| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak trénovat komunikaci s neprůbojným dítkem?

 Celkem 31 názorů.
 Shariii 


Téma: Jak trénovat komunikaci s neprůbojným dítkem? 

(29.1.2014 12:31:17)
Ahoj,
mám doma introvertní citlivou předškolačku. Jde o povahu, má taková být po kom z obou stran, projevuje se jako bojácné, tiché dítko již od začátku, ale postupem času se hodně věcí zlepšilo, doma se snažíme posilovat sebevědomí, hodně chválit atd. Blíží se ale nástup do první třídy a neschopnost komunikace s cizími dospělými bude asi velký problém. S dětmi problém nemá, má hodně kamarádů, včetně pár nejlepších, v kolektivu dětí se prosadit dokáže, problém je jen s dospěláky. Dva roky trvalo než začala s učitelkami ve školce normálně komunikovat, tzn. přestala se bát je oslovit jako první, o něco požádat atd. Jinak dospělé, které dobře nezná neoslovuje a to ani když jde o něco důležitého, např, když by si měla slečně na hlídání říct o pití, to radši bude žíznit atd. Mimo rodinu a učitelky ve školce, je v kontaktu s lektorkami z kroužků kam chodí, s logopedkou, občas s nějakou tou slečnou na hlídání (využíváme jen občasně, když to jinak nejde kvůli práci) tam se moc neprojevuje, stydí se, klopí oči, když už musí mluvit tak tichým hláskem atd. Samozřejmě se to zlepšuje časem, např. na kroužku, kam chodí už druhým rokem je to už vcelku ok, zatímco na logu, kam chodí krátce, nechce mluvit, odpovídat, i když vše na co je tázána ví...
Konzultovala jsem s psycholožkou, je prý v pořádku, připravena jít do školy, holt extrémně citlivé a neprůbojné dítě, máme jí v komunikaci s dospěláky "otužovat", ale nevím konkrétně jak. Zkouším třeba nechat ji samotnou něco v obchodě zaplatit, pozdravit, poděkovat prodavačce atd. Moc to nejde, většinou se zasekne, že nic sama kupovat nebude, občas jí přinutím a když to zvládne má pak velkou radost, ale to je spíš vyjímka. Nemám žádné další nápady jak jí pomoct a jak trénovat. Nemáte někdo podobné dítko? Jak jste jej "otužovali"?
Odpovědět
 jentak 
  • 

Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 12:34:31)
No nevím, nechat takovou předškolačku samotnou nakupovat v rámci utužování - to mi přijde příliš a navíc brzy. Nic - do ničeho ji nenutit.
Odpovědět
 Shariii 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 12:38:02)
Tím nakupováním nemyslím, že jí pošlu samotnou na nákup. Jdeme třeba společně koupit nějakou maličkost a já jí pak nechám jí zaplatit, vzít si zpátky peníze, poděkovat a rozloučit se. Jinak stojím celou dobu vedle. Dál mně ale nenapadá nic.
Odpovědět
 jentak 
  • 

Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 12:40:14)
Já to pochopila, ale myslím si, že i tohle je prostě pro některé dítě příliš.
A navíc si myslím, že z introverta extroverta neuděláš a z neprůbojného průbojné. Potřebuje dle mýho prostředí, kde se bude cítit jistě /školka, škola, kroužky, rodina apod./ a tam jí to dojde a buď se začne trochu otrkávat a nebo ne.
Odpovědět
 Alena 
  • 

Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 13:00:12)
Nedelala bych to, netrenovala, to neni otuzovani, to je stres, dite bych nechala si rict o takovou situaci samo (muzu zaplatit?). Tve dite takove je, neni to zadny handikep, potrebuje bezpecne prostredi, ne tlak, pokud bude mit rozumnou ucitelku, poradi si uplne normalne. Byla jsem uplne stejne dite, vyrostla jsem z toho, ale do ted jsi pamatuju ten kamen v brise pri rodicovských komunikacnich ukolech.brala bych ji takovou jaka je.
Odpovědět
 Len 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 13:05:18)
Aleno, presne tak. Mne tohle vydrzelo do dospelosti, pak jsem se po maturite z vlastni vule sebrala a odjela do sveta, to byl krest ohnem, ale z meho vlastniho rozhodnuti. Extroverta ze mne nic neudelalo, prubojnost postupne vyzrala, ale porad se o zbytecnostech s cizima lidma nebavim. Nicmene preferuju normalni pokladny pred samoobsluznyma~:-D
Odpovědět
 Inka 
  • 

Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 13:10:51)
Zkusit to můžeš, ale mně když řekli, že mi něco koupí a to i něco co jsem strašně moc chtěla, když si o to prodavačce sama řeknu, radši jsem to nechtěla a to snad do 15-ti. Syn se klidně na cokoliv šel zeptat ve 3 letech (často jsem to zneužívala ~;) )
Odpovědět
 Viola 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 12:58:55)
Nechat ji občas chvíli někde v dětském koutku s cizíma tetama a nechat řešit nějaký drobný úkol ( s tetama se domluvit, vysvětlit oč jde). Třeba jí nechat oblíbenou hračku, prstýnek, cokoli schovanou během pobytu v koutku u tet, aby se to nezatoulalo a neztratilo v bazénku s kuličkama a říct:"Až půjdem domů, nezapoměň si prstýnek u tet vyzvednout".
Nebo pozvat na návštěvu svoje dospělé kamarády/příbuzné se kterýma se moc často nescházíte a malou poslat, aby jim donesla ve sklínce pití - dávat jí drobné nenásilné "kontaktní" úkoly podle toho, jakou situaci zrovna život přinese.
Jinak si dodnes pamatuju, že jako školní dítě jsem se vždycky zoufale styděla říkat si v sámošce prodavačce o pytlík na polárkový dort. V šestnácti jsem pak zpívala veřejně úplně sama bez kapely pro několik tisíc lidí (ukecali mě kamarádi, šlo o soutěž), v pětadvaceti jsem ohlašovala a uváděla koncerty hudebních skupin (pořád s trémou, ale zvládala jsem to bez problému). Stydlivost se vyvíjí, nemusí vůbec zůstat navěky.
Odpovědět
 Alena 
  • 

Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 13:02:52)
"Nebo pozvat na návštěvu svoje dospělé kamarády/příbuzné se kterýma se moc často nescházíte a malou poslat, aby jim donesla ve sklínce pití"

Pro me by byla hranice v tehle situaci "Chces donest tete piti?" , kdyby rekla ne, nepremlouvala bych ji.
Odpovědět
 Viola 


To už 

(29.1.2014 13:10:27)
To už musí vědět autorka co má doma za dítě a jak to navlíknout. Jestli "Chceš donést tetě pití?" nebo "Dones, prosím, tetě pití - má žízeň a já tu potřebuju dokrájet tenhle meloun."
Přemlouvat nějak víc zřejmě nemá moc smysl, to už dítě asi bude vnímat jako nátlak a stres.
Odpovědět
 Alena 
  • 

Re: To už 

(29.1.2014 13:17:53)
Ja to tam dopsala, aby bylo jasne, ze se ona sama muze rozhodnout ze do komunikace pujde.. Protoze treba ta prvni situace v detskem koutku je tdea slusne natlakova a umele vytvorena.
Odpovědět
 Viola 


Re: To už 

(29.1.2014 13:28:45)
Musí mít únikové cesty a šanci na podporu/pomoc maminky (já tetě v koutku říct nechci, vyzvedni mi prstýnek Ty, mami)... ale zas maminka za ni nebude všechno řešit až do penze.
Odpovědět
 alena 
  • 

Re: To už 

(29.1.2014 13:39:54)
To Nebude, ale nevim proc by ji mela strojit trenovaci pasti s cizi pani. Tyhle situace z detstvi znam a pamatuji si na ten ponizujici pocit drezurovaneho psika.
Odpovědět
 Arien+2 
  • 

Re: To už 

(29.1.2014 13:47:00)
Přesně tak, fakt není nutné to hrotit. Je jí proboha cca 6 let, proč hned řešit jak si poradí v penzi ~;) I ty hodně neprůbojné děti se do dospělosti naučí se svou povahou fungovat a komunikovat i s jinými lidmi. A většina se přiměřeně otrká už na té základce.
Odpovědět
 Viola 


Re: To už 

(29.1.2014 13:56:25)
Autorka evidentně řeší jestli je pro dítě víc v jeho zájmu, když ho nechá na pokoji, ať se samo přiměřeně otrká už na té základce (tedy ho hodí do vody, ať samo plave) nebo ho bude cíleně navádět do situací, u kterých mu bude krýt záda a poskytovat oporu.
Odpovědět
 Arien+2 
  • 

Re: To už 

(29.1.2014 14:20:01)
No ale podle mně právě to cílené navádění situací je spíš větší stres pro dítě. Oni to vnímají, takže to třeba udělá proto že to chce máma, aby jí udělalo radost, ale jde tím proti své přirozenosti, blok a zábrany se tím neodstraní, to není tak snadné, určitě ještě ne v tomto věku. Naopak u některých velmi citlivých dětí se ten stres může mít tendenci projevit jinde a jinak - koktání, tik apod.

Naopak nechat ho "dozrát" věkem, postupným přizpůsobováním se životním situací teprve až je to skutečně nutné, trénování rok předem je zbytečné zvyšování stresu. Za ten rok může dítě více dozrát i přirozeně, samo, bez nuceného navozování "situací". Neříkám, kapánek popostrčit při návštěvě kamarádky může být dobré, ale poslat něco řešit dítě s naprosto cizími "tetami" je už podle mně moc.

Věř mi že vím o čem mluvím, mám stejné děti, bratra, a i sama mám podobnou povahu.

A i s těmi nákupy, mám kolem hodně předškoláků a neznám žádného které chodí platit v obchodě, to ani moje extrémně mluvná a komunikativní neteř. Ta by to třeba v klidu zvládla, ale běžně to rodiče děti tohoto věku prostě dělat nenechávají, proto mi to přijde jako umělá a "nastrojená" situace, snad je srozumitelné co tím myslím.
Odpovědět
 Lída+2 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 13:11:14)
můj mladší syn odmítal jít taky cokoliv koupit....strašně se styděl, pak mu onemocněl brách a já doma nemal ani kousek tvarohu a tím srážím teplotu místo léků(zabírá jim to lépe) a to jsi měla vidět,....." maminko, tak já tam dojdu, de to najdu přesně(byl tam 1000 000,ale potřeboval se ujistit) od té doby chodí normálně.
Ale první popod přišel strach o bráchu co měl 40C.....
Odpovědět
 Viola 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 13:13:03)
To je zlatíčko malý hodný...~6~
Odpovědět
 Arien+2 
  • 

Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 13:18:21)
Taky si myslím že prostě intoverta žádným "cvičením" nezměníš. Otužování je podle mně docela blbá rada, zvláště v tomto věku. Je to pro něj spíš stres. Rozhodně bych nenutila, myslím že se tím naopak i může posilovat blok. Já bych nanejvýš nabídla sem tam zda něco nechce sama.

Já mám podobné děti, a i sama jsem taková, takže to chápu. Jedno je přeškolák ale nepovažuju za nutné to nějak "řešit". Podle mně takové dítě potřebuje a vždy bude potřebovat jisté a stabilní prostředí. Na nové si prostě bude zvykat déle, ať už s otužováním nebo bez. Já myslím že učitelky v 1.třídě proto budou mít pochopení, a určitě předpokládáš že s ním i pak promluvíš aby věděla o dceřině povaze.

Navíc bych si dala velký pozor aby dcera tím "cvičením" nezískala pocit že se s ní něco špatně. A řekla bych že taková povaha rozhodně není ojedinělá, znám podobných dětí víc.
Odpovědět
 Michaelas 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 13:31:46)
Ahoj, mám stejnou dceru. Teď je ve třetí třídě a musím říct,ž e nástupem do školy se vše hodně zlepšilo a nyní mě neustále překvapuje, co všechno už ve vztahu k dopělým dokáže. Takže já osobně bych ji nestrasovala, ona dozraje a přizpůsobí se škole sama.
Odpovědět
 rišulka 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 13:45:19)
Sharii, netroufám si radit, sama mám s mým prckem nálož nezvládnutých situací a hledám různé "úkoly", které mu mají pomoci získat větší jistotu.
Tvá holčička je v pořádku. Tak, jak píšou ostatní, přijde mi jako stres to otužování..
Zkuste možná spíš zvýšit komunikaci doma - aby získala jistotu ve vyjadřování. My si u večeře povídáme o tom, jaký jsme měli den. Já popíšu svůj, od společného ranního začátku, včetně rozloučení ve školce a pak jsem byla, dělala, vyřídila, potkala, koupila.. A pak mi povídá on, taky začne tím společným ránem a pak pokračuje popisem dění ve školce atd. - s mým vedením, úplně samostatně mu to nejde, vedu ho, aby dodržel časovou posloupnost, navádím otázkou, na něž nelze odpovídat jen ano/ne - copak bylo dnes legračního atd. Můj den popíšu pár větami ve dvou minutách, jemu to samozřejmě trvá déle, musím být trpělivá, ale jde to, už jsme si na to zvykli, máme to jako takový rituál.
Taky ho navádím ke spolupráci při čtení pohádky před psaním - aby doplnil sám konec věty, odpověděl na otázku v textu, je-li evidentní a odpověď dále následuje, pochválím ho, nebo teď máme pohádky psané zastaralým, archaickým jazykem, nutím ho přemýšlet o uvedených výrazech - (králi) po letech popadaly vlasy sněhem - povídáme si o tom a on dojde k tomu, že to znamená, že zestárl.. Takové "drobnosti" by tvoji holčičce mohly dodat sebevědomí a je to nenásilné cvičení v prostředí a s lidmi, které zná..
Je to těžké, svět je hrozně rychlý a na naše broučky nikdo čekat nebude.. Ale pro nás musí být velkou silou ta snaha, trpělivost a chválení, nejvíc nám to kazí právě strach o jejich budoucnost a nejvíc nám v tom pomáhá ta láska, kterou do těch snah vkládáme :)
Odpovědět
 Eržika. 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 13:52:37)
Nevím jestli otužovat...
Ale hrozně záleží na učitelce ve škole.
Ve škole, kam chodí děti (alter) s tím není problém - jeden chlapeček si dobu dělal práci kdesi v koutku pod stolem... nejsou nucené mluvit před celou třídou, pokud to nejde.
Odpovědět
 Simeona+3 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 15:12:47)
Nemá cenu to lámat, syn by jako předškolák radši umřel hlady než si sám koupil rohlík. Teď je mu 8,5, je to o dost lepší, přesto při hovoru s dopělými klopí oči a neudruje oční kontakt.
Prostřední je taky plachá, trvá jí, než se otevře, nedávno byla jedna známá úplně u vytržení jak je živá, ona ji vždy zažila jen schovávající se za moje nohy a pípající potichu náznak pozdravu.
Odpovědět
 Kubula K. 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 15:42:29)
Možná byste mohly nacvičovat s plyšákama? Tady je paní učitelka, tady jseš ty. Potřebuješ na záchod.. může mluvit jak za sebe, tak za učitelku, atd.
Odpovědět
 Shariii 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 17:09:40)
Vidíš to mně nenapadlo, to by byla nenásilná forma. To zkusíme, i když nevím, jestli to zafunguje, protože doma nanečisto zvládá všechno - nacvičujeme třeba na logopedii dopředu na co se jí asi paní bude ptát a pak když se jí fakt zeptá tak mlčí. Ale zkusím určitě nacvičovat nějak formou hry.
Odpovědět
 Shariii 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 17:07:34)
Díky moc všem. Jsem ráda, že v tom nejsme samy a taky že většina z vás se přiklání spíš k tomu nic nelámat a násilím do žádného "tréninku situací" netlačit. Já jsem totiž taky spíš pro to nechat to plynout a netlačit. Jenže když v PPP doporučili otužování tak o tom samozřejmě uvažuju. Přemýšlela jsem právě i o tom dětském koutku - sama s cizíma tetama nebo nějaký příměstský tábor s cizíma dětma a učitelkama, ale přitom vím, že tohle by byl pro ní šílenej stres. I to placení v obchodě je pro ní spíš stres, zvládla to zatím jen jednou a to protože měla silnou motivaci - nějakou třpytivou peněženku, kterou jsem řekla, že koupíme jen když si ji zaplatí sama. Tuhle metodu zkouším celkem často, ale nenutím násilím, většinou odejdeme bez hračky nebo pamlsku, protože to radši oželí než promluvit na prodavačku, ale jednou už to vyšlo:-)
Do dětského koutku k cizím tetám jí také občas dávám, ale ne samotnou, vždy s nejlepší kamarádkou a to je pak naprosto v pohodě. Být tam sama byl by to problém.
Návštěvy, které zas tak moc nezná k nám chodí a úkoly jako podej něco strejdovi/tetě taky zkouším. To většinou zvládá, ale prostě podá věc se sklopenýma očima a zdrhne.
Když se na ní v něčem tlačí moc, tak brečí. Poslední dobou teda má už jen slzy v očích, ovládne se a nerozbrečí se, takže já vývoj k lepšímu vidím.
Právě mám taky strach abych jí spíš nezablokovala místo nějak pomohla. Takže cíleně vymýšlet úkoly a tlačit na splnění nebudu, ale nebudu se ani vyhýbat situacím, kdy je třeba nějaký kontakt s dospělákem zvládnout a uvidíme.:-)
Odpovědět
 Arien+2 
  • 

Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 20:01:25)
Tak teď když jsi napsala že ti poradili v PPP tak se mi to vyjasňuje, ta rada mi teda kompetentní pro tento věk nepřijde. Tam je fakt neber příliš vážně, oni opravdu rozumí spíš těm "školním" problémům a spíš starší děti - školáky, ty předškolní moc řešit neumí.

Jak jsem už psala mám podobně povahové dítě. Ze stresu (tedy způsobeného něčím jiným) začal koktat a má z toho ještě další psychosomatické potíže. Ohledně psychologů jsem obešla kdeco, rady z PPP nebyly moc k ničemu. V podstatě ohledně předškolních dětí vůbec nevěděli. Byla jsem ještě u dvou jiných "klasických" psycholožek, a ty mi radily jinak. A v tomto duchu - tedy netlačit na dítě s podobnou povahou ohledně čehokoliv.

Z toho co píšeš mi přijde že na to mám názor se kterým se ztotožňuji. Netlačit. Vyhýbat se situacím nemusíš, pokud nastane tak jemně testnout zda se dítě "chytí", když ne, nechat být, rozhodně nenechat dojít do breku, ani k těm slzám. Naopak bych velmi posilovala vědomí dítěte o jeho "přijetí". A dobré je to s tou kamarádkou, parťák myslím hodně těmto dětem pomáhá, moji dva některé věci zvládnout jen spolu, sám by to nedal ani jeden z nich.
Odpovědět
 ALL 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(30.1.2014 18:04:57)
Ano, "přijetí" - to mi připadá důležité. Mít ráda dítě takové, jaké je, nechtít, aby bylo "jiné" - mohlo by získat dojem, že je vlastně špatné.
To jsem si musela často připomínat, když mi vadilo, jak je moje dítko neprůbojné...
Odpovědět
 Suza007 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 18:41:43)
já bych taky nenutila. Mám doma taky stydlivé dítě a s věkem se dost zlepšuje. A bez "otužování". Spíš ji přijímat takovou, jaká je. To by jí mohlo celkem přirozeně zvýšit sebevědomí a pak se nebude tolik bát promluvit s cizími lidmi. I když samozřejmě povahu předělat nejde.
Odpovědět
 Nedoma 


Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ? 

(29.1.2014 21:30:06)
Neotužovat dítě, ale sebe, aby mělo vzor zvládání situací. Komentuju svoje pocity a důvody, proč něco dělám (žádné divadlo samozřejmě). Kolikrát mě až rozesměje z toho, jak děti přejímají můj přístup k věci (mladší poučí starší, že máma přece taky,...., když......). Oba s manželem jsme introverti a sociální kontakt je naučený, vědomý a víceméně jinak v mnoho směrech často zatěžující. Dcery vědí, že spoustu věcí dělám extrémně nerada, ale protože chci výsledek, tak je dělám. Takže mluvíme spolu o tom, co dělám, proč to dělám. Motivuju je v příkladech. Ony vědí, že pro mě není přirozené kontaktovat cizí rodiče, domlouvat oslavy apod., ale dělám to, aby se ony mohly bavit. Když si dcera nechce sama něco vyřídit, tak jí řeknu, že když já volám xxx, tak se mi to taky není příjemné, ale ... Funguje to (samozřejmě vše konstatuji, nehodnotím, neshazuju). Dovoluju jim dělat chyby bez toho, aniž bych se mrákotila. Konstatuju, že se to nepovedlo, učiním opatření (chvilku dohlížím nad přípravou apod.).
Odpovědět
 ALL 


Re: Jak trénovat komunikaci s neprůbojným dítkem? 

(30.1.2014 17:58:11)
Netlačit, počkat, vyroste z toho... Naše citlivé, na mamince závislé dítko se začalo samo ze své vůle otužovat od první třídy ve skautu, až jsme se nestačili divit. Trochu pak nám, rodičům, trvalo, než jsme se "otrkali" ~t~
Odpovědět

Komerční sdělení

Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.