlivější dítě.
Taky jsme to řešili. Kluk se od malička se vším vztekal, když se nedařilo. Vinu házel na druhé ( Ty za to můžeš, že jsem ztratil rukavice! ~8~ ~t~).
Občas se při zkoušce ( postupovka v hudebce) rozhodil tak, že mu to museli přehodit na jiný den. A to už naopak přišel úplně v pohodě.
No zlepšuje se to. Teď v pubertě taky spoustu věcí neřeší a má na salámu víc než by bylo třeba. Ale asi je to dobře, je totiž na AD, které bere proto, že se z toho nakonec vyvrbila v jeho 11 letech závažnější porucha - OCD. Když mu propukly ty problémy, tak se mi teprve složila "mozaika" proč byl takový a proč dělal to nebo ono.
Vyplatí se hodně chválit a často i při problémech zachovat chladnou hlavu.A hodně trpělivosti. ~;((
 Chrysantéma 


Re: Syn sám sobě nadává 

(18.10.2013 11:19:28)
Je to pro něj velká změna a chce mít všechno na 100%...chtělo by to trošku zvolnit,ale musela by se do toho zapojit i paní učitelka,což nevím jestli je možné a schůdné...
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Syn sám sobě nadává 

(18.10.2013 11:21:16)
ale to dítě jen tak nepředěláš. Prostě je ambiciózní a precizní. Hned tak z ně klidný salámista nebude.
Chce to jen vhodný přístup.
Ale je to těžké
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: Syn sám sobě nadává 

(18.10.2013 11:33:41)
Teko - obávám se, že s tím nic moc nenaděláš, mám podobného ražení starší dceru, je jí už 26 a je to prostě povahový rys. Je na sebe moc náročná, neodpustí si žádnou chybičku, Když se jí nějaká přihodí, tak si to pak leta (ano, LETA!!!!) vyčítá. Od mala jsme ji chválili (bylo za co, šikovná, výborná studentka, hodná vnučka i dcera....) a stejně marno - ve 14 narazila na blba, co si na ní hojil svoje mindráky, neustále jí říkal, že na to, aby odmaturovala nemá (odmaturovala za 1 - 1 - 2 - 1), že nemá na to, aby se dostala na vysokou (vzali ji na 5 ze 6 kam si dala přihlášku), že namá na to, aby udělala řidičák (má ho, pochopitelně)... a tak dále....
Týral ji 8 let, než se od něho osvobodila, pak ji bombardoval SMS a telefonama (i 50x za den), vyhrožoval sebevraždou a nevím už čím. Dělali jsme první - poslední, aby se k němu nevrátila....
Takže posilovat sebevědomí - a doufat!!!!
 Margot+1 


Re: Syn sám sobě nadává 

(18.10.2013 12:20:48)
Na rozdíl od ostatních tě nebudu uklidňovat, že je to "povahový rys", že kluk je "perfekcionista", apod..
Docela mě při tom čtení zatrnulo. On se nemá rád!
Je jasné, že se musí přijmout takový, jaký je. Otázka je, jestli toho dosáhnout tím, že mu budeš ukazovat, že láska není za zásluhy, anebo raději obrátit jeho pozornost k něčemu nebo někomu jinému, aby se tak nepozoroval. Nebo snad kombinace obojího?
 Tizi 


Re: Syn sám sobě nadává 

(18.10.2013 13:20:18)
U nás se stávalo to samé, syn občas u úkolu vybouchl, že mu něco nejde, rozčiloval se, že je hloupý a stalo se i, že se bouchal tužkou do hlavy. Myslím, že je to opravdu povahou, já jsem dost klidná, u úkolů mu nenadávám, chválený je dost. Snad tě trochu uklidní, že teď ve druhé třídě se to nestalo ani jednou, myslím, že ta první je veliká změna a některé děti na ni reagují citlivěji.

Jo, a taky mi k mému překvapení jednou řekl, že si občas myslel, že ho s taťkou nemáme rádi, protože nějaký úkol udělal špatně. Přitom školu nevnímám jako středobod všeho života, za horší známku jsme mu nenadávali, máme spoustu jiných zájmů, kterým se věnujeme a o kterých se bavíme, prostě netuším proč vlastně k té myšlence došel. A zároveň si nemyslím, že řešení je to, že ho budu bezmezně chválit za cokoli, co udělá, prostě už má i nějaké povinnosti a když tu práci neudělá dobře, tak musí dostat i tu zpětnou vazbu, že všechno v pořádku nebylo. Takže sama nevím, jestli a jak to nějak řešit.
 Yanull & 2 


Re: Syn sám sobě nadává 

(18.10.2013 14:12:54)
Nie je vylúčené, že spúšťačom môže byť nevhodná poznámka alebo komentár učiteľky. Mňa celkom slušne rozhodila naša matikárka v 5. triede. Spätne je mi jasné, že to, čo hovorila, boli ignorantské hlúposti, ale moje sebavedomie tým celkom slušne utrpelo a pozbieralo sa až na VŠ, ktorú by možno ona ani nebola schopná vyštudovať...
 HelenaPa 


Re: Syn sám sobě nadává 

(18.10.2013 18:58:52)
Máme doma takového druháka. Protože se k tomu nadávání si přidaly i další vztekle-hysterické záchvaty, zašla jsem se poradit k psycholožce, co s ním mám dělat. Protože se mu fakt nedalo říct vůbec nic, co by naznačilo, že něco není dobře. A to u úkolů nebo při cvičení rehabky je docela blbý. Zatím na tom pracujeme, ale prvních pár postřehů: Prý může být hodně ambiciozní dítě, což prý často bývají jedináčci nebo nejstarší děti. A když se mu nedaří podle vlastních představ, tak bohužel není dost vytrvalý, aby to zvládnul, jak chce. Navíc může mít s příchodem sestřičky (1 rok) mít nedostatek naší kladné pozornosti, tak si o to takhle taky říká.
Ale u vás to klidně může být něco jiného.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.