| Horama | 
 |
(8.2.2014 19:45:29)
Z mého pohledu blázníš, ale to nemění nic na tom, že to tak zřejmě cítíš.  Řešila bych to, pokud ti ty jejich návštěvy samotné nevyhovují, pokud ty sama nemáš radost z toho, že si dáte kafe, pokud by tě to vlastně otravovalo.
|
| hrneček |
|
(8.2.2014 19:51:32)
A blázním jen proto, že nejsem dostatečně věcná? Nejsem stroj a jsem za to ráda.
|
| hrneček |
|
(9.2.2014 8:18:39)
Danulu, chápu, že s těhotnou není žádná sranda, že je lepší opíjet se a veselit s kámošema... Ale myslím, že udělal jednu chybu-neměl mi slibovat že to dopije a přijde. Pak to pro mne vypadá, že čím víc chlastu, tím víc na sliby kašle... Zábavu nikomu nezakazuju, zjevně jsi nepochopila, co jsem opět měla na srdci. Neměl nic slibovat a o to jde. A propo každej jsme nějakej, já třeba žiju pro rodinu a nemám zapotřebí chodit se alkoholově veselit do hospod nebo jezdit na týden pryč s kamarádkama-nějak na to nemáme ani jedna čas, občas za sebou přijedem na víkend i s dětmi a to nám k životu stačí nebo zajedem na kolo apodobně. A možná podle tvýho náhledu vedu nudný život, ale realita je trochu jinde  .
|
|
|
| hrneček |
|
(9.2.2014 19:43:07)
Danulu, pouštíš se tu do mě akorát ty. Možná, pokud by sis přečetla pozorně znovu moje příspěvky, nikde nepopírám, že nemám zkušenosti s pařením a mám z toho strach a obecně nemám dobrý přístup k alkoholu a mám problém s důvěrou v takový lidi. Z určitých důvodů, které jsem také uvedla, to vše ve mne zkrátka tak je, nemám ráda uvolněnost dnešní doby a já sama, abych se pobavila s někým někde-když už náhodou na to dojde, tak nepotřebuju pít alkohol vůbec. Neznám ve svým okolí skoro nikoho, kdo se kvůli někomu jinýmu nerozvedl, kdo nebalil souseda nebo sousedku nebo kdo si patřičně neužívá například firemní večírky a pak řeší akorát potíže s tím spojené. Také jsem uvedla, že bohužel, jsme se s manželem v této oblasti nestihli poznat, takže ano, neznám ho v tom a mám z toho strach. Ale to jsem také psala. Hezký večer.
|
|
| hrneček |
|
(9.2.2014 19:46:31)
A PS: pro mne daný slovo je víc než "zapomění" se s kamarády u piva (druhýho, třetího, čtvrtýho...), já sama jsem sliby nikdy neporušila a pokud vím, že je nedokážu splnit, tak je nedávám Manželovi je to líto jak to tenkrát dopadlo, říkal, že mu mám dát šanci a chápe mě. Miluju ho a šancí mu dám kolik bude v mých silách, netvor nejsem, každej občas chybu uděláme, ale to neznamená, že to v tom druhým nic nezanechá.
|
| Líza | 
|
(9.2.2014 20:03:13)
Boha jeho, to je moc. Daný slovo? Daný slovo - jdu si lehnout - jo, jdi já tak za hodinku přijdu - nikam neodejde, o patro níž kecá s kamarády, přijde za tři hodiny - porušil daný slovo?
Zkus být míň přepjatá, bude ti líp.
|
| hrneček |
|
(9.2.2014 20:13:08)
Tak Lízo, i tobě to napíšu polopatě-alkohol a důvěra v lidi=mám z toho strach. Vidím jak se kdo pod vlivem dokáže chovat. Nejsem zvyklá na tyhle situace, nikdy jsem nikam nešla, nikdy jsme v rodině neměli nikoho, kdo by chodil popíjet s kamarády a kvůli pivku a posezení "zapoměl" na toho druhýho. To je jak hrách na zeď když házim. Vy jste tím vším protřelý, tak vám to přijde ode mě úchylný. Být to obráceně, pokud bych mu slíbila, že prostě dorazím tehdy a v tolik, udělám to. Kvůli němu, protože si ho vážím a neodsunu ho stranou. A neukecá mě u stolu nikdo a nic, abych ještě zůstala. Mám svý priority prostě jinde, ale proto nejsem na terapii nebo jako když mám tři nohy a dvě hlavy a upnutá se rozhodně necítím. Jsem jiná než většina lidí v mým okolí, to ano. Ale nestydím se za to. On měl kupříkladu ženu, která si jezdila se svýma kamarádama na chaty, klidně na tejden, pařili tam, nebo chodila věčně na víno k sousedům, on sedával sám doma nebo zašel sám do hospody. Vedli život takovej ten uvolněnej jak píšete. A když jsem se ho ptala, jestli tak byl spokojenej-NEBYL. A jak to dopadlo s jeho ženou? Odešla mu se sousedem. Tak asi tak. A šup už mě zase dejte do těla
|
| hrneček |
|
(9.2.2014 21:51:26)
Danulu, mám z čeho čerpat ty negace, bohužel  . Proto musíme spolu chodit kam se dá, když to čas dovolí, a chci ho poznat v tomhle. Myslím si, že dnešní společnost je zvrácená, třeba budu příjemně překvapená, zatím k tomu nemám co víc dodat 
|
|
|
| Arien+2 | •
|
(9.2.2014 21:51:22)
Teda taky musím souhlasit s Lízou i Danulu, zkus být méně přepjatá. Tohle je totiž fakt slovíčkaření. Já si třeba "porušení daného slova" fakt představuju troch ujinak než se trochu zakecat s kamarády, navíc ani necoural nikde po nocích aby ses musela třeba bát, byl doma. A alkohol s tím vůbec nemusí souviste, zvlášť teda ne "pár pivek", ono něco jinýho je kdyby se tam zmastili tvrdým do němoty a poblili půl baráku. To bych byla naštvaná i já. Možná máš nějaké špatné životní zkušenosti, ale radím ti nepřenášej si je do života, protože tvůj chlap vypadá podle popisu fajn a pohodář a můžeš tímto svým přeháním váš vztah spíš narušovat.
A ještě jedna poznámka, chlapi prostě uvažujou trochu jinak, většinou nečtou myšlenky a nedomýšlí nevyřčené. Napíšu po lopatě - takže když někdo řekne že jde spát, tak to bere tak že jde prostě spát, podle lidí takto uvažujících je spícímu jedno zda přijdou za hoďku nebo za tři (protože spí). Takže nepovažuje za žádnou tragédii že se zdrží, neb by to mělo být jedno. Zkus se trochu vžít do takto prostého a jednoduchého uvažování a nevymýšlej konstrukce ve stylu zatemnění mozku a změny osobnosti pod vlivem pár piv.
|
| hrneček |
|
(9.2.2014 21:55:52)
Arien, ale s alkoholem se člověk mění, neříkej, že ne. Je uvolněnější, pšístupnější plno věcem, který by normálně neudělal.. Opravdu nemám dobrý vzpomínky na to, jak naproti ve firmě po sobě lezli a blili a zpíjeli se doněmoty. Bojím se, mít doma takovýho, co se opije a nezná míru. Nevím, co bych dělala, jak z toho pak ven. Každej máme svý strachy, já zrovna tenhle. Dobrou.
|
| hrneček |
|
(10.2.2014 7:59:45)
Danulu, vyrostla jsem v podstatě v tom, že alkohol a opíjení se je špatná věc a že není k životu potřeba. Nikam jsem nemohla. Pak když jsem se odstěhovala od našich a sem tam jsem měla možnost už zajít, tak se mi to prostě nelíbilo. Bylo mi líto a zle z toho, jak kolegové a kolegyně mají svoje rodiny, ale zpíjejí se, tancují spolu "tělo na tělo" a náramně se baví chlapi s ženskejma včetně dvojsmyslných keců a tak podobně. Mám kolem sebe (nebo teď už snad ne) ale měla jsem kolem sebe lidi falešný (vč. bývalýho manžela), který měli dva životy nebo dvě tváře chceš-li. Doma nějakej a za zádama jinej člověk. Možná z tohoto důvodu si automaticky myslím, že všichni jsou stejný a nutně musej lhát. Ano, bojím se vidět, že by se manžel dobře bavil s nějakou ženskou, smál se a rozuměli by si. Nedělalo by mi to dobře, odtud pramení i to, že kdyby to s těma návštěvama u nás bylo obráceně a za ním chodila naše známá, prostě by mi to vadilo, kdybych nebyla doma. Z jakýho důvodu by sem měla chodit za ním? Mám kamarádku, každá jsme jiná, nebe a dudy, je rozvedená a na každým prstě má deset nápadníků a z toho jich je min. polovina ženatejch. Jí ale nedělá problém nechat je, aby za ní chodili, vždycky se chlubí kolik flašek spolu vypijou ve dvou. Proč? Nechápu prostě tyhle věci. Proto jsem taky "nemocná"? Co má co chodit za ní, když má doma svou ženskou? Když tak mají chodit spolu ne? Přesto jsme kamarádky už patnáct let. Ano mám problém zásadní, a to v tom, že nevěřím lidem. Jen sama sobě, protože se prostě znám. A s odbornou pomocí jsem to v tomhle směru nikdy nepotřebovala, vždycky jsem byla s někým, kdo po hospodách prostě nechodil. Jinýho bych si nehledala. Můj muž chodíval, umí v tom chodit, občas ho sama "vyhazuju" právě proto, abych nebyla sobec kvůli svýmu postoji, s tím, že se s tím holt nějak musím vypořádat. Nedržím ho doma, ale on nikam nechce, nutit ho nemůžu. Prý mu to nechybí a než mě poznal, tak už ho to samotnýho ani nebavilo bejt nalezlej s kumpánama u piva a zatloukal se už před nima kolikrát. Je pravda, že když někam šel, jak jsem psala asi 3x za celou dobu, bylo mi smutno a šílela jsem doma, co asi dělá. Jestli je opilej, jestli laškuje s ženskejma. Prostě vím jak to chodí a nikdo mě nepřesvědčí o opaku, že to tak nemusí bejt u každýho. Musím to v sobě překonat a prostě s ním začít někam chodit. Jen tak se toho doufám zbavím, abysme oba byli v klidu. Nikdy si ale neoblíbím tu dnešní uvolněnost, a že jsou v tom češi přeborníci, to jo  Však s kým se spustíš jednou (teoreticky)? S někým, s kým se zasměješ na facebooku a občas mu pošleš pár vět nebo s tím, s kterým máš společný zážitky a rozumíte si a máte možnost stýkat se osobně?. Stále si nemyslím, že jsem na nějakou terapii jen proto, že to tak v sobě mám. Znám lidi, co to mají stejně jako já, tak se máme všichni léčit nebo co? Otázkou je jak tohle já překonám vůči manželovi,navíc když ho v tom neznám. A omezovat ho nehodlám a nehodlám se zároveň utrápit. Nějaká cesta ven musí být. Začneme společně mezi lidma a pak se uvidí. A strachy má každej, to jo, každej se musí nebo musel s něčím vyrovnat v tom životě, nemyslím, si že jsem jediná a navíc chudák jestli to tak vyznělo. Ale potíž je v tom, že každej jedinec to zvládá jinak, někdo mrknutím oka někdo si to nese sebou a změní ho to. Třeba. Každej není tak silnej v kramflecích a já si třeba nemůžu dovolit chodit někam pro odbornou pomoc (a že jsem už kolikrát chtěla po rozvodu, kvůli dluhům a chování bejvalýho atd atd, kdy jsem zůstala sama rok s dětma a nikdo nepomohl, ani rodina), měla bych záznam, možná nějaký podpůrný lentilky, a vzhledem k tomu, že jsem od začátku měla děti ve svý výhradní péči a byly ve srabu hlavně ony, tak by to nebylo asi úplně to nejlepší kvůli sociálce a tak podobně... Chodila jsem s nimi k psycholožce a ona sama říkala, že to musím kvůli sobě a jim zvládnout sama. Zvládla jsem to a dodnes nadávám našim, že mě nikam nepouštěli, jistě bych k takovým věcem měla jinej přístup. Na druhou stranu nepodporuju myšlenku, že 90% procent lidí má potřebu se veselit podle svýho, takže je to normální... ono záleží na tom, kde těch 90% má taky hranice zábavy a jak říkám, v okolí mám plno příkladů jak to dopadá. A pokud to manželovi tak strašně bude jednou chybět nebo bude mít potřebu laškovat s jinejma a popíjet s nima, nebudu mu stát v cestě. A nejspíš skončím pak sama, protože horko těžko narazím na jednoho ze zbylých 10% že jo... 
|
| Citronove koliesko | 
|
(10.2.2014 8:46:05)
Hrnečku,
nie si jediná kto to tak má. Neprežila som žiadne veľké problémy a sklamania ale mám to presne ako ty, necítim potrebu s niekým vypadnúť, laškovať, piť, flirtovať...proste tú potrebu nemám. Raz za čas možno 5x do roka idem na nejakú akciu (firemná konferencia, vianočný večierok, posedenie s kolegami, stretávka zo školy...) ale inak maximálne s kamarátkami na kávu. Na týchto akciách sa bavím s ľudmi ktorí nemajú dvojzmyselné narážky, neopíjajú sa a je to príjemné, nemusím riešiť žiadne hranice, čo áno a čo už nie, lebo tam nie je ani náznak iskrenia.
Našťastie mám muža (už 20 rokov), ktorý to má nastavené tak isto. Nepotrebujem mať zážitky s inými ľuďmi na denne báze. Mám v práci super kolegov, na ulici susedov s ktorými pokecáme, ale nepotrebujem aby za mnou sused chodil denne na kávu a bolo by mi čudné keby kamarátka vyhľadávala môjho muža keď nie som doma. Skrátka takéto vzťahy nevedieme. Takáto blízkosť ostáva len pre najbližšiu rodinu, aj to nie tak, že mužovej sestry manžel chodí na kávu ku mne, ak má cestu okolo tak sa zastaví aj sám (2x do roka) ale inak príde s mužovou sestrou.
Nemyslím si že sa máš liečiť. Ak Vám to obom vyhovuje tak prečo by si sa mala siliť do niečoho čo ti je cudzie, nepríjemné. To že všetci okolo chlascú a flirtujú ešte neznamená že toto je norma a ty si prehnane žiarlivá.
Vidím to teraz v práci. Mám mladú kolegyňu ktorá je free, obieha ženatých chlapov, chodí s nimi na túry, na žúrky, nemá problém ísť so ženatým chlapom a jeho deťmi na hríby, potom ísť s ním na bicykel, organizovať posedenia, žúrky a tváriť sa že veď o nič nejde. No ide, lebo pred mesiacom sa prevalilo že to s jedným kolegom už 1/4 roka ťahá. On 15 rokov ženatý, doma dve malé deti a ide sa sťahovať k nej. Ale veď o nič nejde, mal byť verný, je to jeho problém. Njn padlo to na neho a ostatné manželky si môžu vydýchnuť. Príležitosť robí zlodeja, bohužiaľ je to tak.
|
| hrneček |
|
(10.2.2014 9:49:08)
Mirko,mluvíš mi ze srdce,bohužel takovýchto příkladů máme kolem sebe opravdu až moc. My mezi sebou máme volnosti tak jak nám to vyhovuje oběma, manželovi jsem i narovinu řekla několikrát, že nechci, aby zůstával doma zavřenej kvůli mě, že to ustojím, když sem tam zajde s chlapama z práce třeba na pivko, aby zkrátka nepřestal úplně dělat to, na co byl zvyklej než jsme se poznali. Ne, prý to nepotřebuje a ty hospody a zábavy chodíval jen proto, že byl smutnej doma sám a nebavilo ho to. V zimě si ani netopil :o) a žil tu jak poustevník v jedný místnosti. Pak ho už přestaly bavit i ty hospody a nakonec si našel mě  No jediný, co přestal pěstovat asi víceméně kvůli mě jsou vánoční večírky.., protože přiznal, že neprobíhají tak úplně v klidu a slušnosti... Což mě jen utrdilo v tom, co jsem sama zažila a co vídám a slyšíme z okolí. Myslím, že by byl schopen se uvolněně bavit, kdyby chtěl. Ale nemá potřebu, má nás. Danulu, asi je to opravdu o typu lidí, znám taky takový, který jsou spolu léta manželé, ale pomalu se třeba nevidí a jsou "spolu" spokojený. Dávají si navzájem opravdu hooodně volnosti až jen koukám a narovinu říkám, že to by pro mě nebylo. Zkrátka pro vztah osobně potřebuju trošku cítit takovou tu "tohle budeme dělat,ale tohle už ne" a aby se něčeho malinkýho dokázal jeden pro druhýho vzdát. Pokud mám ráda, nedělá mi to problém pro toho druhýho udělat. A tak to mám já. Ale s tím převelikým strachem musím něco udělat, to teda jo 
|
|
| Citronove koliesko |
|
(10.2.2014 11:29:24)
Danulu, ale jasné, manžel s kamarátmi a ja s kamarátkami je OK. Kľudne aj na výlet, čo tam robí neskúmam, veríme si, v tom nie je žiadny problém. Ale nepotrebujem sa takto stretávať s opačným pohlavím a takisto by sa mi nepáčilo keby to robil on. Takže vidím rozdiel v tom keď u mňa často sedí kamarátka na káve alebo keď on ide so susedom na pivo. Vadilo by mi keby tak chodil s kamarátkou a jemu by vadilo keby som takto vysedávala s nejakým chlapom. Áno na večierkoch a podobných stretnutiach je príležitosť na podobné flirty, narážky, dvojzmyselné vtipy atď. ale presne toto nevyhľadávame ani ja a verím že ani muž (nekontrolujem ho, verím mu). Nepotrebujem pokúšať čerta, nepotrebujem si dokazovať, že sa páčim aj niekomu inému, nepotrebujem mať takúto pozornosť opačného pohlavia. Rada si s chlapmi pokecám o všetkom možnom ale keď vidím náznak nejakého flirtu odchádzam. Kupodivu mám okruh známych-chlapov ktorí to majú presne takto, sama sa s nimi nestretávam ale v spoločnosti nemáme problém baviť sa aj bez "iskrenia". No čo, asi sme suchári 
|
| hrneček |
|
(10.2.2014 11:39:46)
Nejste Mirko, mám to úplně to samý jak říkáš. Flirtovat nějaká s mým chlapem, tak dám jasně najevo, že takhle ne. Otázkou je, pokud by se to líbilo i jemu... To bych pak musela hodně přemýšlet jak dál a to mě doufám nečeká
|
| hrneček |
|
(10.2.2014 12:58:22)
Danulu, a proč ne té ženské?? Copak se má co montovat, byť "jen flirtováním" do zadanýho chlapa? Jak říkám, pokud by se to tomu mýmu líbilo, těžko mu budu zakazovat.. Jen bych stav stejně zhoršila a dělal by to dál. A mě taky není příjemná představa jít si sednout se známým na kafe , postrádám totiž pořád důvod PROČ? Nevyhledávám to, když kafe, tak s kamarádkou nebo všichni ve čtyřech-jako dva páry. Nezavdávám příčinu ke smutným myšlenkám pro toho doma a samotnou mě to prostě neláká stejně jako Mirku. Obejdu se bez toho, manžel taky. Třeba bejvalej, jak odešel od rodiny, viním z toho oba dva-ji, že se vůbec měla žaludek nabourat do ženatýho (já bych to v životě neudělala a za tím si stojím) a jeho, že se nechal. A pokud se nechal, těžko ho přemluvím, aby zůstal se mnou a dětma... To je to samý co flirtování-ji bych dala facáka, ať jde hledat jinýho na takovouhle zábavu a jemu bych vysvětlila, že tohle si navzájem dělat nebudeme. Ale jestli by to pobral, to je věc jiná a nic bych s tím už nenadělala. Diskuze je tak nějak o ničem, jen utrácíme čas, protože jsme každá z "jinýho soudku" a ani jeden nemusí být ten špatnej. Záleží zase, kdo se na to dívá
|
| Citronove koliesko |
|
(10.2.2014 13:55:12)
Danulu
samozrejme, že jej to môže byť jedno, nie všetci ľudia ctia nejaké morálne zásady.
Áno presne takto reaguje moja kolegyňa. Ona záväzky nemá tak čo  Ja za tým vidím, že si vo svojich 27 rokoch kompenzuje nefunkčnosť svojho otca ktorý na ňu kašle a ktorého si od ženy a dvoch malých detí odviedla presne taká istá slečna ako je teraz ona. A na druhej strane 40 ročného chlapa ktorému sa prejedol pokojný domáci život s manželkou a dvomi malými deťmi a uteká za slečnou. Ak by mu ona dala jasne najavo, že o ženatého s malými deťmi nemá záujem a on jej že má záväzky a ženu s ktorou mu bolo 20 rokov dobre, tak teraz nemusel riešiť, že sa mu jedno dieťa v 9 rokoch začalo zajakávať, druhé 7 ročné pomočovať a že manželka je zrelá na psychiatriu. Keby menej vysedávali kamarátsky na káve, nepotulovali sa spolu po lese a neflirtovali na žúrkach tak sa to nemuselo stať.
|
|
|
| Inka | •
|
(10.2.2014 13:13:10)
Proč by měla volná ženská řešit, jestli je chlap zadanej? To je snad jeho věc, ne její.
|
|
| hrneček |
|
(10.2.2014 13:25:20)
Já bych se v životě nenabourala do ženatýho nebo zadanýho, ať už navážno nebo flirtem, ale to se opakuju... Takže mě by to jedno nebylo a kdyby bylo, byla bych přesně taková mrcha, kterých je kolem spoustu. A proč ne s kamarádem a rozlišuju pohlaví? To není o tom, že vidím za vším sex proboha  . Ale třeba o tom, že mám doma někoho, komu to nemusí být příjemný a já to nejen chápu, ale i respektuju. Máma mi vždycky vtloukala do hlavy-co nechceš aby jiní dělali tobě, nedělej ty jim a docela to funguje. A taky se budu znovu opakovat-já sama od sebe nemám potřebu vyhledávat mužskou společnost, když jsem zadaná. Na tom není nic těžkýho k chápání. Někteří tady mají prostě jiný potřeby a nevadí jim to, já je můžu chápat, že to tak mají, ale sama bych to prostě nedělala. Jak říkám, tahle diskuze je už jen ztráta času  . Holt některý lidi si myslej, že můžou všechno... Ta potvora co rozbila mou rodinu se montuje i do našich dětí. Taky si myslí, že je zlatý ho.no a může všechno. To se ale plete, madam . Hezký den, Mirko.
|
| Inka | •
|
(10.2.2014 14:01:36)
Ale z diskuze je vidno, že máš doma někoho, komu je to fuk, když mu nevadí, že k tobě na návštěvu neustále chodí jeho kamarádi.
|
|
|
| . . |
|
(10.2.2014 16:03:17)
Hrnečku, "co nechceš aby jiní dělali tobě, nedělej ty jim" ve skutečnosti funguje jenom s lidma, kteří jsou stejní jako ty. Respektive mají stejná očekávání třeba ohledně kafe svého partnerky (partnera) s osobou druhého pohlaví. Třeba manželka očekává, že manžel nebude vysedávat na kafi s kamarádkou. Manžel zas očekává, že manželka nebude vysedávat na kafi s kamarádem. OK, ani jeden to nedělá, a výše uvedené pravidlo funguje. Může se ale stát (a je tomu tak často), že manželovi nevadí, že manželka vysedává na kafi s kamarádem, a proto klidně vysedává na kafi s kamarádkou, protože to není nic, co by nechtěl, aby mu manželka dělala. Je potřeba zvážit nikoli "co nechceš, aby jiní dělali tobě", ale "co jiní nechtějí, abys jim dělala".
|
| hrneček |
|
(10.2.2014 16:18:08)
Však jsem psala, že se podvědomě vyhledávají lidé, co jsou si vlastnostmi, názory a chováním nejblíž, a pak to moje psané pravidlo funguje... A věřím, že manželovi kafe s kamarádem-který se sem sám zve není jedno, ale prostě mi věří (druhá věc je že má svou hrdost a žárlivost nedává najevo, protože se přiznal, že na ně trochu žárlí, ale nic mi neřekl). Sám by sem kamarádku chodit nenechal, povídali jsme si o tom a v podstatě z toho vylezlo, že mu to vadí,když tady je někdo z nich, ale nechává rozhodnutí plně na mě, zda je pozvu dál. Sem tam to je schopnej nejspíš přežít s tou svou hrdostí, ale kdyby to bylo pravidlo, ozval by se nebo by začal dělat to samý mě.... Takže teď už vím, že "fuk" mu nejsem nebo . Ono třeba ta moje kamarádka co je úplnej opak mě je stále mojí kamarádkou nejspíš proto, že mi nikdy nepředhazovala, že jsem na terapii nebo úchyl nebo divná a zrovna tak já jí nikdy nepředhodila, že je mrcha. Respektujeme se navzájem a o tom to je. Ona by nežila jako já, já zas jako ona. Je úsměvný jak se tu do mě pouštějí samý "uvolněný", docela by mě zajímal jejich věk... Nebo třeba náhled na věc, jak by jim bylo příjemný, kdyby nějaká taková ještě víc uvolněná odvedla toho jejich chlapíka
|
| hrneček |
|
(10.2.2014 16:34:41)
A Danulu, takovýho kamaráda náhodou mám a představ si to, že se stýkáme ve třech a častěji ve čtyřech. Protože má ženu. Dokud ji neměl, jezdil k nám. Všchno jde, když se chce a nikomu nepřijde na tom nic divnýho. Nebo ta moje kamarádka, je zdaleka, jezdí k nám na víkendy občas nebo my tam. Setkáváme se všichni tři. Člověče i s dětma  . Špatnou zkušenost mám, to je taky pravda, a moje důvěra tím dostala o to víc nafrak, ale to už bych se opakovala zase.
|
|
|
|
|
|
| . . |
|
(10.2.2014 16:43:03)
Hrnečku, takže je vše v pořádku - s manželem jste si to vyjasnili, záleží mu na tobě (tím způsobem, jak ty si přeješ).
Ohledně věku, pokud to bylo i na mě (ačkoli jsem se nijak nepozastavovala nad tvojí divností, jen nad tím, že to uvedené pravidlo funguje jen lidem, "co jsou si vlastnostmi, názory a chováním nejblíž" - nemyslím si totiž, že by většina partnerských dvojic byla takto dostatečně blízko): 50 mám za pár (měsíců), a můj chlapík má docela sílu, takže nevěřím, že by ho nějaká "ještě víc uvolněná" odvedla proti jeho vůli. A pokud by on chtěl být odveden, tak co nadělám, že? (To je ta otázka důvěry.)
|
| hrneček |
|
(10.2.2014 16:59:03)
Danulu, já bych je určitě seznámila, nevidím v tom problém-však u nás to už funguje. Přijde mi fér, aby ten druhý věděl, s kým se jeho půlka stýká (zvlášť když jen ve dvou chodí třeba na to kafe někam), manžel mě taky seznámil se svým okolím, vím kdo je kdo, když se potkáme, pozdravíme, popovídáme. A já třeba zase nechápu až takový žárlivce, že nepustí svou ženskou s kamarádkou někam. Já si manžela hlídám, stejně on mě. Ale nehlídám ho zas natolik, abych mu zakazovala, když cítí potřebu jít s chlapama z práce na pár piv. Což se stalo málo, prostě nechce chodit. Slupko, tebe se to tak nějak ani moc netýkalo, ale díky za reakci. Máš určitě pravdu v tom, když se chlap nechá, tak prostě s tím žádná ženská doma nic nenadělá, ani kdyby byla ze zlata. Toho svýho pravda zatím v tomhle moc neznám (myslím on a společnost), takže netuším zatím jak moc on by se dal a doufám, že vůbec  , ale vycházím z toho, že byl 10 let ženatej a odešla od něj žena s jiným, zamilovala se do souseda. Čas mi prostě ukáže.
|
|
|
|
|
|
|
| Inka | •
|
(10.2.2014 13:19:12)
"To je to samý co flirtování-ji bych dala facáka, ať jde hledat jinýho na takovouhle zábavu... " Tohle fakt není normální, možná by ses měla poohlídnout po nějakým psychologovi.
|
| hrneček |
|
(10.2.2014 13:26:05)
Jasně Inko, flirt je normální... Abys jednou nenarazila.
|
|
|
|
|
|
, výmluv už jsem použila!! Nedělá mi samotný moc dobře, když se tu objeví.. Kolikrát vezmu děti a zašijeme se v patře, když vidím, že přijel někdo z nich a jsme tiše jak pěny, děti z toho maji srandu. Kolikrát jsem otevřela a řekla, že zrovna někam musim jet, ale nedá se to dělat pořád 
. Jeden čas se před nima zašíval i manža.
, zase třeba k večeru nebo prostě příležitostně. díky za reakce a mějte hezkou sobotu a neděli!
A možná taky jsem ta poctivá ženská jak jsem si teď přečetla a někdy to vadí i mě 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)